HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Nigérie má po volbách. Problémy zůstávají

Nigérie má po volbách. Problémy zůstávají

Kvůli povolebním násilnostem musely své domovy na severu Nigérie opustit desítky tisíc lidí. Hlášeny jsou stovky raněných a desítky mrtvých.

Samotné prezidentské volby se přitom v sobotu odbyly v relativně klidné atmosféře a zahraniční pozorovatelé je označili za svobodné a regulérní.

Tedy s přihlédnutím k nigerijským okolnostem. Co to znamená, si vysvětlíme vzápětí. Ale co tak dramatického se stalo mezi relativně klidnou sobotou a pondělkem, dnem, kdy propukly násilnosti? 

Z předběžných výsledků, zveřejněných právě v pondělí, vyplynulo, že dosavadní prezident Goodluck Jonathan zvítězil natolik přesvědčivě, že nebude zapotřebí druhé kolo. Už v pondělí se totiž uvádělo, že dostal více než dvacet pět procent voličských hlasů ve dvou třetinách nigerijských států (tedy ve dvaceti čtyřech z celkem šestatřiceti států). A volební komise ho oficiálně prohlásila vítězem voleb. Podle ní získal Goodluck Jonathan důvěru celkem 57 procent z celkem 74 milionů voličů – což i ve státech s méně komplikovaným prezidentským volebním mechanismem zajišťuje vítězství hned v prvním kole. 

Komise uvedla, že pro Jonathana hlasovalo 22,5 milionu voličů, zatímco pro druhého nejúspěšnějšího kandidáta, bývalého vojenského vládce země generála Muhammada Buhariho bezmála o polovinu méně, jen 12,2 milionu. Tak výrazný rozdíl zaráží. A co vypadá ještě podezřeleji, ve dvou nigerijských státech zvítězil Jonathan s více než 99 procenty hlasů. 

Nedivme se, že se začalo mluvit o volebních podvodech a že se nespokojenost šířila hlavně na severu země, který je muslimský – zatímco Jonathan reprezentuje křesťanský jih. 

V Nigérii je zvykem střídat po určitém období v čele státu muslima s křesťanem. A protože Jonathanův muslimský předchůdce své volební období nedokončil, během něho totiž zemřel, mělo hodně nigerijských muslimů pocit, že v čele státu by měl zůstat muslim. Myslelo si to i hodně lidí v Jonathanově vlastní Lidové demokratické straně, ale Jonathan od ní kandidaturu přesto dokázal získat. A zdá se nesporné, že dokázal i relativně férově vyhrát. Relativně proto, že výsledky jsou zjevně přece jen přibarveny v jeho prospěch. 

Poražený kandidát Buhari, který je muslimem ze severu, se zachoval obdivuhodně. Odmítl volby zpochybňovat ještě před oficiálním vyhlášením výsledků a od nepokojů se rázně distancoval. Zkritizoval pálení kostelů a zdůraznil, že co se na severu Nigérie děje, není možné obhajovat jako regionální, etnický či náboženský odpor. 

Ano, zdá se, že alespoň na některých místech a alespoň někteří lidé využili protesty proti hladkému vítězství Jonathana jako zástěrku pro činnost ryze kriminální. Tak třeba ve městě Kano pronikaly hloučky mladíků do soukromých domů, a tam se od movitějších spoluobčanů dožadovali peněz a zabavovali jim mobilní telefony. 

Čímž se od nigerijského problému číslo jedna, od demokracie, která má k západním standardům stále ještě daleko, dostáváme k další velké tamní svízeli: hospodářským a sociálním potížím. Nigérie má značné nerostné bohatství, je šestým největším vývozcem ropy. Mnoho Nigerijců však živoří pod hranicí chudoby (méně než 2 dolary na den). Nezaměstnanost je vysoká a výpadky elektřiny tak časté, že se staly jedním ze tří hlavních témat prezidentských voleb. Spolu s bojem proti korupci a větší osobní bezpečností. 

Podobné násilnosti, jaké země zažila v pondělí, jsou totiž v zemi dosti časté. Někdy mají náboženský charakter (muslimové napadají křesťany, a obráceně), jindy charakter etnický – a často se tím vším jen maskuje skutečný důvod bitek. Třeba boj o půdu. 

Bojuje se však i uvnitř náboženských komunit. Na severovýchodě před časem šířila teror radikální muslimská sekta Boko Haram, která mj. zavrhovala západní vzdělání a ubližovala souvěrcům, které považovala za neodpustitelně nábožensky vlažné. Na jihu, v deltě řeky Niger, se zase od mírumilovných křesťanů odloupli povstalci, kteří se zbraní v ruce bojují proti místním úřadům i proti centrální vládě. Dožadují se většího podílu na zisku z ropy, která se tu těží. Mají prostě pocit, že si centrální vláda bere nestydatě mnoho. Goodlucku Jonathanovi, rodákovi z nigerské delty, se v předchozích měsících podařilo domluvit s největší jižanskou povstaleckou skupinou, boje však přesto neutichly. 

Jenže přes všechny své třebas i oprávněné stížnosti se mají křesťané z jihu mnohem lépe než muslimové na severu. Ti jsou podstatně chudší, mají nižší vzdělání a hůře dostupnou lékařskou péči. 

Tím výčet nigerijských problémů zdaleka nekončí. Ale sluší se o zemi říci i něco uznalého. Se svými 160 miliony obyvatel je Nigérie regionální velmocí a je jedním z kandidátů na stálé členství v Radě bezpečnosti OSN – kdyby se tedy Rada opravdu rozšířila, zatím se o tom jen dlouze mluví. A ačkoli je nigerijská demokracie nedokonalá, dělá za tu krátkou dobu od konce 90. let, kdy v zemi skončila éra vojenských diktatur, zjevné pokroky. Důkaz? Při volbách v letech 2003 a 2007 bylo podvodů a násilností mnohem více než letos.

Autor: Milan Slezák

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí