Dvanáctého října jde do kin dokumentární film Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa. Cestovatel a režisér Petr Horký na něm s egyptologem Miroslavem Bártou pracovali posledních pět let. Dílo natáčené na různých místech planety včetně Velikonočních ostrovů, Ekvádoru či Súdánu se detailně zamýšlí nad „proměnami velkých civilizací a jejich podobností s tou naší současnou“. Sami autoři snímek popisují v nadsázce jako „výpravnou reality show našeho vlastního kolapsu“ a konstatují: „Zatím všechny civilizace zanikly. Ale proč bychom my nemohli být první, kdo chod dějin změní?“
„Linii filmu vyprávíme i díky materiálům, které jsme měli možnost natočit v uplynulých letech s osobnostmi, z nichž některé už nežijí. Eugen Cernan, poslední astronaut, který chodil po Měsíci, legendární dobrodruh a mořeplavec Thor Heyerdahl, tvůrce legendární expedice KON-TIKI, Edmund Hillary – první lezec na vrcholu Everestu či vizionář a jeden z nejvýznamnějších spisovatelů sci-fi Sir Arthur C. Clarke. Jsme hrdí, že mezi respondenty je i Jane Goodallová, slavná bioložka, která jako první na světě nezvratně doložila schopnost zvířat užívat nástrojů a tím zcela překvalifikovat vnímání lidí v živočišné říši…,“ čteme v textové upoutávce na český filmový počin, který bude jistě patřit k událostem sezóny minimálně v kategorii dokumentů.
Velezkušený dokumentarista, spisovatel a dobrodruh Petr Horký přiblížil v rozhovoru pro třetí letošní vydání časopisu Travel Life (vychází začátkem října) pohnutky a okolnosti, které vedly ke vzniku snímku. „Téměř třicet let cestuji po celém světě a natáčím. A sleduji, jak se ten svět posouvá a mění a vyvíjí. Jednou jsem točil díl cyklu Dobrodružství archeologie v Egyptě, na vykopávkách českých archeologů a tam jsem se potkal s Mirkem Bártou. Kouřili jsme spolu shishu a povídali si o tom, jak ten svět vidíme. On viděl změny prostřednictvím dlouhých časových řad, já zase hudroval na to, jak se mění svět, kterým cestuji, a jak se z cestování stal byznys všemi směry. Jak se černoch převlékne do bederní roušky, jakmile uvidí bělocha a natáhne ruku o 10 dolarů. Zjistili jsme, že spoustu věcí vidíme podobně, a rozhodli se udělat film,“ zavzpomínal Horký, kterému prý Bárta poskytl možnost, aby své pocity a myšlenky mohl opřít o vědecká fakta. „A já zase dokážu jeho vědecké myšlenky oblíknout do kabátu toho barevného světa, v němž se to nějakým způsobem odráží. Takže jsme na to konto začali spolu pět let cestovat a teď dokončili film,“ pokračoval v líčení geneze filmu.
 Celý rozhovor s Petrem Horkým si můžete přečíst v časopise TRAVEL LIFE, který dává nejlepší inspiraci pro opravdové a náročné cestovatele. 12 exotických i evropských destinací v každém čísle, praktické a velmi konkrétní tipy co vidět a zažít, autentické fotky známých cestovatelů, reportérů a fotografů, v každém vydání 2 velké rozhovory s cestovatelskými osobnostmi. Kupte si předplatné (239,- za rok) a získejte k němu ZDARMA večeři v restauraci Klub cestovatelů, 500 Kč na nákup italských prémiových trekových bot AKU a 300 Kč na nákup italských trekových holí FIZAN. |
Podle Horkého Bárta „vypozoroval, že všechny civilizace v dějinách kolabovaly podle stejného scénáře, podle stejných příznaků. Jako by to byla stejná nemoc. Každá civilizace začne pokašlávat, pak má horečky a končí. A přejede ji někdo jiný. Kolaps v tom civilizačním slova smyslu neznamená, že se vyvraždí genocidou celé národy, ale znamená to, že se změní zvyky a hodnoty. V Egyptě dodnes žijí přímí potomci stavitelů pyramid a na Velikonočním ostrově do dneška žijí přímí potomci stavitelů soch moai. Ale už je nestaví, už se jim nechce,“ vystihl Petr Horký nosnou myšlenku „dobré zprávy o konci světa“.
Respondent obsáhlého rozhovoru dále prohlásil, že v průběhu dlouhých let, kdy film vznikal, neustále přemýšlel o tom, jestli je neodvratný také kolaps západní civilizace. „Thor Heyerdahl mi už v roce 1998 říkal, že největší úkol vědy je přijít na to, jak naši civilizaci udržet, protože jako první globální civilizace můžeme i zkolabovat globálně – a skočit o stovky let zpátky,“ prohlásil Horký, který za „základní stavební kámen každé civilizace“ označil hodnotovou volbu každého jedince. O osudu této civilizace proto podle něj rozhodne to, jestli v našich společnostech převáží důvěra a zodpovědnost za ostatní i za životní prostředí, anebo sobectví. „Jsme svědky dramatických změn, ale vůbec netvrdím, že ty změny musí směřovat k něčemu špatnému, naopak, může to být úplně super. Uvidíme,“ dodal.
