HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

V kanadské Britské Kolumbii skončil “Dry Spell”

V kanadské Britské Kolumbii skončil “Dry Spell”

Většina lidí asi neví, co výraz “dry spell” znamená, ale překlad vlastně vystihuje vše. Jedná se o “zakletí suchem”, což je pro lyžaře nebo ridery v Britské Kolumbii (BC) skoro jako státní smutek…

Ne, to asi přeháním. Nějakou dobu se to dá přežít, backcountry možností je tu tolik… jen skočit do auta a zajet “po okolí”. To okolí je ovšem myšleno v kanadských rozměrech.

Sníh v oblasti Revelstoku v dubnu 2013:
Heliskiing a skialp s asistencí vrtulníku v kanadské British Columbia v dubnu 2013
Podvečerní skialpové provětrání 1100 výškových metrů v Britské Kolumbii

Hodina jízdy se skoro ani nepočítá, a za normální vzdálenost se považuje dvě až dvě a půl hodiny. Aktivní lidi z Calgary nejsou líní jet I čtyři až šest hodin do Fernie, Whitewater – Nelson, Kickinghorse – Golden, nebo Revelstoke. Není pro ně nic problémem. Ovšem, najdou se I takoví, co jedou skoro deset hodin jen kvůli víkendovému sněžnicování až od hranic s provinciíí Saskachewan.

Vraťme se ale k tomuto období sucha. Přes Nový rok a první týden v roce 2014 padalo tolik sněhu, že lidi byli zase na dva dny “revelstuck” v Revelstoku, dálnice byly zavřené do všech směru. Holt se muselo jít lyžovat a ne do práce. Hotely v Revelstoku plné, už i místní obyvatelstvo nabízelo na Internetu přespání u nich v pokoji pro hosty nebo na gauči až za 200 CAD! No jo, nějak si holt “ski bums” vydělat musí.

Od prvního lednového týdne už nepadal sníh po čtyři týdny! Prý “půl stoleté období sucha”, což ke konci bylo i vyhlášené Revy místy vyšoupané až na podklad. Tak co se dá dělat… opalovat? V teplotách –25 C a koncem ledna, kdy je slunce ještě proklatě nízko, opalování moc nestojí za to. Zbývá tedy chodit ven do backcountry, na běžky, na brusle, na sněžnice, nebo jenom doma zevlovat, čučet na lyžařská a snowboardová videa a k tomu si něco dávat.

A čekat. A čekat. Až jednoho dne… se oteplí a začne zase sněžit. A dočkali jsme se! 10. února konečně začalo sypat. A sype, a sype, a sype, s menšími přestávkami stále sype. A ještě chvíli sypat bude. Huráááááááááááá. “No Pants Snow Dance” zabral, bohové se slitovali a poslali vodou nasycený teplý proud z Havaje jménem Pineapple Express. Tento teplý proud se na kanadském pobřeží srazil s arktickým studeným prouděním, zmáčkl se o hory okolo Vancouveru a tam začalo padat. Fronta postoupila dál do hor a nejvíce se, jako obvykle, vyprázdnila v okolí Revelstoku. Vločky velikosti mexického dolaru se proudem tlačily z mraku dolů a velmi rychle se veškeré povrchy před očima začaly skrývat pod sněhem.

Jo, člověk by si řekl – SLÁVA! Jenže ona to taková sláva není. Skiresorty se smějou, konečně se naplní kopec sněhem a ski patrol má zase co na práci – házet dynamitem po okolí a odpalovat nestabilní nálož čerstvého sněhu. Je tomu přesně tak. Problém se sněhovou pokrývkou je docela logický. Denně padá, když přimhouřím oči, třicet centimetrů sněhu. Problémem číslo jedna tak je spousta čerstvého sněhu, který si ještě pořádně “nesedl”. Do budoucna se tato vrstva spojí, sedne si, a ukážou se jiné zrady. Tyto datují efekt studeného počasí a slunce během dry spell. Po ledových nocích s čistým nebem je místy až třícentimetrová námraza, která vytvořila super nestabilní vrstvu. A na jižních svazích stihla několikanásobně potát a znovu promzrnout, čímž vytvořila takovou zvláštní “krustu”. Tato krusta je lepší než ona námraza. Jenže! I dále se pod povrchem schovává asi dvacet centimetrů silná vrstva facets, nebo-li dutinová jinovatka tvořená přemrzlými velkými krystaly, které spolu nic pořádně nedrží.

Takže, když člověk celý natěšený vyrazí po velkém sněhovém sypání ven, musí být vysoce obezřetný. Naštěstí CAC (Canadian Avalanche Center) a CAA (Canadiana Avalanche Association) vydávají denně podrobný lavinový bulletin. V něm jsou zahrnuty různé lokality s podrobným popisem všech problémů, které se ve sněhové pokrývce schovávají. Lidé zde neberou lavinové nebezpečí na lehkou váhu a certifikovaných lavinových kurzů každým rokem přibývá. Je důležité vědět, jak moc člověk riskuje, jak vybrat bezpečnou cestu nahoru. Stejně tak je důležité vyzkoušet několik různých lavinových vyhledávačů. Nemluvím ani o tom, že vyhledávač, lopata a sonda jsou úplnou samozřejmostí a nikdo ani nezkouší takové vybavení nemít.

Velké díky Ullarovi a Skaldimu za sníh, děkujeme tvůrci světa za takové krásné hory jaké na Zemi máme, děkujeme Shane McConkeymu za tvůj nápad s pořádnými fat ski a reverse chamber. Děkujeme Dynafitu za lehounké vázko. Já jsem snowboardistka, a tak tedy děkuji chytrému týpkovi Cowboyovi Kobernikovi z USA za jeho nápad udělat splitboard, neboť v těchto podmínkách bych se na sněžnicích nikam nedostala. A vůbec, děkuji všem, kdo se kdy podíleli na vývoji lyžování a snowboardingu.

Stay safe!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí