HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Písečné duny, přejezdy třítisícových masívů i nádherné pláže lze zažít na offroad výpravě v Maroku

Písečné duny, přejezdy třítisícových masívů i nádherné pláže lze zažít na offroad výpravě v Maroku

Maroko je skvělou destinací na offroad expedice, jelikož nabízí neskutečně široký výběr terénů. Navíc výpravu okoření spoustu zajímavých měst, výjimečná kultura i zapadlé vesnice plné dětí. I dlouhá cesta po zemi se sem proto vyplatí!

Cestujeme s auty přes Evropu a první komplikace nás potkají už ve Francii, kde zlobí jedno z aut. Cesta na Gibraltar se tedy kvůli opravám dosti natáhne, přesto se po mnohých kilometrech nakonec dostáváme navečer až ke Gibraltaru. Kempujeme za soumraku v kempu před přístavem, abychom do Maroka nepřejížděli uprostřed noci. Konečně první večerní klidné posezení s těšením na zítřejší přejezd do Afriky.

Časně ráno spěcháme na trajekt, rychle koupit lístky a na loď. Konečně je tu slunce a teplo. Na marocké straně si vyměňujeme s celníky vzájemně cigarety a po třiceti minutách jsme odbaveni. Po čtyřech dnech úporné jízdy přes Evropu jsme konečně v Maroku!

Roman, který cestuje s manželkou do Maroka letecky, přistává po poledni v Marrakéši, moc se na ně těšíme. Trajekt jsme zvládli v rekordním čase, potřebujeme čtyřkolky dopravit na místo, a tak se po krátké poradě rozhodujeme, že nadcházejících šest set kilometrů přes Nízký a Vysoký Atlas dáme na jeden zátah.

Během odpoledne zdoláváme všechna příkrá stoupání Atlasu, a to až do výšky 2200 m n. m. V takhle vysoké výšce nás překvapuje sníh, ale nenecháváme se zneklidnit a pokračujeme dál. K dunám dorážíme v noci kolem druhé hodiny místního času. I když je noční výhled na písečné vrcholy impozantní, jsme opravdu unavení.

Stoupáme a zase stoupáme na vrchol Atlasu

V sedm hodin ráno vyrážíme dále a hned dopoledne je před námi stopadesátikilometrový přesun na úpatí Velkého Atlasu, celou dobu stoupáme a stoupáme a stoupáme až do výšky 2930 m n. m.

Nádherné scenérie jsou občas dokresleny sněhovými návěji, které složitě objíždíme. Sluníčko svítí a ve vesnicích nás nahánějí malé děti. Stoupání je již někdy úmorné, a tak oceníme další den sjezd úzkým červeným malebným kaňonem a večer pod čajovnou v Kasbě v zeleném vádí.

Další den projíždíme údolím s vesnicí se zavlažovanými políčky a prohlížíme si praskliny ve skále od zemětřesení. Čeká nás ale opět prudký výjezd mezi skalami a večer dorazíme do Zagory, kde nás konečně přivítají duny.

Přes duny za dobrodružstvím

Vyrážíme za rozbřesku, máme krátký přesun po asfaltu k dunám na alžírské hranici. Toulání je zde úžasné a večeře na okraji dun představuje vrchol pohody a klidu, snad jen někde vzadu jsme myšlenkami u následného náročného přejezdu „dunoviště“, které má napříč dvacet kilometrů vzdušnou čarou.

Cesta je opravdu zapeklitá a my nakonec mezi dunami nakličkujeme celých šedesát kilometrů. Zdoláváme jeden písečný kopec za druhým a postupně nám zapadávají auta, o dobrodružství je zkrátka postaráno. Jízda po dunách je nezapomenutelná a neskutečně náročná.

Skvělou volbou pro první offroad expedici autem může být také cesta Izraelem.

Oceán nadosah

Když konečně dorazíme k Atlantiku, je odliv, a tak se vydáváme na projížďku po nádherných širokých a dlouhých plážích. Večer nám místní rybář chytil a udělal na grilu šest ryb, což skvěle zakončilo naše poslední kempování v dunách a ve volné přírodě.

Cestou do Marakkéše se ale ještě znova chceme poohlédnout po plážích. Před polednem byla bouřka a silný déšť, takže velké vlny a deštěm zmáčený písek nám znemožnily klidný průjezd po plážích, bylo to trochu akční, každé auto zapadlo a musely přijít ke slovu lopaty, nájezdy, kurty a vše potřebné k vyproštění. Na sklonku dne jsme konečně na konci pláží.

Za soumraku najíždíme na úzkou cestu, vedoucí přes hory, která nás má dovést k asfaltce. Vzhledem k rozsáhlým erozím nám ale tato desetikilometrová cesta zabrala tři hodiny noční „orby“. Pří následné jízdě po asfaltu narážíme na náhlé povodně, které rozvodnily jednu z řek, ta se hrne plná bláta přes most, po kterém musíme přejet.

Navazujeme tedy na kurty za sebou všechny auta a jako mašinka projíždíme rozvodněnou řeku. Naštěstí jsme vše zvládli, a tak jsme se s jednou Toyotou ještě vrátili pro dvě auta místních domorodců, abychom jim pomohli a přetáhli je se zhasnutým motorem.

Pak už nás čeká jen Marrákéš

Autor Radek Šolc je off road průvodce. Své zkušenosti sbíral na různých offroad akcích a mnoha expedicích více než 16 let, dříve jako účastník a poté jako průvodce. Navštívil více než 40 zemí a vedl expedice do různých destinací – Rumunsko (Transylvánie), Ukrajina, Maroko, Omán, Čína, Sardinie, Korsika, Alpská řeka Tagliamento, Západní Alpy (Ligurské, Přímořské, Kottické aj.), Severní Alpy (Dolomity, Karnské aj.), Srí Lanka a další.

Offroad expedice

Pokud chcete vyzkoušet podobnou cestu autem v odlehlých destinacích, zkuste využít služby off road průvodce Radka Šolce. Vezme vás do míst, kam byste se sami nevydali, přestože toužíte taková místa poznat. Vy a parta lidí, kterou spojuje stejný zájem, tedy netradiční poznávání cizích zemí v terénním voze, pod vedením zkušeného průvodce, to je team, který zvládne všechny překážky! Více na www.offroadpruvodce.cz.

Zkušenosti čtenářů

David

Ahoj, plánuji výlet do maroka v půlce prosince, nicméně váhám mezi Marakéší a odtud podle počasí (Azilal, Imlil, Ourika, Agadir, Zagora…) a nebo na Kanáry.
Jaké můžu očekávat počasí – klimatická data mám, ale kdo tam byl, jaký z toho má dojem? Dá se v podhůří Atlasu podnikat nějaké snazší zimní túry cca v 1000-1500m? Přejede hory v pohodě autobus směr Ouarzazat a Zagora? Byl jsem tam na jaře a ani tak to nebyla sranda 😀

Maja

V Atlase som bola v novembri/listopadu a musím povedať, že už tam bola riadna zima. Pýtaš sa na Imlil – tak to asi chceš na Toubkal? V období, ktoré som bola ja – čiže ten november bol už vrchol pod snehom. Vybrali sme sa do Imlilu – ale práve preto sme to otočili. To je proste individuálne – nedá sa to bagatelizovať. Všade sa napríklad píše – že prechod Tizin TIchka, ktorý spája Marakéš a Varzazát je v zime uzatvorený – ale je to niekedy otázne. Ja by som šla možno do Gorge du Dades – bude tam zima – ale je tam nádherne. Neďaleho sa nachádza Rose Valley. Nie je to práve vysokohorská turistika – ale mne sa tam páčilo.
Zaujímavý je horský Imilchil – cesta je v horšom stave a padajú kamene – ale dá sa prejsť aj osobákom z Azilalu, len treba sledovať občas skryté rozcestníky. V decembri si ale myslím, že už tam bude sneh. V tom prípade len po Imilchil ale z druhej strany – čiže z údolia Todra – z toho smeru vedie relatívne dobrá asfaltka. Okolitá krajina a tie výhľady na jazerá Isli a TIslit stoja zato. Krajina ako na Marse – nádhera.
Každopádne – doporučujem sa vždy všade informovať u domorodcov – väčšinou vedia, ako to vyzerá na horách s počasím.
Z Varzazátu do Zagory vedie normálna asfaltka, prešli sme to v pohode na osobnej Dacii. Nie je to síce bohvieka kvalitná cesta – ale nič tragického.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí