Sylva Vltavská

Jméno a příjmení (a přezdívka)

Sylva Vltavská

Na kolik se cítím

Na tolik, kolik mi je, takže pětadvacet.

Oblíbené země

• Mám ráda země jižní, zejména ty, kde se mluví španělsky. Učarovala mi jižní Amerika se vším, co nabízí, její neuvěřitelná příroda, vibrující energie a hlavně všichni její vysmátí obyvatelé.

Na kterých místech se mi hodně líbilo

• V horských vesničkách a národních parcích Kolumbie, v horách Els Ports poblíž Valencie a na celkem málo známém ostrově La Gomera, kde jsem chvilkama připadala jak ve znovunalezeném ráji. A kupodivu v placatém Holandsku.

Cesta, které si nejvíce vážím

• To je strašně těžké říct, takže asi ta, co byla nejdál, do Kolumbie.

Nejdelší cesta

• Opět Kolumbie. Dělali jsme dlouhatánské přejezdy a odhadem jsme mohli najet kolem 4000 kilometrů.

Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?

• Protože mě baví pobývat v cizí zemi, ten nádech exotična, něčeho zatím nepoznaného, co čeká na objevení, příběhy místní lidí, rytmus života, odlišná architektura a příroda. Ten pocit být někde jinde, ty malé půvabné detaily.

Cestování mi dalo přátele po celém světě, nějaké ty zkušenosti a kupu hloupých i důležitějších příběhů z cest, kterým se většinou,  kromě těch, co cestují, nikdo nesměje. Vzalo mi pár lidí, které jsem kvůli našim různým cestám musela opustit a taky klid v duši, něco mě pořád žene dál a zase jinam.


Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel

• Žádného nemám, inspirují mě malí velcí neznámí lidé z blízkého okolí.

Cestovatelské Curriculum Vitae

• Lákalo mě to odmalička, maminka mě brala s sebou na poznávací zájezdy po Evropě a jakmile svolila, začala jsem cestovat sama. Na úplném začátku stopem po Čechách a pak dál a dál, hlavní je mít sebou jen baťoh a to nejpotřebnější a před očima cestu kamkoli. Občas se mi taky povedlo v cizině studovat nebo pracovat, prostě tam trávit delší dobu a mít tak čas jezdit po místech, kam by člověk normálně asi nepřišel.

Navštívené země

• Polsko- první velká cesta, když mi bylo sedmnáct;, Španělsko – Costa Brava, Pyreneje, comunidad Valencia, národní parky Disierto de las Palmas, Els Ports, Tarragona, Lleida, Costa Azahar, Mallorca, Lanzarote, La Gomera; Portugalsko – Porto, Vianna du Castelo, Évora, Sintra, Batalha, národní park Geres; Kolumbie – Bogotá, Santa Marta, Ciudad Perdida, Cartagena, Popayán, Tierradentro a Buenaventura, Holandsko; Francie; Anglie; Itálie; Německo, Turecko…

Cestovatelské sny a plány

• Chtěla bych se vydat na dlouhou cestu jižní Amerikou, začít v Tierra del Fuego a skončit v Mexiku.

Zvláštní záliby během cestování

• Baví mě bavit se s lidma, poslouchat jejich historky, kde se co stalo a taky pohádky. Na straně druhé straně ale trávím ráda většinu času pryč od civilizace v přírodě. Kráčet po cestách, které mají srdce,až na samý konec a cestou jen bez dechu zírat a zírat.

Oblíbená historka z cest

• Strýček Štěpán nám jednoho dne v Santa Martě vyprávěl vtip:

Tři týpci cestujou, jeden z nich je Čech a na jednom ostrově je zajmou lidožrouti. Šaman jim dá poslední šanci se zachránit: “ Zavřu každýho zvlášť do chatrče, dám vám dvě skleněný koule a vy se do tejdne musíte naučit něco, co jsem ještě v životě neviděl.“ Za týden šaman obchází chatrče, v první chatrči koule sviští kolem levitujícího chlapíka: „to jsem viděl, sežrat!“, v druhé následuje něco podobného. Když šaman vejde do třetí, kde sedí Čech tak se  zdrží dlouho, pak za drahnou chvíli vyleze, drží se za hlavu křičí: „Tak to jsem v životě neviděl, ten blbec jednu ztratil a druhou rozbil!“

Ten večer jsme jeden klíč od pokoje ztratili a druhý zlomili v zámku.


Významné expedice a projekty

• Na konci března se chystám na ostrov La Gomera, o kterém píšu průvodce. Jeho součástí bude seznam pěších cest křížem krážem po ostrově, pokud se naučím  zacházet s GPS a nezapomenu to hned po přistání. Díky tomu by měly být všechny cesty digitálně zaměřeny a popsány věci zajímavými i praktickými.

Autor

• Pokud bude o výše jmenovaného průvodce zájem, těšilo by mě, kdyby vyšel jako knížka. Občas taky pořádáme s kamarády cestovatelská promítání a nějaké postřehy z cest jsou na blogu Hedvábné stezky.