„Vždycky jsem se při cestování cítil nejšťastnější, když jsem si povídal s místními. Fascinovaly mě rozdílnosti kultur, jiné osudy a vnímání světa. Dostával jsem se do oblastí, kde se zastavil čas. Zaujalo mě, že paralelně s naší vyvíjející se moderní společností žijí lidé, kterých se vývoj netýká, alespoň zdánlivě. Jejich pohled na svět je tolik inspirující a mnohdy přirozenější,“ říká David Švejnoha, brněnský cestovatel, průvodce a popularizátor hmyzí kuchyně, který s vášní mapuje přírodní národy.
Islám je podle statistik druhým nejrozšířenějším náboženstvím v současné Africe: hlásí se k němu přibližně 42 % celé populace kontinentu, přičemž v saharské a sahelské oblasti je to v mnoha zemích až 99 % obyvatel, v subsaharské Africe přibližně třetina populace.
Senegal můžeme rozdělit mnoha způsoby. Etnicky, jazykově, kulturně, nábožensky, ekonomicky i geograficky. Také ho ale můžeme rozdělit pomocí červené linky, kde se pohybují cizinci.
V legendě se koloniální mocnáři hádali o svá africká panství, Británie chtěla po Francii přístup po řece do západoafrického vnitrozemí, a proto po řece Gambie vyplula loď.
Z okýnka, vyřezaného v čele přívěsu nějakou pilou na kov, jsem houpavě zahlédla minarety, tyčící se v zaprášeném vzduchu několik set metrů před námi, my sedíme v barevném minibusu.
Tadeáš Šíma má za sebou čtvrtinu cesty po celém západním pobřeží Afriky. Za dva měsíce už na kole Apache projel pěti africkými státy a za doposud nejsilnější zážitek považuje zdárný přejezd Sahary.
Příznivé teplotní klima, evropské služby, ale i tradiční černá Afrika. Hlavní město Senegalu – Dakar se stal multikulturním centrem. Jako své útočiště si jej volí rodiny z Evropy i Ameriky. Co vlastně v Africe hledají? A proč vlastně stěhujou své domovy přes půl světa a navíc až do Afriky?