HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Peruánského horského ducha, legální psychotropní látky a New Age cestovatele najdete v Cuzcu a Pisacu

Peruánského horského ducha, legální psychotropní látky a New Age cestovatele najdete v Cuzcu a Pisacu

Mnozí přicházejí do Peru, aby získali spojení se starodávným duchem Inků. Buď jedou do amazonské džungle, kde žijí s místními kmeny, nebo do pohoří And v blízkosti měst Cuzco, Pisac a Machu Picchu.

Zatímco Cuzco je centrem všech turistů, kteří chtějí vyrážet na organizované túry a treky do hor, Pisac (vzdálený asi 45 minut jízdy autem) je spíše místem těch, kteří oceňují malé, klidné městečko a tiché procházky po kopcích Svatého údolí. Pisac je centrem nadšenců New Age, z nichž mnozí nadávají na „Systém“ (světová politika, daně, institucionalizace atd.), jenž přitom sami využívají ke své podpoře na cestách. Většina těchto alternativních spřízněnců se vysmívá Cuzcu jako „neautentické turistické zóně“.

Trekaři přebývající v Cuzcu se zase pejorativně vyjadřují o Pisacu jako o „ospalé díře, kde se chodí spát se slepicemi“ a kam se vydávají „sluníčkáři“, často po „náročném pobytu u Indiánů na severu“, kde po několik týdnů pijí ayahuascu (v zemi legální), přijímají kambo (léčivý sliz ze specifické amazonské žabky), prožívají drsnou dietu (často jen rýže a zelenina bez soli či oleje) a trpí desítkami bodanců od komárů, kterým se v amazonské džungli nedá uniknout. Pisac je pro ně po těchto drsných podmínkách místem odpočinku a poevropštělého komfortu.

Můj příběh peruánských hor – aneb když vás duchové chtějí provést peklem

Já přijela do Pisacu za jednou ze svých sester, která je terapeutkou a léčitelkou a která cestuje po Jižní Americe a pracuje se šamany rozličných domorodých kmenů. Přijela jsem do hor po delším čase stráveném v teple a na slunci několika míst pobřeží Brazílie, Chile a Limy. Všechny tyto oblasti byly blízko moře a plné slunce a laskavých lidí. V peruánských horách bylo najednou všechno jinak.

Zima (hlavně v noci, kdy teplota klesla na cca 5 až 7 °C – topení ani přímotopy v Pisacu neočekávejte, budou vám muset stačit teplé deky vyrobené z lamí vlny), časté deště (nastudujte si, jaké počasí můžete očekávat v sezóně, kdy se do Svatého údolí vydáváte), koupání leda v chladných horských říčkách a potocích a většina místních bez znalosti angličtiny a s téměř permanentním výrazem rozmrzelosti ve tváři. Horalové. Tvrdé podmínky, málo úsměvů.

Moji američtí přátelé, které jsem časem poznala v Pisacu i v Cuzcu občas tímto nedostatkem „alespoň zdvořilostních úsměvů“ upřímně trpěli a prožívali si v těchto oblastech vcelku značný kulturní střet (samozřejmě voda ve sprše v mnohých home stays tekla pouze studená, voda z kohoutku se tak jako ve většině Jižní Ameriky nesmí pít a toaletní papír nelze splachovat do záchodu).

Potíže s vysokou nadmořskou výškou (Machu Picchu – 2430 m, Pisac – 2972 m, Cuzco – 3399 m), jakými jsou vertigo, mdloby i nucení k zvracení, které většina turistů řeší žvýkáním koka listů, jež jsou zde legální a zakoupitelné v jakékoli sámošce v nejrůznějších podobách (dokonce je – na rozdíl od wifi, která funguje pouze v jedné restauraci v odletové hale – najdete i na miniaturním letišti v Cuzcu), a průjmy jsou i pro otrlé cestovatele v této oblasti někdy zatěžkávací zkouškou. Místní říkají, že když si to vyžádá Duch hor, musíte si tady projít peklem na zemi, fyzickým, mentálním nebo duchovním. Peru je krásné, ale drsné, a energie Inků (kteří v rámci některých svých rituálů obětovávali i těhotné ženy a miminka) se zkrátka s nikým nepáře.

Já si tu jako dobrovolnice a instruktorka jógy prošla tzv. „spirituální krizí“, kdy se u mě po mnohých prožitcích (a kupříkladu i pokusech vyžádat si u „osvícených západních cestovatelů“ žijících v Pisacu drobný příspěvek na očkování dvou štěňat nalezených ve vesnici Calca u jejich mrtvé matky a sourozenců, kteří zemřeli na vyhladovění (peruánské rodiny v horách často samy nemají co jíst, jejich chování k psům a dalším zvířatům je tedy, jaké je), aby mohla být následně svěřena do péče asociace pro ochranu zvířat v Cuzcu) objevily hluboké pochyby týkající se dobrovolnictví, komunitního života, laskavosti a dobroty lidstva i „uzdravení světa“… ale, jak by opět řekli místní, když projdeš očistcem, staneš před branami ráje – a tím se pro mě následně stalo aztécké Mexiko.

Pokud jedete do Svatého údolí v naději, že si zde prožijete své „hledání Celestinského proroctví“ (což naštěstí nebyl můj případ), obrňte se vůlí, vytrvalostí a odolností – a připravte se na možná zklamání…

Pisac versus Cuzco – Duhoví lidé, Ezoterici, New Age a turisté

Na tržnicích v Pisacu a Cuzcu má všechno oblečení duhové barvy, je teplé a příjemné na dotek. Jezdí sem lidé z celého světa, aby si koupili kilo santalového dřeva za 20 solů, a pak za stejnou cenu prodávali „na západě“ tři dřívka. Seženete tu litrovku Agua de Florida (posvátné šamanské vody) za třetinovou cenu, za níž se v Evropě prodává 221 ml. Když si vás prodavači časem oblíbí (noste jim české koláče a bublaniny, suroviny se v „západních“ marketech v Cuzcu dají sehnat), prodají vám šálu z alpaky (samozřejmě horší kvality) za cenu šály z lamy. Když si vás oblíbí ještě více, věnují vám opravdu kvalitní san pedro (prášek z halucinogenního kaktusu, který vás vezme do podstaty každé buňky těla) – ano, i to je v Peru legální.

Ne všichni „duhoví Evropané“, které na tržnicích potkáte, oděné do lokálních textilií, s téměř mystickým výrazem ve tváři, jsou připraveni pomoci, jednat a milovat, když je to potřeba. Pro některé je duchovní oděv pouhou pózou.

Někteří z těchto lidí si v Andách otevírají „lokální“ veganské restaurace s lokálními produkty a lokálními surovinami a velmi nelokálními, západními cenami (zeleninová polévka v jedné takové restauraci v Pisacu stojí 15 solů, zatímco na tržnici mě od místních stála – větší porce – 5). Chcete-li ušetřit a přitom mít opravdu lokální gastro zážitek, stravujte se spíše než v restauracích na trzích – především v Cuzcu, ale i v Pisacu. Dokonce i v Machu Picchu (teď mám na mysli městečko, kam musí všichni, kdo chtějí vyrazit za stejnojmennými ruinami Inků) najdete (ale asi jen s pomocí místních – takže základy španělštiny se fakt hodí) místní trh (samozřejmě zastrčený mimo hlavní ulice), kde si dáte polívku za 8 solů (zatímco v restauracích zde stojí kolem 25).

Cuzco

V roce 1983 bylo Cuzco zapsáno na seznam UNESCO. Stalo se hlavní turistickou destinací, která každoročně hostí téměř dva miliony návštěvníků. Peruánská ústava jej označuje za historické hlavní město Peru.

Pokud přijedete do And jako nadšený turista, trekař, většinou se chcete vydat na výlet na některou z proslulých hor – Machu Picchu nebo Rainbow Mountain. V takovém případě je pro vás lepší pobývat v Cuzcu. Většina taxi colectivo vyráží k horám právě odsud a majorita agentur taktéž působí zde. Cuzco je docela hezké starobylé město s kamennými domy, a pokud máte v oblibě široký výběr restaurací i kaváren a další turistický komfort (včetně topení či přímotopů v hostelích) a případně i noční život, bude toto město pro vás správnou volbou.

Pokud do And přijíždíte jako obchodník – podnikatel, Cuzco bude opět nejspíš vaší volbou, jelikož máte k dispozici obrovský trh San Pedro (nedaleko hlavního náměstí Plaza de Armas), kde koupíte kromě již zmiňovaného zboží také alpakové šály za 20 solů, místními vyráběné (i z Mexika dovážené) šperky, krystaly, hudební nástroje (dešťové hole, chřestidla všeho druhu, charanga) a většinu drog v Peru legálních.

Pisac

Pokud ovšem přijedete do hor hlavně kvůli „duchovnímu růstu a spojení“, chcete cvičit jógu, chodit do temazcalů (potních chýší), přijímat kambo a připojit se k ayahuaskovým kruhům, raději byste měli zůstat v Pisacu, situovaném přímo uprostřed Svatého údolí, na řece Vilcanota. Vesnička obklopená horami v docházkové vzdálenosti (zatímco v Cuzcu si obvykle potřebujete vzít taxi, abyste se dostali k turistickým stezkám) má své kouzlo, i přesto, že její obyvatelstvo tvoří dnes již především západní turisté a xpaté.

Základní západní komfort zde najdete stejně tak jako v Cuzcu a prádlo vám tu v prádelnách vyperou, usuší a složí mnohem levněji, cca za 4 sole kilo.

Kempování je v celé oblasti povoleno, takže můžete zůstat kdekoli na horách v houpací síti, ve spacáku nebo ve stanu, pokud se vám líbí, a sestupovat do vesnice pouze pro nakoupení zásob. Díky chladu zejména v noci jsou zde komáři vzácní, což je pro všechny, kdo sem přijíždějí z džungle, příjemnou změnou.

Oproti Cuzcu najdete v Pisacu skutečně levné ubytování, např. vlastní pokoj s wifi (sdílenou koupelnu a kuchyň) v home stay za 25 solů za noc (ale bez topení). Ve vesnici si můžete od 23 euro na noc pronajmout dokonce celý dům, kde obvykle jsou i elektrické přímotopy nebo krb a zahrada nebo dvůr, kde si můžete užít malé obřady s přáteli a zpívat posvátné zpěvy ícaro pod hvězdnou oblohou…

V březnu 2012 vydala Martina Doležalová svůj knižní debut, povídkovou sbírku Kolej Today. V prosinci 2012 se v knihkupectvích objevil román Ztracené cesty na útěku domů, v roce 2016 pak román Zítřek byl včera. Martina též působí jako instruktorka jógy po celém světě a věnuje se tanečním a hudebním performancím a workshopům, které odkazují k původním tradicím latinskoamerických a středo-amerických Indiánů.

DoJižníAmeriky.cz

CK doJižníAmeriky.cz je malá cestovní kancelář s osobním přístupem, která se specializuje pouze na cesty do Jižní Ameriky v malých skupinkách (jen 8 osob a vynikající český průvodce).

Právě Perupatří k nejoblíbenějším destinacím klientů CK doJižníAmeriky.cz. Jen v letošním roce se tam se svými klienty vypraví téměř dvacetkrát.

Na cestách s CK doJižníAmeriky.cz se dostanete mezi místní obyvatele, ochutnáte lokální pokrmy (třeba i na trhu) a navštívíte řadu míst, které jiné cestovky zatím nemají ve svých itinerářích.

Svým stylem cestování nalákali  k poznání Jižní Ameriky v malých skupinkách i řadu klientů, kteří dříve s žádnou CK necestovali nebo sólo cestovatelů, kteří neplatí žádný příplatek.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: