HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Obecné postřehy a fakta o Kosovu

Obecné postřehy a fakta o Kosovu

Dovolte abych Vám představil Kosovo, tak jak na mě působilo během našeho týdenního pobytu v létě 2008. A pokud Vás tyto postřehy zaujmou a budete si chtít přečíst víc a zároveň se podívat na další fotografie můžete tak učinit na mých webových stránkách http://www.matul.info. Příjemnou zábavu.

Měna

V Kosovu mají jen Eura, v Srbsku, Albánii a Makedonii Eura nemají, ale nikde neměli problém s jejich přijetím. Navíc vám vrací jen v jejich šušních v jistě, pro vás, výhodném kurzu… Furt ale lepši, než mít starost, aby člověk měl dost albánských, makedonských a vlastně všech místních šušňů… Za jedno euro jsem někdy 7. července dal 25 korun rovných českých 🙂 a teď, kdy píšu tento cestopis, ze jedno euro chtějí 23,50. Hmmm dobrý, fakt dobrý. Jen tak dál.

Ekonomická situace domorodců

Každý si spočítá, za kolik korun by dostal éček. Při průměrné mzdě 21000,- Kc to bude nějakých 840 éček v hrubém. Ale to je pro tentokrát jedno…. V Kosovu, je průměrná mzda kolem 250 až 300 éček. Takže rozdíl téměř tří násobný….

Bezpečnostní situace

Podstatná otázka. Hlavně když můj kamarád nedávno letěl na KFOR misi do Kosova… V sobotu před odjezdem jsem měl smíšené pocity. Hodil jsem se ale do pozice, že nic nečekám a všechno, co se bude blížit civilizaci, bude pro mě o to příjemnější. Bylo. Na přítomnost vojáků se samopaly, náhodných kontrol, obrněných transportérů a dalších militantních vychytávek si po dvou dnech zvyknete a pak už je berete jako samozřejmost. Fakt. Zdálo by se, že jsou tam úplně zbyteční. Mnooo, moc ale ne. V jejich mentalitě je pořád určitá nevraživost vůči Srbům a podle mého, stačí trošku a jejich ostrá povaha je povede zase do záhuby. Když se odmyslím vojáky, tak Kosovo je normální bussines stát. Výstavba nových domů v plném proudu, hospody, bary, shopping centra, vše jako u nás.

Obchody, hospody

Ve větších městech naleznete regulérní shoping centra. Čím je město menší, tím je to s velikosti obchodu horší a horší. Nicméně, v každé vesnici je nějaký shop, kde základní potraviny koupíte. Dzedziny jsou docela nahusto, narozdíl od Skandinávie, takže brutální zásoby piti není třeba vytvářet…Hospody, to jsou trošku jiná kategorie. V Gjilanu, cca 80-ti tisícovém městě, byly dvě opravdu luxusní. Když říkám luxusní, tak myslím fakt luxusní. Takové jsem snad ani v Hustých 🙂 ani v cele ČR neviděl. Vrchol luxusu. Chci tím říct, že si dost lidí nejspíš potrpí na brutální luxus za normální peníze. Lidi jsou především z řad těch, kteří před válkou emigrovali především do Švýcarska, Skandinávie…. Tito se v nových zemích chytli a v letním období se vrací zpět k rodinám. Kosovci jsou kafaři jako prase. Od toho se odvíjí celá řada kavárniček ve stejném standardu jako u nás. Jsou možná více open do ulice než u nás a mají tam báječné kafe. Kuuuurňa, jak já bych si ho dal….

Jídlo

Většina Kosovců jsou muslimové. Nikoliv ortodoxní (bez habitu, atd…), ale nebaští vepřové atd. Proto, když si dáte v Kosovu steak, bude v 95% případů hovězí. A dát si u nás hověz steak s hranolama, pivem a kafem tak vám 500,- nebude stačit… V Kosovu vám na opravdu dobrý oběd bude stačit částka do 10 Euro za celý oběd. Na přílohy si moc nepotrpí, takže pěknou hromadu hranolí, ryze…. nedostanete. Je to spíše jen tak na přízdobu. Dostanete ale větší množství zeleniny a hlavně výborné (takové nějaké rohlíkovo/bulkoidní) placky. Placky jsou ale čerstvě upečené, křupavé se sezamovým semínkem, teplé. Prostě k sežrání ale hlavně na dožraní :)….Jo a ještě něco k jejich národnímu jídlu. Zaprvé jsme okoštovali „pleskavicu“. Takový nějaký pomletý, fakt šťavnatý řízko/karbanatek bez trojobalu. Dělají to na pánvičce, na grilu… ale je to fakt šťavnaté. Dokonce i na svatbě jsme měli todle jídlo. A co se týče hodnocení, bylo to dobré, ale steak je steak. Další místní dobrotou byl burek. Z listového těsta uděláme aspoň metrové šulánky. Vevnitř bylo zapečené opět nějaké pomleté maso. Je to syté a na mé poměry vcelku mastné žrádýlko, ale chutné. Cena za jeden špalek vyšla na jedno éčko.

Kafe

Todle já žeru. Obrázek nebo Cahel mi tvrdili, ze Kosovci furt kalí kafe. Klidně 5 káv denně. Ooooo, tam se mi bude líbit, sem si říkal než jsme vyjeli. Líbilo a chutnalo. Vážení, jejich kafe „MAKIATO“ je něco dokonalého. Je to dostatečně slabé, takže jich za den bez problémů dostanete do sebe klidně i sedm… Jen nesmíte mít vedle sebe kámoše, kteři kafe nepijí a nechápou, že s každým makiatem prožíváte silný zážitek. Jsem si dokonce koupil jejich mletou kávu s tím, že si báječné makiato udělám doma. Chvilku jsem chodil jako mlsný pes kolem pytlů s kávovými zrnky a nevěděl, které si vzít. Nakonec jsem se rozhodl pro kombinaci dvou nejprodávanějších. A řeknu vám, je dobré ale MAKIATO to není!!!

Počasí

Vyjížděli jsme při nějakých luxusních 15 stupních kolem půlnoci. Při rozednění jsme byli někde na maďarsko-srbských hranicích a od té doby jsem s hrůzou začal sledovat narůstající teplotu. Těsně před Kosovskými hranicemi se zastavila na 37 stupních. Sem myslel, že zdechnu.

Češi v Kosovu, Albánii

V Kosovu maximálně žoldáci z řad našich profesionálů. V Albánii jsme potkali jednu fabku s obytným přívěsem s českou SPZkou.

Vozový park, cestování

Vozový park je plný extrémů. Vedle nejnovějších audin a bavoráku jezdí plechovky, co už mají svůj nejlepší i střední čas  za sebou. Vše souvisí s návštěvami exdomorodců, kteři se upíchli v zahraniči (Švýcarsko, Německo) a teď se ve svých vozech vydávají podívat za svými příbuznými. Dříve jezdili ve starých plečkách, které tam už nechali. Proto spousta plechovek má kosovskou espézetku, ale švýcarské nebo německé mezinárodní označení. Existují zde ale také zemědělské stroje a mezi tím vším ještě potkáte vojenská vozidla.

Příroda, krajina, stavební sloh

Vše bych přirovnal k Chorvatsku ve vnitrozemí. Mešity, spousta rozestavěných bara(c)ků a když už rozestavěných, tak bez fasády. Fasády mají všechny hospody a některé rodinné domy. Nepřítomnost fasád si vysvětluji stejným principem jako v Chorvatsku. Tam se za dostavěný barák považuje pouze takový, který má již hotovou fasádu a až z tohoto bara(c)ku teprve platíte daň z nemovitosti. Bez fasády se bara(c)ky považují za stavby a nemusíte odvádět daň….Měli jsme tu čest se podívat do útrob klasického sídliště a věřte, že bych ho přirovnal k Chánovu….

Cenová hladina

Cenová hladina je obecně pro našince přívětivá. Dle srovnávaček z našeho pobytu (červenec 08) a pracovního pobytu kámošů (únor 08) dochází ke zdražení v restauračních zařízeních. Dle mého, je pouze otázka času, kdy dojde i zde ke zdražení a už nebude pro nás levno. Jinak jsou tam levné i hadry, koupil jsem si zde i oblek a robkám domů nějaké zajisté pravé Gucci tílka:).

Dopravní značení

Normální civilní značení se míchá s vojenským. Toto značení vybudovali Amíci a u některých označení ani domorodci neví co znamenají.

Jazyková vybavenost domorodců

Lahůdka. Pokud jste anglicky mluvící, nemáte problém se domluvit. Přičítám to přítomnosti Amíků a jejich větší kupní síle. Pokud chceš obchodovat s Amíkama, musíš umět anglicky, aby sis sáhl na jejich peníze. Obchodovat chtějí všichni, takže jazyková vybavenost domorodců je slušná.

Kuřáci

Jsou prostě všude. Z cele patnáctičlenné partie domorodců, mezi kterýma jsme se pohybovali, jsem potkal snad dva až tři nekuřáky. Hulí všude. V autě, u kafeho, na cestě, na chodníku, doma…. Snad jen v obchodech nehulí.

A co potkáte na ulicích

Exotické kočky hraničící s kurvoidním stylem. Slušně šťavnaté. Obecně se ale ví, že se místní děvčata neumí oblíkat. Fakt kurvoidní styl. Zajímavé je, že jim tahle „nálada“ prý snad vydrží pouze do svatby. Pak,  jakoby mávnutím kouzelného proutku, děvčata nikam nechodí (ani do práce) a mají na starost rodinu. Je pravda, že většina místních chlapů, se kterýma jsme se stýkali byla ženatá, ale jejich robu jsme nikdy neviděli. Nikdy. Když jsme se ptali, proč děvčata nechodí do práce, tak je tam všichni považují za méně výkonné až pomalé, a proto nejsou zaměstnané. Když jsem se ptal jestli by byl problém, kdybych přijel se svou přítelkyní a ona se účastnila všech našich společných akcí, tak by to problém nebyl, ale svoje robky po svatbě do společnosti nevezmou. Pro našince zvláštní, nicméně respektuju jejich kulturu. Ze společných akciček, i oni teoreticky respektují naši kulturu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí