HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Přes Gran Canarii po Svatojakubské stezce

Přes Gran Canarii po Svatojakubské stezce

Třetí největší z Kanárských ostrovů – Gran Canaria rozhodně není jen plážovou destinací. Pro milovníky turistiky nabízí ostrov krajinově pestrý více než 70 km dlouhý přechod od severu na jih. Od písečných dun, přes vyprahlé kaňony na jihu, borové lesy, skalní monolity ve vrcholových partiích až po zelený sever ostrova jde projít za 3 až 4 dny. Celá trasa je navíc součástí známé poutní Svatojakubské stezky, je to jediný její úsek mimo evropský kontinent.

Pravidelné online zpravodajství o cestování v době Covidu sleduj na hedvabnastezka.cz/zase-cestuj!

Davy poutníků, na které jsou zvyklí na hlavní trase ve Španělsku, na této větvi Svatojakubské cesty rozhodně nepotkáte. Stejně tak pokulhává infrastruktura pro poutníky, jako jsou možnosti doplnit zásoby nebo se ubytovat. Tohle Camino je stále plné dobrodružství

Od oceánu k oblakům

Start Svatojakubské cesty přes Gran Canarii leží v oblíbeném plážovém letovisku Maspalomas, jehož zvláštností jsou bílé písečné duny, které dosahují až desetimetrové výšky. Díky nim se tomuto nejjižnějšímu cípu ostrova přezdívá Malá Sahara. Pověst, že duny vznikly navátím písku ze Sahary, je však mylná, vytvořilo je usazování sedimentů zanesených mořem. 

K plánování vaší cesty ve Španělsku určitě využijte Route planner. Po zvolení výchozí a cílové polohy vám nabídne možnosti vaší cesty a zajímavé tipy na místa po cestě včetně fotografií konkrétních míst! Můžete si body do cesty ukládat a máte tak jistotu, že nic neminete.

Přes předměstí Maspalomas se promotáme až do jednoho z ostře zařízlých údolí a začínáme stoupat vyprahlou krajinou, kde se ve vedru a suchu daří jen opunciím a různým sukulentům. Během jediného dne se od mořské hladiny vyšplháme na hřeben, jenž odděluje dva ostře zaříznuté kaňony. Výhledy na krajinu modelovanou vulkanickou činností a erozí jsou dechberoucí. Jižní část stezky má dvě větve – o něco kratší kolem vesnice Arteara, nebo kolem dvojice vodních nádrží a osadu Ayagaures (možnost ubytování). Obě se potkají po zhruba 27 km pod sedlem Degollada de la Manzanilla (1167 m), odkud trasa klesá do San Bartolomé de Tirajana, malebného horského městečka.

Turistické značení na Gran Canarii je na dobré úrovni, přesto doporučujeme mapu.

Ke skalnímu monolitu

Další stoupání nás vede borovicovými lesy do sedla Degollada de Cruz Grande (1250 m) s obřím dřevěným křížem. Tady začíná extrémně strmý a namáhavý úsek, který nás provede mezi skalními srázy do dalšího sedla Degollada de los Hornos (1720 m). Odtud se vyplatí podniknout odbočku k dominantě ostrova – skalnímu monolitu Roque Nublo (1813 m). Obří šišatý balvan tu sedí na skalní plošině doslova na střeše ostrova a nabízí velkolepé výhledy na nejvyšší vrchol Pico de las Nieves (1949 m, dostupný autem, na vrcholu je vojenský objekt), ale také na sousední ostrov Tenerife s impozantním kuželem sopky Pico del Teide (3715 m), nejvyšší hory celého Španělského království.

Kochací hřebenovka a sestup

Kolem vodní nádrže Presa de los Hornos se vracíme na trasu a užíváme se dalších pět kochacích kilometrů po nejvyšších partiích ostrova, odkud máme zvrásněnou krajinu i s ikonickými monolity Roque Nublo a Roque Bentayga jako na dlani. V silničním sedle Cruz de Tejeda čeká čilý ruch, stojí zde několik restaurací a dva hotely, na parkovišti se střídají autobusy výletníků, kteří touží spatřit kamenný kříž, který údajně stojí právě uprostřed celého ostrova. Odtud už trasa skoro jenom klesá. Většina cesty až do Gáldaru ubíhá rychle, vede po loukách a pastvinách, občas kopíruje klikatou horskou silničku. Sever ostrova je podstatně zelenější, protože srážky obvykle zadrží hory a na jih ostrova už nedojdou. Na konci trasy u kostela Iglesia de Santiago de los Caballeros v Gáldaru nečeká na poutníky žádný diplom, jen hřejivý pocit z toho, že je sem donesly vlastní nohy, které jsou tím nejgeniálnějším dopravním prostředkem ze všech.

Duha nad San Bartolomé, Gran Canaria

Kdy vyrazit?

Ideální období je duben – červen nebo září, dá se jít ale celoročně. V letních měsících ale počítejte s úmorným vedrem, od prosince do února může na vrcholcích foukat, pršet i sněžit.

Kde spát?

Možnosti jsou dvě:

1. Jít na těžko se stanem, což je pomalejší a náročnější, ale z hlediska spaní jste pak flexibilní. Terén je dost kopcovitý, stan se dá postavit na východní trase cca 10 km od Maspalomas (přibližně 27.8308094N, 15.5849447W), pár míst je na hřebeni před sedlem Degollada de la Yegua (950 m), několik volně přístupných tábořišť zdarma je v borovicových lesích kolem oblasti Llanos de la Pez, při sestupu je rovný plac např. u piknikového místa Área recreativa Monte Pavón.

 2. Ubytování je možné sehnat ve Fataga (kus mimo trasu), San Bartolomé a Cruz de Tejeda.

Co s sebou?

Ačkoli má Maspalomas punc pravého plážového letoviska, není radno z něj pospíchat. Nejprve doporučuji doplnit před cestou zásoby jídla, ale především pitné vody. Jediným záchytným bodem na trase, kde potkáme další obchody, je San Bartolomé zhruba v půlce trasy, další občerstvení nabízí restaurace v sedle Cruz de Tejeda, jinak není možné cestou nic dokoupit bez zacházky.

Délka: 73 km, 3200 metrů převýšení

Etapy (pro spaní pod střechou):

  1. den: Maspalomas – San Bartolomé: 31 km
  2. den: San Bartolomé – Roque Nublo – Cruz de Tejeda: 21 km
  3. den: Cruz de Tejeda – Gáldar: 21 km

Článek vyšel ve spolupráci se španělskou centrálou cestovního ruchu Turespaña. Více informací naleznete na www.spain.info.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí