Jméno a příjmení (a přezdívka)
- Jana Vozábová
Na kolik se cítím
- Na tolik, kolik mi je:o)
Oblíbené země
- Rozhodně Indonésie, která se před pár lety stala mým druhým domovem. Mám ale ráda také hodně země jížní Evropy, především Řecko, Itálii a Španělsko.
Na kterých místech se mi hodně líbilo
- Kromě Indonésie, kde se mi líbí skoro všude:o), mě naposledy hodně učarovala Namíbie, její jedinečný barevný kolorit a bezprostřednost místních kmenů.
Cesta, které si nejvíce vážím
- Nejvíce mi přinesla má první cesta do Indonésie v roce 1997. Bez ní bych nikdy neuskutečnila svůj rozhodující krok odjet tam znovu v roce 2004 na rok a půl na studia, což pak změnilo můj život, nebo spíš nastavilo cestu, kterou jsem se začala ubírat.
Nejdelší cesta
- Časově nejdelší cesta, byl můj roční pobyt v Indonésii a na najeté kilometry to byla má poslední cesta do Namíbie, kde jsme s přítelem za pět týdnů najeli v autě 9300km.
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
- Cesty do cizích krajů mě vždy obohacovaly a přinášely inspiraci do mé vlastní umělecké tvorby. Vystudovala jsem umělecký obor, takže poznávání nových kultur a umění je nejen mým zájmem, ale částečně i profesí. Dřív se mi stýskalo po mých blízkých, přátelích a rodině, když jsem byla dlouho pryč. Pak jsem většinu z nich přesvědčila, jak je Indonésie krásná a dnes tam jezdí se mnou:o)
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
- Michelangelo Buonaroti
Cestovatelské Curriculum Vitae
- Odmala jsem jezdila s rodiči po Evropě po galeriích a starobylých městech Evropy (to víte tatínek akademický malíř:o) a tak poznala skoro celou Evropu. První samostatnou velkou cestu jsem podnikla v 17-ti letech, kdy jsem během tří měsíců sama objela skoro celé USA. Později jsme pak v různém složení přátel projížděli Evropu. S rodinou jsem navštívila i Kanárské ostrovy, Tunis, Egypt a Dubaj, ale 1.daleká cesta na východ byla až cesta do Indonésie, kam se dodnes vracím minimálně jednou za rok, tak nějak jako jiní jezdí na chatu:o)
Navštívené země
- Anglie, Německo, Řecko a řada řeckých ostrovů, Francie, Španělsko, Andorra, Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko, Černá hora, Moldávie, Tunis, Egypt, Kanárské ostrovy (Teneriffe, Lanzarote, Fuenteventura), Kypr, USA, Spojené arabské emiráty, Singapur, Indonésie, Namíbie, JAR.
Cestovatelské sny a plány
- Dokončit úspěšně přestavbu „naší“ školy na Lomboku a zřídit v těch místech v nadcházející době i vzdělávací a zdravotní centrum pro okolní vesnice.
Zvláštní záliby během cestování
- Ráda se seznamuji s místními lidmi, navazuji s nimi přátelství a poznávám jejich tradice a zvyky. Vždy se na cestách chovám pokorně k místním tradicím a snažím se jim porozumět a respektovat je. Nepřenáším nikdy „zápaďáctví“ do zemí, kam nepatří. Na cestách také ráda fotím především děti a makro svět pod našima nohama.
Oblíbená historka z cest
- Posledním silným zážitkem pro mě bylo překonání kaňonu v Namib Naukluft parku v Namíbii, kde jsem svůj život musela svěřit rezavému řetězu zavěšenému v několikametrové výšce nad propastí. Nejdojemnější moment pak bylo setkání s lvicí Elsou a jejími mláďaty přímo před našimi zraky ve volné přírodě v Národním parku Etosha. Byl to tak jedinečný okamžik a neopakovatelná chvíle, že jsem poprvé v životě plakala štěstím.
Významné expedice a projekty
- V současné době se věnuji převážně nadačním aktivitám v Indonésii pod hlavičkou našeho občanského sdružení Kintari foundation o.s., které jsem v roce 2006 založila se svými přáteli. Spolupracují s námi studenti, cestovatelé, lékaři, umělci nebo jen zájemci o asijskou kulturu. V Čechách prezentujeme Indonésii a její kulturu formou wokshopů, přednášek, tanečních kurzů, divadelních a tanečních představení a výstav.Výtěžek z těchto našich aktivit je věnován na podporu škol na ostrově Lombok. Více na www.kintari.org.
Autor
- Píši odborné články o balijském divadle a indonéské kultuře, přednáším o Indonésii a pořádáme s Kintari několikrát do roka indonéské večery. Vedu workshopy a kurzy indonéského tance. Zajišťuji cesty do Indonésie a odborné poradenství.
Osobní www stránky
- Na stránkách Kintari www.kintari.org se zájemci dozvědí potřebné informace o Indonésii i o našich akcích. Originální indonéské šperky pak mohou zakoupit na našem e-shopu http://shop.kintari.org, jehož výtěžek je taktéž věnován na humanitární aktivity Kintari v Indonésii.
Osobní poznámka
- I když někdy naše akce v Indonésii nejsou zrovna procházkou růžovým sadem a často se setkáváme s mnoha úskalími a totální vyčerpaností, tak když pak člověk vidí ty šťastné úsměvy dětí, tak ví, že to, co děláme, za to stojí.
