HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Svinská mediální chřipka

Svinská mediální chřipka

Mexická chřipka se rozběhla světem rychlostí internetového zpravodajství. Nejaktuálnější zpráva zní, že v Mexiku prošlo nákazou celkem 23 000 lidí. Jaké bylo Mexiko, když byla prasečí chřipka v mediálním zárodku? A máme se bát?

„Tak co je nového,“ otázal se mě bývalý redakční kolega, se kterým jsme si sedli na pivo. „Vrátil jsem se z Mexika a už bych zase někam jel,“ řekl jsem a očekával otázku na prasečí chřipku. V poslední době tomu je tak vždycky. „Kecáš! Tak já nejedu na Kanáry jenom proto, že bych musel být se svou těhotnou ženskou na stejném letišti (Ruzyně) jako přilítali ti nakažení a on se mi tu vrátí z Mexika!“

Mexiko v době inkubace

Kdybych výše popsanou situaci nezažil, tak bych si ji snad musel vymyslet. Lepší úvod ke článku o mediální panice kolem prasečí chřipky si totiž ani nemůžu přát. Mexiko je civilizovaná země s 107 211 789 obyvateli. Tak přesně to odhadla americká CIA pro červenec 2009. To, že se nový typ chřipky objeví zrovna tady, očekával málokdo. Spíše byly v hledáčku epidemiologů země jihovýchodní Asie. Nějakou dobu trvá, než vir zmutuje (chřipkové viry to zvládají slušnou rychlostí), načež musí nastat vhodné podmínky k tomu, aby se zvířecí, leč v člověku uchytitelný, vir dostal do lidského organismu. Poté opět uběhne nějaká doba, než nemocný zjistí, že mu je natolik blbě, aby si zašel k doktorovi. A ne každého lékaře napadne, že by se mohlo jednat o něco jiného, než to, co zná. Zvlášť, když bylo možné se z prasečí chřipky uzdravit i bez paniky. První identifikovaný postižený se vyléčil z prasečí chřipky v březnu. Takže zdaleka ne všichni nakažení, kteří se v prvním, předmediálním stádiu dopracovali až do lékařské ordinace, byli správně posláni na speciální vyšetření, a přesto nezemřeli. Tím chci napsat, že v době mého putování Yucatánem (viz blog) už se virus šířil Mexikem, pouze se o něm nevědělo. Proto se lidé beze strachu veselili na probíhajících festivalech, v Mexico City se v metru tlačili jeden na druhého a líbali se bez roušek. O zhruba čtrnáct dnů později se (nejen) českými médii rozletěly zprávy hraničící s poplašnými, o blížící se pandemii.

San Christobal de la Casa, Mexiko

Papírový (a televizní) děs

„Prasečí chřipka v ČR? Za čtyři týdny, tvrdí hygienik“ (lidovky.cz 27.4.2009). „Prasečí chřipka může dorazit do Česka do pěti týdnů, míní hlavní hygienik“ (novinky.cz 27.4.2009). „Prasečí chřipka zabíjela už i v Kostarice, nakažených je přes 4 tisíce“ (idnes.cz 9.5.2009). „Prasečí chřipka má již přes 100 obětí,“ píší lidovky.cz ze dne 27.4.2009. Stejný server o zhruba týden později napíše, že „infekci podlehlo 26 osob“. Stačí porovnat poslední dvě zprávy a snadno si každý spočítá, že stačil pouhý týden k tomu, aby z hrobu vstalo okolo osmdesáti lidí prohlášených za mrtvé. Zatímco 27.4.09 se u nás psalo o více než stovce obětí, Světová zdravotnická organizace ve stejný den udávala pouze sedm zemřelých. Na začátku května mohli diváci ČT 24 číst aktuální podtitulek, informující, že „nákaza mexickou chřipkou se nepotvrdila u 51 pacientů.“ Proč tam neběžela informace „dneska nikoho nezabil blesk?“ Výpovědní hodnota by byla stejná – nic se nestalo. Mapy nakažených zemí působí děsuplně, označené je celé Mexiko, Kanada, USA… bez ohledu na to, že jednotlivé případy jsou místní záležitostí. Novináři opisují jeden od druhého, nemají čas se tématem zabývat do hloubky a u odborníků chtějí jen jedno, maximálně dvouvěté vyjádření. Uzávěrka se blíží, něco se napsat musí, protože by byla ostuda, kdyby konkurence zprávu o „pandemii“, která zajímá celý svět, měla a „my“ ne. Není proto divu, zprávy jsou spíše zkratkovité, z kontextu vytržené, neověřené. A naneštěstí jim lidé věří.

Zpět k realitě

Máte-li pocit, že přeháním, porovnejte si zprávy z poloviny dubna a poloviny května 2009. Zjistíte, že jak chřipka postupovala, zpřesňovaly se informace, mrtvých najednou nebyly stovky, ale desítky a nakažených taky prudce ubývalo. A co na to Světová zdravotnická organizace v den, kdy je psán tento příspěvek, tedy 11.5.2009? „30 zemí oficiálně potvrdilo 4694 případů chřipky viru H1B1. Mexiko zaznamenalo a laboratorně potvrdilo 1626 nakažených lidí, včetně 48 úmrtí, USA 2532 nakažených včetně 3 mrtvých, Kanada 284 případů s jedním mrtvým a Kostarika má 8 nakažených a jednoho zemřelého.“

Oachaca, Mexiko

Jak ukazuje případ kolegy Zdeňka, který vzdal dovolenou na Kanárských ostrovech, aby se nemusel vyskytnout na letišti, či případy rušení letů do „ohrožené oblasti“, přinesla mediální smršť své ovoce. Fakta jsou taková, že virus H1N1 se opravdu objevil v Mexiku, dokáže zabít, ale je léčitelný. Termín prasečí chřipka je naprosto oprávněný, neboť ukazuje na jeden z hlavních vektorů vzniku. Ti, co nemají rádi vepře a vepřové, by si to neměli brát osobně. Název „ptačí chřipka“ taky nebojkotovali ani vegetariáni, ani chovatelé papoušků a holubů, takže snahy o přejmenování jsou ukázkou zcela nesmyslné hyperkorektosti. Nový typ chřipky může být nebezpečný, tzv. španělská chřipka na počátku 20. století má na kontě desítky milionů mrtvých. Opatrnost rozhodně na místě je, ale panika nikoli. Ovšem říkejte to novinářům. Britský Guardien i české Britské listy před časem psaly, že „ptačí chřipka usmrtí až 150 milionů lidí.“ Světová zdravotnická organizace udává za šest a půl roku celkem 258 mrtvých.

Osobně (ne)zodpovědně tvrdím, že mít čas, příležitost a peníze, okamžitě bych se do Mexika vrátil. Zvlášť, když jsem prohodil pár slov s dámou pracující pro profesionální hasičský sbor v Praze, kam spadá součinnost v krizových situacích. Její slova o zbytečné panice, která jim komplikuje práci jen potvrdila mé tušení, že se tady zbytečně svinsky děsili lidé.

A na závěr fórek z internetu: Prasátko a medvídek Pú se vracejí domů zasněženou krajinou, Prasátko se spokojeně usmívalo, když myslelo na to, jaké má štěstí, že jeho nejlepším přítelem je právě Pú. Pú si říkal: „Jestli to prase kýchne, tak ho oddělám…“

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Zkušenosti čtenářů

Maca

Taky jsem se vratila pred tremi tydny z Mexica a navic pracuju na virologii, takze mne to prislo dvojnasob ztresteny. Tohle je prvni clanek, kde nekdo napsal „pravdu“ – chripka ma slusny potencial nakazit a zabit spoustu lidi, ale panika co se kolem sirila, byla hooodne prehnana. 18.4. jeste v Mex City o chripce nikdo nevedel a o tyden pozdeji meli vsichni rousky – to je ok, ale nechapu proc se museli desit vsichni ti lidi doma u televize a novin…

Topi

Frederik Forsythe ve svém románu Vyjednavač napsal: „jen málo hrůzyplných výjevů předčí pohled na spojené síly světového tisku, které ztratily poslední zbytky zábran“.

iva

Jedna známá z Mexico City – Mexicanka mi na praseci chripku napsala toto:
„…… The influenza is over know, it was just an alarmic stupid program of the Unated Stated of America for growing up the farmaceutical companies because they almost break away, so….uufff…all the history…. “

Plne s ni souhlasim….

josé

a co to teda přejmenovat, třeba na cikánskou chřipku ?? ..hihi

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: