HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Tour de Beaches na Mauriciu

Tour de Beaches na Mauriciu

Když se řekne Mauricius, každý si představí nádherné bílé pláže, korály a barevné rybky. Pak také drahé resorty all inclusive s náročnou klientelou. Avšak Mauricius je možno „objevit“ i jinak a celkem lacino.

Koncem dubna 2008  jsme v dopoledních hodinách přistáli na mezinárodním letišti SSR. Po příletu je nutno absolvovat vstupní kontrolu, předat celníkům vyplněnou Landing card, získanou už v letadle, nahlásit, v jaké zemi jste za posledních šest měsíců byl a pak se těšit na razítko s Dodem do pasu. V příletové hale je u východu vedle sebe hned několik směnáren s obdobným kurzem a po projití prosklenými dveřmi se na Vás začnou lepit taxikáři.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Autobusové nádraží v Mahébourgu se nachází kousek od moře. Stačilo přejít pár metrů přes pěší zónu a mohli jsme se kochat výhledem na krásně modře zbarvené moře a okolní ostrůvky. Bohužel, během chvíle už u nás byl pouliční prodejce a nabízel různé přívěšky z mušliček. Bez toho, že by jsme si nic nekoupili, se mu nechtělo moc odejít. A tak jsme raději vzali batohy na záda a vydali se hledat na tuto noc ubytování. Cestou jsme se dohodli, že se podíváme do Pensionu du Soleil Levant, který je zmiňován v Lonely Planet.

Pension jsme našli, je nepřehlédnutelný, červeno-žlutý s velkým nápisem a v přízemí je obchod. Ten byl zavřený, ale soused si nás všiml a nasměroval nás na druhou stranu silnice do dřevěného obchůdku, kde se nás ujala příjemná starší Číňanka a ochotně nám ukázala celý pension v prvním patře domu. Mají zde asi šest pokojů s klimatizací a společnou koupelnou. Kuchyň je plně vybavená a vždy k dispozici i s rozlehlou jídelnou s televizí a pohovkami. Nakonec jsme se domluvili na rohovém útulném pokoji za 500 Rs na tuto noc.

Blue Bay

Písečný ráj

Druhý den jsme si naplánovali koupání v Blue Bay. Před domem jsme potkali paní majitelku, která nám hned ochotně poradila kam na nejbližší zastávku autobusu do Blue Bay. Stačilo jít na křižovatku o dvě ulice dál, stoupnout si na správnou stranu, jezdí se tu vlevo, a pak mávnout na bus. I když mávání není skoro na celém ostrově potřeba, někde jsou zastávky označené, někde ne, ale když dva lidi stojí u silnice a ke všemu cizinci, nemusíte se bát, že by Vám někdo nezastavil. Po obědě jsme si domluvili plavbu lodí se skleněným dnem, která byla ukončená asi půl hodinovým šnorchlováním mezi korály a rybičkami, které tu jsou opravdu nádherné.

Výbava byla v ceně (200Rs na osobu). Při večerní procházce po městě jsme si v jednom obchodě popovídali s panem majitelem a jeho otcem, kteří nám poradili, jak se dostaneme autobusem na ostrov Ile aux Cerfs, kam jsme měli další den namířeno. V pensionu v Mahébourgu jsme si objednali ubytování ještě na další 2 noci a rozhodli se cestovat odtud. Autobus směrem do Centre de Flacq (18 Rs) jezdí po ránu každou hodinu, zde se musí přestoupit na bus směr Trou d´Eau Douce (12 Rs), kde je několik soukromníků s čluny, kteří vás dovezou na ostrov a zpět. Za zpáteční lístek pro 2 osoby nás vyšel na 500 Rs.

Na ostrově bylo docela rušno, ale když jsme se prošli dále od přístaviště kolem ostrova, narazili jsme na prázdné plážičky mezi lávovými kameny. Bohužel, tento ostrov díky velkému golfovému hřišti a mangrovníkům nejde obejít. K přístavu jsme se proto vraceli stejnou cestou. I když jsme měli přesně domluvený čas odjezdu z ostrova, nakonec dodržen nebyl a my ze člunu smutně koukali na odjíždějící autobus. Autobusová doprava na Mauriciu je poměrně hustá, ale pouze během dne, po 18. hodině už skoro nic nikam nejezdí a my se potřebovali rychle dostat na hlavní silnici vedoucí do Mahébourgu.

Barevná země

Když kolem nás projelo několik prázdných autobusů, ty už končily,začali jsme se již obávat, abychom se odtud dostali. Měli jsme nakonec štěstí a autobus, na který jsme měli poslední možnou návaznost do Mahébourgu přijel. Cestou nám místní poradili, že není třeba jet až do Centre de Flacq, ale máme přestoupit v Bramsthanu. Toto nám ráno bylo asi z důvodu většího výdělku zatajeno. Do města jsme se vrátili až za tmy. S paní majitelkou jsme se domluvili na úschově našich batohů v pensionu až do našeho odjezdu a vyrazili pouze s malým batohem poznávat další části ostrova.

Další den jsme měli za cíl Port Louis včetně muzea Blue Penny, které jsme navštívili mezi prvními po otevření. Z hlavního města jsme se autobusem přemístili do Botanické zahrady Sir Seewoosagur Ramgoolam v Pamplemousses (vstup 100Rs) a večer dorazili do Trou aux Biches v severní části ostrova. Tady jsme si našli ubytování v soukromí na jednu noc za 500 Rs, na kterou ale díky celonočnímu poštípání neradi vzpomínáme. Příjemně strávený den na písečné pláži v Trou aux Biches pod palmami nám dal ale na to noční dobrodružství brzy zapomenout. V pozdním odpoledni jsme se vydali autobusem přes Port Louis do milého městečka Flic en Flac.

V místním velkém hotelu jsme si zaplatili ubytování na 2 noci (700 Rs/noc). Náš šestý den na Mauriciu jsme prolenošili na pláži a procourali v městečku Flic en Flac, kde jsme si v místní cestovní kanceláři domluvili na následující den cestu taxíkem přes jižní část ostrova až do Mahébourgu. Na hlavní třídě má pár hodin denně otevřeno i internetová kavárna. Ráno jsme dorazili do cestovní kanceláře, doladili itinerář cesty a těšili se na poznávací jízdu po jihu ostrova. Začátek dne s naším taxíkářem vypadal nadějně, že by se trasa mohla konat dle našeho přání. Nejdříve jsme se podívali u La Gaulette na získávání soli z mořské vody a po chvíli dojeli na liduprázdné pláže na poloostrov Le Morne, kterému dominuje hora Le Morne Brabant (556m). Důvod, že tu moc lidí není, je asi síla a hloubka moře. I pro dospělého člověka je docela problém dostat se z vody ven.

Odtud jsme vyrazili směrem do Chamarel a těšili se na vlastní oči vidět Seven colour Earth (Barevná země v Chamerelu – 7 odstínů hnědé barvy) poblíž vstupní brány (vstup 150 Rs) nás mile překvapil 100 metrový vodopád. Když jsme se pokochali v Chamarel, vyrazili jsme do Black River Gorges National Park, kde nám zastavil na jedné turisty přeplněné vyhlídce. Cestu na vyhlídku lemovaly stánky s tretkami všeho druhu. Všimli jsme si, že u vyhlídky se něco děje, neboť se většina lidí smála, my jen netušili čemu. Když jsme došli k zábradlí vyhlídky, záhy jsme pochopili. Na hladového Jirku skočila opice a ukradla mu půlku bagety! Všichni kolem se strašně smáli, ale Jirkovi to vtipné nepřišlo, tak tu drzou opici tím zbytkem bagety pořádně praštil. Ta se nestačila divit, zmohla se na jedno zaprskání a zmizela v lese. Do našeho odjezdu už jsme jí nezahlídli. Poté jsme pokračovali do města Curepipe, kde jsme si prohlédli vyhaslý kráter Trou aux Cerfs.

Vodopád Chamare

Na naší cestě po jihu ostrova jsme se chtěli podívat do Tea factory, ale taxikář nás místo toho povozil po několika obchodech, aby si udělal čárku, že přivezl turisty a získal časem zase nějaký dárek. I když jsme po několika návštěvách protestovali a chtěli od něj dodržet plánovanou trasu, nebylo nám to nic platné, a tak jsme nakonec rezignovali. Potom jsme přejeli k ohromné soše Šivy a prošli se poutním místem kolem jezera Grand Basin a z plánované Tea faktory jsme po zavírací době viděli jen plantáž čajovníků.

Asi v 18 hodin jsme dojeli do Mahébourgu, kde naše jízda končila. Po večeři jsme došli do pensionu, kde jsme měli už předem domluveno, že se tu zkulturníme na cestu do Evropy. Paní majitelka nám mezitím zajistila za 300 Rs i odvoz na letiště, neboť po 18. hodině žádný autobus z města nejede. Odvezl nás jejich kamarád, a tak jsme byli rádi, že se jim za  jejich ochotu můžeme alespoň takto odvděčit.

Mauricius na nás při našem putováním působil příjemným a poklidným dojmem. Místní obyvatelé jsou velice příjemní, usměvaví a ochotní pomoci. Cestování autobusy po ostrově můžeme každému jen doporučit, za příjemnou cenu se bez problémů dostanete skoro všude a ještě si popovídáte s místními lidmi. Při výstupu se na vás řidič a výběrčí usměje a poděkuje vám za využití jejich služeb.

(v době cesty byl kurz:100Rs=68Kč)

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Zkušenosti čtenářů

Lukáš

Pro individuální cesty na Mauricius už není třeba mít před zajištěné ubytování? Doposud to prý na letišti kontrolovali a kvůli tomu i odmítali vpustit do země.

Chocho
Lukáš:

Kontrola je jenom formální. Stačí napsat jakékoli jméno hotelu. To samé s letenkou. Stačí uvést jakýkoli trochu pravděpodobný kód (v případě, že skutečnou zpáteční letenku nemáte).

Jirka Vacek
Chocho:

Presne tak,nas se vubec na ubytovani neptali. Moznosti, kde se levne ubytovat, tam bylo celkem dost. Kdyz uz by opravdu nekdo chtel slyset jmeno hotelu, staci sdelit nebo napsat nejaky hotel z Lonely Planet.

Pavel Drbal ostrově
Lukáš:

Ahoj lidi nevíte někdo jak je to z práci na ostrově Maouricus

Pavel Drbal ostrově
Lukáš:

Ahoj lidi nevíte někdo jak je to z práci na ostrově Maouricus

Ondra

Jirko,Moniko..neměli byste kontakt na ubytko v Mahébourgu? Chtěl bych mít alespoň první den po příjezdu zajištěný. Odjíždíme v září,porovnámám ceny v Lonely Planet a občas napíšu danému pensionu, ale ceny se silně liší.Díky

Chocho
Ondra:

Ubytování v Mahébourgu bych nějak moc neřešil. Za 10-15 euro se sežene čistý pokoj v hotelu (hotýlku) nebo kontaktuj kteréhokoli taxikáře na letišti – buď nabízí ubytování sám nebo zná někoho s bydlením. Pokud pojedeš z letiště busem (opruz), tak v dosahu cca 500m od autobusáku je několik možností levného ubytování.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí