Jiří Martínek

Pod záštitou Společnosti Hudsonova zálivu putoval Angličan po severní Americe a došel až k Pevnosti prince Waleského. Hledaná ložiska mědi ale neobjevil.

Snaha potvrdit ideu volného moře u severního pólu vedla amerického lékaře k expedici na sever. Při první cestě se mu to nepovedlo a další plány mu zhatila občanská válka ve Spojených státech.

O poslední nedostatky na africké mapě se ve dvacátém století postaral Egypťan Hasanajn. Podnikl dvě velké cesty – nejprve jako průvodce, později sám za poznáním.

Až do Austrálie doplul nizozemský mořeplavec, na březích zanechal pamětní desku, ale novou zemi považoval za nevhodnou k obydlování.

Egyptský dobrodruh se vydával proti proudu Nilu nebo hledat Pygmeje na žádost svého faraóna.

Velkou cestu po moři do Afriky podnikl kartáginec Hannón. Některé jeho zážitky se podobaly hororu, jiné přinášely poznatky o afrických zvířatech či sopkách.

Naprosto nepochopitelné a bláznivé cesty za dobrodružstvím podnikal americký novinář Halliburton. Cestoval letadlem, lodí, vlakem i na slonovi. Své neuvěřitelné zážitky pak sepsal v mnoha knihách.

Na sever se s lodí Polaris vydal americký novinář. Bohužel nedaleko Grónska zemřel z nejasných důvodů. Další kroky jeho expedice byly nešťastné.

Nedaleko Grónska se dostal vikingský mořeplavec. Objevil zde také skupinku ostrůvků, jež dostaly jeho jméno.

Nové motýly, savce i geomorfologické poznatky přivážel ze svých cest do Asie ruský přírodovědec Grumm-Gržimajlo. Za své zásluhy si vysloužil pozici viceprezida Geografické společnosti SSSR.