Padělané šampaňské mezi čaji aneb jak je to s Darjeelingem a nepálskými čaji

Padělané šampaňské mezi čaji aneb jak je to s Darjeelingem a nepálskými čaji

Darjeeling je když ne nejlepší, tak určitě nejznámější čaj na světě. Cena za něj je velká, a tak je jeho padělání lukrativní byznys. Chcete zkusit, jestli poznáte pravý od toho falšovaného? Zúčastněte se VÁNOC PRO NEPÁL!

Darjeeling jsem si vždycky představovala jako nesmírně romantické místo. Městečko uhnízděné na jednom z kopců v podhůří Himálaje, vonící santalem a znějící tóny sitáru. Shluk půvabných budov koloniální éry, utopený v zeleni čajovníkových plantáží. Ale kdepak! Už na autobusovém nádraží jsem pochopila, že Darjeeling je především indické město jako každé jiné. Na placu plném dopravních prostředků, lidí a smogu se pod nohama motají vypelichaná kuřata. Ze stánků s občerstvením jde cítit přepálený tuk a po tom úžasném čaji, který opěvuje celý svět, ani památky. Právě naopak!

Nejširší nabídku průvodců a map Nepálu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Chceš slavný darjeeling? Nehledej v Darjeelingu!

„Čaji! Čaji!“ vytrhne mě z rozčarování známé volání. Šlachovité pouliční obchodníčky s obřími kovovými konvemi plnými horkého moku potkáte v celé Indii. Doslova za pár drobných prodávají nápoj v keramických šálcích, které se po konzumaci vyhazují – jak jinak, než ledabyle rovnou pod nohy. Modernější čajovníci používají miniaturní plastové kelímky, a tak jen nahrávají tomu, že v Indii je čistý chodník jevem vzácným asi jako divoký slon v Česku. „Ale ano, dám si,“ přikývnu v očekávání lahodného darjeelingu – ostatně jaký jiný čaj by člověk v Darjeelingu čekal, že! Následuje rozčarování. Z umaštěné konve klouže do kelímku podivně hnědá tekutina – tradiční indický „chai“ podávaný s cukrem a mlékem, v němž je tuku míň než v našem mléce odstředěném. O původu čajových lístků, volně se vznášejících u dna, se mi ani nechce spekulovat.

Čaj, který běžně v Darjeelingu seženete, je nevalné kvality. Ten opravdu dobrý se prodá na každoroční burze v Kalkatě, především do zahraničí. Pro obyvatele a návštěvníky severní Indie zůstává zbytek – někdy doslova odpad, co vymetou z čajových továren. To však místním nebrání v tom, aby na čaji založily obrovský byznys: lístky pěkně zabalí a prodávají za nejvyšší možnou cenu. Sběračky čaje vybírají poplatek za fotografování a platit musíte i tehdy, když se chcete podívat do nějaké továrny na čaj. Darjeeling bez čaje by byl jako Paříž bez Eiffelovky. Nejenže sem láká turisty, ale hlavně poskytuje práci. Dvaapadesát tisíc lidí zde má trvalé zaměstnání spojené s výrobou čaje a dalších patnáct tisíc je najímáno sezónně. Přestože to nejsou záviděníhodné džoby, Darjeeling funguje.

Platí se hlavně za jméno

Darjeeling je přezdíván za „šampaňské mezi čaji“. Zatímco zapřísáhlí čajomilci se nenechají oblafnout a dobrý čaj rozeznají na sto honů, drtivá většina spotřebitelů považuje za známku kvality jednoduše značku „darjeeling“. Když si takový čaj koupíte u nás, ne vždy k vám dorazí lístky pocházející z tohoto distriktu. Podle BBC se pod značkou „darjeeling“ prodá ročně asi čtyřicet tisíc tun čaje, přitom zdejší plantáže produkují něco mezi devíti a desíti tunami. Jak to? Odpověď je nasnadě a rádi vám ji zodpoví všichni Nepálci obývající východní část Himálaje, roztroušení jak po indickém Darjeelingu, tak o kousek dál, už za hranicemi v Nepálu. „Jsem z Ilamu, to je v Nepálu. Taky pěstujeme čaj, ale není zdaleka tak slavný jako Darjeeling. Přitom je to jen přes kopec, nějakých čtyřicet kilometrů. Tamní čaj může mít klidně stejnou kvalitu, ale ve světě se o něj nikdo nepere. Tak ho chudí Nepálci prodávají do Darjeelingu, tam na něj obchodníci natisknou místní značky, a pak za něj inkasují zisky,“ spekuluje Binod, jeden z mých nepálských známých. Je to fakt. Tohle „padělání“ darjeelingu je v čajovém světě známá věc. Světem vládne právo silnějšího a je patrné, že v tomhle souboji Nepál toho silnějšího nehraje.

Ilam je obyčejné město třetího světa, byť na nepálské poměry docela vyspělé: prosté budovy, hubení lidé žijící o rýži a čočce, pár obchůdků, kde člověk sežene jen to nejnutnější, skromná nemocnice, rýžová políčka – a čaj. Zatím na nepálském čaji Indie vydělává. „Tamní plantážníci nemají žádný marketing a čaj prodávají do Indie i zbytku světa za velmi nízké ceny,“ říká K. S. David, manažer předního producenta indického čaje Goodricke Group. Avšak nemusí to trvat dlouho a nepálský čaj třeba dožene, ne-li zastíní slávu Darjeelingu. V současnosti nepálská vláda zvažuje privatizování čajovníkových plantáží na východu země, případně jejich pronájem soukromým manažerům. Jestli se tak stane, je dost pravděpodobné, že o nepálském čaji brzy uslyší širá veřejnost!

Zkušenosti čtenářů

Marek Strnad

Mysho,
držím Vám palce a fandím Vaší snaze pomoci nepálským dětem, ale o darjeelingském, sikkimském a nepálském čaji si doplňte znalosti. Třeba ze stránek Teamountain.cz
se dá pohodlně zjistit, že soukromé čajové zahrady v Nepálu jsou a mají se k světu.
Marek Strnad

Mysha

Marku, děkuji za držení palců, komentář i zajímavý odkaz. Já vím, že Nepál produkuje i kvalitní čaj, co se prodává draze… šlo mi o to vystihnout, že Darjeeling vydělává na značce a často právě na úkor Ilamu, resp. tamních obyvatel pracujících na plantážích.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí