HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Pitná voda na cestách: Jaká rizika hrozí?

Pitná voda na cestách: Jaká rizika hrozí?

Při pobytu v přírodě nebo při cestování bychom nikdy neměli pít surovou neupravenou vodu z horských potoků, pramenů nebo obecních studen. Alternativou ke kupované balené vodě je filtrace nebo chemické čištění. V exotických zemích je doporučeníhodné tímto způsobem upravovat i vodu z veřejného vodovodu

Přístup k pitné vodě není samozřejmostí. Naopak, modré zlato je skutečným klenotem. Celých 97 % světových vodních zásob představuje slaná mořská voda. Dvě třetiny sladkovodních rezerv jsou ukryty v polárních ledovcích. Dostupné sladkovodní zdroje představují pouhé 1 % z celkových zásob vody na Zemi.  Ani to však ještě neznamená, že jde o vodu pitnou.

Podle studie UNESCO jsou řeky a jezera po celém světě každým dnem kontaminovány dvěma milióny tun odpadních vod. Nadměrné mýcení ekologicky významných pralesů, intenzivní zemědělství, nespočetná infrastruktura a nekonečně rostoucí turistický ruch, mají enormní dopad na existující vodní zdroje a na vodní rovnováhu v přírodě. Více než polovina významných světových řek trpí znečištěním nebo vysycháním.

Jezerní a mokřadní systémy jsou zasaženy ještě více. Každý den se na světě spotřebuje 5 500 miliónů kubických metrů vody. Není pochyb o tom, že toto množství je k dispozici. Ve skutečnosti je k dispozici dokonce desetkrát větší množství. Problém nicméně spočívá v geografickém a sezónním rozdělení. Dešťové srážky jsou nerovnoměrné a nepravidelné. Tichomořské ostrovy, Indie a Indonésie přijímají velké množství srážek, zatímco pro Saharu je déšť vším, jen ne realitou.

V budoucnosti bude pitná voda vyráběna za pomoci nových, složitých technologií. Příkladem mohou být již dnes používaná desalinační zařízení a technologie umožňující extrakci vody z polárních ledovců. Ale co, když přijde řeč na cestování? My Evropané jsme šampiony v celosvětovém měřítku. Poznávání nových kultur a přírodních krás má pro nás zvláštní přitažlivost. Některé cesty jsou nicméně spojeny se zdravotními riziky – například v zemích s odlišnými hygienickými standardy, než na které jsme zvyklí doma. Cestovatelé mají v takovém případě osobní odpovědnost za své zdraví, zejména pokud jde o příjem potravin a vody.

Každý pátý turista dnes tráví dovolenou v tropickém nebo subtropickém regionu. Povědomí o kvalitě vody v dané destinaci je většinou na nízké nebo nedostatečné úrovni. Přestože většina dovolenkových cestovatelů zná staré pravidlo z koloniálních časů „převařit, uvařit, oloupat nebo raději zapomenout“, často důvěřují místním vodovodům stejně jako těm ve své domovské zemi. Kvalita vody z kohoutku může být odlišná dokonce i v rámci jedné lokality, v závislosti na tom zda je daný objekt připojen k veřejné vodovodní síti. V případě, že preferujeme dobrodružnější cestování a pobyt v přírodě daleko od vyšlapaných cest, nebo když autorizované orgány zodpovědné za veřejné dodávky vody v cizím státě nejsou schopny důkladně kontrolovat a udržovat kvalitu pitné vody, nezbývá cestovateli než nalézt spolehlivý způsob ve formě přenosného řešení pro úpravu vody.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má 80 % všech onemocnění v průběhu cestování příčinu v kontaminované vodě. Některým druhem infekce z vody je zasažen každý druhý cestovatel v meziregionálním nebo mezistátním měřítku. Průjem může někdy převrátit plán cesty vzhůru nohama. Dosud nebyla vynalezena žádná vakcína, která by umožňovala prevenci cestovatelského průjmu. Při postižení dochází většinou ke zlepšení do 48 hodin. Nicméně pravidelně a opakovaně se vyskytují případy vyžadující akutní hospitalizaci, respektive lékařskou péči po návratu z cesty.

Nejobvyklejší zdravotní riziko představují infekce způsobené patogenními organizmy, jako jsou bakterie, viry a prvoci, nacházející se v konzumované vodě. Prvotním zdrojem kontaminace bývají lidské nebo zvířecí exkrementy, které nějakým způsobem pronikly do zdrojů pitné vody. Takto kontaminovaná voda může při konzumaci, osobní hygieně nebo mytí ovoce a zeleniny, vyvolat prudkou infekci organizmu. Podle direktivy EU o pitné vodě 98/83/ES musí mít nejen voda určená ke konzumaci, ale i voda používaná pro sprchování, praní a mytí nádobí, kvalitu pitné vody.

Kvalitní pitná voda je čirá, bezbarvá, bez vůně nebo zápachu a s příjemnou chutí. V souladu s mezinárodními hygienickými standardy nesmí obsahovat patogeny signalizující stopy lidských nebo zvířecích exkrementů. Celkový obsah mikrob nesmí přesáhnout 100 na 100 mililitrů. V pitné vodě by měly být obsaženy minerály a soli důležité pro lidský organizmus.

Bakterie – rychlá reprodukce

Bakterie jsou jednobuněčné organizmy, které se v teplém prostředí (zejména ve vodě) při dostatku živin rychle množí. Za příhodných podmínek je bakterie schopná dělení za dobu kratší než deset minut. Ne všechny bakterie představují riziko pro naše zdraví, nicméně v okamžiku kdy proniknou do pitné vody společně se zvířecími nebo lidskými exkrementy, nebezpečí je náhle vysoké. V takovém případě musí být voda před konzumací chemicky ošetřena nebo je nutné choroboplodné zárodky odstranit prostřednictvím mikrofiltrů.

Viry – drobní parazité s neblahým účinkem

Viry se mohou rozmnožovat pouze uvnitř živých buněk, protože nemají vlastní metabolismus. V důsledku malé velikosti je složité viry z vody odstranit mechanickým způsobem. K tomuto účelu je nezbytné použít filtrů s membránou menší než 0,02 mikronu (0,0002 mm). Viry jsou nicméně citlivé na teplotu a přítomnost chemických dezinfekčních látek. V zakalené vodě jsou viry nejčastěji přichyceny k částicím a mohou být odstraněny prostřednictvím filtrů s membránou menší než 0,2 mikronu. Nicméně abychom si byli jisti, že voda je zcela bezpečná, je vhodné zfiltrovanou vodu dodatečně chemicky ošetřit.

Prvoci – malí ale houževnatí

Prvoci (protozoa) jsou jednobuněční živočichové vyššího vývojového stádia než bakterie, což je patrné z jejich větší velikosti. Do pitné vody se mohou dostat prostřednictvím zvířecích a lidských fekálií. Dokud nenajdou hostitele, rozvíjí se ve vlastní membráně (cystě), která jim poskytuje dobrou ochranu před nepříznivými vlivy okolí. K narušení cysty prostřednictvím chemických látek je zapotřebí dlouhá doba účinku, až 4 hodiny. Na druhou stranu, v důsledku větší velikosti, lze prvoky z vody snadno a pohotově odfiltrovat.

Jak postupovat při průjmovém onemocnění?

U osob postižených průjmem, zejména v teplých regionech, je důležité nahradit ztrátu tekutin a iontových roztoků v nich obsažených. Toho nejlépe dosáhneme konzumací hydratačních roztoků založených na směsi iontů a cukru, které jsou dostupné ve většině států. Mezi doporučené tekutiny patří také vývar, ovocné šťávy a lehce slazené čaje. Mírné případy cestovatelského průjmu lze léčit prostřednictvím běžně dostupných léčiv (antidiarhoika). V případech, kdy průjem doprovází horečka nebo krvácení, nebo když průjem přetrvává několik dní, je nutné vyhledat lékaře.

Pitná voda je na cestách základem úspěchu. Základní informace o prevenci i praktická doporučení pro cestování Vám přinášíme ve formě celosvětově oblíbeného průvodce světem pitné vody (Katadyn Produkte AG, Switzerland).

Více na Průvodce světem bezpečně pitné vodywww.bezpecnavoda.cz.

Zkušenosti čtenářů

Indrik myneur

PR články podporující jednu konkrétní firmu by měly být odlišeny buď nadpisem nebo stylem. Článek neříká nic z toho, o čem je jeho nadpis – předpokládal jsem, že bude rozebírat možnosti získání pitné vody v odlehlých končinách, ale místo toho propaguje pouze jednu firmu.

Já na dezinfekci používám Sanosil DDW, který je víc než 4 krát levnější než propagovaný konkurenční produkt, je bez nepříjemné pachuti, a giardiu žere taky..
Možností je samozřejmě víc, a článek, který je bude rozebírat, by měl smysl.

Že žloutenka přežije i několikaminutový var je sice hezký, ale kdo cestuje do oblasti s jejím zvýšeným výskytem, měl by si stejně nechat nastřelit očkování, které funguje 15 let, a chrání před Hepatitidou A i B. Céčko se přenáší krví, takže tam je to v klidu. Jinak většinu zlých bakterií umře při teplotě 80 stupňů do pěti minut (jestli je tu nějaký doktor, nechť doplní, jak to přesně je, a kdo to přežije), takže var bych rozhodně nepodceňoval na úkor komerčních produktů.

jeff
Indrik myneur:

Také používám sanosil a bez problémů,kolikrát mi jde hlavně o to zbavit špinavou ledovcovou vodu mechanických nečistot a na to je asi nejlepší pumpa od MSR bohužel taky drahá.

Jana
Indrik myneur:

Po delší době článek na praktické téma, i když filtraci asi většina cestovatelů zná..

Je fakt, že filtry jsou nejlepší proti cystám Giardií a Cryptosporidium, což dokládají i testy US EPA. Nedávno jsem o vodě četla článek od státního zdravotního ústavu a právě na tyhle cysty prý běžná dezinfekce nezabírá.

Robin

Já také používám sanosil, a celkem ok, i když je fakt, že už se mi párkrát rozlil v batohu. Proti Giardiu ale nefunguje, alespoň jsem se to na jejich webu nedočetl..

Lucie Kinkorova
Robin:

Uz nekolik let pouzivam Sanosil DDW a jsem s nim maximalne spokojena. Giardia je podobna amebe, takze pokud Sanosil DDW hubi amebu (viz odkaz dole), predpokladam, ze hubi i giardii.

http://www.sanosil.com/-disinfectantsm.htm?gclid=CL3f64Sgr5kCFYUwpAodagoxIA

Je ale pravda, ze pouzivat chemicke cisteni u zakalene vody neni idealni reseni a kvalitni filtrace nebo dostatecne dlouhe prevareni jsou potom na miste.

Nicmene souhlasim, ze „reklamni“ clanky propagujici (nikoliv kriticky hodnotici) by mely byt nejak specialne znaceny. Neb jak bylo vyse zmineno, treba MSR pumpa dokaze totez co propagovany vyrobek a nikde v clanku se o tom nepise.

Analyza (kriticka) ruznych zpusobu cisteni vody na cestach k precteni zde:

http://kalimera.cz/cisteni_vody_na_cestach.html

Renata
Lucie Kinkorova:

No nevím jestli kritická a nebo psaná na objednávku firmy Sanosil.. 🙂

Ale to neřešme, mě osobně zaujal víc článek na http://www.ioutdoor.cz/cislo/2002-6/ukazka2/

Hanka
Lucie Kinkorova:

Giargia duodenalis není améba, ani mezi ně nepatří, podobná Entamoeba histolytica je možná jen tím průjmem, který způsobí.
Účinnými látkami Sanosilu jsou peroxid vodíku a stříbro. Na buňky stříbro působí tak, že denaturuje bílkoviny (mění jejich prostorové uspořádání), a tím jim znemožní naplňovat svou funkci v metabolismu. A peroxid je oxidační činidlo, které narušuje plasmatickou membránu, bílkoviny, DNA, což taky znamená rozvrat metablolismu buňky.
Na oficiálních stránkách k produktu Sanosil Giardia uvedená není, ale obecně nejúčinnějšími desinfekčními prostředky jsou právě oxidační činidla. Tak snad zafunguje i proti ní.:)

Topí

I PR články se dají napsat tak, aby to prvoplánově nebilo do očí. Tenhle příspěvek je ale bohužel spíše špatným příkladem.

Navíc mě zaujala informace, že „převařená voda nechutná dvakrát dobře“. Doufám, že milci čaje a kávy si začnou dělat své oblibené nápoje z vody nepřevařené 🙂

Galik
Topí:

Milce čaje nebo převařené vody? 🙂 Na parazity je převaření určitě dobrý, ale milci čaje říkají, že převařením voda ztrácí chuť… Podívej třeba na http://www.teatao.cz

Jinak při cestování plynové bomby taky něco stojí a navíc zabírají dost místa v batohu.. A pak najdi někde v Karpatech nebo Maghrebu prodejnu VAR..

Rony

Pratele,

k prevareni vody: samozrejme, ze meni chut. Napr. tim, ze se z vody varem vylouci rada hydrogenuhlicitanu a tim, ze dojde k vetsimu ci mensimu zahusteni. Navic prevarovani vody k piti (jako jedina metoda) je extremne neprakticke, predevsim v lete.

k odstranovani/eliminaci cyst: jedina spolehliva metoda, nevime-li nic o mozne koncentraci parazitu, je mechanicka filtrace.

k Sanosilu: dle mych informaci je na bazi hydroperoxidu, u nichz podezreni z mozne karcinogenity nebylo dosud vyvraceno. Idealni jsou pripravky, ktere generuji chlor in situ – zmineny oblibeny MICROPUR nebo domaci AQUASTERIL, etc. – tato metoda je po mnoha desetiletich proverena bez negativniho vlivu na lidske zdravi.

jeff
Rony:

Na delší treky pouze benzíňák(MSR, jiné)palivo doplníš všude a za rozumnou cenu, co se týká Sanosilu a jeho karcinogenity, tak každému je jasné,že jde pouze o dlouhodobé používání, to se většiny z nás netýká.
Pri výběru dezinfekce mám 2 kriteria – cenu a dostupnost.

V některých vesnicích v horách, kde je voda svedena do hadic(Nepál) piju vodu normálně nikdy se mi nic nestalo.

Hugh
jeff:

Co neni, může být.. Znám lidi co se nakazili i na Vysočině 🙂

Benzíňák je určitě dobrá věc. A na kratší treky jsou podle mně dobrý i ty lahve s filtrem, protože netaháš vodu v petce ani hydravaku.

zzana

Mne pocas mojho pobytu v Nepali pomohol dvoj zlozkovy tekuty roztok a pouzila som ho aj na kalnu vodu, kedze som tam bola pocas monzunovej sezony. Ale samozrejme opatrnosti nieje nikdy dost. 🙂

Mirek
zzana:

Muzu se zeptat o jaky 2slouzkovy tekuty pripravek slo?docela me to zajima,kdyz jsi hom puzila i na kalnou vody a „prezilas“ ho bez hnacky..;)

jakub

Ahoj,

mate nekdo zkusenosti s MSR MIOX? Me se ta hracicka docela libi, ale nevim jestli to ma cenu. V podstate to nakonec ze soli vyrobi neco jako kapky Samosil.
Diky za radu. Planuji delsi cestu po indii a okoli.

J

Nějaké zkušenosti s armádní filtrační lahví Surviva Pure?

Vlastimil

Máte zkušenosti s filtrem Berkey? prý je přenosný a snad je to taky jeden z nejlepších i v Americe.

Rybář

Vlastimile, filtr Berkey máme rok a můžu Vám říct, že to co pijeme s kohoutku je opravdu humus. Když se člověk podívá na filtr, nestačí zírat. A ano je přenosný, není těžký. Ale my ho nepřevážíme, takže tohle pro mě nebylo podstatné.

Leoš

Díky za tip. Mám už nějakou dobu v plánu Berkey koupit.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: