Praktické tipy na focení v přírodě a to i v extremních situacích a prostředí. Nechte si poradit jak na povedenou fotku něčeho, co kolem vás proletí 50km rychlostí nebo na kvalitní snímek v prostředí, kde je samá voda. Kromě toho spousty praktických tipů na vybavení a doplňky pro fotografy při aktivitách v přírodě od předního českého kajakáře Jakuba „Kajmana“ Šedivého.
Focení v outdooru má svá specifična. V tomto článku bych rád popsal své zkušenosti z různých expedic, kdy jsem byl nejen fotografem, ale zároveň aktivním členem expedičního týmu. V takovém případě máte spoustu jiných povinností než jen fotit, ale zároveň se musíte soustředit na podmínky, okolí, náročnost a expozici míst, ve kterých se zrovna nalézáte.
Moje zásady
Pro mě jako kajakáře na divoké vodě hraje roli mnoho různých faktorů: dynamika skupiny, nebezpečnost místa, potřeba zajištění a bezpečnosti mých parťáků, obtížnost nastávajícího úseku a zároveň hledání bezpečné lajny sjezdu. K tomu navíc nejlepší místo na focení, které vystihne co nejlíp obtížnost a nádheru daného místa. Je toho relativně hodně, na co je třeba myslet, a tím je expediční fotografie typická. Samotný výkon při expedici je vysilující a nebezpečný, člověk se soustředí na to, aby neudělal chybu, a zároveň je třeba soustředění, iniciativy, motivace a dost práce k tomu, abychom přivezli dobré fotografie. Nicméně pokud se to podaří, tak to stojí za to!
Co s sebou, když se balím
Hodně záleží na tom, kam jedete a jaké tam budete mít podmínky. Budete mít auto, ve kterém budete moci část techniky nechat? Je bezpečné nechat techniku v autě či v místě ubytování? Pokud ne, kolik toho s sebou budete schopni nosit? Do jakého prostředí jedete a jaké budete potřebovat objektivy? Budete mít možnost nabíjet baterie a zálohovat data?
V tomhle případě méně někdy znamená více a první moment, kdy mi to většinou dojde, je ještě doma, když se balím a snažím se zabalit všechno do letadla. Pokud vaše sportovní vybavení zabírá tolik místa, co můj kajak, tak s sebou můžete opravdu vzít jen to nejnutnější. Já obyčejně beru fotoaparát, základní objektiv (v mém případě 17-55 mm), teleobjektiv, blesk a rybí oko (10,5 mm). Pokud to možnosti dovolují, tak také stativ, případně solární nabíječku. Samozřejmě se vyplatí domluva ve skupině, protože některé věci se dají velice dobře sdílet. Na naší nejdelší himálajské expedici jsme byli víc než měsíc odkázáni sami na sebe, bez přístupu k elektrickému proudu. Řešením pro nás byla lehká solární nabíječka a univerzální nabíječka na baterie. Tenkrát jsme maximálně šetřili s váhou a vybavením. Tohle řešení ve spojitosti s náhradními bateriemi, které jsme na noc brali do spacáku, nám umožnilo natáčet a fotit až do konce expedice.
Minulý rok v Indii se mi zase velice hodila obyčejná powerbanka. V poslední době se přes USB dá nabít skoro všechno, od mobilního telefonu přes GoPro až třeba po Steripen na dezinfekci pitné vody. Většina mobilních telefonů má relativně dobrý GPS přijímač, svítilnu, čtečku dokumentů, foťák na momentky a spoustu dalších výhod, které se hodí i v outdooru. Hlavni nevýhodou je krátká životnost baterie, ale právě v kombinaci s vodotěsným pouzdrem a powerbankou se mobil mění v multifunkční nástroj a zároveň plní i svou základní funkci nouzového volání.
Ochrana proti vodě
Jindy se hodí ochrana proti dešti, sněhu a vlhkosti. Jedním z nejjednodušších a nejlevnějších pomocníků je obyčejný zip-lock bag (plastový pytlík s uzavíratelným okrajem – pozn. redakce). Já jich s sebou beru vždycky víc – hodí se na hodně věcí. Zabalíte do něj i foťák, pokud prší, velice „k ruce“ přijde ve vlhkých tropických klimatech. Například na Borneu byla taková vlhkost, že pokud jste opustili hotel, fotoaparát a veškerá technika se orosila a nedala se na delší dobu použít. Pokud techniku zavřete neprodyšně do zip-locku a počkáte, než se teploty vyrovnají, voda se bude kondenzovat vně plastu. Já tak balím samostatně i baterie a ve vlhkém a deštivém prostředí i objektivy a většinu výbavy.
Baterie nemají rády extrémní výkyvy teplot, a tak se vyplatí je nosit v kapse „na těle“, nejlépe chráněné před vlhkem (zase zip-lock). Stejně tak v zimních teplotách se některá technika má tendenci zasekávat a vyplatí se držet ji v teple. Pomoct můžou tzv. „heating pads, hand warmers“. Jde o balíčky, které se chemickou reakcí zahřívají a umožní vám udržet baterie, techniku a prsty v teple (vždycky je nejdřív otestujte, jestli nejsou moc horké a techniku nepoškodí).
Dál se na cestách hodí věci na čištění fotoaparátu a objektivu, náhradní paměťové karty a zálohovací médium.
V zimě si s sebou vezměte dvoje rukavice, jedny tenké nebo bez konečků prstů a silnější přes ně. Není nic horšího než čekat na snímek s mrznoucími prsty nebo přijít o něj, protože nedokážeme stisknout spoušť. Druhou vrstvu rukavic se určitě vyplatí mít na poutku, protože ji budete sundávat a nandávat velice často, a pokud rukavice odložíte na sníh, můžete si být jisti, že budou brzo mokré. Brýle noste na šňůrce tak, aby vám nepřekážely.
Do čeho to všechno dám?
To zase záleží na tom, kam jedete a jak. Pokud letíte letadlem, budete pravděpodobně batoh používat nejen na focení, ale také jako primární zavazadlo. Já s sebou beru buď dostatečně velký fotografický batoh, do kterého se mi vejde i většina dalších věcí (tablet, náhradní oblečení, voda atd.), nebo normální batoh, ve kterém mám vložené polstrování pro fotoaparát. Na cestování mi zatím druhá možnost vyhovuje víc, protože je univerzálnější. Na druhou stranu, pokud jedu někam primárně fotit, tak je fotografický batoh určitě pohodlnější a ergonomicky o hodně lepší. Zároveň se k technice snadno dostanete.
Fotografické batohy
Mně se moc osvědčily fotografické batohy na lyžování (snowboard). Nejenže dobře drží na zádech, dostatečně chrání techniku, ale zároveň mají přístup přes záda. Dá se tak snadno položit na sníh čelem, takže nenavlhnou jeho záda, nebo může batoh zůstat viset na bederním popruhu. Otočím jej na břicho a mám přístup k většině vybavení. Všechno je velice dobře přístupné a zároveň chráněno před případnou krádeží při pohybu ve městě. Navíc by se do něj měla vejít ještě lavinová výbava, tulení pásy, jídlo a pití na den a další potřebné vrstvy oblečení. Na divoké vodě a při expedicích často používáme buď obaly Watershed (voděodolné vaky – pozn. redakce), nebo kufříky Pelicase (skořepinové kufříky – pozn. redakce). Ty jsou super jako ochrana proti vodě a nárazu, ale k technice se hůř dostává a třeba na treking to moc není.
A teď k focení
Nejsem žádný fotografický guru a už vůbec se nechci míchat do debat, co je správně či špatně. Všichni jsme v tom, protože nás to baví a chceme dobré fotky. Když jsem se v Austrálii zeptal svého učitele dokumentární fotografie, co je nejdůležitější na dobré fotce, jeho odpověď byla stručná: „Be there!“ Je to jako se vším a ve fotografii to platí několikanásobně. Být ve správný čas na správném místě. Stejně tak u mě. Většina fotografií, kterých si vážím, vznikla na tomto principu. I ten nejlepší fotoaparát vám nebude moc platný, pokud jej nemáte s sebou. A nejlepší fotky zkrátka nepočkají. Na druhou stranu nemá cenu litovat toho, co jsme nevyfotili, ale soustředit se na to, co může přijít.
Předvolba clony
Můj fotoaparát je nastavený na aperture priority (clona). Proč? Je to jednoduché, mám větší šanci zachytit nenadálou událost. Manuální mód je perfektní, pokud máte čas si přístroj nastavit. Pokud zrovna nefotíte, předvolba clony je připravena bleskurychle vypálit snímek, když je třeba. Zároveň mívám nastavenou expozici na -0,3. Naše oko je citlivější na přeexponovaná místa, a tak ztracený detail v přesvětleném sněhu je rušivější než body tmavé. Většina moderních fotoaparátů má tzv. blikačky, snímek vám při přehrání ukáže přeexponovaná místa.
Panning shots
Pokud se váš objekt pohybuje a vy chcete dosáhnout efektu rozmazaného pozadí, musíte snížit čas závěrky (záleží na rychlosti pohybu, obyčejně mezi 1/30 s a 1/60 s) a sledovat objekt stejnou rychlostí a ve stejné rovině, ve které se pohybuje. Jedním z triků je nacvičit si pohyb předem a postavit se tak, že ve chvíli, kdy dokončíme snímek, stojíme neutrálně. Začněte fotit v pozici, kdy jste „předtočení“ a vracejte se zpět do neutrální pozice.
Přidejte měřítko
Měřítko je důležité; jedním z nejlepších měřítek v krajině jsou lidé. Lidé v záběru nejen oživí celou expozici, ale zároveň jí dodají měřítko pochopitelné pro každého diváka.
Nastavení kompozice
Pokud máte možnost, nastavte si kompozici dopředu. Přemýšlejte dopředu, odkud a kam se bude objekt pravděpodobně pohybovat, co ještě chcete mít v záběru, a co už ne, a také jakou clonu a čas bude třeba zvolit. Vizualizací fotografie budete mít šanci napravit možné chyby ještě předtím, než stisknete spoušť.
Měňte často úhel pohledu a pozici
Všichni máme sklony tvořit snímky, na které jsme zvyklí. Vymaňte se ze zajetých kolejí, zkuste maximum různých úhlů a míst k focení. Nezapomeňte na detail. Pokuste se svými fotografiemi vyprávět příběh, který se odehrává. Nejde jen o hezké akční fotografie a krajiny. Zkuste zachytit emoce, detaily a atmosféru. To vám pomůže poskládat ucelenou sbírku snímků, která sdělí příběh i bez vašich slov. Není to snadné, ale výsledek stojí za to.
CO S SEBOU
|
Investujte do dobrého polarizačního filtru
Světelné (hlavně sluneční) odrazy dokážou zkazit nejeden snímek. Polarizační filtr vám je pomůže neutralizovat a zároveň „vytáhne“ barvy. Jeho vlastností je však také celkové „ztmavení“ kompozice (na senzor dopadá míň světla). Toho se dá částečně využít jako náhrady za ND filtr (barevně neutrální filtr – pozn. redakce), pokud potřebujete fotografovat s delším časem.
Stativ a jeho náhrady
Pokud fotíte krajinu a jakékoliv fotky s delším časem, potřebujete stativ, nebo alespoň něco, co jej nahradí. Výhody dobrého stativu jsou nesporné – můžete ho nastavit přesně tak, jak potřebujete, drží fotoaparát v perfektní poloze, je stabilní i v horších podmínkách a dá se s ním dobře pohybovat. Proto pokud je možnost, určitě je nejlepší volbou. Něco ale váží a zabírá místo. Jednou z „obchodních“ alternativ může být tzv. Gorila Pod, malý flexibilní stativ, který se dá připevnit např. na větev, dveře od auta nebo na plot. Pokud si jej chystáte pořídit, dbejte na maximální zatížení a mějte na paměti hmotnost vašeho přístroje. Naštěstí jde stativy alespoň z části nahradit; můžete použít skoro všechno, co je po ruce. Čím stabilnější, tím lepší; většinou jde o vyskládané kameny, batoh, zídku atd. Jednou z možností je také vytvořit si tzv. Bean bag., vak naplněný sypkou směsí, kterou pod fotoaparátem vytvarujete do potřebného tvaru. Dají se použít třeba luštěniny nebo rýže, která na sebe ve vašem batohu bude zároveň vázat vlhkost.
Sluneční světlo
Slunce dělá nádherné fotografie, ale přímé sluneční světlo je velice silné a vytvoří obrovské kontrasty a stíny. Je celkem pravidlem, že nejlepší fotografie pořídíte ráno a večer, kdy je slunce ještě nízko a nemá takovou sílu. V poledne z přímého slunce fotografiím chybí hloubka a stíny jsou velice rušivé. Pokud je to možné, foťte přes den mimo přímé slunce, dá se použít například odraz světla od stěny domu či světlého kamene. Mraky za slunečného dne často fungují jako přírodní softbox, stíny jsou jemnější a kontrasty nižší.
Zkuste plánovat dopředu
Předtím než vyrazíte, zamyslete se, o jaké snímky stojíte a co chcete přivézt. Plánování vám umožní představit si, co chcete fotit, jakou techniku bude třeba vzít a jaký přístup zvolit. I pouhých 10 minut doma na gauči před tripem může usnadnit hodiny dřiny a pomoct přivézt hezké snímky.
