HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Indonésie


POSLEDNÍ DISKUSE

Chránit prales na Sumatře není snadné. Pomáhají dobrovolníci

Chránit prales na Sumatře není snadné. Pomáhají dobrovolníci

50 dní v sumaterském deštném pralese bez elektřiny, bez internetu, bez mobilního signálu. O ranní budíček se stará tlupa gibonů, malý vodopád je naším sprchovým koutem kombinovaným s vířivkou. Tak nějak vypadalo moje letošní léto s českým dobrovolnickým projektem v Indonésii.



Dobrovolnictví na Sumatře

Asie mě už několik let lákala svou přívětivostí pro turisty kombinovanou s krásami přírody. Když jsem narazil na videorozhovor s Milanem Jeglíkem o české neziskové organizaci, která v sumaterském deštném pralese vybudovala tábor a pořádá tam dobrovolnické pobyty, ještě před koncem rozhovoru jsem věděl, že tam prostě pojedu.


Budoucí kabelka nebo peněženka, SumatraBudoucí kabelka nebo peněženka, Sumatra

Různé kapradiny nebo parožnatky jsou do deštné lesy typické, Sumatra, IndonésieRůzné kapradiny nebo parožnatky jsou do deštné lesy typické

Krajta pestrá, kterou jsme vypustili zpět do přírody, SumatraKrajta pestrá, kterou jsme vypustili zpět do přírody, Sumatra, Indonésie

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...


S OS Prales dětem jsem začal spolupracovat, vytvořil jim zdarma reprezentativní webové stránky a dohodl se na pobytu hned na dva turnusy po sobě. Jeden pobyt je vždy v červenci, druhý navazuje na srpen, každý z turnusů je na 25 dní.

OS Prales dětem je neziskovka, která se v čele s Milanem Jeglíkem a Zuzanou Kolouškovou snaží chránit deštný prales Národního parku Gunung Leuser v provincii Severní Sumatra, kde během 5 let vytvořili první českou soukromou rezervaci Green life - v současné době v rozsahu více jak 31ha a další hektary neustále přibývají.

Hlavní náplní je tedy vykupování pozemků, které přímo navazují na národní park, dále monitorování pohybu pytláků ve spolupráci s hlídkou národního parku - jako vůbec první neziskovka v celé Indonésii máme právo spolupracovat s úřady, zatýkat pytláky a zabavovat jim zvířata. Další významná aktivita je vracení kriticky ohrožených druhů zvířat zpět do přírody a také monitorování zvířat pomocí fotopastí - mezi největší úspěchy patří natočení či vyfocení levharta obláčkového či medvěda malajského, z navrácených zvířat je to 25 outloňů, skoro 100 želv, 40 krajt, 6 varanů skvrnitých a 2 mangusty.

V celé rezervaci se během velmi krátké doby obnovil vykácený prales a vrátila se tak vzácná zvířata, jako například orangutan sumaterský nebo tygr sumaterský, orangutany je zde možné vidět takřka denně, na čerstvé stopy tygra jsme narazili asi 200 metrů od tábora. Giboni a hulmani jsou tu k vidění každý den hned několikrát.

Jedovatý Chřestýšovec Waglerův, jeho kousnutí byste rozhodně zkusit nechtěli, Sumatra

Jak se žije v pralese

Náš tábor se skládá z osmi jednoduchých dřevěných chatek, které mají místo oken a dveří jen otvor ven, střecha je ze skládaných palmových listů, takže neproprší ani při prudkém lijáku. Celý je umístěn ve svahu, takže je z jídelny nádherný výhled do údolí na koruny stromů, když zrovna dozrává ovoce, můžete vidět svačícího orangutana.

Vaříme na plynu, který donesou nosiči, dříve se vařilo na ohni, ale zvířata se bojí ohně a cítí kouř, takže se táboru vyhýbala. Když máme štěstí a jsme potichu, tlupa gibonů a hulmanů občas přeběhne několik metrů od chatek.

O agamy a další ještěrky tu není nouze, Sumatra, Indonésie

Běžný den začíná kolem 6:15 ráno, kdy se rozednívá a zvířata se probouzí, tlupa gibonů začne “zpívat” na okolní prales, aby si vyznačili teritorium. Noc je zde relativně chladná, teplota je kolem 23-25°C, velmi rychle ale šplhá na zhruba 32°C, víc ve stínu stromů většinou není. O donesení jídla se postarají místní nosiči, s tím tedy problém není, jen je třeba proti zvědavým krysám, veverkám a hulmanům vytvořit klec na ovoce, jinak je ráno okousané.

Více informací

Celý svůj výlet jsem postupně popisoval na blogu www.zadevaterohorami.cz, kde se můžete dočíst detailní informace o celém projektu, o tom, kolik mě to všechno stálo, jaké vybavení je potřeba, o černých trzích, o divokých zvířatech, o Indonésanech - prostě vše od začátku až do konce. Také nezapomeňte na webové stránky OS Prales dětem, které se pravidelně aktualizují, a pokud nás chcete vidět, zajděte na jednu z mnoha zajímavých přednášek o Indonésii. Pokud chcete pomoct a dozvědět se pravidelně o projektu, předplaťte si časopis Green life a pomozte financovat protipytlácké hlídky.

Přes den buďto pracujeme, jdeme na trek nebo odpočíváme. Pokud se jde na trek, často umisťujeme fotopasti na zajímavá místa, což je většinou údolí s potokem, tam se přirozeně stahuje zvěř. Fotopast vybíráme po několika málo dnech či týdnech a kontrolujeme, jestli nezachytila nějaké zajímavé zvíře. Levhart obláčkový, medvěd malajský, jelen munjak, divoká pralesní koza, cibetky, veverky, binturong, makakové, pávi - všechna tato zvířata jasně dokazují, jak vzácná oblast zde je. Bohužel nám stále uniká král džungle - tygr sumaterský, i když zde na sto procent podle stop je.

Nejkrásnější chvíle

Mnoho lidí se mě po příjezdu ptá, co se mi tam nejvíce líbilo, co bylo to vůbec nejlepší. Těžko odpovědět.

Chvíle klidu, kdy jen tak sedíte v pralese a pozorujete nad sebou divokého statného orangutana a ten se vám dívá přímo do očí, je něco, na co se nezapomíná. Chvíle, kdy vypouštíte zpět do přírody divokou třímetrovou krajtu, ze které by jinak byla kabelka nebo peněženka, je také nádherný pocit. Když na vás obrovskýma očima smutně pokukuje kriticky ohrožený outloň váhavý, který by bez sponzorů OS Prales dětem skončil zaživa zakopaný do země kvůli čínské černé magii, i to ve vás zůstane.

Krásně vybarvená krajta mřížkovaná těsně po svlečení, Sumatra

A chvíle, kdy se díváte kousek od tábora na stopy tygřice s mládětem, vás ujistí jednak v tom, že tady opravdu nejste pánem tvorstva, ale také v tom, jak neskutečně důležité je chránit takovéto ekosystémy.

Nemusíte jezdit na druhý konec světa, abyste pomohli chránit pralesy. Stačí se podívat, co je palmový olej, jak se k teraristům dostávají plazi, používat recyklovaný papír nebo také můžete jakkoliv pomoct OS Prales dětem - je to sdružení, kterému věřím, které znám a vidím plody jeho práce. A jestli nevěříte vy, přijeďte na Sumatru, vřele vám to doporučuji.

Plánem blízké budoucnost je vytvořit stanici pro osiřelá slůňata nebo nosorožce, v současné době je k tomuto smělému nápadu nakročeno správným a velmi svižným krokem.


Jonáš Kopp je student informačních studií, který začíná objevovat kouzlo cestování. Jeho cílem nejsou turististům známé památky, ale spíše krásy přírody, proto se snaží podporovat enviromentální projekty a spojit cestování s dobrovolnictvím. Jeden z jeho snů je nastoupit k flotile Sea Shepherd Conservation Society a bojovat proti lovu velryb.


19.12.2013, Jonáš Kopp


Diskuse


Robin Navarčík
Robin Navarčík

Dobrý den,chtěl bych se zeptat, co bych mohl udělat pro to, abych se též mohl přidat k podobné skupině, která se stará o různé rezervace a kritické lokality, zvířata apod.

Pokud by byla jakási alespoň minimální finanční odměna na poplacení povinných poplatků, zůstal bych někde takto i nastálo a je mi jedno kde a v jakých podmínkách, ale musí to mít nějaký smysl.Moc děkuji za jakoukoliv reakci.Můj mail: Robin.Navarcik@gmail.com

20. 04. 2016, 13:04:17
Jaro
Jaro
21. 04. 2016, 00:32:47

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nechceš hašiš?

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ