HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Sen města vařených fazolí

Sen města vařených fazolí

Sedím v plastové židli na balkóně svého hotelového pokoje, usrkávám z plechovky poslední české pivo a vychutnávám noční atmosféru indického velkoměsta. Do osmého patra doléhá ruch několikamilionového Bangalore poněkud tlumeně a slévá se v kakofonii zvuků, tvořenou nezbytným troubením vozidel všech druhů, hlukem motorů, hlasy lidí a mnoha dalšími projevy gigantického mraveniště. Nad tím vším se vznáší zvláštní směsice pachů a vůní a člověk cítí, jak ulice vydechují do vlahého nočního vzduchu teplo uplynulého dne.

Krásná legenda

Bangalore je plné života a jeho vývoj a podoba jsou v mnoha směrech obrazem celé Indie, se všemi jejími úspěchy, problémy a neuvěřitelnými kontrasty.

Patří však mezi města relativně mladá (na indické poměry ovšem). Podle pověsti jej založil král Veera Ballala II., který žil v 11. století. Na jedné ze svých výprav se ztratil v pralese a dlouho bloudil, až zcela vyčerpán objevil osamocenou chatrč obývanou chudou ženou. Ta jej vřele přivítala a pohostila vařenými fazolemi, neboť sama nic jiného neměla. Král byl však velmi vděčný a jídlo prostého lidu s chutí snědl. Nedaleko odtud poté založil město, které pojmenoval „Benda Kalooru“, neboli „město vařených fazolí“. Z tohoto jména vznikl zkomolením postupem času dnešní název Bangalore.

Stopy minulosti

Dnes už těžko zjistíme, kolik je na této poetické legendě pravdy. Téměř jisté však je, že základní podobu současného města navrhl jiný panovník, Kempe Gowda, v roce 1537. Jeho syn Kempe Gowda II. poté vymezil Bangalore čtyřmi věžemi v rozích. Některé z těchto tzv. Kempe Gowda Towers se zachovaly až do dnešních dnů, ovšem město jejich hranice dávno překročilo. Stejně tak zůstalo i mnoho starých názvů, například bývalých obchodních čtvrtí, pojmenovaných podle převládajícího druhu prodávaného zboží. Příkladem mohou být třeba městské části Halipet (bavlněný trh), Taragupet (obilný trh) a další. Toto rozdělení dnes už pochopitelně neplatí, stejně jako nezůstala zachována většina původních budov.

Býčí chrám

Kromě zmíněných věží je jednou z nejstarších dochovaných staveb ve městě pozoruhodný Býčí chrám, vybudovaný rovněž za dob krále Kempe Gowdy. Tato stavba ukrývá velkou monolitickou sochu posvátného býka Nandi, dosahující délky 6 a výšky téměř 5 metrů. Na hlavě býka je umístěna malá kovová destička, která má podle pověsti zabránit jeho dalšímu růstu.

S touto stavbou je spojen každoroční burákový trh, který probíhá poblíž chrámu vždy v listopadu a prosinci, v době sklizně podzemnice olejné. První buráky z každé úrody jsou přitom vždy obětovány posvátnému býku. Ten dal opět název i celé městské čtvrti, nazývající se Basavanagudi (Basava v jazyce Kannadů, čili zdejší nejpočetnější etnické skupiny, znamená „býk“).

Průmyslová revoluce po indicku

Bangalore bývalo tradičním centrem produkce textilu a hedvábí, a do určité míry jím zůstává i nadále. Významné místo tady má i letecký a kosmický průmysl, zejména největší indická letecká firma HAL, provozující zde rozsáhlé výrobní a výzkumné komplexy a zaměstnávající asi 30 tisíc lidí. Další budovy patří různým státním výzkumným ústavům. Za rozvojem těchto aktivit stojí indická vláda, která do nich v uplynulých zhruba čtyřech desetiletích investovala značné množství peněz.

Ale nejznámější se město v posledních letech stalo hlavně díky prudké expanzi firem zaměřených na nové technologie (IT, telekomunikace, hi-tech elektronika apod.), díky čemuž bývá často přezdíváno „indické Silicon Valley“.

V současné době sídlí v Bangalore více než 700 firem z oboru IT, přičemž jsou mezi nimi téměř všichni světově důležití „hráči“ tohoto segmentu, ať už formou vlastních poboček nebo společných podniků. A samozřejmě vznikla i celá řada firem místních, které se často rychle stávají významnými i v mezinárodním měřítku. Většina aktivit přitom směřuje k exportu produktů a služeb do zahraničí, zejména do USA (téměř dvě třetiny). V devadesátých letech zaznamenaly tyto firmy v průměru 50% roční nárůsty tržeb. I v dnešní době všeobecné recese zůstává meziroční růst na téměř 20%, což je pozoruhodné.

Lidský faktor

Takový překotný vývoj se pochopitelně odrazil i na podobě města, které se muselo přizpůsobit přívalu lidí, stěhujících se sem za prací. Vždyť ještě v roce 1950 mělo Bangalore jen 764 tisíc obyvatel. O dvacet let později už to bylo 1,6 milionu, a v roce 1990 přes 4 milióny. Dnes mluví oficiální statistiky o 6 a půl milionu obyvatel, avšak reálné číslo je zřejmě ještě vyšší. Znamená to tedy, že za uplynulých 55 let narostl počet obyvatel minimálně osmapůlkrát!

Ačkoliv městská infrastruktura je budována a rozšiřována poměrně intenzivně, ne vždy se přizpůsobuje dostatečně rychle. Dopravní problémy a zácpy jsou enormní, dodávky elektřiny a vody často nejisté, a na mnoha budovách je vidět, že byly „šity horkou jehlou“. Také je zřejmé, že ne všichni příchozí zde našli štěstí a prosperitu. Odhaduje se, že kolem 1,5 milionu obyvatel žije ve slumech pod hranicí bídy, na čemž mají svůj podíl i strmě rostoucí ceny nemovitostí a bydlení vůbec.

Na druhou stranu řada lidí opravdu zbohatla a žije v přepychu a luxusu. V současné době jsou v běhu plány na modernizaci města a jeho infrastruktury, počítající s masivními investicemi.

Město kontrastů a snů

Vše výše zmíněné je při procházce městem dobře vidět. Vedle starých koloniálních budov vyrůstají supermoderní stavby se skla a betonu, a o kousek dál stojí několik špinavých stanů obývaných bosými bezdomovci. Budovy v moderních průmyslových zónách jsou jako vystřižené z podobných čtvrtí v západní Evropě, ale mezi nimi vedou mnohdy zatím jen hliněné cesty, po kterých se potulují zatoulané krávy. Podobné kontrasty mají občas až surrealistický nádech a tvoří fantastický kolorit.

Po širokých silnicích plynou jako krev v žilách miliony aut, motocyklů, skútrů, rikš a cyklistů. Tisíce malých a ještě menších obchůdků, dílen a stánků nabízí své produkty a služby, každý chce najít své místo na slunci. Vše je v pohybu a vývoji jako jeden velký živoucí organismus.

Místní obyvatelé, ačkoliv často pocházejí ze všech koutů Indie, jsou ve velké většině na své město velmi hrdí a pyšně vypráví o jeho rozvoji a úspěchu. Jsou si vědomi toho, že Indie je rodící se velmocí a má ohromný potenciál. A Bangalore, o kterém před pár lety nikdo nic nevěděl, dnes bere práci Američanům. Americký sen je zapomenut, přichází sen indický – který je, ironií osudu, pro Američany noční můrou…

Otevřená budoucnost

Jaké tedy je Bangalore? Nepochybně je městem v pohybu, barevným, živým a pulsujícím, které zaútočí nejen na všechny vaše smysly, ale mnohdy i za jejich hranice, pokud chcete…

Návštěvník z Evropy má většinou tendenci vnímat a hodnotit Indii dle vlastních zažitých hledisek, z čehož mohou pramenit mnohá nedorozumění, znevažování či odsudky. Zdejší společnost a kultura je však postavena na jiných, po staletí či tisíciletí budovaných principech a ačkoliv v posledních letech absorbovala mnohé ze „západu“, její bohatost, komplikovanost a rozmanitost ji pro nás činí jen obtížně pochopitelnou.

Právě v Bangalore se jako v obrovském kotli míchají kulturní vlivy přinášené přistěhovalci z různých částí Indie, spolu s dalšími proudy americkými a evropskými, „přitékajícími“ sem zejména skrze rozvoj IT a pobočky zahraničních firem. Teprve čas ukáže, zda pokračující vývoj a směšování přinese jakousi všestranně obohacenou „superkulturu“, či naopak povede k úpadku a vytvoření společnosti bez identity. Ať tak či tak, bude to určitě trvat ještě mnoho let, takže pokud Bangalore navštívíte nyní, jedna věc je jistá: nudit se nebudete.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí