Ahoj Lidka, hezky clanek. Pri vypraveni o lecbe nemocneho, jsem si vzpomnela na svuj zazitek. Byla jsem taktez na svatbe na malem ostruvku hodinu vzdaleneho od Port Vily. Obrad probihal uplne stejne, kdyz na to dodneska vzpominam beha mi jeste mraz po zadech :-)Bohuzel dotycneho se nepodarilo vylecit.
Mela jsem tu moznost s temito lidmi stravit skoro cely mesic. Byla to uzasna zkusennost. A musim rict, ze jsem videla i muzskou cast pracovat, po snidani bezne odchazeli pracovat do jungle, ale mozna to bylo jen tim, ze v te dobe se budovala zrovna nova skola :-)Odpoledne vzdy nasledovala dlouhatanska siesta.
Na ostruvku kde jsem bydlela, respektive jeden neaktivni Vulkan se sesti vesnicemi nebyla zadna toaleta, ci sprcha, ci hotel...ale moderni technika v podobe televizi, mobilnich telefonu, fotoaparatu a mp3 prehravacu se dostala i sem. A jak toto vse muze fungovat v jungli, kde neni rozvod elektriny ? Solarni panely...Ac se mi podarilo tyto mista zachytit na fotografich jako raj na zemi, pravda je ve skutecnosti jina..smutna, s veskerym prunikem techniky a potravinarskych lahudek vcetne alkoholu v lahvich, sklenenych ac plastovych, vznika na malem ostruvku mensi skladka se kterou si nikdo poradne nevi rady a laguna v mori je nepristupna, kde hrozi porezani od lahvi ci neceho jineho....
Dobrý den,
o této zajímavé části světa bohužel není dostatek informací. Bylo by možné se dozvědět alespoň to nejzákladnější (nejlepší období na cesty, ceny (ubytování, strava, taxi atp.) a obslužnost okruhu Zakho-Dohúk-Lalish-Aqrah-Irbil-Gali Ali Bek-Amadi-Dohuk autobusy. Rovněž bych rád věděl, jaké minimum času by si měl člověk na takovou cestu (s dojezdem do Dyiarbakiru přes Hasankheyf a Mardin) vyhradit.
Díky moc,
Štěpán
Jako zakladatel klubu cestovatelů UNESCOCLUB.CZ vás zvu na naše stránky, které již fungují 5 let. Registruj se zdarma, registruj všechny své navštívené země a památky UNESCO.Cílem je, abych za svůj život navštívil všechny země a všechny místa UNESCO,kterých je 904. To se dá zvládnout:))V sekci TOP CESTOVATEL budeš mít přesný přehled, co jsi již navštívil a co ještě ne.Čím více navštívených míst, tím lepší pozice.
Všechny místa pod UNESCEM jsou přeloženy do ČJ z originálu. Byla to makačka ale nyní to je k dispozici všem cestovatelům.
20.9. odjíždíme autem do Turecka, Iránu, Pákistánu, Indie. Až auto přestane fungovat, zůstane tam
Alexandr BÍLEK
www.unescoclub.cz
Ahoj....nevim koho oslovit. Kazdopadne diky za rozumny nazor a nadhled. Samozrejme mas ve spouste vecich pravdu. I s tim bezdomovcem, ale je to dobrodruzstvi, ktere clovek jinak neziska. V Indonesii jsme byli tenkrat ve dvou a proste jsme to za pet dolaru dali a nijak extra nestradali. Kdyz jsme se chteli napriklad nekde seknout na delsi dobu, ubytovali jsme se v domech, kde se pronajimal pokoj na mesic, ale dalo se to ukecat i na par dni ci tydnu. Zel si ted nevzpomenu na nazev tohodle ubytka, ale vyslo to mnohem levneji nez hotel. Zaroven byly i rozdily ve kvalite - nekdy zarizene, jindy jsme spali na zemi na karimatkach. Hodne jsme stanovali a kdyz jsme potrebovali schovat veci protoze jsme podnikali nejakou turu, schovali jsme si je v domku u mistnich. Jedli jsme na ulici i si varili. Vsak ani tolik smazenych veci, spise naopak ty zdravejsi, pac jsme nejedli maso. Jasne, s pamatkama a narodnima parkama to muze byt tez problem, ale jde o to, co clovek od cesty kterou chce do dane zeme podniknout, ocekava. Treba na Borobudur jsme se divali jen z dalky, ale sopek co jsme si tam gratis vyslaply, bylo pozehnane. Nekdy za den clovek utrati vice a pak zase mene, takze se vydaje srovnaji. Viza jsme prodluzovali co 25 dni a je jasne, ze jsme meli usetrene na extra vydaje. Rozpocet 5$ beru jako nejzakladnejsi - nejpotrebnejsi vydaje na den , coz z toho prisveku nevyznelo. Tento styl cestovani jak jsem zminil nemusi vyhovovat kazdemu a neni pro vsechny, ale kdyz cestuju, snazim se natahnout ty usetrene penize na co nejdelsi dobu bez prace. Neni to pro klasicky turismus, ale pro lidi co chteji v dane zemi stravit delsi cas. Ten prispevek ma byt spise jen informace pro ty, kteri by chteli neco podobneho podniknout, ale obavaji se, ze to timhle stylem nejde. Indonesky jazyk mi prijde nejjednodussi, jaky jsem se kdy ucil a za par mesicu jsme byli schopni komunikovat. Cestuju timhle stylem, protoze je to pro me zpusob, jak byt co nejblize v kontaktu s mistnimi a poznat jejich realny zivot. Taky jak se rychle naucit jazyk, protoze clovek se musi prakticky neustale na neco ptat a neco zjistovat. Mnohdy to bylo narocne, ale zazitek ktery z teto petimesicni cesty mam, je nezapomenutelny a uzasny. Nevidel jsem treba Borobudur zblizka, ale prozil mnoho jinych zajimavejsich veci. Kazdy ma volbu a vyber a preju at kazdy dela to co chce a to co si mysli, ze je pro nej i pro okoli to nejlepsi. Hodne stesti na cestach vsem, bez ohledu s jakym rozpoctem cestujete...
Tudore, když tu propaguješ cestování za 5 USD na den jako snadné všude, mohl bys to trochu rozvést? Že to stačí v mnoha zemích na skromné jídlo (základní a často nezdravé smažené, ne ovoce, což je v tropech škoda nejíst), to bych ještě souhlasil, ale pokud by se mělo i spát v ubytování třeba i nejlevnějším, už to nestačí (pokud člověk cestuje sám, 5 USD většinou nestačí ani na spaní). Navíc za 6 let od tvé cesty ceny v turisticky zajímavých místech Indonésie a podobných zemích dost narostly. Mj. proto, že v posledních letech začali dost cestovat i domácí turisti. Někde a někdy lze ušetřit díky couchsurfingu, ale obvykle jen ve městech a je obtížné to plánovat při cestě stopem. Spíš tedy většinou asi ve stanu někde na cizím pozemku. Mj. si nemáš kde schovat věci, když se třeba chceš vykoupat v moři. Spát v nižších polohách v tropech ve stanu je dost nepříjemné kvůli horku a obvyklému bezvětří (v levném ubytování bývá aspoň větrák). O deštivém období ani nemluvě, i když aspoň není horko. Snad jen v suchých zemích subtropů a v létě v mírném pásmu lze spát běžně pod širákem, protože tam nebývají komáři.
Jezdit stopem v zemích, kde místní nemluví anglicky, je sice obvykle možné, ale je to vhodné spíše pro cestovatele na dlouhých cestách, kteří mají času dost a naučí se trochu místní řeč. V některých chudých zemích běžně vyžadují za svezení peníze i po místních, tak by bylo trapné se při vystupování hádat, že mám limit 5 USD a nic jim nedat (po cizincích ale někdy zaplatit nechtějí). Nevěřím, že by se do limitu 5 USD na den vešly i náklady za delší trajekty Sumbawa - Flores - Timor. Letenky, kterým se občas nevyhneš, tam samozřejmě zahrnuté nejsou. Třeba u Filipín nebo v Oceánii se bez nich nebo ne zrovna levných trajektů neobejdeš, tak nepiš, že to jde za 5 USD po celém světě. Taky do toho asi nepočítáš poplatky za víza (zvlášť při delším pobytu než 1 měsíc). Třeba u Indonésie je snadnější odletět po nějakém čase na chvíli do Malajsie.
Další věc u takto extrémně nízkonákladového cestování je, že nenavštívíš většinu památek, národních parků, sopek atd., protože se vstupné a případně povinný průvodce nevejde do rozpočtu. Pak je otázka, jestli není lepší si přece jen vydělat více peněz a vidět toho na cestách více než jen města, vesnice, silnice, pláže a lesy (dnes většinou mimo NP jen plantáže). Tvůj způsob cestování je asi podobný způsobu života bezdomovce, což je pro někoho dobrá alternativa, ale pro většinu lidí ne.
Ahoj, mám už docela dost cestovatelských zkušeností, ale z Mongolska mám docela respekt. Je to pro mě neskutečná výzva..Nemáš někde podrobnější rozpočet?
Ahoj, mám už docela dost cestovatelských zkušeností, ale z Mongolska mám docela respekt. Je to pro mě neskutečná výzva..Nemáš někde podrobnější rozpočet?