HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Dal bych si kus hovězího…

Dal bych si kus hovězího…

… pěkně šťavnatého, zabodl bych vidličku, uřízl pěknej kousek a s velkým potěšením vložil do úst. Chvilku bych ho žvýkal, vychutnával a pak bych jej až obřadně polkl. Po jídle bych si, samozřejmě, pořádně říhl.

vitej v Indii

„A z které že by to mělo být kravky, sir?“ To vám řeknu naprosto přesně, támhle z té naproti přes ulici.

Vidíte jak zlostně se dívá? To není žádná svatá kráva matka, to je pěkná fúrie! Představte si, před chvílí jdu po ulici [ve skutečnosti se to stalo již více než před týdnem v Bikaneru..] a najednou proti mě kráva.

To není nic neobvyklého, krav je tu všude jak much, ale tahle je jako když ji nakreslíte v komixu s takovými těmi malými obláčky od nozder. A lidé okolo něco zděšeně pokřikují, což jenom zvětšuje ty nakreslené obláčky. Kráva má hlavu skloněnou, pohupuje s ní ze strany na stranu a pak zase zpět, rohy se najednou zdají nějaké ostřejší než jindy. Otočím se a s troubením se na mě řítí rikša, vedle projíždí autobus, uff, kam teď. Raz dva tři, teď kráva správně natočila hlavu a já proskakuji kolem. V jedné desetině vteřiny si blahopřeji k záchraně, v druhé již letím metr vzduchem, nešetrně popoháněn kravských rohem.

Když pak vidím modřinu přes půl stehna a při představě kam jinam se mohla trefit, si říkám, jestli se příště raději nenechám přejet rikšákem.

Tak když už tak píšu o těch krávách. Vlastně se prý přesně neví, proč jsou krávy v Indii posvátné. Jisté je to, že krávy jsou v Indii zcela běžně úplně všude. Chodí po silnicích, cestách i uličkách, přežvýkají co najdou a ve svých žaludcích to zpracují na všudypřítomné kravince. Které zase zpracuje člověk na efektivní palivo.

Z pohledu českého řidiče by se taková kráva mohla zdát nepřekonatelných postrachem plynulosti dopravy. Ale to je opravdu jen z pohledu stresovaného řidiče. V zemi, kde hustota dopravy překonává veškerou představivost, si stres nikdo nemůže dovolit, a tak všichni v klidu objíždí líně se procházející krávy, trošku na ně zatroubí, ale to jen tak ze zvyku, ono to stejně nijak moc nepomůže.

Když už jsme se takhle ocitli na ulici, nejenom krávy tam žijí, také spousta psů, občas nějaká ta krysa proběhne, mouchy taky otravují. Ale tam už respekt končí, psa občas někdo nakopne, krysy nemá rád nikdo, tedy kromě věřících ve slavném krysím chrámu poblíž Bikanéru. Je asi jedno jestli jedete po malé silničce nebo po národní dálnici číslo jedna, obojí chvílemi vypadá stejně a kromě krav je to nepřetržitý proud roztodivných vozidel, přeplněných náklaďáků, autobusů vzhledem i zvukem budících dojem, že byly právě zcizeny z kovošrotu, rikšáků poháněných benzínem i lidskou silou, koňských povozů, oslíků naložených těžkým nákladem, poutníků o holi, lidí bez nohou i rukou, žebrajících dětí. A všichni se někam sunou, kdo má čím, tak troubí, spěchají, i když v poklidu.

Chcete vědět víc? Tůdle, jdu si odpočinout a pak si užít festival Hólí – jestli se ještě vrátím, tak budu zmalován všemi barvami, které po sobě budou všichni házet. Kdy vlastně budou doma Velikonoce?

Z Indie plné kravinců zdraví cestující Vojta

Vojta Filip

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí