Redakce

Ať už cestujeme z povinnosti, nebo dobrovolně, samotné cestování představuje pro lidský organismus větší, nebo menší stres. Odloučení od rodiny nebo domovského prostředí, kulturní a jazyková odlišnost a nutnost čelit neznámým rizikům představuje vysokou hladinu psychického stresu, který může vyústit ve fyzické, sociální a psychické potíže.

Vžijme se do pocitu cestovatele začátečníka. Ten si může přečíst spousty dobrých rad zkušenějších světoběžníků, ale stále stojí před problémem. Kam se nejdříve podívat? Kde začít s cestováním? Pojďme poradit v následujícím diskusním článku.

Afghánistán se obřím dílem podílí na světové produkci heroinu. Lze narazit také na opium a hašiš. (Při naší návštěvě náš řidič bez nich neujel ani sto kilometrů.)

Marihuana je v Indii rozšířená a zejména na severu ji cizincům místní aktivně nabízejí, hlavně v baťůžkářských „ghettech“ jako je Rishikesh nebo Varanasi (čtěte varování na konci této kapitoly). Nejlepší hašiš na světě je prý v severoindickém Manali. Na jih se většinou marihuana i hašiš dovážejí, proto jsou dražší a ne tak kvalitní. Často uvidíte indické sadhu („svaté muže“), jak provádějí „duchovní experimenty“ a pokuřují hašiš. Pláže Goa přitahují docela jinou skladbu cestovatelů než zbytek Indie. Jako i jinde na světě, plážové party a diskotéky jsou dobrým odbytištěm pro „pilulkové drogy“ typu Extáze. Varování: Varanasi je nejsvatější indické město. Rishikesh je zase známý po celém světě jako „hlavní město jógy a meditace“. Věděli jste ale, že ve Varanasi v průměru každý měsíc zmizí dva cizinci? S největší pravděpodobností jsou přepadeni a poté vhozeni do Gangy. V Rishikeshi je zase častým jevem znásilnění, jehož pachateli jsou nezřídka sadhuové, indičtí svatí muži. Když jsme tam byli naposledy, za 14 dnů jsme v novinách četli o dvou případech a nebyly to výjimky. Drogy v těchto případech často hrají úlohu.

Každý Jemenec je buď roztomile upovídaný nebo otupěle zírá do prázdna – záleží na tom, ve které fázi žvýkání qatu je. Qat je suverénně nejpoužívanější lehká droga v Jemenu. Podle různých odhadů ho pravidelně, tj. denně nebo obden, užívá přes 80% mužů a 40% žen. Tato procenta stále stoupají. Sociální dopady jsou dramatické. Více vody se v zemědělství používá na pěstování qatu než na pěstování potravin. Mnoho dětí i dospělých trpí podvýživou, aby zbyly peníze na qat.

Maroko je jedním z hlavních producentů marihuany a hašiše pro jižní a západní Evropu. Pěstuje se na desítkách tisíc hektarů hlavně v severomarockém pohoří Ríf. Ekonomika tohoto regionu je na marihuaně závislá a například legalizace marihuany v Evropě by znamenala pro zdejší zemědělce katastrofu. Místo pašování by si totiž spotřebitelé v Evropě mohli drogu pěstovat doma, jak se stalo například po dekriminializaci marihuany ve Švýcarsku.

Paraguay, tato malá a zapomenutá jihoamerická země, je zajímavá tím, že je po Mexiku největším producentem marihuany na světě. A vzhledem k probíhající válce proti narkomafii v Mexiku, bude možná Paraguay brzy na čele. Vypěstuje se zde ročně přes 6 000 tun marihuany, což je asi kilogram na osobu, včetně mimin a důchodců. Téměř vše jde samozřejmě na „export“, hlavním důvodem pěstování je to, že výnos z pole marihuany je až 5x vyšší než jiné zemědělské využití políček.