Marek Libotovský

Jméno a příjmení:

Marek Libotovský, přezdívka – břitva


Na kolik se cítím:

Jak kdy, někdy se cítím jako dítě, jindy zase jako ostřílený veterán


Oblíbené země:

Mexiko, Nový Zéland, Irsko, Island


Na kterých místech se mi hodně líbilo:

Tunis, Španělsko, Chorvatsko, Uhřínovice (druhá chatka zleva, jeden z nezapomenutelných sexuálních zážitků).

Cesta, které si nejvíce vážím:

Jedna z mých nejnáročnějších cest byla ta z mateřského lůna


Nejdelší cesta:

Dosáhnutí titulu na vysoké škole, cesta na úřad s daňovým přiznáním


Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo:

Cestuji z důvodu získání nových zkušeností, poznání a pochopení odlišných kultur, navázání přátelských vztahů a uvědomění si podstaty pořekadla:“Všude dobře, doma nejlíp“. Cestování mi dalo nový rozhled a náhled na věci o kterých jsem dříve smýšlel jinak. Vzalo mi iluze o jednoduchosti výprav za hranice České republiky.

Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel:

Hernán Cortés – inspiruje mě, protože ne každému dobrodruhovi se podařilo být považován za syna boha (což mělo nesporně své výhody).

Cestovatelské Curriculum Vitae:

Prvotní cestovní zážitky byly spojeny nesporně s rodinnou dovolenou, kdy jsem díky rodičům procestoval téměř celou západní Evropu až po hranici Maroka.


Navštívené země:

Maroko, Chorvatsko, Španělsko, Francie, Itálie, Tunis, Rumunsko, Polsko, Německo, Řecko, Slovensko, Slovinsko.


Cestovatelské sny a plány:

Cesta do Mexika, Islandu, Nového Zélandu, Vietnamu, Japonska a Papua-Nová Guinea.


Zvláštní záliby během cestování:

Fotografování, poznávání historie, vědecký výzkum, objevování a jakékoliv nimrání v čemkoliv.


Oblíbená historka z cest:

Při výletu na Gibraltar jsem měl možnost seznámit se s tamním druhem opic rodu Macaa, legenda praví, že dokud budou žít v křovinách gibraltarské skály makakové, zůstane korunní kolonie Gibraltar britskou državou, kterou už je tři sta let. Opičky byly velmi příjemné a musím říci, že za kousek sladkosti by udělaly cokoliv (pod tímto výrazem si můžete opravdu představit klidně i opičí gangbang). Po tom, co jsem jednomu z milých primátů splnil jeho vytoužené přání, které mu koukalo nejen z očí ale i ze stavu, ve kterém se nacházel jeho pohlavní orgán, a obdaroval ho sladkou odměnou, na kterou se nedočkavě vztahovaly jeho ruce, byl jsem vystaven šoku z výskoku tohoto stvoření, které se mi usadilo za krk a nemohl jsem ho žádným způsobem z tohoto místa dostat. Nepomohly anivýhružky, prosby či jiné náznaky směřované do krajin bolesti. Po vzájemné dohodě jsem byl nucen odevzdat veškerou zásobu sladkostí a teprve pak se Karel, za tu dobu co mi sídlil za krkem jsme si potýkali, uráčil se svým „lupem“ vzdálit. Z toho chci vyvodit poučení, že ne každá opice za krkem je příjemná.

Významné expedice a projekty:

S výjimkou této, zatím žádné uskutečněné nebyly.


Osobní poznámka:

Za podporu expedičního fondu a jejich partnerů jsem velmi vděčný.