Pohledy ze Sarajeva

Pohledy ze Sarajeva

Sarajevo je hlavním městem státu, který má dnes už nezaslouženě negativní punc válečné země. Bosna a Hercegovina se už ale dávno snaží napravit škody konfliktem způsobené a Sarajevo má sloužit coby výkladní skříň. Lidé chtějí na smutnou minulost zapomenout, zatímco prodejci starých plynových masek na tureckém trhu v centru se na ní snaží vydělat.

S foťákem nad hlavou se prodírám ulicí a cítím se podobně jako v pražské tramvaji uprostřed špičky. Hlava na hlavě, tělo na tělo. Lidé si chrání své pohárky, aby nepolili sebe či někoho jiného pivem.

Drobné drcnutí se řeší mile omluvným úsměvem. Vždyť se zase tak moc nestalo, dnes je veselý den. Vlastně veselá noc. Před hodinou skončilo promítání Sarajevského filmového festivalu. Zdá se, jako by noc neměla nikdy skončit.

Leč stačí popojít o pouhé dvě ulice dál, a „slavící“ ruch se tlumí do podoby vzdáleně připomínající šum vodopádu. O ulici dál už je klid. Vášnivé diskuse a veselí zmizely. Trochu to připomíná proslulou ostravskou Stodolní, od níž stačí popojít pár desítek metrů a rytmus muziky přikryje běžný večerní cvrkot.

Sarajevo může Ostravu připomínat i českými tramvajemi. Francii zase evokuje ranní káva vonící v nesčetných kavárničkách. Tu si celodenně vychutnávají po celém městě snad všichni. Studenti u ní probírají školu, milenci si hledí do očí. Díky vysokému procentu muslimů tady není tolik klasických hospod jako u nás. Zdejší „pravá“ káva se připravuje v džezvě a kvůli její síle se málokdo bude divit, že se pije hodně oslazená.

Prodejná válka

Ještě před několika málo lety byly „bestsellerem“ mezi suvenýry starého trhu propisky dělané ze starých nábojnic. Letos byl tenhle trhák připomínající válečný konflikt nahrazen tepanými měděnými džezvami. Ne že by artefakty války, jež se ještě pořád dají turistům zpeněžit, nebyly k nalezení, ale přece jen už jsou na viditelném ústupu.

Zato atraktivita „tunelu života“ pořád stoupá. Obléhání Sarajeva se s délkou 1429 dní pokládá za nejdelší obléhání v dějinách moderního válečnictví a je nejenom námětem uvažovaného filmu, ale i zajímavým turistickým tahákem.

Město bylo obklíčené bosenskosrbskými silami a neustále ostřelováno jak těžkou technikou, tak ostřelovači skrytými ve výškových budovách. Zhruba 800 metrů dlouhý tunel, který začínal v nenápadném rodinném domku nedaleko letiště, je dnes populárním muzeem. Práce na něm začaly v lednu 1993 a dokončeny byly o šest měsíců později. Dobrovolní kopáči pracovali s nejprimitivnějším nářadím v osmihodinových směnách. Jakmile byl tunel 30. července 1993 zprovozněn, okamžitě se stal životadárnou tepnou pro obležené město.

Sarajevo, Bosna a Hercegovina

Na nosítkách i v improvizovaných vozících putovali ven z ohrožení zranění, děti i stařečci na židlích přivázaných k vojenským zádům, zatímco zpět se vracely zásoby a léky. Tunelem procházely potraviny i noviny, živá zvířata i důležité informace.

Ze samotného tunelu zbyla kratičká ukázka pro turisty, aby měli konkrétní představu o jeho rozměrech. Upřímně řečeno, výška zhruba jeden a půl metru nebyla pro chůzi příliš pohodlná. Interiér domku skrývá expozici o jeho budování, návštěvníkům se promítne krátký dokumentární film. Místnost zdobí vlajky, fotografie a pár válečných artefaktů pro navození „válečné“ atmosféry.

Sarajevo, město víry

Představu Orientu navozují nejen tradiční trhy, ale i muezzinovo volání a ženy v šátcích. Abyste si Orient vychutnali v jeho nejpůvodnější podobě, navštivte mešitu, která začala svému účelu sloužit v roce 1531. Stačí se místních optat: Gazi Husrev-begova Džamija?

Tyčí se ve starém městě obklopená tržištěm, ale sama o sobě je oázou klidu a víry. Pokud by se někdo vyšplhal až na vršek minaretu, měl by nádherný rozhled z výšky 47 metrů. V Sarajevu a možná ani v celé zemi se nedá najít krásnější ukázka otomanské architektury.

„Kromě několika mešit a křesťanských kostelů stojí ve městě i židovská synagoga,“ říká průvodkyně Elvira Goga. Svůj svatostánek tady mají i bratři křesťanského pravoslaví. Místo pro svou víru si tady najde opravdu každý.

Pravoslavný kostel, Sarajevo, Bosna a Hercegovina

Jak se tam dostat
Letecky
Lze přijet vlakem i autobusem, ale nejrychlejší spojení nabízí přímá linka Praha-Sarajevo.
Kde se ubytovat
Hotel Bosna***
Příjemné ubytování nabízí hotel Bosna s čerstvě rekonstruovanými vnitřními prostorami. Navíc je umístěn v těsné blízkosti městského centra.
Kam na kávu
Morica Han

Původní „restaurant“, pocházející z přelomu 16. a 17. století, najdete v ulici Sarači 77. V místě můžete navštívit zároveň prodejnu s tradičními koberci.
Kam na výlet
Bjelašnica

Jihozápadně od Sarajeva se zvedají kopce známého lyžařského resortu – pohoří Bjelašnica. V roce 1984 tady probíhaly zimní olympijské hry. Z města sem dojedete asi za 20 minut. Víc informací najdete na www.bjelasnica.ba/skiing-en.

Psáno pro Inmagazín Hospodářských novin

HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: