HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Žralok lovil rybáře! Ano, i to se může stát na „nejjedovatější kontinent světa“. Jak se vyhnout nebezpečí v Austrálii?

Žralok lovil rybáře! Ano, i to se může stát na „nejjedovatější kontinent světa“. Jak se vyhnout nebezpečí v Austrálii?

Extrémní klimatické podmínky? Jízda vlevo? Imigrační a celní prohlídky? Obrovské vzdálenosti? Časový posun? Není toho zrovna málo a to všechno je Austrálie.

Když začínající cestovatel hledá informace o zemi, v níž se chystá strávit nějaký ten čas, může často získat dojem, že v Austrálii je veškerý prostor mimo letištní halu některého z mezinárodních letišť je plný extrémů a nebezpečí. To jistě ano, ale mnohem důležitější je, že stejně jako všude jinde na světě, lze tato nebezpečí omezit na přijatelné minimum dostatkem informací, selským rozumem, kvalitní přípravou, obezřetným jednáním, a když už dojde na nejhorší, tak především chladnou hlavou.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

A jak se tedy na Austrálii připravit? V článku se s Petrem, specialistou na Austrálii, podíváme na ty nejčastější hrozby, kterými je Austrálie specifická, v několika přehledných sekcích.

Specifická fauna a flora

Začneme hned hrozbou, která ve spojení s Austrálií plní stránky novin pravděpodobně nejčastěji. Unikátní australská fauna je jedním z hlavních důvodů, proč se na tento kontinent vydat. Jak ale mnozí zájemci o Austrálii tuší, není to jen o hebkém klokaním kožichu, nebo roztomile mžourajících koalách ve větvích statných eukalyptů. Jelikož se totiž jedná o drsný kontinent s často velmi nehostinnými podmínkami, musela si místní fauna vyvinout takové prostředky k lovu a obraně, které jim pomohou snížit množství vydávané energie na minimum.

Lidově řečeno, raději než aby honili svoji kořist po nehostinné poušti, vyvinuli si některé místní druhy silné jedy, aby jed udělal práci za ně. Toliko jeden z názorů, který občas v Austrálii zaznívá.

Dobrým příkladem je taipan velký (inland taipan), jehož jed je označován za nejúčinnější v hadí říši. Žije v suchých oblastech centrální Austrálie a v případě uštknutí jeho jed okamžitě napadá nervovou soustavu. Naštěstí je plachý a konfliktům se vyhýbá. Jednodušší je k útoku vyprovokovat pakobru východní (eastern brown snake), která se na východním pobřeží Austrálie stahuje do blízkosti farem (hledá hlodavce). Abyste předešli setkání s oběma hady, neběhejte ve vysoké trávě a dávat pozor, kam šlapete, i co ze země sbíráte, nešťourejte do děr. Pokud ale přeci jen dojde k uštknutí ať už taipanem nebo pakobrou, je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc a, je-li to možné, hada si prohlédnout, usnadní to výběr protijedu.

Sklípkanec jedovatý (funnel web spider) účinností svého jedu zase předčí leckteré další pavouky. Dorůstá přibližně 10 centimetrů a v oblibě má stinná, vlhká, chladná místa, jako jsou skály nebo kmeny stromů. Je na místě vždy důkladně vyklepat boty (a cokoliv dalšího odložíte venku) a nesahat, kam nevidíte.

Pavouk menší, ale o nic méně nebezpečný, je snovačka Hasseltova (redback spider). Tento centimetr velký, tmavý pavouk s nápadně červenou skvrnou na zadečku vyhledává suchá, stinná místa. Její jed působí silné bolesti, pro lepší případy kousnutí se většinou podává analgetikum.

Ani u vody nejste tak úplně v bezpečí. V pobřežních vodách noste raději obuv, mohli byste narazit na odrance (stonefish), rybu připomínající kámen porostlý řasami, který ale v nebezpečí vztyčí ploutev s jedovými ostny. Střet s ním není pro člověka fatální, ale působí extrémní bolest, kterou nezbývá, než přečkat a doufat, že brzy sama odezní.

Pozor si dejte také na chobotnici kroužkovanou (blue-ringed octopus), jejíž jed je velmi nebezpečný a jméno je odvozeno od modro-černých kroužků, které se na jejím povrchu objeví v případě ohrožení. Vyskytuje se v mělkých a skalnatých pobřežních oblastech ovlivňovaných přílivem a při kousnutí je nutná velmi rychlá reakce. Základní pomocí je tlak na ránu a následně také neustálá kardiopulmonální resuscitace (KPR) postiženého až do příjezdu lékařské pomoci, i v případě, že postižený nereaguje.

Tropické australské pobřeží je domovem čtyřhranky Fleckerovy (box jellyfish) milióny žahavých buněk na dlouhých chapadlech s velmi účinným jedem. Nejlepší ochranou je prevence, tedy nekoupat se v tropických vodách od listopadu do dubna, nosit speciální košili “stinger suit” a především respektovat pokyny místních. V případě požahání je třeba na postižené místo co nejdříve aplikovat velké množství octa (k dispozici na většině turistických pláží v tropech – hledejte láhev s modrou tekutinou ve stojanu, co vypadá jako poštovní schránka) a zavolat lékaře (v Austrálii pod číslem „000“).

Z větších tvorů byste se měli mít na pozoru před krokodýlem mořským (saltwater crocodile), který nejraději obývá ústí sladkovodních řek u oceánů a toky se složitými kořenovými systémy na březích, a žralokem bílým (great white shark), který člověka systematicky neloví, ale jsou známy ojedinělé případy, kdy si surfaře či plavce spletl s kořistí. Pro oba predátory platí podobná doporučení. Respektujte zákazy koupání, nepohybujte se příliš blízko břehů řek, kde by hrozilo setkání s krokodýlem, a poslechněte varování místních plavčíků, kteří hlídají pláže ze vzduchu i z pevniny.

Australská flora nepředstavuje o nic větší nebezpečí, než flora jinde na Zemi. Není proto potřeba dodržovat nějaká zvláštní opatření, spíše dejte na selský rozum, při pohybu v tropických porostech nikdy nejezte plody, které neznáte (ačkoli mnohdy vypadají velice chutně), a hlavně se koukejte kolem sebe – v Austrálii není nouze o tuhé, pichlavé a nebezpečné porosty, které vám mohou připravit nemilou zkušenost.

Rozličné klimatické oblasti a biotopy

Obrovská rozloha Austrálie je příčinou, proč tu můžeme najít hned několik naprosto rozličných klimatických oblastí, mnohdy velmi blízko u sebe. Z těch, na které Petr klienty cestovní kanceláře GO2 upozorňuje, protože mohou pro evropský organismus představovat jisté riziko, jsou to především.

Pouštní oblasti ve vnitrozemí

Pokrývají většinu australského kontinentu. Teploty zde kolísají v průběhu roku mezi 15°-38°C, v zimních měsících (červen-srpen) může teplota v noci klesnout až pod nulu, naopak v letních měsících nejsou přes den výjimkou ani teploty přesahující 40°C. Všechny tyto skutečnosti dělají z vnitrozemí rizikovou oblast, kde je potřeba důsledně dodržovat pitný režim (vypijte 1 litr vody za hodinu pobytu na slunci), vždy s sebou mějte láhev vody o objemu minimálně 1,5 litru, nezapomínejte na pokrývku hlavy a sluneční brýle a nepodceňujte používání krému na opalování.

Pokud plánujete delší trek, začněte ihned po východu slunce, budete odměněni úžasnou scenérií a minimem turistů. Kam míříte řekněte také někomu dalšímu, kdo by mohl v případě potřeby zavolat pomoc. Naopak nikdy se nevydávejte na delší túry v době oběda.

Pro cestovatele, kteří se po Austrálii pohybují autem, máme také několik doporučení. Při poruše auta nikdy neopouštějte vozidlo a vyčkejte na pomoc, ztratit orientaci v okolní rovinaté poušti je velmi snadné. Na cestu do odlehlých oblastí nezapomeňte na lopatku, extra pneu, kanystry s palivem a nádrže s pitnou vodou, pohonné hmoty vždy doplňujte, kdykoliv je to možné.

Tropické oblasti severní části Austrálie

Především turisticky vytížená oblast okolí Cairns a pralesa Daintree, případně poloostrova Cape York a okolí Darwinu a národního parku Kakadu. Největším specifikem této oblasti je obrovská vlhkost, především v deštivých letních měsících (prosinec-duben). Kromě nepříjemného „ulepeného“ pocitu již od prvních ranních hodin je největším nebezpečím především dehydratace. Je proto vhodné dodržovat, stejně jako v pouštních oblastech, pitný režim a neustále nosit láhev vody o objemu minimálně 1,5 litru.

Co se týče slunce, nenechte se mýlit – i když bude většinou během letních měsíců zahalené do neprostupných mraků, pravidelně se mazejte opalovacím krémem (nejlépe s faktorem 30+), z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že tu slunce opaluje neustále.

Oceány a moře

Jelikož je Austrálie ze všech stran obklopena oceánem, dříve nebo později se jistě budete chtít vykoupat. V takovém případě platí základní selský rozum, nicméně specifikem spousty australských pláží jsou silné spodní proudy. Jestliže vás takový proud vezme, hlavně nepanikařte! Nikdy neplavte proti proudu, spíše se snažte plavat podél pobřeží, až se dostanete z proudu a poté doplavete zpět ke břehu. Pokud jsou na pláži plavčíci, zvednutá ruka je mezinárodní znamení pro pomoc. Budete pobývat na slunci, dodržujte tedy stejná doporučení, jako v pouštních oblastech a koupejte se na místech hlídaných plavčíky, takové pláže jsou označené červeno-žlutými praporky.

Imigrační a celní kontrola

Prvních 45 minut po přistání v Austrálii může být pro nepřipraveného cestovatele oříšek. Čeká vás imigrační a celní kontrola, karanténní předpisy, … Ale není čeho se obávat, stačí vše pravdivě zodpovědět, být k úředníkům slušný a za chvíli jste z letiště pryč. Při imigrační kontrole se připravte na otázky typu jaký je účel a délka vaší cesty, s kým cestujete, co máte v plánu po příletu a kde strávíte první noc. Po vyzvednutí zavazadel následuje kontrola, zda neobsahují nic zakázaného a pracovníkovi AQIS (Australian Quarantine and Inspection Service) odevzdáte příletovou kartu. Všechna zavazadla tu prochází skenerem a pokud nezjistí žádnou nesrovnalost, můžete se směle vydat do příletové haly.

Jízda autem vlevo

Pokud se rozhodnete v Austrálii půjčit auto, můžete se těšit na kvalitní silnice a slušné řidiče. Je nutné si zvyknout na jízdu vlevo (ale dodržet přednost zprava), nepřekračovat povolenou rychlost (radary a kontroly jsou na místech, kde je nejméně čekáte, obzvlášť během svátků) a, je-li to jen trochu možné, neřídit od soumraku do úsvitu. V některých oblastech je u silnice opravdu velké množství zvířat, především klokani se s oblibou pasou mezi buší a silnicí, kde je nízká tráva. Když v noci i přesto jet musíte, poproste spolujezdce, aby kontroloval krajnici kvůli klokanům.

Všeobecně platí, že tankovat PHM je dobré pokaždé, když je na dohled benzinová pumpa, obzvlášť ve vnitrozemí od sebe mohou být hodně vzdálené. Rizikem nejen v Austrálii je únava, mikrospánek a vyčerpání, proto si své řidičské síly rozložte rovnoměrně a nezapomeňte odpočívat.

Na závěr ještě několik dobrých zpráv týkajících se očkování, stravy a bezpečnosti. Žádné speciální očkování do Austrálie nepotřebujete, na pitnou vodu narazíte v podstatě všude, není tedy nutné kupovat balenou, v zemi je velmi bezpečno a krádeže jsou ojedinělé, stačí tedy být ostražitý stejně, jako kdekoliv jinde.

Australská rizika by vás rozhodně neměla odradit od návštěvy této nádherné země, inspirovat se můžete některým z itinerářů. Po přečtení článku už navíc budete vědět, jak si s většinou z nich poradit a předcházet jim, tak nezbývá, než popřát šťastnou cestu!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí