HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Ostrov Sokorta: Fénix, nekončící klid a Stromy dračí krve

Ostrov Sokorta: Fénix, nekončící klid a Stromy dračí krve

Jemenský ostrov Sokotra je díky své prehistorické fauně a flóře klasifikován jako pokladnice světového přírodního bohatství. Scenérie jsou zde fantastické a zvyky obyvatelstva zcela unikátní. Uhodnete, kolik cestovatelů sem ročně přijede?

Domov Fénixe

Souostroví Sokotra (Socotra, Soqotra, Suqotra, Soqotora) je obestřeno mýty a legendami. Dle jedné z nich bylo ohnivým hnízdem bájného Fénixe.

„Bájný pták Fénix opouštěl své ohnivé hnízdo jednou za 500 let, aby oblétl lidská obydlí, kde svými žhavými perutěmi obdarovával obyvatelstvo životodárným ohněm. I stalo se, že lidé přestávali ve Fénixe a jeho ohnivou moc věřit. Král lidu vypravil se k moudrému starci, který mu pravil, že kouzelná jiskra z Fénixovy ohnivé síly, sídlí v neznámém poddaném. Král zvěstoval mudrcovo poselství svému lidu a vida, jak člověk jeden k druhému úcty nabyl s vírou, že jiskra Fénixova ukrývá se v něm. Toto království záhy neznalo již zla a člověk člověku stal se pravým bratrem. Něco však králi zamlčeno zůstalo. Jiskra ohně velkého Fénixe není zakleta v jednom poddaném, nýbrž každý z nás ji v srdci svém nese. Je na nás budeme-li hledati tuto sílu v bližních našich nebo v nás samých“.

Když jsme v květnu přistáli na ostrově Socotra (foneticky by se mělo říkat Suqotra – opět se zde ignoruje arabské písmeno „qáf“), měl jsem pocit, že se mi to zdá. Cestu na Socotru jsme měli v plánu již dva roky, ale cena letenek i náklady na pořádný průzkum ostrova stále nějak nezapadaly do našeho rozpočtu. Letecké spojení není nijak časté, donedávna jednou týdně, přičemž hrozilo, že Yemenia zruší linku pro nedostatek pasažérů. Za situace, kdy má člověk vyžebranou třítýdenní dovolenou a nechce ji celou strávit na Socotře, se tento výlet svízelně plánuje. Let trvá ze Sana’a 45 minut do Al Mukally, kde se čeká dalších 40 minut na nástup a výstup pasažérů. Posledních 50 minut se letí do hlavního města Socotry, Hadiba.

Od příletu na ostrov jsme si připadali jako v pohádce za kamny. Socotra je v tropickém pásmu a teplota v květnu šplhá k 50 stupňům. Vlhkost skoro 100% a jedinou úlevou byl svěží mořský vítr. No a pohádkou bylo vše, co jsme zažili a viděli. Jen těžko se popisuje příroda a život v tomto napodobení nebeského ráje bez užívání zprofanovaných superlativů. Zkusím to v následujícím textu, který laskavě nepovažujte nějaký vědecký rozbor této naprosto jedinečné lokality. Věřím, že více než suchá vědecká fakta vás budou zajímat naše zážitky a laické dojmy.

Pozdrav nosem

Ostrov Socotra se nachází jihovýchodně od Jemenu, poblíž východního pobřeží Somálska. Po staletí byl naprosto izolován a dodnes místní obyvatelé (asi 40 000) žijí tak trochu pravěkým způsobem života. Jsou to zčásti afro-arabové, hovoří místním, prastarým jazykem z rodiny semitských, který nemá písmo a nikde jinde na světě není znám. Sokotřané se zdraví tak, že se dotýkají navzájem nosy, někdy, při obzvláště srdečném pozdravu se ještě nosem dotýkají stisknutých pravic. Podle jednoho zdroje byli Sokotřané před konverzí na islám původními stoupenci Asyrské východní církve, téměř zapomenuté sekty ranných mezopotámských křesťanů. Jedinou jejich skromnou obživou je rybolov (u pobřeží), lov divokých koz (ve vnitrozemí) a sběr bylinek, plodů a pryskyřic ze stromů myrhovníků a Dračích stromů. Neznají zemědělství, chov dobytka, obchod. Jejich strava je jen vařené rybí nebo kozí maso doplněné plody datlových palem.

Jakákoliv práce, mimo sběr a lov, je údajně proti jejich tradicím. První obchody a jídelny vznikly na ostrově až s příchodem Jemenců. Sokotřané si staví kamenné domky, které na pobřeží tvoří malebné rybářské vesnice a ve vnitrozemí, kde nelze postavit příbytek, bydlí v jeskyních. Žijí zcela prostým způsobem života a možná proto jsou velmi mírumilovní, přátelští a bezelstní. Když přijde do vesnice cizinec, seběhne se veškeré obyvatelstvo k jeho přivítání, nebo jen prostému zírání. Pozorování kolemjdoucích a „lelkování“ je zjevně jejich hlavním denním zaměstnáním.

Nekončící odpočinek

Ostrov má zatím asfaltovou silnici jen mezi letištěm, hlavím městem Hadibem a přístavem (asi 5km od Hadiba). Hadibo je, jako celý ostrov, ve stavu nekonečného odpočinku.

Šest měsíců v roce jsou na Socotře silné monzuny, které znemožňují jak rybolov, tak veškeré cestování. Připočteme-li si donedávna absenci televize, reklamy, veškeré infrastruktury i mražených polotovarů, máme zde lidi, kteří představují možná ideální prototyp člověka žijícího v symbióze se svou přírodou. Dle klasifikace Spojených národů žije „většina obyvatel souostroví Socotra pod hranicí naprosté chudoby.“ No, nevím co to znamená, ale Sokotřané mi nepřipadají jako hladovějící bytosti ryjící v zemi pro kdejaký kořínek. Naučili se využívat produktů ostrova, jako je aloe, různé pryskyřice, třísloviny a léčivé bylinky, které jim po staletí uspokojovaly životní potřeby. Až s příchodem západních expertů na ostrov pak Solotřané zjistili, že jejich způsob života má název „pod hranicí absolutní chudoby“.

Dračí stromy

Většina flóry a fauny na ostrově je endemická, tzn. že se nevyskytuje nikde jinde na světě. Nejznámější je Strom Dračí Krve (Dracaena cinnabari), který vypadá jako velká houba. Roste ve vyšších polohách od 500 metrů nad mořem výše. Hory ostrova jsou nimi doslova poseté. Na koruně má strom dlouhé, husté, zelené jehlice a žije z rosy, která na tyto jehlice v noci padne.

Každý z Dračích stromů je stár stovky let a téměř se nereprodukuje. Jedni to přičítají populaci divokých koz, které spasou kdejaký výhonek a druzí spekulují nad jinými důvody. Nejsou tedy žádné malé stromky a když nějaký strom zemře, je to konec další fosílie. Dračí strom má červenou mízu (cinnabar), kterou Socotřané sbírají a užívají jako antiseptikum, medikament a barvivo. V dávných dobách to byl ceněný vývozní artikl. Římští válečníci se potírali mízou Dračího stromu a když byli zraněni, rána se vyčistila a rychle zahojila. Míza Dračího stromu se kdysi vyvažovala zlatem.

Tento strom, jako většina flóry a fauny ostrova, ještě není dokonale prozkoumán, k jeho vzniku se však váže tato legenda:

„Bylo, nebylo, v každém případě velmi dávno se na ostrově utkali v boji slon a drak.Během zápasu se drakovi podařilo vysát slonovi většinu krve a ten, v poslední bojové křeči, srazil draka k zemi a rozdrtil jej. Jejich společná krev potřísnila půdu, ze které vzápětí vyrostl strom Dračí krve.“

Dalšími druhy stromů jsou tzv. lahvovníky a okurkovníky, myrhovníky a kadidelníky. Vzhledem k tropickým teplotám a velkým zásobám podzemní vody si tyto stromy vytvořily ve svém kmeni svérázný zásobník, jakýsi sud s vodou, na jehož vrcholku ze zelená ta či jiná botanická specialita (např. Pouštní růže).

A moře?

Když si doma napustíme vanu, není tak čistá a průzračná jako Sokoterské moře. Jsou tu pláže se sněhobílým korálovým pískem, který na jedné straně stoupá až k vrcholům hor a na druhé straně tvoří, až sto metrů dlouhé dno moře. Pláže Socotry jsou domovem všudypřítomných krabů, kteří si zde hloubí své nory a vyhrabaný písek tvoří tyto malebné mini pyramidy.

Snad jsou to ty monsuny, které bičujíce pobřeží vyhnaly plážový písek až k vrcholům pobřežních hor. Pláž Ras Ersel se nachází na jihu ostrova, její písek je opět sněhobílý a z nedaleké hory vyvěrá svěží pramen minerální vody. Tento pramen tvoří na cestě od hory do moře potůček s tůňkami a peřejkami, kolem nějž ze zelená bujná vegetace, podobná aranžmá z kýčovitých pohádek. Travnatý porost s kvetoucími květinami, jež vyživuje sladká, minerální voda a o pár metrů dál se rozprostírá pláž křišťálového moře.

Ve vnitrozemí ostrova jsou údolí, jako Wádí Dixim, kde podzemní prameny tvoří říčku, která osvěží poutníky nejen svou lahodnou chutí, ale i tůněmi, zvíci malého rybníčku.

Nakonec snad ještě jeden statistický údaj. Odhadovaný objem cestovního ruchu za rok 2004 byl 400 osob.

Autor trvale žije v Jemenu a je jedním z provozovatelů specializovaných stránek o této zemi www.ye.cz

Zkušenosti čtenářů

Komous

Tomu rikam skvely tip na vylet! Doufam, ze to letecke spojeni nezrusi!

Patrik
Komous:

Letecké spojení se rušit nebude, trvá stále spojení v pátek a v pondělí.

Pavla
Komous:

Zdravim vas do Jemenu. O Sokotre se informace ziskavaji hodne spatne,
takze jsem z vaseho clanku nadsena. Je to nadhera, proste bomba. Muzete me poradit,kde bych se dozvedela jeste vic? Pochybuju o existenci pruvodce, treba i v jinem jazyce. diky pavla

Patrik
Komous:

Pavlo, poslu vam vice informaci mailem. Jinak pruvodci na Sokotre funguji.

Komous
Komous:

Hm … zajimave. A v jakem mesici je nejlepsi jet na Sokotru?

Patrik
Komous:

V zásadě lze říci, že nejlepší doba na Sokotře je, co se týče počasí zima, tj. listopad-únor. K tomu bych dodal, že Vánoce a Nový rok jsou oblíbeným časem, zejména italských turistů, a proto je třeba hotel rezervovat se značným předstihem.

Pavla
Komous:

Diky Patriku za info!!

Marek
Komous:

WOW … PORADTE MI … JAK EMIGROVAT NA SOKOTRU??? … a co tam delat?? Jake profese jsou nejzadanejsi na Sokotre??? Jak ziskat pracovni vizum do Jemenu??? PREDEM DIKY MOC!

Komous
Komous:

Ja chci taky na Sokotru! Zalozime tam Potemkinovu vesnici! … co vy na to?

Patrik
Komous:

To jsou zásadní otázky. Co dělat na Sokotře? Na Sokotře jsou, stejně jako po celém Jemenu, žádané všechny profese. Pracovní vízum vám zajistí zaměstnavatel.

Marek
Komous:

Ahoj Patriku, diky za odpovedi, ale zdaji se mi prilis nekonkretni – vsechny profese?! Chteji tam treba zemedelce? Myslis, ze Jemensti zamestnavatele stoji o pracovniky z Cech? Urcite tam musi byt nezamestnanost vyssi nez 10%.

Komous
Komous:

To je zasadni otazka.Jak teda emigrovat co mozna nejdriv na Sokotru a splynout s mistnim obyvatelstvem?

Marek
Komous:

Uz abych tam byl!!!

Pepa
Komous:

Pááni tady se to rozjelo. Každej chce na ten konec sveta ůůůůů!!

Marek
Pepa:

No a co? Proste mne lakaji ty draci stromy (a zeny).

Pepa
Marek:

vtipnéé :o)

Pepa
Komous:

Tak se tam odstěhuj

Marek
Pepa:

Odstehuju, hec!

Marek
Komous:

Mam spoustu dotazu: Jak se v Jemenu hleda prace konkretne na Sokotre? Kolik stoji najemne? Muzou tam cizinci nakupovat nemovitosti? Jake je mesicni najemne? A co dane – jsou vysoke nebo nizke? Co si mistni lide mysli o lidech ze zapadu? Mluvi se tam take anglicky nebo rusky?? Diky za odpovedi.

Komous
Komous:

Koukam, ze se to tady docela rozjizdi. Kdy naplanujeme to hromadne stehovani na Sokotru???

Jakub
Komous:

Díky za skělý článek – na Sokotře jsem před třemi lety pobyl asi dva týdny a nikdy na ten ostrov a příjemné lidi nezapomenu…

Marek
Jakub:

Ahoj Kubo, nechces se tam odstehovat?

Patrik
Komous:

Jak konkretne hledat praci na Sokotre z CR nevim. Urcite by se tam uplatnil lekar, ucitel, prirodni badatel. Take veskera remesla a i turismus jsou na Sokotre v plenkach. Zemedelec by tam mohl ucit obyvatele zakladum zemedelstvi, ktere temer neznaji. Otazka je, kdo a jak by vam platil, cizinci tam pracuji pro ruzne rozvojove projekty, UNDP, atd. I CR ma na ostrove rozvojovy projekt v oblasti zpracovani vody.
Jake jsou podnajmy na Sokotre nevim, v Sana’a se pohybuje pronajem nezarizeneho bytu 3+1 kolem 2500 Kc. Mozna by slo si postavit kamenny domecek, po vzoru mistnich ?.
Dan z prijmu je tu, myslim 15-20%.
V Jemenu se mluvi arabsky, na Sokotre arabsky a sokotransky. Obcas narazite na nekoho, kdo umi anglicky, nemecky nebo rusky, podle toho, kde studoval.
Cizinci jsou zde vseobecne povazovani za vazene osoby a dostava se jim tradicne velke ucty a pohostinnosti. Jednou jsme v podvecer zabloudili kamsi na druhy konec ostrova, kde mistni sejch okamzite porazil jehne a my museli cekat do pulnoci nez ho pripravi.
Nemovitosti ovsem cizinci kupovat nemohou.
Jen tak dale, az nas bude vic, zalozime na Sokotre ceskou vesnici!

Patrik

Komous
Patrik:

Diky moc za info! Mozna EU tam ma nejake ty projekty, ale zrejme je tezke se nechat zamestnat EU. Spis by to chtelo se sjednotit a vymyslet konkretni projekt (treba na podporu mistniho turismu, zemedelstvi, zurodnovani pouste, stavitelstvi atp.) a vyzadat si dotaci z EU. Jenomze Jemen zatim v EU neni, takze se zrejme budeme muset presunout do Maroka nebo Turecka, ktere v EU budou driv nez Jemen.

Komous
Patrik:

Jenom mne napadlo – muzeme se prece zamestnat sami! Zalozime hotely, kluby, restaurace, pujcovny lodicek na plazich, suvenyr shopy s dracima stromkama na klice, oslovit CSA, EasyJet nebo Jemenii ohledne pravidelnych letu z Prahy, Brna, Londyna atd. na Sokotru. Sokotrane budou mit z privalu turistu radost a my prachy :))

Marek
Komous:

To zni docela zajimave. Kdy s tim projektem zacnem? UZ TAM CHCI BEJT!

Pepa
Marek:

A vem tam celou svojí rodinu. Aspoň nám ušetříš na dávkách. Aha nebo je budeš furt brát a tam si za ně rozhazovat, co?

Marek
Pepa:

TOMU RIKAM TIP NA ZAMYSLENOU … HONEM NA SOCIAAALKUUUU!!!

Pavla
Komous:

Nenapadlo vas, ze nejvetsi kouzlo toho ostrova je v tom, ze bylo dlouhou dobu tak izolovane a turisticky neobjevene? Jak to tak ctu, vypada to na dalsi Kanary – hotel na hotelu a hlava na hlave.Super, co vic si prat.Hlavne nakupte hodne lehatek a slunecniku pro americke a nemecke turisty.

Marek
Pavla:

Kanary jsou uz hnusne! CHCE TO ZMENU a novou vyzvu! JEMINE JEMENE TES SE NA ZAPLAVU CESKYCH DUCHODCU :))) a potom muzeme zacit obnovit ve spolupraci s policii to unaseni, ne?

Komous
Marek:

Tak to asi nehrozi 🙂

Komous
Pavla:

Presne tak! Chces se tam take prestehovat?

Marek
Komous:

NO JAAASNE!!!

Komous
Komous:

Tak zacnu hledat praci primo tam – jako to delaj Polaci v Anglii, vsude lezou a otravujou s frazi: Ja sukam pracu!

Marek
Komous:

:)))

Martin Točík
Komous:

Trochu z vážnějšího soudku: stará východní křesťanská církev se přece jmenuje SYRSKÁ, nikoliv ASYRSKÁ ! Starověká Asýrie, jestli se nemýlím, zanikla nějakých 700 let před Kristem.

Patrik
Martin Točík:

Východní syrská církev (asyrská) – nestoriáni, perská církev. Uznávají pouze první 2 koncily. Celkem 400 000 věřících v Íránu, Iráku a Sýrii.

(Západní) syrská církev – jakobité. Formální sídlo patriarchy je v Antiochii (dnešní Antakya v Turecku), ale ve skutečnosti sídlí v hlavním městě Sýrie, Damašku. Věřící žijí v Sýrii, Libanonu, Iráku a Turecku. Celkem 500 000 věřících a 1 200 000 v Indii.
Zdroj Wikipedie

Obojí je tedy správně. Patrik

Martin Tocik
Patrik:

Díky za zjištění! Přesto by mne zajímala spojitost mezi Asýrií a raným křesťanstvím. Asi se vydám pátrat na historické servery 🙂

jakub

letos v unoru jsem osobne sokotru navstivil a mohu jen potvrdit,že cely ostrov na mne zapusobil neopakovatelnym dojmem proste nic podobneho jsem nikde nasvete nevidel a ani uz neuvidim sokotra je neco uzasneho pannenskeho a opravdu nedotceneho priroda lide nadherne plaze kde se nikdo nekoupe jenom vy…

Katy
jakub:

Nádhera!!!V srpnu jedu do Jemenu, snad se mi podaří podívat se i na Sokotru…..Katy

Jaru

Kdy ze jsou tam ty monzuny? Slysela jsem ze od unora do srpna, ale nejsem si jista. Jsem ted v okoli Adenu, ale musim pockat, az budu mit po praci, coz bude samozrejme v unoru… Diky za odpoved, jinak nadherne fota, skutecne.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí