Jméno a příjmení
Petra Pospěchová
Na kolik se cítím
Tak na dvacet. Většinu života..
Oblíbené země
Albánie. Česko – severní pohraničí – konec světa, kam se dá dojet za chvíli. Ladakh.
Na kterých místech se mi hodně líbilo
Hraniční hřeben Prokletije. Bývalá pašerácká cesta mezi Albánií a Černou Horou vede kolem jezírek v kýčovitě zelený trávě a potom mizí mezi skálama, kde už voda není.Slaný jezero Pankong Tso ve výšce 4300 metrů nad mořem odděluje Ladakh od Tibetu. Přízračná písečná scenérie, omletý kameny na břehu, sníh na vrcholcích v okolí se zdá být kousek od hladiny.
Cesta, které si nejvíce vážím
Všecky. Každá má svoje.
Nejdelší cesta
Letošních pět týdnů v Ladakhu.
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
Zajímá mě, co je za tím dalším kopcem. Vždycky je nějakej další. Z dálek si vozím kamínky a blechy; ty dokážu ulovit i v pětihvězdičkovým hotelu Plaza v New Yorku. Cesty mi berou mi neklid, kterej přichází, když každodenní koloběh redakce – hospoda – postel trvá moc dlouho.
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
Eskymo Welzl.
Cestovatelské Curriculum Vitae
V pěti letech to začalo Králickým Sněžníkem, víc než výšlap si pamatuju záplavu brusinek. Potom postupně přes slovenské kopce a hory, rumunské Karpaty na severu a na západě, albánskou divočinu až do pětitisícovejch sedel Ladakhu.
Navštívené země
Většina Evropy, malej kousek Asie a ještě menší kousek Ameriky.
Cestovatelské sny a plány
Na jedno místo se nevracívám víc než jednou, ale Ladakh asi bude výjimka.
Zvláštní záliby během cestování
Jídlo. Skopové u Karima v Dillí. Čevap v Gusinje vedle holičství. Patsa marku u Čimi v Le. Brynza od rumunskejch bačů. Zelený fazolky v japonský restauraci na Manhattanu. Foie gras v kavárně u metra Pyrénées, Altpieschener Spezial Bier u Watzkeho….
Oblíbená historka z cest
Uprostřed Ladakhu s Utse, která se narodila v Dillí, ale už nějaký rok studuje na London School of Economics. V kontinentální Evropě nikdy nebyla. „Z Česka znám akorát jednu kapelu. Takoví experimentální jazzmani. Jak se sakra jmenujou?
Knop? Balzar? Viklický?
Ne, ne, maj ve jméně slovo plastic, je to takovej dlouhej název.
Plastic people of the Universe?
No jasně! Takovej výborněj kakofonickej jazz.
Významné expedice a projekty
Vzpomínky ladackých babiček a dědů. Významný budou, jestli se moji studenti z hor pustí do dalšího sbírání střípků paměti a budou zpovídat svoje prarodiče.
Autor
Spousty článků o všem možném pro noviny a časopisy, kterejma jsem od osmnácti prošla.
Osobní www stránky
Útržkovitej zápisník na www.babydriver.bloguje.cz
Osobní poznámka
Non, Je Ne Regrette Rien. U cest to platí hlavně.
