VÁNOČNÍ KEŇA – 4. díl

Odlet z Mombasy pod Kilimandžáro

Ještě ráno jsme v Mombase vyrazili z hotelu a jeli na několik kilometrů vzdálené letiště. Malé letiště se nachází kousek od Haller Parku. Letiště obsahuje malou budovu sloužící jako zázemí letišti a bezprostředně vedle ležící vzletovou dráhu.

Nezapomeňte pytlík na zvracení

Na letišti jsme si chvilku počkali než přišel pilot s kopilotem a než jejich pomocníci naložili letadlo zásobami a zavazadly. Letadlo je uvnitř vcelku malé a tak se dovnitř bere jen to nejnutnější. Třeba pytlík na zvracení :-). Poté jsme vlezli do letadla společně s několika dalšími cestujícími a vyrazili jsme.

Letadlo ala krabička od sirek

Piloti si pustili dva malé větráčky nad hlavami a nastartovaly motory. Hlavní pilot začal přidávat plyn pomocí páky umístěné nad sebou a letadlo se svižně rozjelo.

S klasickým dopravním letadlem, které při startu sedí jako přibité zdejší start nelze moc srovnávat. Malý aeroplánek ve kterém jsme seděli s sebou při startu házel jako když se jede po cestě plné výmolů. Po odlepení se od země kymácení trochu přestalo, ale člověk se moc bezpečně necítil. Přeci jen letadlo bylo malé, nepůsobilo tak masivním dojmem jako dopravní letadlo, a osobně jsem si v něm připadal jako když letím v krabičce od sirek. Znáte to když zatřesete s krabičkou sirek jak uvnitř létají. Podobné to bylo při startu s námi :-).

V letadle, v Keni, v oblacích…

Konec předchozí legrace a teď snad vážně. Úžasný pohled, který se nám naskytl po nabrání výšky nad Mombasou, byl zapamatováníhodný. V dálce se leskl Indický oceán jako největší drahokam světa a pod námi byla vidět malá městečka a vesnice na pobřeží.

Sytě zelený porost se pod námi táhl od pobřeží do zdánlivého nekonečna. Pobřeží v Keni je poměrně hustě zarostlé a další desítky kilometrů směrem do vnitrozemí také. Ovšem s příbývajícím časem našeho letu se dalo pozorovat, že stromy a rostliny postupně ubývají

Letadlo s námi pořád nabíralo výšku a po chvíli jsme se začali nořit do bílých mraků. Časem jsme se dostali do požadované letové hladiny, která byla těsně nad kupovitými mraky. Nyní se daly pozorovat stíny způsobené mraky na zemi pod námi. Některé vypadaly jako rozlité kaňky tuše od nepozorného školáka. Na zem pod nás svítilo sluníčko a jen sem tam tmavá kaňka.

Zajímavost z Keni?

Dříve jsem slyšel od lidí jak jim cestování ve velkém dopravním letadle způsobuje potíže ve smyslu bolesti v uších. Osobně jsem se s tím nesetkal až do té doby, než jsme letěli na toto safari. Po odstartování a rychlém stoupání to pomalu začalo. Dost silná bolest v uších se začala ozývat a jestli si to dobře pamatuji, provázela mne celou cestu až do přistání.

Nepomáhalo ani polikání, hluboké dýchání, prostě nic. Dokonce tento stav přetrvával i nějakou dobu po přistání. Vždy po polknutí se ozvalo v uších jakési silné prasknutí. Není to příjemný stav, ať už mluvíme o samotném letu, nebo o stavu přetrvávajícím po přistání, ale rozhodně se nedá mluvit o stavu, který by člověka nějak omezoval.

Kilimandžáro na obzoru

Najednou si některý z pasažérů letadla všiml v dálce hory. Byla to ta největší z afrických hor. V dálce před námi, z části zahalené mraky, stálo Kilimandžáro. U své ohromné základny mělo prstenec z mraků, který horu obtáčel a vypadal jako bílý závoj. Čím výše člověk na horu pohlédl, tím méně mraků jí obstupovalo a ta pak měla šanci ukázat se v celé své kráse.

Kde je sníh?

Možná se ptáte jaký sníh a ještě k tomu v Africe. Pokud pominu fakt, že v Africe si člověk sněhu moc neužije, tak i přesto lze na černém kontinentu pár „hromádek“ sněhu najít. Třeba v pohoří Atlas v Maroku, nebo právě v Keni. Možná ne fyzicky, protože Kilimandžáro je na území sousedního státu Tanzánie, ale minimálně očima je na něj možné alespoň pohledět.

Sněhovou nadílku jsem nezmínil omylem, ale záměrně. Důvod, který mne k tomu vedl je prostý. V době kdy jsme měli tu čest být pod tímto obrem, byl vršek Kilimandžára pouze lehce pocukrovaný sněhem. Pamatuji si na starší fotografie, kde je Kilimandžáro vidět s poměrně hutnou sněhovou pokrývkou, která ho zakrývá, ale ve skutečnosti je téměř holé. Nabízí se mi tři možnosti proč tomu tak je:

• Díky globálnímu oteplování Země prostě sníh mizí.
• Naše návštěva byla v období kdy je v Keni léto, tudíž bylo sněhu méně.
• Obecně prezentované fotografie jsou foceny z tanzánské strany, kde Kilimandžáro vypadá jinak – má na vrcholu vidět více sněhu

Nejširší nabídku průvodců a map Keni (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Krajina jak na dlani

V průběhu letu jsme viděli u pobřeží malá městečka. Později se krajina začala měnit a s ubývajícími stromy se občas objevila pole. Řeky a říčky se klikatily jako obrovští hadi krajinou. Časem země přestávala být vidět, protože jsme se ponořili do nadýchaných bílých mraků a jen sem tam bylo vidět, že se barva země pomalu změnila. Z béžovohnědého odstínu přešla do oranžovočerveného. Místo pohupujících se palem rostly nyní v suché zemi akácie.

Občas se nám také podařilo spatřit vesnice místních domorodců. Ty se sestávaly z několika malých stavení rozmístěných do kruhu, kolem kterých byly vysázené keře a stromy. Z výšky bylo krásně vidět kterak se od vesničky táhnou úzké pěšiny do stran, kterými lidé chodí pro vodu, pro jídlo, za přáteli ze sousední vesnice… za radostí.

Všudypřítomné tropické vlhko je pryč

Letadlo začalo klesat a piloti se připravovali na přistání. Už při přistávání se dalo zahlédnout nějaké to zvíře mezi stromy. Byla to krása. Ale čím více jsme se blížili k zemi, tím rychleji ubíhalo okolí po stranách letadla a tím méně toho bylo vidět.

Vystoupili jsme z letadla a venku na čerstvém vzduchu na nás čekalo malé překvapení. Vzduch zde nebyl tropicky vlhký jako v Mombase na pobřeží. Vanul tu svěží větřík, který vytvářel příjemné klima. Zatím nás tedy opustilo lepivé tropické vlhko všudypřítomně obklopující naše těla na pobřeží. Zde díky vyšší poloze než která panuje u moře je vzduch klasický. Kimana leží v nadmořské výšce 1200 metrů, proto ta změna.

Cestovatelské stránky autorů najdete na http://www.exotickecestovani.cz.