Diskuse k článkům

Zdravim z Balikpapanu. Uzitecne kontakty uvitam, diky! Muj mail ([email protected]) je relativne verejny, takze ho muzu rovnou poslat.

Dekuji moc Stanislavu Lhotovi za jeho cinnost.Je to boj s vetrnymi mlyny.

Nic v zlom ale mamba zelena zije vylucne v Afrike.

Pan Dinstbier ma kliku, ze hladovi Zimbabwane nejsou kanibalove, jinak by si ho uz privazali ke kulu a orezavali sousticka pekne zaziva, jako to jeste pred 100 lety delali napriklad na Sumatre.

Knížku už mám. A nelituji. Za zvláště přínosné považuji ohledně nynější krize kolem Mugabeho čtení o moderních dějiných Zimbabwe. Poznámka: Na fotce má pan exministr zahraničí Dienstier pěkné pandírko. Inu, asi se mu nedaří zle. Co na to ale asi hladoví Zimbabwané, jestli si otevřou tyto stránky?

"Nedokážeme si představit, jak musejí projevy úcty k Rezovi vypadat ve vlastní hrobce."

Pri vstupe do hrobky sa vyzujete a snazite sa splynut s davom. Nie je to tazke, pretoze vas doslova dotlacia do miestnosti kde je hrobka. Vyzdoba prevazne z vykladanych zrkadiel, hrobka zo striebornych mrezi, zlaty vrch.
Cielom je dotknut sa hrobky. Ten, komu sa to podari zvycajne zostava krcovito prichyteny na mreziach az kym ho niekto (strazca) nasilu neodtrhne.
Fanaticke zvolania na oslavu Allaha, teplo, vydychany vzduch, spoteni a pachnuci sitsky veriaci.
Nasinec sa vo vnutri dlho nezdrzi, ma problem vytlacit sa von proti davu tlaciacemu sa dovnutra.
Odporucam pokus o navstevu pred alebo tesne po hlavnej vecernej motlidbe.

M.

no to je ale pěknek hnus

Tahle zvířátka jsem měl možnost pozorovat v NP Bako (Sarawak). Ve článku mi chybí jedna vzhledová charakteristika, a to že kahau má velké břicho ve stylu "pivního mozolu". Jinak souhlasím, že se jedná o velmi neobvyklé tvory.

Je zajímavé, kolik různých reakcí v letošním roce způsobují akce na podporu Tibetu (ať už je to demontrace nebo cyklojízda) a ty reakce jsou zejména kvůli mediální sledovanosti tibetského tématu a LOH. Jsem moc rád za mediálni pozornost, je však velmi pomíjivá, za rok si možná na Čínu a Tibet již nikdo nevzpomene...

Setkáváme se téměř denně s názory a emaily "Proč nepořádáte akci na podporu státu XY" a "zase jen Tibet". Nevím, zda si první přispěvatel této diskuse přečte mou reakci, ale pokud ano - prosím, nechte v sobě chvíli působit tu zlost, naštvání, nechuť či jakýkoli pocit, který ve vás vzbuzuje naše akce.. nechte jej chvíli působit a pak se zeptejte sám sebe - proč se ve vás tento pocit vzbuzuje. Moc rád bych to chtěl vědět.. Opravdu. Pořád se jen domnívám, zdali je to svědomí nebo obecně reakce odmítnutí, protože je to něco, co vás k něčemu vybízí. Sám nevím.

Moje osobní motivace pro akci je: my jsme měli totalitu 21 let a v mnohem menší míře. pomozme národu, který žije v totalitě, kterou si nevybral a který se brání nenásilím - zatím...

Ahoj Vím, o čem mluvím,
Protestovat proti čemukoli, co nepokládáme za správné, je potřeba. Pokud Ty chceš na nějaké konkrétní problémy poukázat, zorganizuj zajímavou akci, HS Tě určitě podpoří. Pro poučení se o cílích a strategiích organizace www.ProTibet.org bych doporučovala dnes celkem obvyklou metodu - navštiv jejich stránky. Krom toho bych Tě ráda upozornila na nepatrnou spojitost s OH v Číně. Jistě víš, jaké je poselství těchto her a právě čínské pořadatelství je pro mnoho lidí diskutabilní. Nejedná se tedy o módu, ale reakci na aktuální situaci.

Je pravda, ze slovo s korenem slova "hnus" se do verejneho clanku nehodi ... ale obcas to cloveku uklouzne ...

Mě náhodou morče v Peru chutnalo. Takovej tučnější králík, bylo i pěkně naservírované, dobré maso.....

Nechápu, proč jsou tady na nejlepším cestovatelském webu otiskovány cestopisy, kde jsou desítky pravopisných chyb- velká písmena, interpunkce atd.

Zdravím Milane,

díky za pochvalu. Titul nejlepší cestovatelský web opravdu potěší :-)

Pokusím se vysvětlit jak, proč a jaké cestopisy otiskujeme.
Kategorie "cestopisy" je značně odlišná od kategorie "článek na hlavní stranu", a to zejména v principu, že je to možnost pro KOHOKOLIV prezentovat JAKÉKOLIV své zážitky z cest ostatním čtenářům.
V praxi to znamená, že se snažíme otisknout všechny cestopisy, které nám přijdou do redakce, ať už jsou to báječně připravené skoročlánky, deníkové záznamy nebo krátké reportáže, psané přímo na cestě. Někdy má takový cestopis 50 stran, jindy je psaný zcela bez háčků a čárek jako mailová zpráva.
Vzhledem k obrovskému množství takových materiálů nemůžeme jako redaktoři věnovat tolik času korekturám a úpravám těchto cestopisů. Je tedy vždy na autorovi, jak své texty opečuje a je to také jeho prezentace ostatním čtenářům.

Na obranu autorky tohoto konkrétního cestopisu musím uvést, že své texty nám posílá přímo z Egypta.
Z vlastní zkušenosti vím, že na cestách je někdy problém vůbec najít internetovou kavárnu nebo nějaké spolehlivější připojení a text odeslat. V takových podmínkách je člověk rád, že se mu během psaní počítač dvakrát nekousnul a gramatika je prostě na vedlejší koleji. :-)

Přesto, její zážitky, které pro vás máme připravené v dalších dílech cestopisu jsou velmi poučné (ženská obřízka, dětská práce, noční Hurghada atd.)a doufám, že vás zaujmou i přes případné gramatické nedostatky.

Samozřejmě jsme rádi, že naše čtenáře zajímá kvalita otiskovaných textů a nadále se budeme snažit uhlídat vysokou laťku, která je na HS nastavená. :-)

Za redakci HS zdraví

Katka Roudnická

Tvoje shrnuti cesty po Tanzanii bylo velice hezke. Jak jsem zjistila, nebyla jsi moc safari v tanzanii nadsena. Chystame se do Afriky po prve pristi rok, jsme zrovna ve fazi hledani vhodneho obdobi a rozhodli jsme se pro Tanzanii, protoze muzes skloubit vice veci najednou. Tak jak jste to udelali vy.
Presto by me zajimalo, jestli mas nejake tipy na jinou zemi (J.A.R. - tusim zaznelo)? Diky Linda