Ač je nejsevernější a nejmenší provincií Portugalska, nabízí Minho cestovatelům nejen úchvatnou přírodu, reprezentovanou pohořím Peneda-Gerês, které leží na samé hranici se Španělskem, ale i kulturní a historické poklady. Z Porta to sem není daleko, až do Bragy se dá pohodlně po dálnici nebo vlakem.
Motáme se ulicemi Almady a snažíme se chytit správný směr, směr Setúbal. Konečně se dostáváme na správnou silnici a necháváme Lisabon za zády. Je horký srpnový den a obyvatelé hlavního města utíkají na nedaleké nádherné pláže, ale my už se těšíme na lepší.
Korkové duby poskytují příjemný stín, ale slunce už ztrácí sílu a sklání se k západu. Zlatavé světlo se vpíjí do balvanu vysokého jako vzrostlý muž. Zaostřuji na kámen s vyrytými pravěkými symboly, když do záběru vkročí žena a valoun obejme. Vzdávám se tedy a obracím svoji pozornost jinam.
Ráj v Atlantiku, ostrov květin a věčného jara či zelená perla. To všechno je Madeira. Tenhle nevelký ostrov se chlubí mnoha přezdívkami, které se snaží postihnout neuvěřitelnou krásu Madeiry.
Možnost ochutnat portské víno přímo od vinaře, mořská kuchyně, káva a tradiční dezerty, jízda historickou tramvají nebo úžasná architektura s mosty ve stylu Eiffelovy věže? To vše můžete zažít během víkendového výletu do Porta.
Když se řekne hřbitov, vybaví se každému velmi podobná představa. V některých zemích ale mají o hřbitovech úplně jinou představu než my.
Nejvhodnějším obdobím pro návštěvu hlavního města Portugalska je prý podzim. V úzkých uličkách starého města vlaje ve slunci čerstvě vyprané prádlo jak plachty lodí naložených zbožím z kolonií, díky nimž kdysi Lisabon býval bezstarostným městem luxusu.