HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Filipíny po více jak dvou letech od ničivého Tajfunu Haiyan: Farmáři se učí pěstovat nové plodiny a obnovit své živobytí

Filipíny po více jak dvou letech od ničivého Tajfunu Haiyan: Farmáři se učí pěstovat nové plodiny a obnovit své živobytí

Obyvatelé Východního Samaru na Filipínách se ještě dnes, více jak dva roky od ničivého řádění Tajfunu Hayan v listopadu 2013, vypořádávají s následky této katastrofy. Tajfun zničil odhadem 42 milionů kokosových palem. Pro rodiny, které byly na pěstování kokosů závislé a neměly jiný zdroj obživy, to bylo zásadní.

Nově vysazené kokosové palmy začnou plodit nejdříve až za 5 až 8 let. Farmáři si v nových podmínkách hledají způsob obživy velice těžko. Učí se proto pěstovat nové plodiny, využívat hnojiva a obchodovat na místním trhu.

Joan Abuda, agent pro místní farmáře, ukazuje první úrodu. Tato rajčata a kapie se podařilo vypěstovat na ukázkovém políčku v oblasti Bacayawan ve Východním Samaru. Například právě kapie zde patří k velmi ceněným plodinám.

Violeta Ato se společně s dalšími členy místní komunity zúčastnila školení na obnovu živobytí, a nyní se může radovat z vlastní úrody. Zemědělství v této oblasti bylo dříve založeno především na pěstování kokosových ořechů, v menší míře pak rýže, sladkých brambor nebo manioku, známého také jako kasava. Po katastrofě v roce 2013 bylo potřeba najít nové alternativní zdroje. Farmáře na Filipínách proto začal školit Člověk v tísni.

Farmáři váží vypěstovanou zeleninu, aby ji mohli nabídnout na místním trhu. Pracovníci Člověka v tísni vyhodnotili, že pro místní obyvatele může být efektivním zdrojem obživy právě pěstování zeleniny. To v této oblasti dříve nebylo příliš rozšířené a na místních trzích se často prodávala zelenina dovezená z ostrovů Luzon a Mindanao.

Teresita L. Cabaguing, matka pěti dětí, žila se svou rodinou v domku s hospodářstvím ve vesnici Mayana ve Východním Samaru. Živila se chovem a prodejem domácích zvířat a zemědělských plodin. Tajfun v roce 2013 ji připravil o všechno. Teresita byla tou dobou respektovanou zástupkyní místní mayanské komunity a považovala za svou povinnost poskytnout morální podporu sousedům a lidem, kteří potřebovali její pomoc. “Neměla jsem zodpovědnost jen za svou rodinu, ale za celou naši komunitu. Ostatní mě respektovali a více než kdy jindy potřebovali mou morální podporu. Lídr nesmí projevit slabost ani v období největší krize,” vzpomíná Teresita.

Společně s několika dalšími místními autoritami se Teresita L. Cabaguing stala lokální agentkou pro farmáře. Kromě zemědělství se chce zaměřit také na chov hospodářských zvířat a zpracování masa, které je dalším důležitým způsobem obživy pro místní obyvatele.

Všichni agenti prošli tříměsíčním intenzivním školením v oblastech zajištění živobytí, zemědělského podnikání, vzdělávání, organizačních dovedností a budování spolupráce s úřady a lokálními samosprávami. Do programu bylo vybráno celkem 24 agentů – 12 mužů a 12 žen, a to vždy 2 agenti na jednu místní samosprávu. Všichni jsou buď respektovanými členy místní komunity, nebo vedoucími farmářských spolků se zkušenostmi s hospodařením a obchodem. Tito farmáři následně předávají své zkušenosti a školí další.

V Timale v oblasti Guiuan ve Východním Samaru právě probíhá praktické školení na ukázkovém políčku. Technický pracovník učí farmáře správně sestrojit konstrukci pro popínavé rostliny, aby jejich rajčata mohla správně růst.

Díky ukázkovým políčkům a školením místní obyvatelé zjistili, že mohou pěstovat plodiny, o kterých si doposud mysleli, že je to nemožné. Ukázalo se, že se jim v místních podmínkách dokonce velmi daří. Nyní pěstují okurky, papriky, rajčata, dýně, sladkou kukuřici, sójové boby, zázvor, hlávkové zelí a mrkev.

Obyvatelé Filipín jsou vděční za svou úrodu, která jim zajišťuje obživu a někdy dokonce přináší extra příjem pro rodinu a děti.

Farmář kontroluje vysazené rostliny sóji, zda vyrostly dostatečně, aby již mohly být sklizeny. Sója patří k dalším plodinám, které se ve vybraných komunitách farmáři učí nově pěstovat.

Zelí a mrkev jsou pro místní farmáře také úplnou novinkou. Cílem zavádění nových plodin je mimo jiné dokázat, že nové zemědělské techniky přinášejí vyšší úrodu. Lidé z Východního Samaru dříve ani nevěděli, jak vypadají listy mrkve a zelí. Dnes je umí sami vypěstovat a zpracovat.

Východní Samar patřil v roce 2013 k nejvíce postiženým oblastem Filipín, protože stál tajfunu jako první cestě. Obyvatelé Východního Samaru, který i před katastrofou patřil k nejchudším oblastem v zemi, byli odkázáni na humanitární pomoc. Dnes se opět mohou radovat z vlastní úrody.

Podepisování smlouvy mezi farmáři z místní komunity a Mother Ignacia Womens Association. Znalost obchodu, finanční gramotnost a organizační schopnosti jsou součástí důležité praxe pro obnovu živobytí.

Projekt na obnovu živobytí a podporu komunit zasažených tajfunem Haiyan má zatím velmi pozitivní výsledky. Například během 10 dní na konci ledna 2016 se agentům z programu Člověka v tísni povedlo pojistit skoro 600 farmářů a jejich náklady na produkci v hodnotě 1 milionu Kč.

Školení farmářů a zapojení komunit na Filipínách mají za cíl pomoci místním lidem stát se samostatnými. Může to trvat ještě několik let, ale jednou zas budou samostatní a nezávislí na pomoci ostatních.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí