„Šivovo město“ bylo osídleno už v době starověku, někdy kolem r. 1400 př. Kr. Jeho původní jméno je Káší, pak Váránasí (nalézá se mezi řekou Váraná a Assí), Britové zkomolili jeho jméno na Benáres.
Město se rozkládá na západním břehu Gangy. Druhý břeh je neosídlený, protože byl prokletý a nehodí se k obývání. Hodně z jeho hinduistických chrámů bylo zničeno v době muslimského vpádu.
Typické pro město jsou gháty, což jsou schody do vody. Gháty jsou koupací, pradlácké i spalovací. Do města se nepřichází jenom žít, ale i umírat. Kdo zemře ve Váránasí, dostane se mu očištění od hříchů. Mrtví jsou spalováni na dvou ghátech – Manikarnika a Hariščandra. Nejpopulárnější je Dasašvamédha ghát, který se jmenuje po staroindické oběti koně – ašvamédha. Dasašvamédh značí 10 obětí koně.
Višvanáth Mandir
Chrám je zasvěcen bohu Višvanáthovi, Višnuovi v podobě „Pána světa“. Byl zbořen muslimy a na jeho místě byla vystavena mešita. Chrám byl obnoven r. 1776 vládkyní Ahaljou Báí z Indauru. Na jeho věžích je kolem 800 kg zlata. Nehinduistům je nepřístupný.
Tulsí Mánas Mandir
Chrám postavený v r. 1964. Jeho stěny jsou popsané příběhy z hindské verze Rámájany, jež se jmenuje Rámčaritmánas – „Jezero činů Rámových“.
Zpracováno ve spolupráci s China Tours.
