HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Okolí Lago di Garda je Mekkou klasického lezení, ale i rájem na Zemi pro milovníky via-ferrat

Okolí Lago di Garda je Mekkou klasického lezení, ale i rájem na Zemi pro milovníky via-ferrat

Lago di Garda a jeho okolí je pomyslnou Mekkou lezení. Klasických skalních linií tu najdete bez nadsázky stovky, zároveň zde nešetřili železem ani na zajištěných cestách, via-ferratách. Většina těch, kteří ke Gardě přijíždějí s vidinou rozšíření své sbírky vylezených ferrat, má na seznamu efektivní Via dell‘ Amizia, nekonečnou Che Guevaru nebo úchvatně exponovanou Monte Albano.

Na rozlezení si naplánujte krátkou zajištěnou cestu Sentiero del Colodri. Pokud vyjedete brzo ráno z ČR, tak už odpoledne na ní můžete vyzkoušet cvakání vlastních karabin. Vede skalním masivem rovnou nad městečkem Arco a patří k těm nejjednodušším, které vůbec lze v celé oblasti vylézt. Vystartovat na ni můžete nalehko přímo z kempu pod ferratou. Udávaná obtížnost B/C je cítit až v závěrečném úseku, do té doby je to lidově řečeno „choďák“, na kterém si můžete otestovat, jestli to „ferratování“ bude vůbec něco pro vás. Nástup k prvním ocelovým lanům není příliš dlouhý, celkově vám tato zajištěná cesta zabere k vrcholovému kříži cca hodinku a půl. Návrat zpět do kempu bude ale rozhodně delší, vede krásnou kamennou cestou olivovými háji. A přes hlavní historické centrum Arca. Tam se rozhodně na cappuccino nebo pravou italskou pizzu krapet zdržíte. O lákavé nabídce outdoorových obchodů nemluvě.

Náročnější, ale velmi efektivní den můžete strávit v severozápadním cípu jezera. Zaparkujte v Riva del Garda. Nad městem se tyčí bílá strážní věž Bastione. Kdo chce proměřit počet svých dioptrií, ten ať nad věží, v skalní stěně lehce po pravé straně, začne pátrat po desítkách metrů kovových žebříků. Možná se někomu bude hodit, že je hned tak neuvidí. Mohl by získat závrať hned ráno, než vyrazíte. Zajištěná cesta Via dell‘ Amizia (někdy také označována pouze jako Amizia nebo také Cima S.A.T.) patří mezi zdejší absolutní klasiky a legendy zároveň.

Nástup na ferratu se může zdát někomu dlouhý (do kopce stoupáte poctivou hodinku a půl), samotná zajištěná cesta je ale z kategorie „technicky nenáročné, snadné a efektivní“. Poctivé B/C. Nemusíte se zde bát ani jako naprostí začátečníci. Nicméně i zdatní ferratisté budou spokojeni. Proč? Překonáte více než 200 výškových metrů po žebřících. A ty jsou dlouhé. Opravdu dlouhé! Zajištěná cesta je tak opravdu v některých místech extrémně vzdušná.

Nejvyšším bodem celé cesty je vrchol Cima S.A.T. (výška 1250 m). Kdo trpí závratěmi a strachem z hloubky, tak se tady může konečně v klidu vydýchat. Padla! Dejte si pišingr, vyfoťte si dechberoucí panoramata, zapište se do vrcholové knížky a můžete začít sestupovat. U vrcholové knížky si ještě nechejte veškerou výbavu na sobě, i prvních pár metrů cesty dolů se budete jistit. Jakmile ale dojdete na klasickou turistickou stezku, můžete veškeré nádobíčko schovat do batohu a začít počítat nekonečné serpentiny dolů do Rivy. Nespěchejte hned na ubytování, ale zajeďte se ještě vykoupat do jezera! To je přece při dovolené u Gardy pro každého povinnost!

Nejen na via-ferraty, ale třeba i na kolo můžete k oblíbenému a mnohokrát opěvovanému italskému jezeru Lago di Garda vyrazit s pohodovou cestovkou Kudrna. Oblast Lago di Garda nabízí řadu možností pro rozmanité sportovní a outdoorové aktivity.

Životním zážitkem může být pro mnohé Monte Albano, via-ferrata nad městečkem Mori. Parkování je k dispozici hned u silnice, pak přejdete pár ulic a začnete stoupat na pěkný piknikový plac. Už od silnice tušíte, kde se za chvíli začnete potit. Cesta má krásnou logickou linii a vede v kompaktní skále přímo nad Mori. Ačkoli byla nedávno nově přejištěna, přibylo více kramlí či žebříků, stále spadá do kategorie D, tedy kategorie těžkých zajištěných cest. Rozřazovacím sítem bývá pro mnohé hned prvních pár lezeckých metrů, které jsou technicky náročnější. Pak si sice lehce oddychnete, ale zadarmo tato cesta nikomu nic nedá. Těžší pasáže se střídají s těmi oddechovými, traverz s vertikálou. Poslední síly z vás vysaje závěrečný výšvih k lavičce. Tam si můžete oddychnout, poplácat se po rameni a sejít zpět do Mori. Samotný nástup pod stěnu zabere slabou půlhodinku, dvě hodiny budete ve stěně a další hodinku počítejte na sestup. Pokud jste vyrazili ráno, tak lehce po poledni máte hotovo a buď vyrážíte na cestu domů, nebo k jezeru za koupačkou a zmrzlinovým pohárem. Za odměnu.

Obecně jsou via-ferraty v okolí Lago di Garda dobře zajištěné (v posledních letech u několika z nich došlo k přejištění). Největším nebezpečím bývá pro lezce žhnoucí slunce. Výlet na Gardu za lezením a zajištěnými cestami si naplánujte na jaro nebo podzim. V létě se v skalních stěnách, na které praží slunce, upečete. Při samotném plánování konkrétní túry myslete na poctivý pitný režim. Pokud budete mít s sebou málo tekutin, hodně se natrápíte. Minimum by měly být opravdu 2,5 litru a i tak se vám snadno může stát, že sestupovat z ferrat už budete bez jediné kapky v lahvi.

Marie Lollok Klementová

Instruktorka rakouského Alpenvere­inu a horská průvodkyně s mezinárodní UIMLA licencí věnuje horám a outdooru svůj profesní i soukromý život. Pravidelně přednáší, vede odborné semináře a lektoruje na kurzech Českého spolku horských průvodců. Ráda se toulá s fotoaparátem na krku a s batohem na zádech po horách, pokud možno ve vertikálním směru. Píše lehce outdoorový blog www.devcezhor.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: