HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Prokletije, Bjeshkët e Nëmuna: Alpy, které nikdo nezná

Prokletije, Bjeshkët e Nëmuna: Alpy, které nikdo nezná

„Albánské Alpy“, Prokletije, Bjeshkët e Nëmuna – to vše jsou názvy pro horské pásmo, nacházející se na severu Albánie a zasahující i do okolních částí Kosova a Černé hory. Nevalná pověst, která Albánii v několika minulých desetiletích v našem prostředí provázela, se již pomalu stává minulostí a čím dál tím více cestovatelů si sem svou cestu najde – koneckonců, existuje pro to až příliš dobrých důvodů.

„Prokleté“ hory s přívětivou tváří

Největším kouzlem místních hor je bezesporu jejich nedotčenost a členitost, spojená s ohromující krásou skalnatých vrcholů dosahujících výšky až 2700 m i legendární pohostinností místních obyvatel. Počasí v létě je zde horké s chladnými nocemi a místní příroda je velmi bohatá jak na faunu (vzácné druhy jak malých, tak velkých savců, plazů, ptáků), tak i flóru (kolem 50 druhů rostlin, které jsou specifické pro tuto oblast, až 400 druhů léčivých bylin).

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Na mnoho míst stále vedou pouze původní stezky a trasy po kavarany, jejichž historie mnohdy sahá až do středověku i dál, moderní infrastruktura je leckde stále hudbou budoucnosti, a mnohé lokality jsou vlivem nepříznivých podmínek pro život nyní vylidněny nebo částečně opuštěny. O to větší zážitek však často místní hory dokážou příchozím poskytnout.

Celkové podmínky po dlouhou dobu turismu v této oblasti nepřály – albánská společnost vůbec neměla příležitost myslet na prozkoumávání krás své země a zahraniční turismus úspěšně bojkotovala totální uzavřenost Albánie před světem, kterou zavinila politika drsné komunistické diktatury.

Po pádu režimu se však situace začala měnit – divoká devadesátá léta si zde svou turbulentností nezadala se zbytkem 20. století a po doznění pyramidové roku 1997 a po skončení válečného konfliktu v sousedním Kosovu se situace (nejen zde na severu země) konečně uklidnila. Cestovatelé z celého světa poprvé měli možnost v klidu poznat krásy hor, které dlouho mohli obdivovat jen jejich původní obyvatelé.

Thethi a Valbona – staří známí

Tou nejznámější lokalitou, která již léta plní přední strany turistických průvodců je vesnice Thethi. Nachází se v rozsáhlém údolí, do kterého vede kromě staré (zdlouhavé ale zážitkové) cesty i nová silnice od Skadarského jezera (Liqeni i Shkodrës) a nabízí nepřeberné množství místních pohostinství a veškeré pohodlí, které běžně nabízejí rozvinutá turistická centra – to je nespornou výhodou obvláště pro ty, kteří v Albánii tráví pouze velmi krátkou dobu a nemají čas si místní hory užít opravdu se vším všudy.

Atrakce v Thethu zahrnují zachovalou věž krevní msty i nově vybudovaný kostel, který zapadá do kontextu původní architektury a vytváří kouzelnou atmosféru horské návsi. Naproti tomu dojem z vesnice mnohdy může kazit nová výstavba, která původní architekturu příliš nerespektuje a souvisí s příchozími investory a pozvolným odcizováním se tradicím ve prospěch masového turismu (podniky s rodinnou atmosférou zde ale také stále jsou k nalezení).

Albánie se může pochlubit i skutečně panenskou přírodou. Ta okouzlila i mnohé filmaře. Podívejte se i Kudy se toulal Vinnetou, náčelník Apačů.

Hory na dosah

Z vesnice lze obdivovat hned několik horských masivů, které jí obepínají, v okolí lze navštívit například nedaleké vodopády v Grunas. Thethi ale čím dál tím více slouží jako počáteční, nikoliv finální destinace – s řádnou přípravou odsud lze navázat a vydat se po nově vyznačených turistických trasách na několikadenní výpravu dále do srdce okolních hor (např. přes průsmyk Qafa e Boshit do vesnice Curraj i Epërm a pak dále do Valbony, Vra (Národní park Nikaj-Mertur)nebo ke Kománské přehradě.

Druhou nejznámější a nejnavštěvovanější lokalitou hor albánského severu je bezesporu Valbona. Nejlépe přístupná je po silnici z města Gjakova (Kosovo) a nabízí podobné spektrum vyžití jako již zmiňované Thethi, včetně napojení stezkami na některá další důležitá místa v okolí – z větší části jsou však zde stezky stále nevyznačené. Její údolí taktéž působí velmi majestátně a součástí okolního horského pásma je i nejvyšší známý vrchol severní Albánie, Maja e Jezercës (2694 m n.m.).

Curraj i Epërm – dlouho skrytá krása

Severoalbánské vrcholyale stále nabízejí i lokality mnohem zajímavější, kterých se turismus ještě ani nedotkl. Zatímco ve výše zmíněném Thethu nebo Valboně se již rozvíjí intenzivní výstavba hotelů a nádherná okolní příroda začíná být po tlakem příchozích davů, jinde lze stále zažít albánské hory takové, jaké byly po staletí – bez elektřiny, novostaveb nebo silnic.

Jednou takovou lokalitou je vesnice Curraj i Epërm – nově vyznačené turistické stezky překonávající dechberoucí horské masivy ji spojují se všemi hlavními horskými centry v okolí, ve vesnici vznikají první rodinná pohostinství a v létě je možné se ubytovat v místním kempu. V centru vesnice je možné nalézt ruiny jedné z několika málo starých věží krevní msty, stejně tak vesnice disponuje jedním ze dvou katolických kostelů na severu Albánie, který nebyl zbořen za krutého komunistického režimu (ten zemi sužoval až do roku 1990).

Okolí vesnice ale nezaostává – po hodině a půl cesty směr Valbona lze narazit na jeden z nejrozsáhlejších jeskynních systémů v Albánii Shpella e Zezë („Černá jeskyně“), směrem na Theth vás pak čekají dech beroucí výhledy z Qafa e Boshit (průsmyk Boshi) a po cestě na nejsnáze schůdné trase do vesnice máte možnost plavit se trajektem skrze romantické skalnaté průsmyky po Kománské přehradě (nejrozsáhlejším vodním díle v Albánii).

Divoká příroda

Jakákoliv vaše cesta po albánských horách, stejně jako v případě jakýchkoliv jiných hor, samozřejmě vyžaduje zodpovědný přístup. Je třeba nepřeceňovat své síly, disponovat adekvátní výbavou, zásobami vody i jídla, mapou (ideálně i s GPS jednotkou), i pro jistotu dávat pravidelně vědět místním o plánu své cesty (např. v pohostinstvích, kde jste se ubytovali). Za to vše budete odměněni nevšedními zkušenostmi s přírodou a kulturou dost možná poslední nedotčené horské oblasti v Evropě.

Autor je studentem balkanistiky na FF UK v Praze se zaměřením na albánský areál a jazyk a disponuje cestovatelskými zkušenostmi z nejrůznějších oblastí Albánie i Kosova, které s oblibou dále navštěvuje. V současnosti je zároveň i jedním ze spolutvůrců mezinárodního projektu Albanian Challenge, který se zaobírá rozvojem základní turistické infrastruktury v odlehlých oblastech severoalbánských hor.

CK Alpina

Poznat krásu divokých a opuštěných Prokletých hor můžete také s cestovní kanceláří Alpina. Na horském přechodu Albánské Alpy se ve skupině max. 20 horských turistů pokusíte i o výstup na nejvyšší vrchol Maja Jezerce 2694 m. Podrobnou nabídku aktivních zájezdů do Albánie najdete na www.alpina.cz.

Zkušenosti čtenářů

Michal

Ahoj, pisem cerstve info ohladne cesty do Theth v Albansku, ktory sme navstivili s manzelkou dna 8.7.2017. Pisem pretoze som pred cestou nenasiel relevantne informacie o stavu a dostupnosti do tejto horskej dedinky. Nasa cesta zacala v Boge kde sme podla doporucenia nechali auto a najmuli si ofroad (50 EUR cesta Boge – Theth). Cesta z Boge do sedla je nova a je z kvalitneho asfaltu. Kto je sikovnejsi sofer a trufa si do prudkych kopcov po uzkej klukatici da sa auto nechat aj v sedle. Otazne je ci je to bezpecne nechavat auto na tak odlahlom mieste bez ziadneho dozoru. My sme ho nechali v Boge hned pri prvej krcme kde sme sa s soferom ofroadu dohodli aby nam ho par dni postrazil. Cosi naznacoval o nejakych peniazoch extra ale po tom co som mu dal 50 eur sa mi zdalo ze to mame tak nejak v cene a v nadhodenej teme o extra peniazoch som nepokracoval. Inak cesta zo sedla dalej do Theth je iba šotolina zjazdna skutocne iba ofroadom. Zo zaciatku by sa niektore useky dali no su tam useky ktore s poriadne vysokym podvozkom proste neprejdete. Stretli sme po ceste par „obyč aut“ ktore to ryskli a skoncili na krajnici s vytecenymi olejmi. Smutny pohlad. Blbe je aj to ze na ceste je celkom provoz a ked by ste to sli osobakom a za chrbtom na vas zacne naliehat obrovsky terenak a vy nemate kam uhnut moze nastat panika, ozve sa rup a olej je v cudu. Nie naozaj to neskusajte. Do Theth proste ina cesta ako na terennom aute nie je. Osobne by som to nesiel ani na autach typu Yety, Rav4 nebo Xtrail. Chce to proste Pajero, Terano, Landrover a pod.  Dozvedeli sme sa ze sa da stopnut po ceste minibus iduci z Kopliku cez Boge alebo zo Shkoderu cez Lotaj (cesta juzne z Theth) a naopak. Posledne idu ale poobede a casi su podla naplnenosti minibusov tzv. furgon, jedna sa vacsinou o starsie minibusy Mercedes bielej farby bez nejakeho dalsieho oznacenia. Je treba sa popytat ludi, v penzionoch atp. Obcas maju katronovu cedulu kam idu ale treba sa pytat miestnych a nasmeruju vas. My sme dalej sli z Theth pesi az do Valbona. Tura trvala s tazkymi baglami asi 8 hodin do Rogam. Od tial sme si radsej stopli nejakeho mistnaka ktory nas za 10 Eur doviezol do Valbony k hotelu. Z Valbona je ale opat krasna nova asfaltka vraj asi 3 roky. Da sa tam teda dostat autom. Musi sa ale ist trajektom z Koman do Fierze. Z Fierze je potom krasna asfaltka az do Valbona. My sme sli opacne z Valbony do Fierze minibusom ktory ide o 7.00 a da sa stopnut kdekolvek po trase vo Valbone (5 EUR). Pozor ale na to ze cim nizsie ho stopnete tym bude plnsi a budete tu hodinu stat. Z Fierze trajekt ide do Koman asi 2,5 hod a stoji myslim 10 EUR. Dalej do Shkoderu sme sli zas minibusom dalsie 2,5 hod za 5 EUR. Do Boge po auto sme ale museli taxikom. Pytali sme sa chvilu ludi no nik nevedel kde poriadne Boge je a jediny kto reagoval boli taxikary, ktory nas tam nakoniec za 20 Eur za oboch doviezli.

Michal:

byl jsem tam před 5 lety na nesrovnatelně horší estě, ted je to proti tomu dálnice a kus je asfaltový vw passatem

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí