Islande, jsme tady!
Ještě ráno to vypadalo, že se sem nedostaneme, ale my jsme to dokázali. Jsme sice jediní, kteří spí ve stanu, ale vůbec nám to nevadí. Začínáme promýšlet další cestu. Místní ochránce přírody říká, že oblast, do které chceme jít, je ještě uzavřená. „Jak to myslí – uzavřená?“ Ptám se v duchu. Pro dnešek jen lehce obhlížíme terén. Docela dost poprchává a já už mám na sobě všechny svoje vrstvy.
Spíme vedle slavné Eyjafjallajökully. Je to zvláštní pocit. Ráno se vydáváme na cestu k ledovci s plnou polní. Mraky sice vypadají, že mají v sobě dost deště na celou naši výpravu, ale nás to neodradí. Myslím, že můžeme být rádi, že tu nepoletuje sníh.
Příroda je zde nádherná. Otevírají se před námi výhledy na sopky porostlé mechem. Po několika hodinách začíná mít David mokro v botách. Jdeme po stržených stráních. Jdu v náklonu. Černá hmota mi lehce ujíždí pod nohama. Duše je ve mně malá. Není zde kde zakempovat, takže pokračujeme dál. Terén se zhoršuje a nálada na palubě klesá. Chvilku to vypadá, že jsme i ztraceni. U lávového pole začal být déšť hodně vlezlý. Nezastavujeme, zádům ulevujeme povolením popruhů. Už i já mám v každé botě litr vody. Vítr se opírá do pláštěnky. Bouchá mě přes obličej, a tak ji sundávám. Pro dnešek cestu k ledovci vzdáváme a vracíme se kolem sopky zpět do tábora. Mám mokré úplně všechno. Terén se proměnil. Jdeme po skalách, prodíráme se porostem. Vypadá to, že tu cesta snad ani nikdy nevedla. Zahákla jsem se batohem v křovině. Visím na skále a tělo mám z kamene. David se vrací a pomáhá mi. Chytá mě za rukavici, vytéká voda. „Už tu nechci být!“… úryvek z deníku z oblasti Tórsmork
Nejširší nabídku průvodců a map Islandu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Země
To byla ochutnávka příběhu z fotografického cestopisu s názvem „ZEMĚ“ s podtitulem „ZELENÁČI NA ISLANDU“. Fotografický soubor „ZEMĚ“ objevující se v knize, ukazuje islandskou krajinu v její surovosti a jarní temnotě. Autoři Romana Chalupová a David Najbrt zachycují krajinu jihozápadního Islandu osobitým výtvarným stylem. Fotografie tak spíše připomínají více či méně ponuré obrazy. V letošním roce byly k vidění na výstavě v Kavárně Lucerna v rámci Severské filmové zimy. V knize je zachyceno dobrodružství autorů v boji s přírodou při hledání vlastní pokory. Zvláštností knihy jsou vzkazy od členů kapely Silent Stream Of Godless Elegy, které je provázely na cestách.
| Knihu můžete objednávat na www.hithit.com. Fotografický soubor najdete na http://issuu.com/chuchvalec/docs/zeme. A více se o projektu dozvíte na facebooku. |
„Rozhodli jsme se udělat tento umělecký počin a jít proti proudu. Knihu chceme vydat s pomocí na crowdfundingového portálu HITHIT. Máte možnost podpořit naše snažení tím, že si objednáte ne-obyčejný fotografický cestopis „ZEMĚ“, popřípadě některý z našich autorských fotografických obrazů. Získáte nejen originální dílo, ale i pocit, že někdo díky vám udělal něco, co se normálně nedělá!“ vysvětlují autoři.
O autorech
Romana Chalupová se fotografií zabývá od roku 2009. Vystudovala lidovou konzervatoř v Ostravě u Dity Pepe a Jaroslava Kociána obor Výtvarná fotografie.
David Najbrt je nadšený fotoamatér s dlouholetou profesí grafika. Hraje také na bicí v kapele Silent Stream Of Godless Elegy.
