Trek kolem Dhaulágirí je jednou z posledních nepálských divočin

Trek kolem Dhaulágirí je jednou z posledních nepálských divočin

„Himálaje so nám nízky!“ prohlásil Castro po třetím pivě u Rudyho v Boskovicích. A bylo rozhodnuto! Trek kolem Dhaulágirí se stal naším dalším cílem. Za měsíc stojíme v nepálském Beni a snažíme se nacpat do plného terénního autobusu.

Nakonec je nás osm včetně sympatického průvodce Pasanga. Sestavu doplňují jeho dva bratři jako nosiči. Za tři hodiny vystupujeme v Darbangu (1 110 m n. m.) a jdeme na dhalbát. První noc spíme v Dharapani (1 560 m n. m.). Je to parádní vesnice na strmých svazích himalájského podhůří. Spíme v domácím prostředí, stejně jako příští noc v Muri (1 720 m n. m.). Krajina je fascinující: rýžová políčka ve stráních, domky z bambusu či ručně řezaných desek, děti se svíčkou u nosu – to se nám nesmazatelně vrylo do paměti. Hlavní část průstupu podhůřím vede proti proudu řeky Myagdi Khola.

Než začneme stoupat

Dole rostou banány, pasou se vodní buvoli, ve spacácích se nedá pro vedro v noci vydržet. Pivo tu ještě stojí příjemných 300 NRs (nepálských rupií). Ve vyšších partiích prostupujeme rododendronovými a borovicovými lesy s bambusovým podrostem. Všude nám rádi uvaří a tak naše zásoby do vysokých hor zůstávají nedotknuty. Tato oblast je turisticky málo poznamenaná, nenajdete tu žádné guesthousy po 30 minutách chůze, jak to mu bývá jinde v Nepálu.

Jdeme zároveň s 65 letým Japoncem, který má kolem sebe sedmi člennou podporu vůdců a nosičů. Jeden z nich má funkci nosiče fotografického vybavení a vypadá neskutečně šťastně. Italský BC ve 3 660 m n. m. je posledním zázemím, kde se dají dobít akumulátory, koupit čínské nudle a povečeřet domácí brambory či dhalbát. Přímo z BC se zvedá ohromující, 4 500 m vysoká západní stěna Dhaulágiri (8 172 m n. m.).

Baví vás pohyb v zimní krajině? Čtěte také tipy na skvělé skialpové túry.

Zůstáváme tu dvě noci, abychom podnikli aklimatizační výstup do 4 200 m. Počasí není ideální, odpoledne se nám zatahuje a prší, ve výšce nad 4 200 m n. m. sněží. Láďa s Věrkou mají štěstí a potkávají stádo vzácných modrých ovcí. Z legrace nadhazujeme Japoncovým průvodcům otázku yettiho. Naprosto vážně tvrdí, že v této oblasti yetti sice nežije, ale osobně jeho stopy, velké kolem 45 cm, spatřili v oblasti Makalu. Věříme jim, přece by nelhali …

Nejširší nabídku průvodců a map Nepálu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Do Dhaulágiri BC

Následující čtyři dny jsou nezapomenutelné. Přes japonský BC dosahujeme Dhaulágirí BC. Kolem je čerstvá vrstva napadaného sněhu a ze srázů Dhaulágiri se co chvíli řítí prachová lavina. Úzký kaňon lemují vrcholy Dhaulágirí II – IV, Sita Chuchura (6 611 m n. m.) a hlavně stěna Dhaulágirí. Nejde nám do hlavy, kudy se horolezci snaží dostat na vrchol. Všude nám to amatérským trekařům připadá extrémně nebezpečné.

Noční teploty klesají za silného větru až na -15 – 20 °C, a tak se moc nevyspíme. Přes den nám počasí přeje, je slunečno, modrá obloha, sníh taje. Francouzské sedlo 5 360 m n. m. je nejvyšší na naší trase a zdoláváme je v pohodě. Horší to mají naši nosiči, protože se sněhem nepočítali a jdou jen v teniskách.

Nejvýše položený nocleh je v Hidden Valley Camp (5 140 m n. m.). Je na úžasném místě – jako stvořeném pro horolezeckou dovolenou. Obzor lemuje Tukuche West (6 848 m n. m.), Dhaulágiri (8 172 m n. m.), zmíněné Sita Chuchura a chodecký Thapa Peak (Dhampus Peak) (6 012 m n. m.). Nepříjemným se tu stává každodenní silný a mrazivý vítr a večerní mráz -25°C.

Údolí řeky vede do mystického království Mustang a láká k průstupu. My ale pokračujeme přes zasněžené sedlo ve výšce 5 244 m n. m., abychom po deseti hodinách pochodu, už za tmy sestoupili až do Marphy (2 670 m n. m.). Kolena dostávají pořádně zabrat, ale vidina postele, dobré bašty a piva je opravdu silná. Navíc začíná nepálský svátek Tihár a v kamenných uličkách je veselo a živo.

Zde, po jedenácti dnech pochodu, naše vysokohorské „dobrodružství“ končí. Následující dny věnujeme poznávání hinduistických a buddhistických klášterů v Muktináthu a Jhongu. To patří k celkovému zážitku v údolí řeky Kali Gandaki mezi vrcholy Annapuren a Dhaulágirí. Pokud chcete zažít Nepál s minimem turistů, od tropických nížin až po pětitisícová sedla s výhledy na nejvyšší hory planety, je výše popsaný trek jednou z posledních možností, kterou vřele doporučuji.

Zkušenosti čtenářů

DaFe

Trosku jsme si zaprehaneli, co? V BC muze byt v noci pekna zima ale -15 ci -20 je hodne mimo, chlapci…

Maruška

Noční teploty kolem -20 můžu potvrdit!

Zuzka

Ahoj, chtela bych se zeptat – je potreba vybava na ledovec? Macky, cepin, sedaky, lano…
Diky.

Libor
Kamil

Že bude zima, s tím počítám. Ale kolik bude sněhu a bude trek vůbec v půli března průchodný?

Alena

Trek jsem absolvovala na podzim s Rajbasem v roce 2013 i s výstupem na Dhampus peak http://www.rajbas.eu/zajezdy/102-nepal-zajezd-dhaulagiri-trek.html a nemělo to chybu. Kolik může být v sedle sněhu v půlce března?? Těžko říct, na podzim jsme neměli skoro žádný. Na treku nejsou v horních partiích, kde lze sníh očekávat žádné strmé úseky. Po zimě by mohl být sníh tak pevný, že se po něm půjde tak se ani nebudeš moc bořit.

Kamil

Hlásím, že v druhé polovině března to je průchozí.
Sněhu tak akorát, jen za Dhampus pass nám přes noc napadlo asi 1/2m nového, takže jsme se cestou dolů už bořili, ale jinak březen doporučuju. Pokud jde o zimu, tak hodinky ukázaly max -15 v noci, přes den pohoda a sluníčko.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí