HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Soutěž: Vyhrajte letenku kamkoli. SOUTĚŽ UKONČENA

Soutěž: Vyhrajte letenku kamkoli. SOUTĚŽ UKONČENA

Fantazie přináší ovoce. Máme tu výherce letenky kamkoli na celém světě!

Výhercem soutěže o letenku kamkoli je:

  • Honza Marušák, který se rozhodl projet Afriku od Indického oceánu k Atlantskému.
  • 1. náhradníkem je Lenka Plchová (višnuistické chrámy na Majuli)
  • 2. náhradníkem je Hanka (Brazílie a Uruguay)

Autor získává do příslušné země letenku od letecké společnosti Turkish Airlines.

Ceny útěchy pro soutěžící

Soutěž probíhala dva víkendy také v Praze a Brně na festivalu Kolem Světa. Ze všech soutěžících, kteří nevyhráli hlavní cenu, jsme vylosovali pět, kteří obdrží e-mail a budou si moci vybrat z dalších cen naší nekonečné soutěže.

Emailové adresy uvedené soutěžícími v této soutěži byly přidány mezi odběratele cestovatelských novinek zasílaných cca jednou měsíčně portálem HedvabnaStezka.cz (můžete se kdykoliv odhlásit).

Co jste nevěděli o Turkish Airlines …

Turkish Airlines je čtvrtým největším dopravcem a nejrychleji rostoucí leteckou společností na světě. Při předávání cen 2011 Skytrax World Airline Awards, známé také jako „Oskaři leteckého průmyslu“ získala první místo ve třech kategoriích – „Nejlepší letecká společnost v Evropě“, „Nejlepší sedadla Premium Economy“, za svou třídu Comfort Class, a „Nejlepší letecká společnost v jižní Evropě“.

Turkish Airlines létá z Prahy do více než 190 měst světa.

Zkušenosti čtenářů

Jaromír Cipín

Ahoj, Já bych si moc přál letět do Ho Či Minovo Město, Vietnam. Proč zrovna tam? Protože tam chci od malinka a vím, že se tam nikdy nedostanu. Tak je to takový můj malý sen, který se mi asi nikdy nesplní. Je to země krásy, pohody a hlavně moc hodných lidí… Tam bych chtěl procestovat pobřeží směrem na západ. Pokud se mi tento sen podaří buď pomocí této soutěže nebo jiné náhody, tak budu asi nejšťastnější člověk na severní polokouli 🙂

Martina Osičková

Chci jet znovu do Nairobi… Protože je to město, kde ti ukradnou telefon z ruky, kde policajti zastřelí člověka na ulici, kde ve 2 v noci potkáte zfetované šestileté dítě a kde v koupelně lozí švábi tak velcí, o kterých se vám zdají jen noční můry.
Ale já tam chci jet hlavně proto, že jsem tam potkala nejlepší kamarády, díky kterým se mi nic z uvedeného za celou dobu nestalo.

Lucie Bornová

V dětství jsem k Vánocům dostala svítící glóbus. Přestože doba již uběhla a slepým mapám při hodině zeměpisu již dávno odzvonilo, rozhodla jsem se ho oprášit a zkusit štěstí. Roztočila jsme glóbus a se zavřenýma očima jezdila prstem po točící se „zeměkouli“. Napětí se ve mně lámalo. Přeci jen můj výběr může být sázka do loterie. Pod mým ukazováčkem jsem spatřila obrovské Rusko – země sněhu a hor – země plná hořké čokolády. Před rokem jsem nebyla na výstup na Elbrus dostatečně připravená. Kvůli výškové nemoci jsem musela výstup na nejvyšší horu „Evropy“ 300 metrů pod vrcholem vzdát. Proto bych se ráda vrátila do Ruska, na Kavkaz a pokořila horu, která mi před rokem ukázala svojí obrovskou a nekompromisní moc.

David

PRO SOUTĚŽÍCÍ: MUSÍTE NAPSAT KONKRÉTNÍ MĚSTO, KAM BYSTE CHTĚLI, ABY VÁS TURKISH AIRLINES DOPRAVILY.

Lucie Bornová
David:

Doplnění přesného místa k cestě na Elbrus:
Ráda bych letěla se společností Turkish Airlines co nejblíže Elbrusu, tedy na letiště Sochi.

Karel Jína

Velmi rád bych jel do Egypta.
Láká mě poznat netradiční místa, kterých tato země má opravdu mnoho…
Nelákají mě turistická letoviska- naopak bych velmi rád poznal zkutečný život v Egyptě a také méně známé památky. Egypt je tak ohromující země, plná kontrastů a protikladů… Jenom se o nich příliš mnoho neví ani nepíše, což je škoda.

Karel Jína
Karel Jína:

Pro doplnění: Káhira 🙂

Jaroslav Gomola

Chtěl bych letět do hlavního města Saúdské Arábie Rijádu. Saúdská Arábie je totiž země, která je výjimečná snad vším. Kouzelná arabská architektura, pohádkové paláce, zajímaví lidé, To vše bych nejen v Rijádu viděl a zažil na vlastní kůži. Protože arabský svět je nejen pro svou úžasnou vnitřní zajímavost vysněnou cestovatelskou destinací, kterou alespoň jednou za život stojí za to navštívit.

Renáta

Mých vysněných cestovatelských cílů je strašně hodně. A opravdu se mi o nich v noci zdává. Tolik, že je za život nestihnu uskutečnit (finance a zaměstnání). Ale i za to málo jsem vděčná. Uvažovala jsem napsat JAR, protože jsme se odtama nedávno vrátili a Afrika mě dostala. Bohužel, nedostali jsme se do divočiny, do pouště, tam, kde „lvi dávají dobrou noc a šakali ráno budí svým šmejděním“. Na druhou stranu se nechci vracet na stejné místo. Píšu tedy
1. Etiopie, Addis Abeba,
2. Je to také kus divoké Afriky, je to také kus zelené a barevné Afriky. TV odvysílala před pár dny úžasný dokument a já hned hledala na google earth místa, sopky, prolákliny o kterých byla řeč. A místa? Danakilská proláklina, jezero Tana, Lalíbela, Gondar, a další – vodopády, jeskyně, nár. parky ….zas tak moc o Etiopii zatím nevím.
Jen to má pro mě jeden háček LP je zatím jen v Angličtině, ale je to zase výzva. A odskočit si třeba do Súdanu na pyramidy nebo do Eritrei, Džibutska, to by také nebylo k zahození. Těžko se sní a spekuluje, když o některých místech nic bližšího nevím. Chce to jen nebát se a odhodlat se…. a našetřit penízky. 🙂

Jan Pech

Jedinečná nabídka… Hledá se sponzor na cestu do Miami pro dvě osoby. VÝHODY: daného sponzora budeme vychvalovat v Čechách i na Miami, budeme chodit v tričkách s logem po celou dobu pobytu a budeme ho informovat jak se máme… Neváhejte a sponzorujte. Počet sponzorů je omezený… Když dáte sponzorství hned přivezeme suvenýr ZDARMA 😀

Honza K.

New York. Už dlouho přemýšlím na takovým svým osobním projektem vzít si kameru a zkusit dát New York za co nejlevnější peníze, ale s velkou muzikou. Takže spaní pod dekou někde na ulici, jídlo v ochutnávkách v supermarketech, památky typu nad timto kanálem stála Marylin Monroe a na tomhle rohu zastřelili 2Paca. Po městě samozřejmě pěšky, na Liberty Island bych si rád doplaval a nechtějte vědět co z městského odpadu bych přivezl kamarádům jako suvenýry…

Kateřina

Já? Do Ho Čiminova města. Stejně se tam toto léto vypravím za každou cenu. Procestuji Vietnam, Laos i Kambodžu. A vím, že velectěná redakce si nepřeje, aby mladičká studentka po nocích balila počítačové součástky, třídila zboží v nejmenovaných řetězcích a vůbec všelijak šidila školní povinnosti. Proto se rozhodne napomoci jí v jejím odhodlání se znovu podívat do milované Asie. Můžu jen přísahat, že peníze na další výdaje již má v kasičce, plán cesty v cestovatelském deníčku, Lonely planet už rok v knihovničce a že jí chybí jen ta letenka…

Kateřina
Kateřina:

A proč? Lákají mě vietnamská rýžová pole, místní lidé se širokými klobouky, nudle na sto způsobů, mumraj na ulicích, motorky s velkými náklady, kola se sedadly tak nízko, že já se na nich neprojedu. V Kambodži pak její pověst země, která má jako jediná panovníka, jenž hovoří plynně česky, a snaha alespoň trošku pochopit, co zde napáchali Rudí Khmérové… A Laos? Ten už pro ten název, pod kterým si většina lidí téměř nic nepředstaví…. Začnu ale ve Vietnamu v Ho Či Minově městě (viz příspěvek výše)

Martina Bláhová

Poletím do New Delhi, to je jasné. Incredible India! Mám husí kůži, už když na to jenom pomyslím. Otevřu si svou „magickou červenou krabičku“ a budu o cestě psát deník pro své ještě nenarozené děti. Nikdy jsem tam nebyla, ale cítím to jako návrat domů. Neovládám jejich řeč, ale mluvím jejich jazykem. Bude to také můj dárek pro mě samotnou – měsíc prázdnin, které jsem už dlouho neměla. Výlet za hranice běžných dnů. Zkouška trpělivosti. Možná si někdy budu zoufat, ale nebudu litovat. Budu na sobě taky pracovat – alespoň 2 týdny intenzivního cvičení, spojení, sjednocení, hledání rovnováhy a vyváženosti.
Všechny cesty mě baví, tahle však bude výjimečná.

Mirek

Mým místem číslo 1, kam bych se kdy chtěl podívat je Národní park Taman Negara V Malajsii. Jde údajně o nejstarší (tj. s nejstaršími dochovanými pralesními společenstvy) deštný prales na světě. S cca 15 000 druhy kvetoucích rostlin zároveň patří k nejpestřejším. Vzhledem k zamoření komáry po většinu roku , výskytu malárie a omezení pohybu ze strany správy národního parku zde lze nalézt člověkem skutečně nedotčená a zároveň životem kypící místa.
Čtenářům Hedvábné stezky není toto místo neznámé díky expedici ORANG ASLI. V mém případě bych se chtěl věnovat cca 1 měsíc studiu vegetace a fotografování.
Místem, kam bych se dopravil letecky je Singapur (Singapore Changi Airport).

Venca
Mirek:

A byl jsi ta
m?

Venca
Mirek:

A byl jsi ta
m?

Tomáš Rak

Ahoj cestovatelé,
Moc bych si přál se vrátit do Indie, hlavního města New Delhi. Indie je nádherná a nezapomenutelná země. Kdo tam byl ji může buď milovat a nebo nenávidět. Nic mezi tím.
A ti lidé. Nejchudčích – nedotýkatelní, Prodavači všeho možného a Ženy oblečené do nádherných sárí všech možných i nemožných barev. Chudoba a bohatsví.
V kontrastu s tím jsou pohádkové paláce a na severu monumentální hory. A co teprve vidět divokého tygra, kousek od Vás v džungli.
Prostě Indie se musí zažít a vůbec na to není potřeba obrovký balík peněz…

Stanislav Beran

Chtěl bych opět navštívit Antalyi, kdyby pro nic jiného, tak proto, že zde žijí má vnoučata. Antalya je krásné město,má nádherné moře a hory a dobrosrdečné lidi.

Dominika Procházková

Ráda bych navštívila chilskou provincii Valdivia (s hlavním městem Valdivia), kde bych se vydala po stopách dávných araukánských bojovníků, jejichž válečnickému způsobu života se věnuji ve své semestrální práci…

Romana Šircová

Místem kam bych se chtěla podívat je hinduistický komplex Borobudur na Jávě. Od roku 1991 je tato nádherná památka zapsána na seznamu světového dědictví. A proč bych se tam chtěla podívat? Protože tato pamatka je poslední velkou památkou, kterou jsem v Asii ještě nenavštívila a chtěla bych si to splnit… Místem, kam bych se letecky dopravila je Jakarta.

Klára Janíčková

Zemí, kam bych se chtěla podívat je strašně strašně moc a těžko se vybírá. Jednou z nich je Thajsko. Ne proto, že bych si chtěla užít jen pravé thajské masáže (i když taky by nebyla k zahození), plácat se celé dny na plážích a popíjet koktejly. Mým snem je navštívit klášter Wat Pha Luang Ta Bua a pochovat si tam opravdového živého tygra (ta moje zmenšená verze válející se na topení mi už prostě nestačí:)), což by se mi jinde nejspíš nepoštěstilo. No a kdybych už byla v tom Thajsku, tak co bych to byla za filmového fanouška, kdybch se neprošla po slavné Pláži, kde se před pár lety producíroval Leonardo Di Caprio?
Takže místo: Thajsko, Bangkok.

Phan Thanh Lynda

Ráda bych vyhrála letenku do Kanady (Toronto). Nebylo by nic lepšího než si obout boty a proběhnout se kanadskou přírodou po starých cestách Indiánů. Tak jako oprášit svůj foťák a zachytit momentky z této krásné země! 🙂

Kateřina

Já prosím prosím prosím do JAR, Kapského města. A to z prostého důvodu, v Africe jsem ještě nikdy nebyla a věřím, že je CO poznávat. Velká pětka na safari, neuvěřitelná fauna a celkově úchvatná příroda, doplněná o místní obyvatele. Zkrátka zažít a prožít kousek Afriky.

Petr

Sydney, Sydney, Sydney, město překrásné, tebe jednou spatřit, to bych si přál. Na druhém konci světa jsi a přece tak blízko mému srdci. Austrálie je můj sen, snad se mi jednou splní vidět tuto zemi tak kulturně spřízněnou a přírodou tak odlišnou spatřit a podělit se se svými zážitky i s ostatními…..

Daša

Mojím snom je Peru, krajina detí slnka- Inkov, s nikdy nedobytým a dlho neobjaveným Machu Pichchu, jazerom Titicaca- najvyššie položeným na svete, amazonským pralesom na severe, ostrovami Ballestas, kde sú kolónie tuleňov, uškatcov a tučniakov, pyramídami v Tucume, ruinami Chan Chan… Ľudia sa zdajú byť bezstarostní a nenároční, dokážu si postaviť dedinku z rákosia na vode, ešte aj lamy sa usmievajú. Sŕkala by som si pisco a jedla z pouličných kuchyní, ako ma naučila India. Prílet do Cuzca.

David G
Daša:

Ale do Cuzca Turkish Airlines nelétají, nebo ano?

František

Místo je Srí Lanka a město, kam mě mají Turkish Airlines dopravit je Kolombo.
Navštívit bych chtěl město Kandy a vidět Esala Peraheru, která se řadí k největším náboženským slavnostem, nejen na tomto ostrově, ale i v celé Asií.

Tato více jak desetidenní barvitá slavnost má své pravidla a po celou dobu po úplňku vidí poutníci, turisté denně průvody, který vychází nejen od věhlasného Chrámu Buddhova zubu, ale i dalších svatyní a nesou insignie daného stánku, ulicemi města.

Proč? Vidět nejen kejklíře s ohněm, kteří házejí zápalnými loučemi, práskají biči či akrobaty na chůdách, bubeníky, tanečnice a v neposlední řadě také více jak padesátku nazdobených tlustokožců v čabrakách a postrojích plné blikajících žárovek, perel a drahokamů, kde v čele této podívané jde sloní král, který má největší kly a na svém hřbetě nese repliku onoho slavného Buddhova zubu.

Spatřit tuto podívanou, která nabízí spousty nádherných zážitků a dojmů, či mít pro návštěvníky Hedvábné stezky, neskutečné fotografie, bych také nabídl i mé adoptované třináctileté sinhálské dívence Thakshile Madushani Silvi z Wadduwy, za kterou jezdím. Je to jejím snem. Dovolit si to nemůže. Tsunami koncem roku 2004 a součastná situace jí to neumožňuje a dlouho nedovolí.

V průběhu pobytu bychom společně navštívili i Trincomalee. Byť samotné místo je spíše obýváno Tamilci, Sinhálci touží omýt své tělo v sedmi horkých pramenech.
Naplnil by se tím sen nejen dvou lidí, ale snad i mých přátel, kteří o tom sní.

Palo

Ja by som letel do Sao Paula. Chystame sa tam kvoli nazvu este s jednym kamosom, co sa tiez vola Palo.

Ado Matias

Pretože som mal 13. novembra narodeniny! A do Sydney poprosím. Ďakujem. 🙂

Martin Jáchym

Rád bych letěl do Dušanbe v Tádžikistánu. Chtěl bych sject na podprdelníku horu Pik Komunisma (7495 m.n.m.). Děkuji

Pavel

A není to diskriminace soutěžících bez facebooku? 🙂

Lukáš

Rád bych se podíval do Iráku. Tato země mne velmi fascinuje a rád bych zkouknul Babylon a spoustu dalších památek v této kolébce civilizace. PS: Nebojte, nic se mi nestane 🙂 . Děkuji

Dalibor

Já bych chtěl letět do Ho Chi Minh City. Už dlouho mě láká Vietnam. Nejen kvůli krásné přírodě, živým městům a dobrému jídlu, ale hlavně kvůli jejich skalám. Jsem totiž horolezec a je mým snem jet ho zátoky Ha Long a zdolávat místní vápencové útesy. Ty jsou známé tím, že se na nich dá lozit bez jištění s tím, že když člověk spadne, spadne do vody a nic se nestane. Taky bych chtěl vyjít na nejvyšší horu Vietnamu Fan Si Pan ukrytou v pralese ve vnitrozemí.

Petra

Vážená redakce, ráda bych se podívala do Bombaje. A to hned z několika důvodů. Indie je úchvatná země, která má mnoho co nabídnout. Tato země je zároveň tématem mé bakalářské práce a vzhledem ke své současné ekonomické situaci si nemohu dovolit koupi letenky a realizovat mou vysněnou cestu, která by mi velmi pomohla při psaní již zmíněné práce. Zároveň Bombaj je místo, z kterého bych chtěla projet vlakem velkou část západního pobřeží Indie a cestou navštívit další zajímavá místa.

Petra

Vážená redakce, ráda bych se podívala do Bombaje. A to hned z několika důvodů. Indie je úchvatná země, která má mnoho co nabídnout. Tato země je zároveň tématem mé bakalářské práce a vzhledem ke své současné ekonomické situaci si nemohu dovolit koupi letenky a realizovat mou vysněnou cestu, která by mi velmi pomohla při psaní již zmíněné práce. Zároveň Bombaj je místo, z kterého bych chtěla projet vlakem velkou část západního pobřeží Indie a cestou navštívit další zajímavá místa.

Anna

Chtěla bych cestovat do Austrálie. Proč? Protože bych chtěla vidět korály, abych zažila dobrodružství s krokodýly jako Steve Irwin a potápět se mezi žraloky, to by bylo adrenalinu. Mnoho zajímavých zážitků, hlavně přírodovědné zkušenosti. A také, by to bylo dobré na procvičení angličtiny :-). Je to můj životní sen.

Martin

Ahoj,
kdyz bych vyhral letenku s turkama, uz ted bych se tesil na to, jak z Prahy nasednu do letadylka pln ocekavani a za par hodin vysednu v Turecku. Urcite by bylo zajimave zde omrknout Istanbul. To bych udelal, ale uz pri posledni navsteve mesity bych se tesil a predstavoval si, jak se se mnou znovu odlepuje letedlo ze zeme a miri pres ocean. Let by to byl urcite dlouhy. Po chvili zdrimnuti by me uz lechtel takovy ten zvlastni pocit v zaludku. Skub… ano, dosedli jsme a ja mohu poprve ve svem zivore vkrocit do sveho detskeho, klukovskeho i dospelackeho snu, do Jizni Ameriky. Sao Paulo bych bral jako skvely vychozi bod pro delsi cestu, vzdyt vsude kolem je tolik zajimavych mist kam se vydat. Mel bych zvolit krasnou prirodu a hory patagonie? Nebo zamirit do peruanskych and? Ci snad sopky Ekvadoru? Ale jako dite jsem preci touzil se podivat do amazonie? Co potom ztraceny svet venezuely? Ach jo, bylo by toho tolik na vyber… Pak uz jen poresit dovolenou v praci a valim. Hmmm, 25 dnu na takovou cestu asi nestaci. Tak bud neplacene volno nebo vypoved, stejne me to tam prudi…

omáš

Ještě jsem nikdy neměl sushi, rád bych si ho dal třeba v snídani při východu slunce v Osace. 🙂

Jiří

Rád bych si s Turkish Airlines udělal výlet do HongKongu. A důvod? Pevně věřím, že mimo splnění vlastního snu (poznat kulturu Východu v místě s velkým evropským vlivem) bych mohl poznávací cestu zúžitkovat ku prospěchu dalších lidí zde. Studuji architekturu a pro mojí budoucí práci je (nákladná) osobní návštěva míst nezastupitelný inspirační zdroj. Bylo by skvělé poučit se z řešení východního stavitelství a třeba tak zlepšit (zlevnit, zekologizovat…) standarty v naší domovině :-).

Jirka

Rád bych udělal radost své manželce a překvapil jí s případně vyhranou lenkou. Jejím velkým snem je Austrálie a Nový Zéland. Tudíž cíl cesty je Austrálie-Sydney. Jak tak koukám na stránky TA, tak je spojení přes Soul, takže prohlídka Soulu by nebyla (zase pro mě) k zahození. V Austrálii bysme si určitě půjčili auto a zajeli k Uluru, kochat se západem nebo východem slunce, vychutnat si samotu jízdou v divočině, na dalších zastávkách bysme se museli domluvit společně, ale co třeba ještě Silverton-město duchů, Kakadu National Park, Ďáblovy kuličky, nějaké koupání v oceánu a vyhlížení žraloků, určitě se projít po mostě v Sydney a omrknout budovu opery – ta se jí moc líbí …….je tam spousta míst, které by stály za vidění, je to ovšem otázka času, že ano; nebo si odskočit i do Tasmánie najít „tasmánského čerta“.

Martina Jíšová

Ráda bych se podívala na Nový Zéland za bráškou, který tam nedávno odcestoval za prací. Po přečtení několika knih a shlédnutí spousty fotografií myslím, že to je země přesně pro mě: nádherná příroda, hory, gejzíry, moře, pláže a málo lidí. Je to výzva navštívit nejvzdálenější místo na Zemi. Na Nový Zéland sice Turkish Airlines nelétají, ale využila bych letenku do Austrálie (Sydney) a odtud je to na Nový Zéland coby kamenem dohodil. Kdyby to vyšlo, tak děkuji pěkně za splnění mého snu. A i kdyby to nevyšlo z Turkish Airlines, tak tu reportáž stejně napíšu 🙂 jen mě to bude stát všechny mé úspory.

Pavel Růžička

Když vidím všechny ty země a místa, kam se létá, tak bych si vybral trošku cestu kolem světa, ale když jedno místo, tak tedy jedno místo. Chodil jsme na bojová umění a vzhledem k tomu, že většina těchto sportů vznikla a byla vylepšena v Japonsku, tak bych se nejraději šel podívat do Osaky. A v případě jiného výběru, bych si tak vybral zemi a město s bohatou kulturou a to je New York.

Ado & Iv

Zdravim,
dopravit sa pomocou Turkish airways do Singapore. Odtial to su „uz len“ dva tranzity do skutocneho raja a jedneho z poslednych miest na planete kde este preziva vzacny cerveny koral, kde su ludia krasny nielen fyziognomiou, a kde inzinierkse siete nie su ani len vizou buducnosti:) Suostrovia juhovychonej azii (Gilli islands, Sulawesi..)

Pavel

Vzal bych Dakar a zaplatil si tam kurz hraní na djembe. A pokud by to Turkish nevadilo, odskočil bych si do Guiney za svým dítkem, adoptovaným na dálku.

Kateřina

Dobrý den,
ráda bych se podívala do Arabských Emirátů, konkrétně do Dubaje.
Chtěla bych vidět město luxusu, vyjela bych výtahem do posledního patra v nejvyšším mrakodrapu , prošla se po nádherné bílé pláži, chtěla bych si zahrát golf na nejlepším greenu na světě a určitě bych si nenechala ujít zážitek, zaplavat si s delfíny..

Pepa

Rád bych se svezl s Turkish Airlines do Austrálie, kde bych chtěl zajít na pivo s Tasmánským Čertem. Tasmánie je úžasné místo a Tasmánský Čert tam na mě už čeká! Going downunder!

Martin

Když jsem v roce 1998 přiletěl se svými kamarády do Sydney, netušil jsem jak moc mě ten půlrok v Austrálii ovlivní. Abych se tam tehdy vůbec dostal, musel jsem si na cestu půjčit. Nejen, že jsem po tom půlroce dokázal půjčku vrátit, ale putování po téhle krásné zemi nastartovalo moji „cestovatelskou kariéru“. Prostě jsem zjistil, jak je svět zajímavý a jak mě láká ho poznávat. Odvezl jsem si odtamtud spoustu zážitků, vzpomínek, fotek, kamarádů, ale třeba i přezdívku Klokan, kterou používám dodnes, včetně třeba mailu.
V Austrálii jsem od té doby nebyl, ale přesto zůstala doslova v mém srdci a vždy jsem věděl, že se tam jednou vrátím.
Když by se mi to povedlo po 14 letech, určitě bych se podíval na „stará známá místa“ a pokusil bych se popsat a nafotit, jak se tato místa po té době změnila a nebo naopak zůstala stejná. Myslím, že by to mohla být zajímavá reportáž „Austrálie 1998+14=2012“. Samozřejmě bych nezůstal jen u toho, ale chtěl bych vidět i nová místa, která jsem tehdy buď nestihl a nebo jsem se o nich dozvěděl až zpětně, jak už to tak bývá.
A potkat zase kamaráda klokana.

Martina Hamanová

Dobrý den,
mou vysněnou destinací je Thajsko, jedna z nejkrásnějších a nejzajímavějších zemí jihovýchodní Asie. Země úsměvů, jak se Thajsku přezdívá, oplývá nejen množstvím památek a nádhernou přírodou, ale především přáteskými a milými lidmi. Bohužel v současnosti tuto krásnou zemi sužují záplavy, které si již vyžádaly na 500 lidských životů. Rozhodla jsem se proto pomoci místním lidem, byť by to byl jen malý finanční příspěvek nebo osobní nasazení při pomocných pracích. Cestování je mým snem, vystudovala jsem vysokou školu, obor Cestovní ruch a nyní pracuji v cestovní kanceláři. Nikdy jsem ale neměla šanci z finančních důvodů vycestovat dále, než do sousedních států. Pokud byste mi pomohli splnit si sen, vykouzlili byste tak úsměv nejen na mé tváři ale i na tváři thajců, obyvatel země úsměvů, kteří bez pomoci nyní neamjí moc důvodů ke smíchu.

Adam

Dobrý den,mojí vysněnou destinací je Miami na Floridě v USA. Rád bych navštívil národní park Everglades, Miami Beach a svezl se až na konec Key West.potom bych rád cestoval půjčeným autem po pobřeží na sever přes Jižní Karolínu do Severní Karolíny a přes celý stát na západ do města Charlotte,odkud bych měl zpáteční letenku domů.

Ondřej

Kdyz jsem se dival na mozne destinace aerolinii, hned me napadla ma planovana cesta po ose: let do Petrohradu, omrknuti mesta, vlakem do Murmansku, z nej vsim moznym vcetne pesiho treku podel pobrezi k norske hranici, jeji prekonani a prijezd (prichod, stop) do Kirkenes, odsud letadlem do Osla a domu, pripadne projeti celeho Norska az dolu…:)

František

Malé doplnění mého příspěvku ze dne 14. listopadu.
Při návštěvě Kandy mě zajímá i nedaleké „zařízení“, kam se dostanou lidé, kteří v životě udělají přešlap.

Zajímavé je, že se nachází v centru města, jen tři sta metrů od věhlasného Chrámu Buddhova zubu. Takovýchto „zařízení“ je na Šrí Lance šest. Kde a kolik jich tam mají? O tom někdy příště.

Jiří Kalát

Rád bych aby moje další cesta vedla do hor Afghánistánu, na svahy Hindúkuše, ale i projít Kábulem a poznal zemi, kterou posledních třicet let zmítá válka a neklid je pro mě velice lákavé. Jedním z nádherných míst je i provincie Parván s jeho průsmykem Salang, kde žije kočovný kmen Kušíů, kam bych směřoval jednu ze svých výprav. Nerad bych jel na týden či dva, ale měsíc či déle by bylo jistě lepší na poznání místní kultury, lidí a tradic.

Michaela

Ahoj všem,
od začátku vyhlášení soutěže sleduju se zájmem vaše zajímavé příspěvky a abych řekla pravdu, tak mě až do dnešního odpoledne nenapadlo zúčastnit se. Těch míst, kam bych se chtěla podívat, je strašně moc, ale vyberte z nich jedno jediné, když vaším snem je procestovat celý svět :-).

Na nástěnce mezinaródních studií na naší VŠ se však objevila nabídka letní školy v Ťumenu. Studium ruštiny v kombinaci s poznáváním západní oblasti Sibiře, tamější kultury, přírody a zvyků v doprovodu místních obyvatel, co víc by si jen mohl student cestovního ruchu přát:-). Ovšem každá mince má rub a líc. Tou stinnou stránkou je poměrně šibeniční cena programu, která se v kombinaci s letenkou stává téměř nedosažitelnou. Proto tedy by mojí cílovou stanicí s Turkish airlines byl Jekatěrinburg :-).

Michal

Rád bych se podíval do Soulu. Loňský rok jsem strávil na studijním pobytu ve Finsku a, ač se mezi námi našli mnohé kulturní rozdíly, mezi Korejci jsem si našel největší přátele. Jak už to ale bývá, program skončil a mí přátelé byli nakonec na druhém konci světa. S letenkou od Turkish Airlines bych jim ale mohl oplatit návštěvu v Evropě a poznat korejskou kulturu nejen z vyprávění, ale i z vlastních zážitků.

Jan Faltys

Rad bych se podival do Etiopie, ktera byva povazovana za kolebku lidstva. Konkretne do mesta Shashamane. Mestecko je to male, ale zasadni pro rastafarianske nabozenstvi, protoze bývalý císař Haile Selassie I právě zde daroval kus půdy repatriovaným rastum z Karibiku. Pro ne je to jejich duchovni domov a pro me, jako fanouska reggae, by to bylo nesmirne zajimave tam s nimi pobyt.

Michal

Stejně jako mnoho uživatelů přede mnou, i já mám v hlavě více destinací, které bych chtěl za život navštívit. Pokud bych však měl vybrat jednu, o které sním celý život a kterou si převážně z finančních důvodů nemohu dovolit, byla by to JAR.

Mým snem je přistát v Kapském městě, vystoupat na stolovou horu nad ním ležící, navštívit Mys dobré naděje a následně pokračovat po pobřeží až do oblasti KwaZulu-Natal, kde leží jeden z nejkrásnějších parků v Africe Drakensberg. Posléze vystoupat do Lesotha a pokračovat na sever do Krugerova národního parku, spatřit zvěř pro mě známou snad jen ze Zoologické zahrady a přespat na Safari za zvuků místní přírody. Výlet bych pak zakončil návštěvou Johannesburgu.

Proč je mou vysněnou zemí právě JAR? Zřejmě kvůli své přírodní rozmanitosti, zajímavou a bohužel i krvavou historií poznamenanou vládou Apartheidu a neustálému nebezpečí.

Ať se Vám podaří najít toho právého.

Michal

Monika Mikulková

Po kliknutí na portál Hedvábná stezka mě zaujala tato soutež.Jsem pro každou soutěž,a tak mě to nedá a pokusím se zapojit i do této soutěže.Můj již dlouhodobější sen a takový cestovatelský zatím nesplněný sen je destinace Los Angeles,které bych si ráda problédla jako tolik diskutované město, které vídáváme v amerických filmech,seriálech, skoro všude.Nebylo by to ale místo mého pobytu v USA.Po prohlédnutí by mě to jako vždycky,táhlo do přírody a do okolních lesů,hor,údolí.Miluji totiž národní parky a s tím spojenou přírodu.Má to své jistě větší kouzlo než města a jeho ruch.Takže bych vyrazila do kalifornské pouště Mojave Dezert nebo do národního parku Joshua Tree, kde pracovala legendární irská skupina U2 na svém albu se stejným názvem.Dále by bylo krásné navštívit jezero Mono Lake a z toho je jen kousek do národního parku Yosemit.Prostě možností je spousta.Napřed se ale musí usmát na člověka štěstíčko…)))

Radim Kubica

Rád bych vzal svou přítelkyni do Keni.Již tam jednou byla na safari a doteď na to vzpomíná.Navštívila masaje,národní park se safari,viděla tzv.velkou pětku a vždy,když si prohlížíme fotografie,říká,že by se tam ráda vrátila.Život a poznání masajů ji ukázal,jak se zbytečně stresujeme,jak se honíme za pozlátky,jaká je rychlá doba,ve které se nacházíme.Zjistila,jak málo stačí k tomu,aby byl člověk spokojený a šťastný.V masajské vesnici byla 2 dny a tvrdila,že tak čistý a uvolněný pocit ještě nezažila.Rád bych toto poznal i já..

Janča

Je nádhera, když si člověk může splnit sen, ale to vše záleží na penězích a když má člověk štastnou rodinu, tak to jde ještě líp. Mě se strašně líbí země jako je Rusko, hodně památek něco se člověk naučí. Tady plno lidí píše, že by se chtěli podívat tu a tam. Závidím jim, že mají tu možnost a neprošli si takovým peklem jako já. Doufám jen, že jednou si uskutečním svůj vlastní sen, díky vzdělání. Tyhle stránky mi aspoňˇdávají motivaci se snažit a vypadnout z toho pekla ve kterém žiju.

Janča

Je nádhera, když si člověk může splnit sen, ale to vše záleží na penězích a když má člověk štastnou rodinu, tak to jde ještě líp. Mě se strašně líbí země jako je Rusko, hodně památek něco se člověk naučí. Tady plno lidí píše, že by se chtěli podívat tu a tam. Závidím jim, že mají tu možnost a neprošli si takovým peklem jako já. Doufám jen, že jednou si uskutečním svůj vlastní sen, díky vzdělání. Tyhle stránky mi aspoňˇdávají motivaci se snažit a vypadnout z toho pekla ve kterém žiju.

Monika Skokanova

Velmi rada bych se podivala do Keni.
Od malicka jsem zboznovala film „Volani divociny“ od Joy Adamsonove. Dokonce jsem si chtela poridit lvicatko 😀
Uchvatila me priroda, zvirena, zivot mistnich kmenu.
Ted, kdyz jsem vetsi, tak si i uvedomuju odlisnost zivota v techto oblastech Afriky od naseho uspechaneho sveta plneho materialismu a ochabene spontannosti.
Doposud jsem mela moznost navstivit pouze severni Afriku, konkretne Tunis, ale ten je velmi poevropsteny.
Rada bych poznala jake to je zit opravdu jen z toho nejnutnejsiho, ve spojeni s prirodou, projet se jeepem po mistech, kde se kdysi prohanela filmova lvice Elza 🙂

Daniel Zobač

Rád bych letel do indonézské Jakarty. Chtel bych zjistit jak 202cm vysoký Čech zapadne do tohoto přelidněného ostrova plného malých usměvavých lidí.

Vojta

Cílem by byla pozemní cesta z Pákistánu (Islámabád) po KKH přes Čínu do Kyrgyzstánu (Biškek), případně opačně dle náročnosti získat víza, doprvy, apod. Cestou bych nerad vynechal Kalašská údolí v Pákistánu, obligátní zastávku v gilgitském Madina guest housu, výlet do Shimshalu, který mi z přechozích cest ještě chybí, pokus o výstup na sedmitisícovku Mustagh Ata v Číně a nějaký trek zelenými Kyrgyzskými údolími.

Jakub

Potřeboval bych se naučit stavět jurty a na hřbetě jaka vyjet na Pik Lenina…čili nezbývá než vyrazit do Biškeku. Abych slevil – ochočený jak stačí do BC a nemusí být s logem Turkish Airlines.

Martin Dvořáček

Přál by jsem si letět do Osaky, Japonsko. Ochutnat místní vyhlášenou kuchyni, podívat se na hrad a hlavně si potom jet prohlídnout starobylé Kyoto.

Livie

Nic objevného nevymyslím a tak za mě rozhodne thajský Bangkok a odtud pak deset hodinek „emhádéčkem“ za mojí malou neteří na severovýchod k thajsko-laoským hranicím, do Isánu. Krásných chvil s domorodci v chatrči na kuřích nožkách, ve vsi mezi rýžovišti, mangovníky a vodními buvoly… tak těch není nikdy dost. Místní tam jsou prostí, chudí a přesto si troufnu říct, že jsou šťastní.
Jo a skvělý nápad… hezká povinnost napsat pak články s fotografiemi (tedy zaleží na tématech samozřejmě:-)).

Lucie

Když jsou Turkish Airlines tak hodní a dali by mi letenku, tak bych na oplátku navštívila Turecko. Byla jsem tam už dvakrát, v Istanbulu a ve Fethiyi, ale Turecko je tak veliké, že bych se tam podívala ráda znovu. A to do oblasti Kapadokie. Vzala bych si dovolenou na tři týdny, a celé bych to tam detailně prošmejdila. Můj sen je také let balonem nad Kapadikií. Let by byl tedy do a z Kaiseri;)

Veronika

Mým dávným přáním je navštívit Vietnam. A proč? Chci poznat, jak žijí ve své zemi lidé, které my známe jen z tržišť. Víme, že mají mnoho odlišných životních zvyků, ale nakolik se přizpůsobili nám? Jaký je jejich původní domov, jak těžké je pro ně přizpůsobit se naším podmínkám, a to nejen klimatickým, ale i společenským, kulturním. Proč odcházejí k nám?
Také jsem v měsíčníku, co vydává vietnamské středisko, četla mnoho o přírodních krásách Vietnamu, o posvátné želvě, o tradiční architektuře, o keramické zdi dlouhé několik kilometrů, co se dostala do knihy rekordů. Jsem toho názoru, že bychom se měli více zajímat či poznávat lidi, kteří mezi námi žijí, usmívají se, jsou příjemní, ale vlastně o nich nic nevíme. A tak bych chtela letet do Ho Ci Minova mesta.

Jitka

I když mě lákají všelijaká vzdálenější místa, mojí nejoblíbenější destinací je Egypt. Pravda byla jsem tam už několikrát a pokaždé jsem různě cestovala, ale kam jsem se zatím nedostala, to jsou oázy v poušti a nádherná Bílá poušť. Do ní jsem se zbláznila a nedám pokoj, dokud ji neuvidím 🙂 Nástupní místo na tento několikadenní výlet je z Káhiry, takže jsem skromná, stačí mi letenka do Káhiry. Nechci se na tu nádheru koukat jenom na fotkách, chci to vidět na vlastní oči a naopak já bych fotila jak o život!

Veronika

Prajem krásny deň! Volám sa Veronika a skôr ako začnem – Ďakujem za krásnu príležitosť priblížiť sa k svojmu snu.

Cestovanie milujem a na vašu stránku som „natrafila“ keď som si do vyhľadávača zadala Turecko. Turecko je úžasná a rozmanitá krajina a veľmi ma fascinuje jej „sused“ SÝRIA.

SÝRIA je krajina, ktorá ma veľmi priťahuje svojou históriou – leží v oblasti kde boli založené najstaršie civilizácie sveta. Chcem navštíviť srdce Damasku – Umajovskú mešitu a túžim vidieť horu Quasioun, ktorá z jednej strany obkolesuje Damask. Podľa legendy na ňu vystúpil prorok Mohammed, pozrel sa na krásne mesto ktoré sa rozprestieralo pod jeho nohami a povedal „Do Raja chcem vstúpiť iba raz“ (preto odmietol vstúpiť do mesta, nakoľko do Raja vstúpi až po smrti)

Nachádza sa tu tiež trojica zaujímavých minaretov, z ktorých najvyšší nesie meno Ježiša Krista. Islamské náboženstvo si ho váži ako jedného z Prorokov a podľa miestnej tradície sa na Súdny deň na vrchole tohto minaretu objaví Ježiš Kristus. Chcem vidieť ten minaret naživo, vidieť ho medzi ostatnými a v moslimskom svete pre mňa znamená splnenie ďalšieho sna – že je možné, aby sme spolu všetci nažívali v mieri a rešpektovali svoje náboženstvá.

Veľmi sa mi páčia mnohé príbehy a najmä predstavy toho čo všetko sa ukrýva pred naším zrakom a čaká na svoje znovuobjavenie tohto pravdepodobne najstaršieho – 5000 rokov a nepretržite obývaného mesta.

Želám všetko dobré a každému prajem splnenie jeho veľkého sna – skôr či neskôr 🙂 Veronika

Radek

mně by stačil pro začátek Istambul …. a k tomu lístky na fotbal Galatasaray

Ondřej Zukal

Zdravím redakci i soutěžící, rád bych v případě vítězství v této soutěži navštívil město, které nikdy nespí, mediálně profláknutý New York. Důvodů, proč zrovna tato destinace, je několik: TK nasazuje na lince na JFK vcelku nový letoun Boeing 777-300ER – můj oblíbený typ, kterým jsem ještě neměl tu čest letět. V samotném velkém jablku chci navštívit Námořní a letecké muzeum na Manhattenu (nadzvukový Concorde, letadlová loď USS Interpid a mnoho dalších velmi zajímavých unikátů).
Dalším místem je jak jinak, než Brodway, a to konkrétně divadlo American Airlines Theatre (ano, skutečně tam je) případně Lunt-Fontanne Theatre. Pochopitelně Madison Square Garden (v ideální případě, když budou Rangers hostit Jágrovu Philadephii, ale to už bych chtěl asi hodně 🙂 Toť moje hlavní cíle (turisticky profléknuté atrakce, jako je Empire State Building, socha Svobody, Chrysler Building jsou samozdřejmostí).

Milan

Moje sny jsou jako ptáci na obloze (nebo jako světla discokoule, jak kdo chce), pořád se mění… Kam se dívat dřív? Nahoru, dolů, na sever nebo na východ? Kam to přitahuje nejvíc? Tam kde je to nejhezčí, nejbarevnější, nebo kde je to nejvýše?
Když jsem zjistil, že je to skoro jedno, že všude je hezky, začal jsem se dívat, kde se co děje…. Arabský jaro v marockém Marrakeshi nebo třeba průjezd barikády na kosovsko-srbsých hranicích, kde nás vítali srbští povstalci se slovy „Češka, češka“. Všude se usmívali, všude nás vítali. I když někomu může ježdění do neklidných oblastí připadat nehumánní a cynický, ale ať si to myslí. Já mám opačnou zkušenost. Nikdo nechce žít v zemi, kam jiní lidé nejezdí. Každý chce, aby do jeho země jezdili turisti, aby cvakali foťákama a platili za předražený kafe na náměstí. Každý chce žít v normální a klidný zemi. Kde jsou turisti, tam je život celkem normální (rozuměj, relativně bezpečný). A navíc, turista, který se vrátí z neklidné oblasti a přežije, řekne svým kamarádům…. Ti možná přijedou další rok…. A další….
Nicméně, nebudu to protahovat, můj Turkish cíl by byl BEN (Benghází, Libya). Chtěl bych se podívat do země, kde se něco děje, kde se rodí něco nového. Do velké pouštní země, kde benzín je skoro zadarmo, ale přitom je ve vzduchu cítit ještě silnější vůně – nová svoboda. Snad….

Miki

No u mna je to v kratkosti: v San Franciscu by som chcel vediet ake je to stale chodit nakupovat do kopca,v Seattli by som siel na nejakych par klubovych rockovych koncertov ,v Uzbekistane bych sa chcel postretat s tymi drsnymi ale dobrymi tvarami ,ktore tito ludia maju, v Kazachstane by som chcel zazit tu obrovsku sirku a dialku niceho,Bosna je moja milovana,v Kirgizsku by som chcel vediet ake je to zit tak vysoko,kedze vacsina krajiny lezi vysoko nad morom,v Irane mi staci ist niekam za mesto a stretavat udajne najlepsich ludi na svete,malu ochutnavku som mal v Istanbule(to tiez patri do zoznamu),v Indii by som bol zvedavy aky zdravotne imunny vlastne som,a v Sao Paolo sa chcem tulat cely den ako ti dvaja v Neviditelnych detoch.ALE HLAVNE chcem do Moskvy,kde nasadnem na TRANSIBIRSKU MAGISTRALU a odveziem sa na konecnu a spat a budem do smrti kludny ze sa to konecne stalo a ja som to presiel.mam sice len 31 , ale cert nikdy nespi :)))

Klára Ludvichová

Už vím kam bych chtěla letět kam,
je to Vietnam. 🙂 (Ho Chi Minh City)
Tu zemi mám prostě ráda,
mám tam navíc kamaráda…..
Spoustu důvodů proč tam letět mám-
taky ráda vyhrávám. 🙂
Za výhru vám vřele poděkuji,
barvité příspěvky pak pro vás „nadatluji“.
Doufám,že víte ,kdo je ten výherce pravý,
z Kladna vás jedna nadšená cestovatelka zdraví!!!

Tereza K.

S batohem na zádech vystupuji z letištní haly v Guangzhou. Po pár dnech strávených pozorováním ruchu čínského velkoměsta mířím na vlak, který mne doveze až do krásné provincie Guangxi na jihu Číny. Chci na vlastní oči vidět místa, kde toky řek kontrastují s výšinami hor a kde lze najít jedny z nejstrmějších teras rýžových políček na světě. Chci se na loďce místního rybáře svézt po řece Li a zaplavat si v o něco čistější Dračí řece. Mým hlavním cílem je ale město Huang Yao Ancient Town, kde se natáčel film Painted veil (Barevný závoj). Při poslechu nádherné hudby z tohoto filmu prozkoumám všechna zákoutí tohoto úžasného místa. A myslím, že už se pak ani nebudu chtít vrátit zpět.

Viktor O.

Ahoj.
Letos slavíme s přítelkyní Michaelou 10 let od doby, kdy jsme se poznali. Navíc tento rok mi porodila syna Patrika. Není to důvod splnit této ženě sen z časopisů s barevnými fotkami pláží Malediv? Ja sam težko schaním 40 tisic na dovolenou. Pracuji jako tesař a to zas tak nesype.
Přitelkyni bych tam chtěl požadat o ruku a syn by se cákal poprvé v moři. Má blažený výraz i vaničce, když muze placat do vody.
Mě osobně o moře nejde, ale chtěl bych to pro ně.

Viktor O.

Viktor O.

To konkretni mesto je zrejme Male.

Barbora

Bombaj..To je můj sen.Jak už se o Bombaji říká:Je to město,na které v životě nezapomenete.Ráda bych objevila krásu železniční stanice Victoria,která patří do UNESCA.Dá se tam zažít všechno možné,vidět nádherné mrakodrapy,slumy,všudypřítomné černožluté taxíky,pulsující ulice,oslňující slunce,vyzkoušet ostré indické jídlo.Tohle město mě fascinuje a zajímám se o něj už delší dobu,ale bohužel nemám prostředky,abych se tam dostala.

Tomáš Merta

Dobrý den,
mým cílem je trek v kazašské části Nebeských hor – Tien Shan, jihovýchodně od Almaty.

Začal bych ve vesnici Issyk směrem na jih kolem jezer Issyk a Akkol s následným výstupem na pětitisícovku Talgar. Dále pokračovat směrem ke kyrgyzským hranicím přes Kolsajská jezera a přes hranice se dostat až k jezeru Issyk Kul na kyrgyzské straně. Zpět do Kazachstánu pravděpodobně zase přes Kolsajská jezera.

Chtěl bych projít nižší zelené jezernaté oblasti a stejně tak vystoupit na ledovcový hřeben v této celkem málo navštěvované oblasti.

Pro mne tedy zpáteční letenku do Almaty

Honza Marušák

Rád bych splnil jeden ze svých plánů a to projet Afriku od Indického oceánu k Atlantskému . Začít v Dar Es Salaamu projet Tanzanské pustiny plné divoké zvěře. A pak začne ta pravá Afrika v Rwandě a Kongu. Pokusit se spatřit populaci goril horských v jednom z nejmíň dostupných míst, kde dlouhá desetiletí zmítá občanská válka a neklid je víc jak vzdálený.
Dále pokračovat směr k Atlantskému oceánu pomoci lodi, protože jiná doprava v Kongu je velice omezená. A následně pokračovat přes Angolu, kde vyhlídky na lepší život jsou trošku blíže než u sousedů.
Následně Namibii a nabrat směr mys Dobré naděje kousek od Kapského města.

Nikola Langrová

Jaké by to asi bylo stát se na chvilku falešnou korejkou?
Jaké by to asi bylo poslouchat písně oslavující korejskou krásu a sama ji vidět?
Jaké by to bylo vrazit do nějakého slavného korejského herce,který by jen tak náhodou v ten samý okamžik zjistil že sem jeho osudová žena?
Jaké by to asi bylo ochutnat pravý nefalšovaný ramen?
Jaké by to asi bylo poslouchat písně oslavující korejskou krásu a sama ji vidět?
Jaké by to asi bylo navštívit palác Kyongbokkung a nechat se před ním vyfotit bez krádeže fotoaparátu?
Jaké by to asi bylo zavřít se s bandou korejců do karaoke místnůstky a zkolit je svým příšerným zpěvem?
Jaké by to asi bylo obléknout si tradiční hanbok a ponořit se do 17.století?
Jaké by to asi bylo oprášit svou kostrbatou korejštinu a rozesmát tím dav?
Jaké by to asi bylo zajít si do místního vlasového salonu a nechat si vytvořit účes pro evropské standarty zcela nezvyklý?.
Jaké by to asi bylo ztratit se na tom známém a často zminovaném letišti Incheon?
Jaké by to asi bylo podívat se na pohádkový ostrov Čedžu?
Jaké by to asi bylo užít si živý koncert oblíbené skupiny?
Jaké by to asi bylo vyhrát tuto soutěž?
…Byl by to nejlepší moment za těch 18 let co si to štráduju po tomto světe.
Neboť jinak se mi můj sen asi nikdy nesplní.

Martin

Jelikož jsem v životě neměl moc stěstí (po zdravotní stránce) tak mým snem vždycky bylo naučit se anglicky a navštívit Orange county.
Jelikož neumím moc dobře anglicky tak bych moc rád navštěvoval jazykovou školu v New yorku a o výkendu bych rád navštívil Orange county a setkal se s rodinou Teutul Paula juniora a Paula seniora a Majkýho. Když jsem vyděl první díl Americký chopper tak jsem se stal jejím fanouškem
a moc bych rád vyděl jejích zbirku motorek a setkal se ze zaměstnanci i když by to bylo jen na pět minut.

Martin

Jelikož jsem v životě neměl moc stěstí (po zdravotní stránce) tak mým snem vždycky bylo naučit se anglicky a navštívit Orange county.
Jelikož neumím moc dobře anglicky tak bych moc rád navštěvoval jazykovou školu v New yorku a o výkendu bych rád navštívil Orange county a setkal se s rodinou Teutul Paula juniora a Paula seniora a Majkýho. Když jsem vyděl první díl Americký chopper tak jsem se stal jejím fanouškem
a moc bych rád vyděl jejích zbirku motorek a setkal se ze zaměstnanci i když by to bylo jen na pět minut.

Pjotra

Chci letět s Turkama do Bombaje (Bharat, baby!) a sbalit toho nejkrásnějšího indickýho herce Imrana Khaana. Z Bombaje pak do Rišikéši v Uttaranchalu, kde budu s mou mamkou v ašrámu dělat kurz jógy a už nás nikdy víc nic nerozhodí. Pak si pronajmu motorku a pojedu z Rišikéše do Ajanty v Maháráštře na skalní buddhistické a džinistické chrámy, které budu objevovat sama a jako laický indolog a nadšený archeolog-amatér se budu snažit rozluštit všechny ty nápisy a proč mají Indové na všech památkách tak přepálený ceny pro cizince. Zakončím to výletem do Góy, kde budu pár dní tančit v rytmu psychedelických vibrací s bandou ostatních hippies na pláži za úplňku a čekat, co to s náma udělá. Vím, že i když nezískám letenku v týhle soutěži od Turkish Airlines, tak to udělám i tak příští rok, protože Indie je tu od toho, aby si člověk plnil sny… jako se mi to v ní stalo už letos. Ohm shanti shantidi 🙂

Luca Ť.

Z Turkish Airlines jedině do Turecka! Byla první věc,která mě napadla. Zaletět si do Kayseri a pokecat s kamarádem v Avanosu, jít se opět ztratit mezi hobití homole (to vše nejlépe hezky na jaro). Hmmm.
Nedalo mi to a začala jsem zkoumat destinace … Jemen … Jemen? Kde to vlastně přesně je? Hlavní město neznám … Sanaa je místo,které bych pro sebe ráda objevila. Návštěva Jemenu by mě v životě nenapadla, a proto mě ta zem moc láká. Zatím toho o ní moc nevím, letenka je dostatečně velká motivace „proňůrat“ všemožné stránky, cestopisy,videa … No a kdybych náhodu nevyhrála, aspoň teď vím,kde Jemen a jeho hlavní město leží:-)

Kateřina Džbánková

Zůstala jsem dneska vězet
na hedvábné stezce tečka cé zet.
Turkish Airlines mi pod kůži vlezou,
kam budeme chtít, tam prej nás svezou.
Nepřemýšlím, je mi to jasné,
přec‘ vím, kde to musí být krásné.

Jen vidět waty a monzun cítit,
na Doi Inthanon rychle se řítit.
Orchideje, korály, Phuket, Ko Samui,
skvělá dobrodružství bych zažila neřkuli
zkoumat města, baštit rýži
při čekání na refýži.

Za pár bathů svézt se busem,
v rozhovoru zcela kusém:
“I speak English. How do you do?”
“?????????????“ – a je to v čudu!

Jazyk? Jak rozsypanej čaj!
Pro mě však je tam jenom ráj!

Jsem zas jedním z všech těch cvoků,
co chtěj letět do Bangkoku!!!! 🙂

B A N G K O K
B A N G K O
B A N G K
B A N G
B A N
B A
B

BAN
KOK

Honza

Ahoj.
Rad bych letel do cinskeho Guangzhou. Odtamtud bych projel na kole kus Ciny a treba i nejake prilehle staty (Laos, Vietnam,…). Na kole jezdim hodne rad a Asie se mi velmi libi.

Šárka

Před dvěma lety jsem s Turkish Airlines letěla do mého vysněného Íránu. Byl by to tedy neskutečný sen, kdyby mně tyto aerolinky znovu splnily přání a dopravily mě do Sanaá v Jemenu. Miluji islámskou architekturu a toto město je svou výstavbou světovým unikátem. Také by bylo úžasné završit „osu zla“, tedy dokončit cestu po stopách manželů Brůhových dle knihy „Krásy osy zla – Írán, Jemen“. Bohužel tam není zrovna bezpečno a dokonce i český specialista na Jemen – Geos Travel zrušil zájezdy na přelomu roku a další plánuje až ke konci roku 2012.
Takže kdyby to nebylo možné, spokojila bych se s náhradní variantou, a to sice se sousedním Ománem – resp. Muscatem/Maskatem. Do Ománu se chci podívat od doby, kdy jsem na výstavě fotografií Jiřího Kolbaby viděla fotky právě z tého země. Po dvouletém absťáku bez dovolené, bych si spojila několik mých „co mám nejraději“: teplo, moře, poušť, hliněné stavby, mešity, muže s tmavou pletí, súky, arabské sladkosti, vůně kadidla, koření atd…. Ještě nikdy jsem sama bez cestovky nikam nejela, ale myslím, že tato země je pro dobrodruha začátečníka bezpečná.
Ideální by bylo to vzít pak nazpět oklikou a zaletět si do Medíny podívat se na „Zelený dóm“, ale to je asi utopie, jako svobodná žena nemuslimka nemám šanci se do Saúdské Arábie dostat, nebo ano?
Nebo to vzít domů přes Katar do Doha/Dauhá, podívat se do národního muzea a zamávat do kamery televizi Al Džazíra.

Ladislava

Ráda si přečtu ,jak někteří dokážou cestovat,pro mne do neznámých míst a podělit se o zážitky.Já sama bych se na takové cesty nikdy nedala. Děkuji za některé zajímavé a krásné příspěvky.

Laďka

Jana

Do Alžírska, Turkish Airlines létají do Alžíru. Pak rovnou na jih do Tamanrassetu uprostřed Sahary. A odtud s tuaregy do blízkého Tassili. Sjiždět duny, pozorovat měnící se pouštní horizonty, pít velbloudí mléko, obléknout si indigové „tetovací“ šaty a poslouchat tuaregy, jak hrají na kytaru. Jejich kultura s vlastním jazykem i písmem je zajímavá a je vždycky dobré o nich slyšet v jiné souvislosti, než jako o bývalých žoldácích Kaddáfího.

Národní park Tassili du Hoggar zavřeli v roce 2003 po únosu 32 turistů. Vláda tam zakázala přístup údajně kvůli obavám z dalších únosů, ale pravým důvodem bude spíš komplikovaná vnitropolitická situace a vztah alžírské vlády k místní tuarežské populaci. Park byl znovu otevřen teď v říjnu, takže čerstvá příležitost!

Radka

Moje destinace je Ulaambaatar v Mongolsku.

Důvod? Mé vesnici se tak hanlivě přezdívá. Ano, „Mongolsko“. Proč, to nikdo pořádně neví. Proto bych se tam ráda vypravila a zjistila společné prvky. Někteří starousedlíci ve vísce, odkud pocházím (Vlčnov, Slovácko) tvrdí, že máme mongoloidní rysy. Je to spíše vtip než realita, ale faktem zůstává, že tahle záhada je neprobádaná a fakty nepodložená. Snad mi Hedvábná stezka umožní rozuzlit jednu ze záhadných vesnických báchorek:)

Už moje babička mne jako dítě učila dvě důležité věci pro život: Modlitbu otčenáš a báseň, která pojednává o sousední vesnici jménem Veletiny, hanlivě přezdívané „Japonsko“. „Japonci“ znají tutéž píseň, jen v oslovení používají jiné slovo, viz. v závorce.

Moje babička mne tedy učila verzi

„Veleťané („Mongolové“ = Vlčnovjané) na dolině
ožírajú zdechlé svině…“

Sami si domyslete, jak asi zní verze z úst našich sousedů.Tady se dostávám k druhému důvod mého výběru:

Kdybych našla jakoukoli spojitost mezi Vlčnovem a jeho přízviskem „Mongolsko“, mohla bych toto hanlivé pojmenování očistit a podložit, tím pádem by bylo sousední „Japonsko“ v nevýhodě a snad by to konečně přispělo k přátelským sousedským vztahům.

Samozřejmě, že bych s výsledky svého bádání objela náš mikroregion a podělila se s místními lidmi o zážitky a fotografie. První destinací mé prezentace by bylo, jak jinak, naše sousední „Japonsko“.

Marky

UZBEKISTÁN, Taškent.
Chtěla bych navštívit Bucharu, Samarkand a další města Hedvábné stezky. Místa, kde se setkávaly a ovlivňovaly myšlenky, náboženství, etnika, architektura, zvyky a tradice. Místa z příběhů Tisíce a jedné noci. Hedvábná stezka je pro mě fascinující fenomén a já bych se ráda po kousku této stezky prošla vlastníma nohama.

Ali

Poletím do Káthmándú v Nepálu, navštívím jihozápadní část Himalájí, prozkoumám jeskyni tibeského jógina Milarepy. Ve 4600 metrech nad mořem si v hospodě pod buddhistickým klášterem objednám jačí guláš a z okna budu pozorovat mnicha vykonávajícího přípravy na pohřební obřad – vrásčitý muž ve vínově červeném rouchu porcuje mrtvá těla sekerou; supi ať se slétnou, mrtvé tělo je jen tlející předmět, tak nechť se hladové bytosti nasytí.

Překročím hranice a v Tibetu pozdravím v klášteru staré známé. Nekteří mnichové studují texty, jiní hrají na iPhone, další sledují na malé zaprášené televizi zápas Realu a Barcelony. Jsou zaneprázdnění. Nahlédu do jeskyně, kde meditoval první tibetský král Songcän Gampo. Cesty mě znavují, a tak se rozhoduji pro osvěžující koupel ve vysokohorském plesu. Na obloze se objeví duha, naposledy se nadechnu řídkého, čerstvého vzduchu a mířím zpět na letiště do Káthmándú. Jsem plný staronových pocitů a staronových zážitků. Proto jsem do Nepálu a Tibetu vlastně jel. Z knížek a filmů na mě celé ty roky dýchala atmosféra povědomě známého prostředí, jakéhosi sympatického místa pro domov. Možná se sem na důchod odstěhuju. Každopádně mám roky čím bavit sebe a přátele, jež mají dobrodružného ducha.

Alča

Ahoj,
již pár let mě fascinují pouště. Někdo by mohl říci, že jsou prázdné, pusté a tedy nudné. Ale mě připadají nesmírně bohaté, vznešené a krásné. Naplňují mě jakousi svou vnitřní energií. Jejich krása nebývá patrná na první pohled. Skrývá se v nitru duše člověka, který poušť navštíví. Kouzlu pouští se dá lehce propadnout, tak jako se to stalo třeba mě. Jakmile vás toto kouzlo pohltí, již vás nepustí. Stejné je to i s pouští samotnou. Jakmile vás pohltí, jste ztraceni a jen těžko hledáte záchranu. Dobrodružství začíná. Mám štěstí a pár pouští jsem měla možnost vidět a prožít na vlastní kůži. Naštěstí mě vždy pohltilo jen jejich kouzlo a ne nekonečný prostor.
Asi před rokem jsem náhodou objevila na internetu fotografie z pouště Badain Jaran (neboli Poušť Zahádných jezer) a tato oblast mi naprosto učarovala. Nejvyšší duny na světě a mezi nimi roztroušená jezera a jezírka, která jsou napájená jakousi gigantickou podzemní řekou. Pro mě naprosto ideální místo.
Abych se sem dostala, musela bych letět do Pekingu a poté se vydat dál směr Vnitřní Mongolsko. Při té příležitosti bych si prohlédla i jiná místa v Číně. Času na to mám dost. Prázdniny trvají téměř celé léto.

Eva Průchová

Brazilie, to je destinace mých snů. Přiletět do Sao Paula odkud je to jen kousek do největšího přístavu brazilské kávy Santosu. Je to také město fotbalového krále Pelého-vzdát mu hold při fandění jeho FC Santos. A potom pořád na sever. Z Cukrové Homole shlédnout město karnevalů Rio de Janeiro a na pláži Copacabana si večer zatančit sambu a potom vzhůru k Amazonským pralesům a lodí plout proti proudu žlutých amazonských vod z Belému do Manaus. Vidět amazonské indiány a tropickou přírodu deštných pralesů,ochutnat čerstvé exotické ovoce a pozorovat papoušky,opice či aligátory. To by chtělo zpáteční letenku až za 5 týdnů…..

vera

Chtěla bych do Dháky

Létat s dervišy nad mughalským královstvím
dávno minulým…
nad kopulemi mešit a do zpěvů muezzinů
bílým šatem rozvířit tropické vůně
mimóz a leknínů
Pod žhavým sluncem nad obratníkem raka
mi po sárí potečou šťávy sladkého manga
smíchám je s chutí razgullí
a s úsměvem zavřu oči…
Ganga Mata mě houpe v náručí, kolébá
a odpouští
už se blížíme do chřtánu a tam…..
vesničané se dvěma tvářemi
jednu obětují tygrům
tygři tygři tygři jsou tady a já taky
vidím se v odraze žlutých oči
v Sundarbans…….
nutečeš….mezi mangrovníky ….zatím nechceš
než přijde voda se solí a polkne kus země a s ní i –
Sundarbans…
Musím tam teď musím tam teď musím tam kvůli těm žlutým očím.

Jita

Mám v plánu navštívit Brazílii. Můj táta prožil dětství v Sao Paulu. Máme doma z jeho dětství mnoho fotografií, ráda si je prohlížím, na mnohých je vyfotografován se svým kamarádem, malým Pepitem, s kterým navštěvoval mateřskou i základní školu. Ovšem čas je od sebe oddálil. Často na Pepita vzpomíná a vypráví nám zážitky ze společných výletů a her. Naším společným snem je navštívit Brazílii a Pepita vyhledat, navštívit, popovídat si s ním, zkrátka najít ztracenou cestu k přátelství. Známe název ulice, známe číslo domu, a proto doufáme, že se nám podaří Pepita najít. Kdybych vyhrála letenku, velice by nám to s tátou ulehčilo cestu, protože si let do Brazílie nemůžeme jen tak dovolit.

Eva

Ahoj,
já poletím do Akry (Ghana), pojedu k obrovské přehradě Akosombo, nastoupím tam na trajekt, který se plaví od jihu na sever celý týden. Budu spát na palubě, na rákosové matraci vedle ostatních. Budu sledovat dění na jezeře Volta, které patří mezi největší uměle vytvořené vodní plochy na světě. Na sever se vozí zboží z továren v Akře a z dovozu, které pokračuje po silnici i do Burkiny Faso a Mali. Opačným směrem, tedy na jih (do Akry a na pobřeží) se vozí hlavně zemědělské plodiny. Až vystoupím (suchou nohou), zamířím k mešitě Larabanga, což je nejstarší mešita v západní Africe. Už jsem tam jednou byla, v rámci organizovaného výletu, ale udělat pár fotek a odjet jakoby nestačilo. Larabanga je nádherná stavba, je to i stejnojmenná vesnice, kde jsou zvyklí na zaprášené autobusy kondrcající se k nim cestou necestou, které však po vyfocení mešity rychle mizí. Chci tam jet znova, přijmout jejich pozvání k delšími pobytu a vyslechnout je v tom, co jsme si tenkrát nestihli povědět o islámu. Nakonec pojedu do města Takoradi, které se, díky nedaleko nalezené ropě, rychle rozvíjí. Tam bydlí můj kamarád, začíná podnikat. Když jsem se zmínila, že to, co v Takoradi probíhá je jako American dream, jen se usmál a říkal, že je to jejich African dream. Takoradi má díky mladým a nadšeným nezaměnitelnou atmosféru a ten jejich African dream mi vzal kus srdce.
Tak tohle je můj výlet, těším se na něj.
Kdo se přidá?

Martin

Lefkosa – tam poodhalit něco ze života Turků žijících v severní části Kypru.

Klára

Pokud zvítězím v soutěži o letenku společnosti Turkish Airlines, poletím do Seattle v USA. Tam se vydám do míst, kde se i v Čechách známá a oblíbená spisovatelka Betty MacDonaldová jako zaměstnaná matka pubertálních dcer dusila ve vlastní šťávě, kde ji zasáhla morová rána v podobě těžké nemoci, kde v době velké hospodářské krize kdokoliv mohl dělat cokoliv a kde odolávala na farmě přesile slepic a vajec.
Nadčasové knížky Betty McDonaldové plné humoru a nadhledu dodávají už několika generacím čtenářů optimismus a pomáhají překonávat osobní krize.I já se k nim ráda vracím. Proto bych ráda navštívila Seattle, ostrov Vashon, národní parky Olympic a Mt. Rainier.

Hanka

Přála bych si letět do Sao Paula v Brazílii.

Letos na jaře jsem půl roku studovala v Seville, kde jsem potkala 2 nej-kamarády z Urugvaye. Ráda bych se za nima podívala a jelikož jsme i ve Španělsku společně hodně cestovali, doumlouvali jsme i společnou cestu přes Brazílii, Argentinu do Urugvaje.

Navštívili bychom společně vodopády Iguacu, Parque das Aves a národní park Superaguí-což jsou sny snad každého cestovatele. Poté i národní park Iguacu z Argentinské strany. Dále by mi kamarádi ukázali to nejlepší z Urugvaye a cestu bysme zakončili v hlavním městě v Montevideu.

Díky této soutěži bych si tak splnila hned dva sny najednou. Vidět nejkrásnější vodopády světa a znovu se setkat s Ines a Sebastiánem a oprášit konverzaci ve španělštině.

Michal

Kdo z vás si občas rád neotevře mapu a nad jmény měst, pohoří a moří nezavzpomíná na své bývalé cesty za dobrodružstvím, duševní očistou nebo horolezeckými výkony? Také rád vzpomínám, ale jestě raději plánuji nové daleké cesty, plné strádání, nekomfortu, vyčerpávajících výstupů a přesto tak nádherných zážitků. Hluboko v Himálaji, v jurtě ztracené uprostřed Gobi nebo uprostřed měst vonících orientem tak až se točí hlava, zde vždy pochopím, že všechna příkoří, která cestování s batůžkem přináší jsou naprosto převážena zážitky, které v každém zůstanou po celý zbytek života.
Jako každý podzim i tento jsem otevřel atlas světa na své oblíbené stránce Asie, kontinentu tak rozmanitém a i v 21. století tak tajemném…pro mnoho cestovatelů se stal drogou, jednou okusili a každý rok se musí vracet, hledat a nacházet nové odstíny již známých i zcela neznámých míst. I já jsem se stal závislým a každý rok si mne tento kouzelný kontinent přitáhne do svého nitra.
Asie může být rozčilující svým přelidněním, ale také skličující samotou v širých stepích nebo divokých horách, tyto extrémy nalezneme v mnoha asijských zemích, nejsilněji však tento kontrast vynikne v Říši Středu, v Číně, zde se také zastavilo moje pátrání po novém dobrodružství, v Číně.
Města východních provincií nechám záplavě turistů, raději nasednu na vlak a zamířím hluboko do nitra této rozmanité země do oblasti plné přívětivých lidí, bělostných jurt, vysokých hor, rozpálených pouští a míst, ze kterých stále dýchá duch hedvábné stezky – do oblasti Tian Šanu. Rád bych zdolal některý ze zasněžených vrcholů v osamocené divočině, přenocoval na vrcholu duny a se zapadajícím sluncem vyhlížel karavanu s hedvábím, rád bych si popovídal s domorodci o jejich radostech, nechal se pozvat na nocleh k pastevcům a mnoho, mnoho dalších zážitků, které se nezapomínají.
Tuto cestu bych si rád užil po boku svého nejlepšího parťáka, své přítelkyně a rádi bychom Vás požádali o podání pomocné ruky v plnění tohoto snu. Abychom jen nežádali, také Vám rádi nabídneme to nejlepší ze sebe a rádi s Vámi budeme spolupracovat na tvorbě článku, aby se z našich zážitků mohli těšit i ostatní cestovatelé. Zkušenosti s prezentováním svých fotografií a myšlenek mám již z nejmenovaného českého časopisu se zlatým okrajem.
Velmi Vám děkujeme a těšíme se na případnou spolupráci.

Michal a Katka.

Michal
Michal:

Ještě pro upřesnění, pokud bychom mohli požádat, rádi bychom letěli do Pekingu.

Jan Carboch

Týta pade! Týta pade! Slyšet zvolání „týta pade, moc suší“, či vidět nápis „Pan Tofle“ můžeme na českých tržištích, protože při vyslovení slova Vietnam si v našich končinách obvykle představíme prodavače méně kvalitních oděvů nebo pana Nguyena, co prodává na rohu ulice zeleninu. Vietnamská kultura je nám velmi vzdálená, proto bych ji rád poznal stejně tak jako krásy této exotické krajiny. Přelidněné ulice v Saigonu, nečitelné nápisy na budovách, ale i jejich kuchyni nemine žádný cestovatel. Proto bych rád letěl do Ho Či Minova města. Země potomků nebeského draka L?c Long Quân a víly moří Âu Co má rozmanitou přírodu a nabízí nádherné scenérie. Vidět horské oblasti, tropické lesy a vodopády by byl nádherný zážitek. A kdo by si nechtěl vyfotit rýžová pole! Trochu odpočinku na kouzelných plážích rád uvítá každý. Plovoucí trhy v deltě Mekongu Can Tho Chau Doc jsou pro Evropana nečím neobvyklým. Krásná zátoka Ha Long s tisíci vyčnívajícími ostrovy je dechberoucí. Pak už jen přejet do Thajska, zažít opravdovou thajskou masáž a letět z Bangkoku domů. Hmm…
Taky jste myšlenkami jinde? Tak se teď nekoukejte z okna. Neuvidíte tam žádné krásné pláže ani sluníčko, jen mlhu, spadané listí a zimu. Bylo příjemné se na chvíli zasnít. No nic, zpátky do práce, třeba se i tento sen někdy stane realitou…

Jirka a Carlota

Marně se snažím najít spojitost mezi Khartoum a naším životem, ale žádnou nenacházím. Nemáme tam přátele, neznáme jazyk, ani nevíme nic o Sudanu ve kterém leží.

A přesto tam chceme jet.
Protože si myslíme že o tom cestování je.
Poznat lidi a vidět věci o kterých jsme ani nevěděli že existují.

Markéta

Je těžké vybrat jednu destinaci z celého světa, protože do svých 23 let jsem neprocestovala mnoho a chtěla bych vidět téměř každý kout světa. Mým velkým snem je navštívit (ideálně jednou i procestovat) Jižní Ameriku. Cestovala jsem v Mexiku a USA, ale do jižnější části amerického kontinentu jsem bohužel zatím neměla možnost se dostat. Obecně mám ráda země, kde je dostatek slunečního svitu, alespoň trochu teplo, lidé jsou temperamentní, otevření a přátelští, na ulici místní obyvatelé prodávají jídlo a vyhrává latino hudba. Alespoň tak si představuji Brazílii. A kdo by nechtěl na vlastní oči vidět nejkrásnější lidi světa, kteří jsou údajně v Brazílii, jak se uvádí ve světových výzkumech, a na pláži Copacabana si potvrdit tezi o jihoamerických „plastikových kráskách“? 🙂 Brazílie mě vždy lákala, protože se v této rozmanité a bohaté zemi prolíná mnoho kultur, od portugalských kolonizátorů, dovezených Afričanů, přes početnou japonskou komunitu až k italským a dalším přistěhovalcům.

Chtěla bych určitě navštívit Rio de Janeiro s jeho sochou Krista a Cukrovou homolí, kde bych strávila několik dní ve stylu „Copacabana, Samba, Caipirinha!“ a kde bych alespoň poznala, jestli po několikaměsíčním pobytu v Mexiku jsem dostatečně otrlá vůči bezpečnosti. 🙂 V závislosti na časových možnostech bych plánovala také další části země – pokračující relax na Ilha Grande, sprcha pod vodopády Iguacu, adrenalin v Amazonii… Nebo možná se zdržet v severní části Brazílie? Země je obrovská a míst k návštěvě je nespočet, jak mi také potvrdila kamarádka, která semestr strávila v betonové džungli, v Sao Paulu, a k návštěvě jedné z nejdynamičtěji rostoucích zemí světa mě motivovala ještě více. A nebo snad si prodloužit cestu až do Argentiny a navštívit tam své přátele..?

S Turkish Airlines jsem měla možnost letět do Singapuru a proto jsem přesvědčená, že na palubě této společnosti by byl náročný let přes Atlantik více než „stravitelný“. 🙂 Ráda bych také využila „THY Free City Tour“, kterou jsem kvůli nedostatečně dlouhému stopoveru realizovala. O Istanbulu jsem slyšela jen to nejlepší (mimo jiné od další kamarádky, které tam studovala) a ačkoliv několik hodin ve městě jistě není dostačujících, ty nejdůležitejší památky jako například Topkapi, Hagia Sofia a Modrá mešita, by bylo možné stihnout a třeba se i motivovat na další (delší) návštěvu.

…V krátké době poznat pátou největší zemi světa a vidět město na hranici Evropy a Asie, to je můj plán.

Katafr

Chtěla bych letět do New Yorku a to z několika důvodů: 1)jsem vášnivá fotografka většinu roku obklopená krásnou přírodou Mallorky (žiji zde) a mám potřebu fotit moderní architekturu, mrakodrapy, kontrasty mezi moderní a „starou“ architekturou.
2)ačkoliv je moje smýšlení „protiamerické“ chtěla bych poznat americkou realitu, abych mohla mluvit ze zkušenosti.

Pavel K.

Se zájmem jsem listoval abecedním seznamem destinací Turkish Airlines – klasické turistické cíle a světové metropole, z nichž jsem již nemálo navštívil. Až mi padl do oka RALEIGH DURHAM. Vůbec netuším, co to je za město a kde leží. A u toho chci zůstat. Chci letět do Raleigh Durhamu aniž bych věděl kam poletím (případná víza apod. mohou vyřídit známí). Takové je moje tajné přání, letět na náhodné místo a prostě vyrazit odněkud někam. Nevědět, jak dlouho budu v letadle, jakou měnu dostanu v první směnárně, nebo jestli budu pokračovat autobusem, rikšou či stopem. Vůle a zkušenosti jsou, tak už jen to pověstné poslední popostrčení – jedna tajemná letenka…

Barbora Žádníková

Pokud bych vyhrála, ráda bych navštívila Helsinki. Velice mě láká pevnost Suomenlinna a také česká restaurace Vltava.

Eliška

Keňa – Nairobi.

Keňa – země dávné historie předchůdců člověka s oborovskými přírodními krásami, kulturní, náboženskou a etnickou rozmanitostí, tradičními hodnotami a srdečnými lidmi. Cestovat do Keni neznamená jet z místa na místo, ale cestovat v čase. Velmi prostý způsob života místních, mnoho životních útrap a starostí, ale přesto štěstí, dobrota a snaha podělit se o to poslední.
Již při přistání na letišti si člověk uvědomuje ten neskutečný rozdíl mezi vyspělým světem a rovníkovou Afrikou. Jsou dvě možnosti, buď si Keňu zamilujete, nebo ji budete nenávidět. V mém případě je to láska na první pohled. Atmosféra této africké země na vás dýchne svojí divočinou a pohodou. Již známé a často používané svahilské „Hakuna Matata“ znamenající „žádný problém“ vás uvede do klidu, který v uspěchané době a neustálém stresu současnosti, velmi potřebujeme.
Mým snem je navštívit různé domorodé kmeny, kterých je na území Keni více než šedesát, poznat jejich tradice, hodnoty, způsob života. Zkusit si na pár týdnů žít jako pravý Afričan, žijící na hranici chudoby mnohdy jen s 1 dolarem na den.
Jelikož mým oborem studia na vysoké škole jsou Rozvojová studia, tak bych ráda navštívila UNDP (United Nations Development Programme), který sídlí v Nairobi a zabývá se rozvojovými programy, které mají za cíl přispět ke snížení chudoby, napomoci k rozvoji demokracie, udržení míru, prevenci konfliktů, aj.
V žádném případě bych nechtěla vynechat národní park Masai Mara, kde je možnost zahlédnout zvířata patřící do velké pětky. Pozorovat pasoucí se žirafy, myjící se slony v řece, potkat v ranních hodinách před rozbřeskem lva na lovu a možná také vidět nosorožce, což se mi zatím nepodařilo.
Na závěr bych chtěla navštívit mé přátele, které v Keni mám. Podívat se, kolik dětí jim přibylo, kolik nových koz a ovcí mají, na ohni uvařit tradiční „ugali“, zapíjet ho kokosovým vínem a popovídat si o jejich radostech i starostech.
Taková je skutečná Keňa! Ne jako z katalogů cestovních kanceláří plná přepychových hotelů na pobřeží.
Afrika je a vždy bude mým druhým domovem.

Vít Kuklík

Turecko, to je má vize,
nechtěl bych však platit draze.
Free letenka, to je kup!
A byl bych tam coby dup.

Odletěl bych na východ,
abych se dal na pochod,
po tureckém Kurdistánu,
který mám už dlouho v plánu.

Doletěl bych až do Vanu,
ne však, abych si dal vanu.
Láká mě tam Ararat,
touha na něj vystoupat.

Jsou tu však i další vnady,
jezera a staré hrady.
Co mě sem však láká nejvíc,
a nevyměnil bych to za nic,
jsou kulturní poznatky,
jichž tu bude na stovky.

Že je tato báseň krátká,
možná proto přijdu zkrátka.
I kdybych však nevyhrál,
Kurdistán je dál můj grál.

vasek

Když jsem hledal letenku pro tuto soutěž, ta nejbližší byla do Sao Paula. Nebudu Vám tu vyprávět pohádky o tom jak zbožňuji Brazílii atd. Pravda je taková, že když se dostanu do Sao Paula, nebudu daleko od Uruguaye, na kterou píšu diplomovou práci. Sehnat materiály pro tuto toto téma v Evropě je jako hledání jehly v kupce sena. Ano, šance nejsou velké, ale sám uznáš, že s materiálem, který můžu získat vytvoříš dobrou práci… A navíc máš jedinečnou šanci najít nové přátele… tak proč to nezkusit…:-)

Hanka

Byli jste někdy v Indii? Viděli jste bílý Taj Mahal, obrovské slumy, barviče látek a čajové plantáže, Pangognské jezero, majestátné Himálaje, skrytá údolí a oceán? A obrovské slony, zářivé safíry nebo nezlomného dalajlámu? Jedli jste to pravé indické kari? Ne? Já také ne. A sny se prý plní, tak uvidíme. Možná…příští rok 🙂

(PS: Nejlepší je začít v New Delhi)

Jakub

Jednoznačně Sao Paulo.
A proc? Pred par tydny jsem mel moznost zazit nebezpecne Rio a vyzkouset si na vlastni kuzi jake je to být přepaden bandou obyvatel mistnich favel. Byly mi odcizeny veskere fotografie z brazilskeho dobrodruzstvi. Proto planuji navrat do nejuzasnejsiho mesta sveta, kde vyhledam zminene favelisty a budu pozadovat fotky zpet! A neodejdu dokud je nedostanu!!! V pripade, ze by se i pres moje vyhruzky rozhodli nespolupracovat, nezustane mi nic jineho nez ty fotky udelat znova. Kazdopadne, bez fotek domu z Brazilie nepojedu. A doufam,ze na jedne z nich budu pozovat pri Boeingu 777-300ER s velkym napisem Turkish Airlines, a danou fotku si pysne vyvesim na profil:)
Jo a kdyz tam uz jednou budu, zkusim vyhadat extra podminky pro nase fotbalisty pro mistrovstvi sveta, ktere se v roce 2014 konaji prave v Brazilii 🙂

Jiří

Vitezem by byl Oman.

A proc?
Protoze me fascinuje, cert vi proc, su informatik co nikdy nikde nebyl. 🙂 Ale pouste, laguny, hory, vubec cela ta krajina, jina kultura, jina architektura… to hrozne laka… Jenom je skoda, ze tech informaci a kvalitnich fotek, az na vyjimky, moc neni, takze potrebuji doplnit. Fotim uz dlouho a hodne a manzelka umi arabsky, tak bychom mohli byt i uzitecni 🙂

Lucie

Dlouho jsem projížděla cílové destinace, kam Turkish Airlines lítají…bylo těžké si vybrat pouze jedno místo, jelikož jsem vášnivá cestovatelka a dobrodruh v jednom a mým snem je procestovat celý svět (možná naivní představa, ale mám na to ještě dost času)
Tak po zdlouhavém přemýšlení, mě padla do oka Indonésia – Jakarta.
Jelikož mě kdysi zaujal článek o cestovateli, který se vydal cestoval pouze s doklady a fotoaparatém, tzv. styl „total nada“ hrozně mě to nadchlo a chtěla bych těž vyrazit pouze s ledvinkou, kde budu mít doklady, peníze a zubní kartaček a o zbytek se postarám na cestě. Indonésie by mohla můj sen splnit, jelikož podle klimatických podmínek není třeba žádné extra oblečení a po finanční stránce, bych si to mohla dovolit…přece jsem ještě nevydělávajicí student :)…na Indonésii mám dobré reference, od znamích, kteří tam byli na půlročním studiu a říkali, že místní lidé jsou velice přátelští a pohostinní. Rozhodně bych neměla strach podniknout tuto dobrodružnou cestu a vše zdokumentovat…život beru jako výzvu a neříkám NE novým věcem…Jakarta čéká na odvážlivce!

Georgo

Chci letět do Indonésie, do Jakarty! Nikdy jsem nebyl za hranicí Evropy, tentokrát mě ale čeká cesta mého života!

Odjedu do džungle a budu žít tak jako místní domorodci. Budu spát v pralese, jíst jen to co najdu, nebo zabiju.

O mé cestě napíšu reportáž na Hedvábnou stezku a nejen to. Napíšu o tom knihu! O tom jak jsem strádal a přežíval za hranicí civilizace. O tom že to zvádnu nepochybuju!

Alice

Bezradně hledám inspiraci k poslednímu dárku pod stromeček……..co třeba darovat kus překrásné přírody, zabalené do ještě dýchající historie, ovázané mašlí rytmických a svěžích melodií? Mohla by maminka zářit víc než všechny ozoby vánočního stromečeku dodromady až rozbalí letenku na „smaragdový ostrov“-Irsko?

Lu

Prohlizela jsem si, jake destinace Turskish Airlines nabizi a moji vysnenou destinaci je Armenia v Kolumbii. Zije tam moje kamarádka, Kolumbijka, kterou jsem nevidela vice nez 9 let. Strasne chci tuto zemi procestovat. Bohužel ani Armenia a ani Bogota v nabidce nejsou, takze mi nezbyva nic jineho nez se rozhodnout pro něco jineho. Jsem si jista, ze pro nas „vasnive cestovatele“ je neskutecne tezke vybrat pouze jednu destinaci. Jako vsichni ostatní na tomto serveru, chci videt uplne vsechno a nejlepe dvakrát:). A ted me poprve vola Indie – Mumbai:-D.

Renča

Mým snem je už dlouho navštívit Indii. Hodně jsem toho o ní četla a jednoho dne se tam určitě vydám, protože mě láká tahle orientální kultura a duchovní atmosféra, soudržnost lidí, chaos i klid.

Přála bych si letět do New Delphi, kde bych určitě vyzkoušela výuku orientálních tanců, nechala si namalovat henu a poznávala běžný život Indů se všemi kontrasty, které k tomu patří. Pak bych se vydala po stopách meditace, putováním po krásných chrámech a odhalováním nedotčené přírody.

Lenka

Přála bych si vyhrát letenku do Biškeku, Kyrgyzstán.

Začátek bude probíhat asi následovně:
Letadlo přistává do tmy, ale noc už není a není ještě ani ráno. Na schůdcích se nadechuji teplého ale svěžího vzduchu. Obloha je jasná. V letištní hale je spousta taxikářů, odvoz jsem potřebovala tak jako tak, takže jsem s „ulovením“ nedělala drahoty. Míříme na západnyj autovokzal, kde nasednu na maršrutku do Karakolu. Už jednou jsem tam pomáhala se sklizní „kartošek“ a tak doufám, že i tentokrát se pro mě najde nějaká užitečná práce, při níž má člověk příležitost vyslechnout neuvěřitelné životní příběhy místních lidí. Jsem strašně unavená, ale autovokzal se začíná pomalu probouzet, „úklidové čety“ plní jednu ze svých hlavních pracovních náplní – zametání prachu, pokud možno přímo před vámi. Žádný jízdní řád tady neexistuje, počká se na zaplnění dopravního prostředku. Jdu si tedy ještě koupit něco k snědku – Ptám se „skol´ka?“ a ukazuju na plněnou taštičku – samsu. Maršrutka je naplněná tak, že je hlavní řidič i jeho asistent spokojen a my můžeme vyjet. Silnice kousek za hlavním městem je lemována prodejci s ovocem, zeleninou, medem a kumysem. Na větších parkovištích jsou náklaďáky, které mají korby plné melounů. Pomalu stoupáme a nabíráme výškové metry, krajina se mění. Jurty se ale objevují i tam, kde byste to vůbec nečekali.

Uvědomuji si, že náš autobus jede pomalu, dokonce jsme zastavili. Sedím vzadu, takže neslyším co řidič říká. Všichni spolucestující začali vystupovat a vyndávat svá zavazadla. Pochopila jsem to velmi rychle – aniž by mi kdokoli cokoli říkal…naše maršrutka se prostě porouchala a my přestupujeme do nové (nikoli ovšem prázdné). Neméně zajímavé jsou také zastávky na toaletu. Žádná z oněch místnůstek nebo prostor není stejná. Na každé z nich pocítíte (hlavně tedy ženy) jiný stupeň stydlivosti. Turecké záchody – díry v zemi, jsou obvykle odděleny zídkou, která vám sahá asi do poloviny těla. Ta zídka tam tedy obvykle je, i když podmínka to také není. To, v čem se „toalety“ liší a co je vždy takové překvapení, jsou dvířka – buď tam jsou nebo ne. Po nekonečných 9 hodinách jsme dojeli do Karakolu. Jsem ještě víc unavená a chci si dát baňu a mířím proto do té nejbližší. Pro dnešek mám ale asi opravdu smůlu (nebo štěstí) – je to neuvěřitelné, ale dnes teče pouze horká voda, taková voda je leda na opaření, ale určitě ne na mytí. Můj únavou zpomalený mozek napadá, že bych si tu extrémně vařící vodu mohla nalít do kyblíku a počkala až vychladne a tímto způsobem bych se nějak postupně umyla…zítra je ale taky den a zítra třeba ta studená už poteče…

Jinak mým osobním favoritem je Daniel Zobač alias 202 cm vysoký Čech v Jakartě:)

Yanina

Mé vyvolené město je jedině New York 🙂 A důvod? Sám doma – Ztracen v New Yorku. Už od malička mě fascinuje NYC díky tomuto filmu a taky díky seriálu Sex ve městě – styl života, architektura a uvoloněnost tohoto krásného města… Sednout si do prosluněného Central Parku s kávou Starbucks, projít si 5th avenue, podívat se do výlohy Tiffanyho a vyfotit se na Times Square. Co víc si prostě přát 😀 to je můj skoro skromný cestovatelský sen 🙂

Lenka Plchová

Moc ráda bych se podívala na Majuli, je to největší říční ostrov na světě. Zde bych obdivovala místní sáttry (višnuistické kláštery) a vychutnávala si poklidnou atmosféru indického venkova.
Druhým cílem mojí cesty by byly hory v západní části Arunáčalpradéše, odlehlého místa s dosud nezkaženou přírodou a fascinující směsicí kultur a lidí.
Indie mi učarovala jako spoustě lidí, a proto bych ráda letěla do New Delhi.

Petr

Ahoj,
lákají mě vysoké hory, které ještě nejsou moc zasaženy turistikou. Rád bych na vlastní kůži zažil jízdu po Karakoram highway. Tuto cestu bych si náležitě užil a vychutnal. Projel bych se nejen po KKH, ale i po jejích všemožných odbočkách a samozřejmě bych si vyzkoušel i nějaké treky. Vzal bych i svoji přítelkyni a oslavili bychom tak 10.výročí našeho vztahu. Abych toto mohl uskutečnit, potřeboval bych letět do Pákistánu.

Markéta Ernestová

Chtěla bych vyhrát letenku do Helsinek ve Finsku. Ne tak docela kvůli sobě, ale kvůli osobě mně velice blízké, které bych tak chtěla splnit její sen polaskat se s krajinou jezer, dlouhých dní a krátkých nocí, krajinou věčného chladu, v níž se Muminci ukrývají. Přírodou parků Koli a Oulanka se toulat a na nejsevernějsí hrad Kajaani zavítat. S Laponci na kus řeči zaskočit a pak si soba ochočit 🙂

Stáňa

Tour de jávanské sopky!

Letenka od Turkish Airlines do Indonésie- Jakarta

Od mé poslední návštěvy Indonésie jsem se nadchnutá do její nádherné přírody. Pravidelným a dle mého názoru těm nejzelenějším rýžovým políčkům často dominují sopky, které mají pro místní obyvatelstvo posvátný význam. Mým cílem při další cestě budou výšlapy na jávanské sopky. Začala bych výšlapem na Gunung Kelud(1731), jež nevyniká nejvyšší výškou, ale zato má ve své kaldeře krásné jezero,pokračovala bych na aktivní starovulkán Galunggung(2167) na Západě Jávy, jež před cca 30 lety naháněl hrůzu a způsoboval problémy sopečným popelem. Nevynechala bych tzv. Ohňovou horu Gunung Merapi(2967), sopku v centrální části Jávy, v blízkosti města Yogyakarta. A Po již získané fyzičce bych vyšplhala s jazykem na vestě na Gunung Semeru též nazývanou Mahameru(3 676 m), která je aktivní sopkou a zároveň nejvyšší horou Jávy. Doufám, že i přes její současnou aktivitu, pro kterou jsou charakteristické menší opakující se erupce cca po 20 minutách, by mi byl umožněn výstup se znalým průvodcem, jež by mi rozšířil obzory i co se týče významu sopek pro Jávance.

Jakub N.

Každý zná Trans-sibiřskou magistrálu. Málokdo ovšem zná jižnější železniční trať, taktéž vybudovanou mocným Ruskem – Kaspickou magistrálu (tzv. Kaspickou železniční dráhu, Trans-Caspian railway). Protože se zajímáme o cestování a o vlaky, je snem mým i mojí přítelkyně projet tuto unikátní trať vedoucí skrze nekonečné planiny a pouště Turkmenistánu ale i kolem vysokých hřebenů Tadžikistánu a Kazachstánu.

Samozřejmě jsme si vědomi problémů s vízy a dalších, které by nás v případě takové cesty čekaly, ale věřím, že to zvládneme a přivezeme úžasnou reportáž ze zemí cestovateli zatím spíše opomíjených, o to ale cennější.

Město příletu – Askhabad, Město odletu – Taskhent

Dejvík

Tak mé osobě by udělala radost letenka a možnost vycestovat opravdu kamkoliv, ale pokud si mám vybrat opravdu jednu destinaci kam létají Turkish, tak to tedy bude JAKARTA v Indonésii…

Mimo překrásné flory a fauny, která by mě osobně zajímala nejvíce bych při putování pomocí všemožných předem nespecifikovaných způsobů dopravy po jednotlivých ostrovech rád poznal i kulturní a sociální rozdíly mezi obyvateli ovlivněnými různými náboženskými tradicemi a vyznáním.
Po cestě bych samozřejmě okouknul nějakou tu sopku atd., no a když to jako nebude Turkish tolik vadit, tak ostrov Sumatra bych si rád nechal na závěr a zpět bych mohl letět klidně ze Singapuru abych toho neměl málo, to by jako mohl být hezký kousek před návratem.
Pokud by vše vyšlo jak si přeji rád bych pak z této cesty vytvořil něco jako výpravný fotoromán.

Martina

Kdybych si mohla vybrat letenku, kamkoliv, kam létá Turkish Airlines, určitě bych si vybrala zemi mě zaslíbenou a nejvzdálenější-Austrálii/Sydney.

A proč zrovna Austrálii? Protože má vše, co bych chtěla na jednom kontinentu vidět.

Je tam přírodní adrenalin v podobě rudých skál, dechberoucí plážový ráj, dlouhé pouště, nejkrásnější místa k potápění.

Je tam animální adrenalin-vše čemu by se člověk rád vyhnul 🙂 lidožraví žraloci, jedovatí hadi ve městech, pouštní králové-štíři, 6 nohé potvůrky, které rády zalézají do bot anebo v bažinách nehybně ležící a nevinně se tvářící krokodíli.

Byla by to pro mě zkouška odvahy, protože všechny tyto „mazlíčky“ jsem nikdy na živo neviděla, stejně jako tu úchvatnou přírodní rozmanitost.

A ještě jedna věc, kterou bych ráda pokořila- strach z letu. Jelikož mým cestovatelským paradoxem i přesto, že miluji cestování,je fakt, že nesnáším létání…

Karel Ulík

Nemohu uvěřit tomu, že žádný z více než stovky přispěvatelů se mnou nesdílí touhu vydat se do nejkrásnější země rovníkové Afriky, do Ugandy. Navštívil jsem Austrálii, Ameriku i Asii. Přesto mé srdce odjakživa patří Africe – jedinému kontinentu, kde jsem nikdy v životě nebyl. Nedivte se mi, zapomeňte na Posledního krále Skotska a posuďte sami…

Už jen přistání v Entebbe, přímo na pobřeží Viktoriina jezera, musí být zážitek. Druhé největší sladkovodní jezero na světě je považováno za pramen Nilu a prakticky okamžitě můžete vyrazit „na vodu“ a zažít jeden z nejunikátnějších a nejlepších raftingových výletů na světě. Nebo se můžete vydat do mnohých safari, které jsou bezpečné podobně jako v Keňi či Tanzanii, ale stále si uchovávají svoji autentickou divokou atmosféru. Uganda je i rájem všech ornitologů. Žije zde více druhů ptáků na km2 než v kterékoli jiné africké zemi, včetně podivuhodného člunozobce afrického. „Klasické“ africké atrakce – šimpanzy, slony, hrochy, nosorožce, lvy, leopardy a další – ani netřeba zmiňovat.

Vysněný cíl mé výpravy je ovšem národní park Virunga, který se skládá z hustých tropických pralesů a rozlehlých savan a na severu se postupně proměňuje na měsíční hory Ruwenzori. Mým obrovským přáním je totiž setkání s největším primátem na světě – gorilou horskou. Pohled na fotky těchto zvířat je naprosto dechberoucí, opravdové setkání musí být něco nepopsatelného. Zážitek života…
Věděli jste, že s těmito tvory sdílíme 98% našeho genetického kódu? Přesto existují již jen dvě populace čítající dohromady pouhých 700-800 jedinců a obě jsou v Ugandě! Vypravit se za nimi však není jednoduchá ani levná záležitost. Ačkoli studuji, ani to mě však nedokáže odradit. Ba naopak! Vdyť už jen samotná cenu permitu – deset tisíc korun za hodinu strávenou s gorilami – garantuje, že se na tomto náročném treku potkáte jen se samotnými blázny podobně naladěnými jako vy.
Podle posledních zpráv je dost možné, že aktuálně chrlící sopka Nyamulagira, která se nachází přímo v parku (gorily ale naštěstí neohrožuje), nepřestane chrlit po několik následujících měsíců. Vulkanologové hovoří dokonce o její největší a nejpůsobivější erupci za posledních 100 let. Neumím si představit lepší čas na tento výlet…

Winston Churchill jednou označil Ugandu za perlu Afriky. Rád bych vám všem napsal, zda měl skutečně pravdu.

Karel Ulík

Aleš

Kdybych si mohl vybrat letenku, kam letět s Turkish Airlines, tak by to bylo nejspíše do Ruska – Moskvy.
Pradědeček mého milovaného děvčete byl totiž legionář za první světové války na frontě v Rusku. Po skončení války se se svými kolegy musel vydat na strastiplnou cestu zpět za svou rodinou okolo světa,tedy ze Sibiře až na dálný východ a od tamtud lodí zpět do Evropy. To se mu naštěstí podařilo a on se se svou rodinou po dlouhých letech setkal. Po celou dobu si psal deník, který si v rodině chrání jako poklad a člověk dnes se zatajeným dechem čte jeho zážitky a strasti, které během této dobrodružné cesty zažil. Rád bych splnil sen své přítelkyně a vydal se po stopách jejího pradědečka, viděl místa, kterými on projel a porovnal tak, jak se tato místa změnila téměř po sto letech.

Alena

Již od malička mne fascinuje portugalsky mluvící svět…konkrétně Brazílie…Jak čas plynul, naučila jsem se portugalsky, své studium zaměřila na historii a kulturu lusofonního světa a i takhle „na dálku“ si jej zamilovala!
Když jsem se dozvěděla, že se na MS v Brazílii poprvé objeví netradiční sport – ženské rugby, vydala jsem se touto trnitou cestou za splněním svého snu. Ač mé sportovní schopnosti „stačí“ na účast v 1. lize ČR…po zlomené ruce, natržené puse a sešitém obočí již tuším, že na účast na takovéto celosvětové akci patrně ne – přiznejme si to:-) Byla bych tedy velice vděčná za možnost podívat se do kýžené Brazílie, a to snad i krapet bezpečněji než při rugbyovém zapase:-) (Sao Paulo)

Veronika

Zrovna jsem dočetla email z Kyrgyzstánu od rodinky, u které jsem v létě 2011 strávila úžasné dva měsíce. Maminka po třech měscích našla čas a kuráž a šla si do místní internetové kavárny v malém městeču Karakol zřídit emailovou adresu. Z emailu psaného lámanou angličtinou jsem se dověděla jak se jim vede, a byla jsem zbombardována plnootázkami: vařím jídla co mě naučili? Našla jsem práci? A hlavně: přijedu zase v létě? Keremet,jejich čtyřletá dcerka, se prý pořád ptá kdy už bude léto a kdy už zas Veranika přijede… Hodně piš a přijeď. Bohužel na dobrovolnický projekt, který mě do Kyrgyzstánu zavál letos se už nedostanu a tak přání svoje i malé Keremet jentak asi nesplním a do nádherné hornaté země se jen tak asi nepodívám…

Veronika:

a město:Bishkek

Andrea

Jednoznacne pokerovy raj Las Vegas! A hodit par centu do ‚Jednorukeho bandity‘! neni co resit

Eliska

Přála bych si letět do Indie kde jsem potkala někoho kdo se stal mým nejbližším přítelem, nikdy v životě jsem nenašla nikoho kdo by mi byl bližší…jen tu jen jedna věc která nás rozděluje a to je vzdálenost…známe se už rok, bohužel však jen online..píšeme si každý den od rána do noci, sdílíme vše..i přes časový posun si na sebe vždy najdeme čas i když jsou tam už 4 hodiny ráno. Prošli jsme si spolu už asi vším a brzy budeme slavit jeden rok od prvního „Hey“ na jednom nejmenovaném anonymním chatu. Mým největším přáním je ho překvapit svým příjezdem což by nás oba určitě dohnalo k slzám..už jen když na to pomyslím. Prosím pomožte mi se setkat tváří v tvář s osobou která pro mě znamená svět i přes to že žije na druhé polokouli. Děkuji.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: