Peloponés – poklad východního Středomoří

Peloponés – poklad východního Středomoří

Jestli chcete cítit historii na každém kroku, upalujte na Peloponés, který se opravdu zaslouží přízvisko kolébka civilizace. Tato krajina protkaná dějinami se navíc skvěle projíždí na kole.

Málokterá část Řecka má tak velké právo nazývat se kolébkou civilizace jako Peloponés. Jedno z nejvýznamnějších antických nalezišť, dech beroucí památky středověké, místa spojená s tureckou nadvládou, tradiční nedotčené vesničky ztracené v horách vnitrozemí; to vše zasazené v nádherné a divoké přírodě. A právě kolo je tím nejvhodnějším způsobem, jak tyto poklady objevit.

Silniční síť je poměrně hustá, i v odlehlých venkovských oblastech, kvalita silnic je na solidní úrovni. Jako nejlepší lze doporučit trekové kolo, některé silnice přecházejí občas v šotoliny a přírodní krásy a výhledy lákají k nesčetným zajížďkám.

Cestu je nejlepší začít impresivním přejezdem Korintského průplavu a rovnou pokračovat na blízké perly antické kultury- Korinthosdivadlo v Epidauru či zříceniny Mykén. Za vyjížďku stojí i obrovská středověká pevnost Akrokorinthos. Pobřežní dálnice z Athéh do Patry pak odlehčuje provoz na příjemných přímořských silničkách lemujících krásné pláže s výhledy na pevninské Řecko a s prohřátým mořem.

Nejširší nabídku průvodců a map Řecka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Ospalý život v horách

To pravé cyklistické potěšení však čeká člověka v hornaté krajině peloponéského vnitrozemí, zejména v jeho severní části kolem nejvyšší hory Oros Chelmos (2338 m.n.m.). Díky nadmořské výšce také netrpíte vyčerpávajícím horkem, jak je na jihu obvyklé. Cestu lemují nádherné a ospalé zemědělské vesničky – Fteri, Goummenitsa, Petsaki, Lousi – kde se jakoby zastavil čas.

Větší městečka po cestě – Kalavrita, Klitoria – zase nabízejí příjemné posezení ve stínu místních taveren a občerstvení se některou z tradičních řeckých pochoutek, salátem tzatziki, gyrosem či ledovou šlehanou kávou frappé. K chuti přijde i místní pryskyřicí kořeněné víno- retsina, či anýzový likér ouzo, ty je však lepší vychutnávat v klidu při večerním posezení po dojezdu. Cesta střídavě klesá a stoupá po úzkých serpentinami se vinoucích silničkách téměř bez provozu, mnohdy náročná několikakilometrová stoupání jsou však odměněna krásnými výhledy a adrenalinovými sjezdy do divokých údolí.

V Řecku najdete stovky nádherných ostrovů. Za zmínku stojí zejména Ikarie, kam prý dopadl onen bájný hrdina po nepovedením letu, nebo Kyklady.

Na své si přijdou i milovníci historie a přírodních krás, pro ty první lemují cestu starobylé pravoslavné kláštery, jako je třeba Megaló Spíleó u Kalavrity, či vykopávky antických sídel. Ti druzí mohou navštívit např. známá krasová jeskynní jezera „Spíleó Limnón“ u Kastrie a především se celou jízdu kochat jednou z nejdivočejších přírodních scenérií v Evropě.

Živoucí historie

Plná překvapení je i střední část Peloponésu, žádný cyklista by si rozhodně neměl nechat ujít pohádkovou jízdu po hraně kaňonu Lousios s vyhlášenými kamennými vesnicemi Dimitsanou a Stemnitsou, množstvím byzantských klášterů, které svou krásou mohou směle soupeřit i s kláštery na Meteoře, či se zříceninou křižáckého hradu v Kariteně. Ještě dále, u slavného města Sparta pak čeká další historický poklad Peloponésu, areál byzantského a tureckého „velkoměsta“ Mystra, ve středověku hlavního města poloostrova s množstvím výborně zachovalých památek.

Skutečnou perlou Peloponésu je však jižní výběžek známý jako poloostrov Máni, dříve odlehlá základna protitureckých zbojníků a pirátů. Na zhruba 30 km délky a průměrně 8-10 km šířky se z azurového moře zvedá strmé horské pásmo dosahující výšky až 1200 m.n.m, v jehož nitru se skrývají dodnes velmi špatně dostupné opevněné vesnice připomínající spíš velké hrady. Jejich okolí pak nabízí množství krásných bikových tras pro milovníky adrenalinových šotolin.

Množství jednoduchých a čistých kempů nabízí levné a pohodlné ubytování po celém poloostrově, místní kuchyni si pak nejlépe vychutnáte v nesčetných stinných tavernách v každé větší vesničce. Tradiční řeckou pohostinnost tu pak narušuje pouze velmi dlouhá doba odpolední siesty, o to příjemnější je však večerní posezení u číše vína či ouza se vzpomínkami na množství přírodních a kulturních krás, které vás určitě po cestě potkaly.

Autor článku Patrik Girgle pracuje jako průvodce CK Adventura.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí