HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Terra incognita na podpatku italské boty jménem Apulie

Terra incognita na podpatku italské boty jménem Apulie

Na jihu apeninské boty dodnes můžeme objevovat genius loci Itálie v době její největší slávy. Najdeme tu mix divoké přírody, vzácných památek, skvělé kuchyně i ohnivě vášnivých lidí, kteří mají vše „na háku“ a přitom pro cizince srdce na dlani.

Pro cestu až tam, kde končila antická Via Appia, je nejlepší využít přímého leteckého spojení z Prahy do Bari a na místě si půjčit auto. Zajímavé možnosti pro pohyb vlastním vozem otevírá lodní spojení Bari s chorvatským Dubrovníkem nebo trajekty ze sousedního Brindisi do Černé hory, Albánie a řeckých ostrovů Kefalonie, Korfu nebo přístavu Patras.

Bari: Italský Bronx a patron vězňů

Díky své poloze „kamkoliv stejně daleko“ je Bari komunikačním centrem celého italského „podpatku“ a nejlepší základnou pro průzkum Apulie. Ještě nedávno mělo nelichotivou pověst „italského Bronxu“ a dodnes je třeba si tady dávat pozor v těsných historických uličkách, až se večer zvednete z jedné z mnoha stylových kavárniček nebo barů.

Město má kompaktní centrum a příjemnou atmosféru. Určitě si prohlédněte švábský královský hrad Castello Svevo, postavený na ruinách staré římské pevnosti, nebo téměř tisíc let starou městskou katedrálu, která vznikla rozšířením ještě staršího byzantského kostela. Duchovním centrem Bari je však basilika San Nicola, jeden z prvních románských chrámů jižní Itálie. Leží tu pochován patron dětí a vězňů, svatý Mikuláš. Jeho kosti, uložené v krásně vyzdobené a osvětlené podzemní kryptě, se sem dostaly dost kuriózním způsobem: barijští rybáři je odvážným výpadem ukradli v roce 1087 v dalekém Turecku.

Záhadný Castel del Monte

Při cestování v apulské krajině plné kopečků, zalesněných hor i planin porostlých prastarými olivovníky a neopadavými duby často narazíte na nějaký historický skvost. Ale až poprvé spatříte hrad Castel del Monte, trůnící 50 kilometrů od Bari na vrcholu zalesněného kopce, spadne vám čelist až někam k pasu.

Záhadnou pevnost s osmi osmibokými věžemi, zapsanou na seznamu UNESCO, si dal císař Fridrich II. postavit hlavně z mystických důvodů. Podle tehdejších myslitelů představoval osmiúhelník spojení kruhu a čtverce: kruh je zobrazením božské dokonalosti a nekonečnosti, zatímco čtverec pak znázorňuje lidskou konečnost.

Místnosti hradu se nacházejí v průchozích prostorách mezi věžemi a jsou vyšperkované krásnými barevnými sloupy z korálového mramoru, v ložnici a jednací síni i mohutnými krby. Fridrich byl velkým obdivovatelem vyspělé arabské kultury, kterou poznal během křížové výpravy do Svaté země. V několika věžích byly toalety s vůbec prvními splachovacími záchody v Evropě. Císařova záliba v orientálním způsobu života se projevovala i vlastnictvím harému, exotického zvěřince a osobní gardou složenou ze Saracénů. Nedaleko Castel del Monte, v Luceře, nechal vzniknout první oficiální muslimskou komunu na křesťanském území a ve svém Sicilském království zavedl zákony, které vyznavačům islámu zaručovaly svobodu vyznání.

Trulli: domečky jako z pohádky o skřítcích

Jsou malé, kamenné, postavené na sucho bez špetky malty a staré až 700 let. Kolonie téměř 2000 bíle omítnutých domečků a kostelů najdeme v apulském městečku Alberobello, ve svazích kopce Rioni Monti a v historické čtvrti Rione Aia Piccola. Uličky mají poklidnou atmosféru a ve většině domků dodnes žijí lidé. Vystoupejte na některou ze střech a naskytne se vám výhled na moře kamenných špiček, které vypadají jako seřazená trpasličí armáda.

Další stovky trulli potkáte roztroušené v krajině olivových a dubových hájů. Právě po dubech dostalo město Alberobello své jméno: „Arboris Belli“, tedy „Krásné stromy“ mu dali už před 2300 lety staří Římané. Dubové aleje jsou dodnes půvabným a velmi fotogenickým doplňkem zdejší krajiny. Mezi nejkrásnější výlety na kole v okolí Alberobella patří 11 km dlouhá trasa dubovými hájky do jednoho z nejhezčích apulských měst Locorotonda. Zpět se můžete vrátit po 14km trase kolem krásného venkovského hotýlku Tenuta Odegitria a zastavit se na jedné z vinic a tratorií.

Polignano e Mare

Městečko vyskládané na vysokých a strmých útesech omývaných Jadranem jen 30 kilometrů od Bari patřilo k nejvýznamnější antickým sídlům na konci Via Appia. Dnes tu najdete malebné šedobílé domky, románskou katedrálu a zbytky starých hradeb. V těsné blízkosti městečka se také nacházejí, dobře ukryty mezi skalami, malé a opuštěné pláže a zajímavé restaurace v jeskyních.

Jižně od mořských útesů Polignana můžete navštívit nejdelší přírodní jeskynní soustavu v celé Itálii, nazvanou Grotte di Castellana. Zpřístupněné jsou tři kilometry podzemí a vrcholem návštěvy je bělounká krápníková výzdoba jeskyně Grotta Bianca.

Taranto a proslulá tarantská kuchyně

Město Taranto, po němž nese jméno obávaný chlupatý pavouk, založil podle pověsti Poseidonův syn Taras, který sem doplul na zádech delfína. Dnešní město sice trochu hyzdí největší italská ocelárna a prostor bývalých přístavních doků, ale historické centrum, tvořené bývalou římskou citadelou, je kouzelné. Rozkládá se na ostrově, který dělí Mare Grande, tedy Tarantský záliv Jónského moře, od Mare Piccolo, mořské laguny.

Ve starověkém centru stojí výjimečně krásná románská katedrála z 11. století. Jejím skrytým tajemstvím je kaple di San Cataldo, skutečný triumf baroka se vzácnými barokními freskami, zasazenými do neuvěřitelně barevného mramoru a vzácných minerálů – perletě a lazuritu. Milovníci fortifikací si zase nenechají ujít prohlídku 600 let staré pevnosti Castello Aragonese, střežící otočný most mezi starou a novou částí Taranta. Její oficiální název je Castel San Angello a byla postavena pro neapolského krále na místě staré řecké pevnosti. Naproti pevnosti stojí zbytky Poseidónova chrámu, ze kterého se do dnešní doby zachovalo několik antických sloupů.

Gurmáni sem míří pochutnat si na nejpůvodnější italské kuchyni zvané „cucina povera“, tedy „chudinská kuchyně“, jejímž základem jsou v pravdě božské sýry, místní těstoviny (zejména orecchiette ve tvaru malých uší), zeleninové omáčky a masa připravovaná vždy na čerstvých bylinkách. Výtečné jsou také apulské fíky, melouny, rajčata nebo čekanka. Právě z ní se připravuje nejproslulejší apulské jídlo: dušená divoká čekanka s fazolovým pyré a s přílohou domácích patate casarrece. Proslulá je restaurace trattoria L´Orologio, kde si můžete dát poctivý koňský steak (cavallo) s rajčatovou omáčkou a aromatickými bylinkami. A kdo jednou ochutnal cavatelli s masovým ragú, ochuceným špičkou pikantního apulského sýra ricotta forte, ten jen tak nezapomene.

Protože je Taranto přístavem, nabízí většina restaurací mořské plody: ančovičky a sépie se marinují na olivovém oleji a citronové šťávě. Mušle se zase připravují s česnekem nebo obalované, popřípadě v oblíbeném jídle „riso cozze patata“, pečené s rýží a bramborami. Zdejší podnebí také prospívá vínům a tak není divu, že ta z Apulie, například červené Salice Salentino ze Salenta nebo Primitivo z Cisterniny, stojí opravdu za to. A mandle z oblasti Ruvo di Puglia si dříve mohli dopřát jen panovníci.

Poloostrov Gargano: zlatavé pláže, bílé útesy a poutní cesta v pralesních horách

Mezi nejkrásnější pláže na břehu Jaderského moře patří ty na archipelu Isole Tremiti. Na vápencový ostrov San Domino nebo menší San Nicolo jezdí lodě z 36 km vzdáleného Vieste a čeká vás tu zlatý písek na plážích, bílé útesy, azurové moře a typická středomořská vůně rozehřátého borového lesa. Krásnou pláží se právem chlubí také samotné městečko Vieste, ohraničené vápencovými skalami. Je zároveň dobrým východiskem pro průzkum poloostrova Gargano.

Hornaté vnitrozemí Gargana chrání bájný „Les stínů“, poslední zbytek apulského pralesa, tvořeného halepskými borovicemi, tisy, nikdy neopadavými duby a břízami, pod kterými roste 65 druhů orchidejí. Zastavte se v mrňavém horském městečku Monte Sant Angelo, které patří mezi nejvýznamnější a nejstarší poutní místa v Západní Evropě. Podle místní legendy se v roce 490 n. l. zjevil sipontskému biskupovi z nedaleké Manfredonie archanděl Michael. Tehdy tu po sobě nechal na kamenné podlaze jeskyně Santutario di San Michele (zapsané na seznamu UNESCO a uzavřené překrásnými bronzovými dveřmi z roku 1076) otisk své nohy, zatímco na povrchu zanechal purpurově červený plášť a pokyn, ať se skála, na které má vyrůst klášter, nesvětí – to už totiž provedl on sám. Světcova svatyně, chráněná obrovským hradem, se záhy stala cílem Andělské stezky (Via Angelo), která začíná na pobřeží La Manche na ostrově Mont St-Michel a vede z Normandie přes věčné město Řím až sem. Svatyně byla také zastavením na poutích do Jeruzaléma a Svaté země.

Pokud máte rádi horské treky, podnikněte asi 40km dvoudenní poutní túru z Vieste přes hory národního parku Parco nazionale de Gargano až do Monte Sant Angela. Před vámi ji šli kromě jiných papežů a panovníků v roce 999 císař Otta III., který se ve svatyni (úspěšně) pomodlil za to, aby se proroctví o konci světa v magickém roce 1000 nevyplnila.

Petr Blahuš je cestovatel, publicista, fotograf a válečný novinář. Procestoval 40 zemí Evropy, Asie a Ameriky, opakovaně se v čele expedic vrací na Podkarpatskou Rus a do Skotska. Zajímá ho historie, kultura a gastronomie.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE KAM PŘÍŠTĚ?

Časopis TRAVEL LIFE je časopisem jen o cestování. Vychází čtyřikrát ročně a je určený pro náročné cestovatele. Tvořen je autentickými texty a autorskými fotografiemi známých cestovatelů, reportérů a fotografů. Mapuje vždy 12 destinací a jejich unikátní místa a zážitky, přináší praktické tipy co vidět a zažít. Obsahem časopisu je kultura, příroda, odpočinek poznávání.

Předplaťte si časopis TRAVEL LIFE na rok za 129,- Kč.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí