NEKONEČNÁ SOUTĚŽ: Vymyslete příběh k této fotografii! SOUTĚŽ UKONČENA

NEKONEČNÁ SOUTĚŽ: Vymyslete příběh k této fotografii! SOUTĚŽ UKONČENA

  Jeli jsme docela dlouho tuniskou pouští, když jsme zastavili kdesi uprostřed ničeho a objevili jsme tohoto muže u studny. Tahal kyblíky vody a zpíval si. Napadá vás příběh k tomuto obrázku?

Moc jsme si s ním nerozuměli (prakticky vůbec), a tak jsme se na sebe jen usmívali. Koukali jsme na něj jako na zjevení a nějak jsme nedokázali přijít na to, co že to tady vlastně dělá. Otázka tohoto kola soutěže tedy zní: Jaký příběh se skrývá v této fotografii!

Výhercem je Tereza B.

O výhru se může přihlásit na mailu petra.greifova(@)hedvabnastezka.cz. Následně bude připravena k vyzvednutí v pražském nebo brněnském Klubu cestovatelů.

Zkušenosti čtenářů

Jaroslav

Příběh je jasný a neoddiskutovatelný: v převleku se skrývá major Zeman v díle Studna!

Tereza Landsmanová

Možná že tento muž zná příběh Malého prince. Možná že čeká na všechny letce, poutníky, snílky z celého světa, aby jim nabídl doušek vody s písní na rtech a zároveň jim dodal odvahy k dalšímu putování. Možná že sám osobně je pokračováním nejkrásnější pohádky, princovým pokračovatelem, jeho převtělením, opravdovým živým člověkem, jehož existenci potvrdil Antoine de Saint – Exupéry. A možná že je pouhým opatrovatelem pramene, bez jehož péče by zanikl. Možná že si pouze zajel pro obvyklou a tolik potřebnou zásobu vody.
Avšak je na místě slovo pouze…?

Petr

Tak tohle náhodou vím, je to můj děda 🙂 vyprávěl mi, že přišel zkontrolovat kolik je vody ve studni, naklonil se a v němém úžasu ze stavu hladiny otevřel ústatak neštastně, že mu z nich vypadly zlaté zuby :-)…už neměl radost z toho že je studna plná 🙂 bylo mu jasné, že musí všechnu vodu vykbelíkovat, když byla studna prázná tak mi zavolal a já jsem se mu pro ty zuby dolů spustil 🙂

Zdravím z Tuniska…

Anna

V předtuše blížící se zimy, jde muž zabalit studnu do připraveného hadru a tím ji uchránit před zamrznutím.

Jurek

Muž se připravoval na to, že až se k němu přiblíží jeho stádo velbloudů včetně jeho oblíbeného Zirhama, kteří se právě schovávali za dunou, tak je napojí. Zpíval si proto, protože se těšil až zase na velbloudech vyrazí na cestu k dalekému domovu, kde mu žena uvaří chutný Tajine. Inšaláh 🙂

Nela Chytilová

Další parný den, sako tíhne k písku, boty tají před očima, ale studnu chránit musím. Jsem přece její správce, stejně jako templářský rytíř musel chránit svatý grál, po staletí. Všechno živé na této vyprahlé poušti je závislé na vodě z této studny. Přišli lidé, přišli si pro vzácnou vodu pro pouštní grál. Musím jednat rychle, studnu přikrýt, protože jemný vítr začíná měnit písek v duny, blíží se písečná bouře…

Nela Chytilová

Další parný den, sako tíhne k písku, boty tají před očima, ale studnu chránit musím. Jsem přece její správce, stejně jako templářský rytíř musel chránit svatý grál, po staletí. Všechno živé na této vyprahlé poušti je závislé na vodě z této studny. Přišli lidé, přišli si pro vzácnou vodu pro pouštní grál. Musím jednat rychle, studnu přikrýt, protože jemný vítr začíná měnit písek v duny, blíží se písečná bouře…

Radim

McWalk.
Nabrat bahno, vytáhnout bahno, přecedit bahno přes sterilní hadru do plechové kádě a hotovo.
Jako polévka svěží 70stupňová voda s příchutí „hadra“ a jako dezert osvěžující kopeček z vlhkého písku na cucání.

Tereza B.

Ten příběh o tajemné kletbě se stal už před mnoha lety a už tehdy zde lišky dávaly dobrou noc. Vody v širém okolí bylo málo a jakékoli plýtvání bylo záhy potrestáno obdobím sucha a úmorného vedra. Tehdy si jeden malý chlapec umanul, že musí svoji vyvolenou něčím překvapit a ohromit ji čímsi, co její oko dosud nespatřilo a co by jí bylo hodno zároveň. Jal se tehdy vypěstovat svoji vlastní odrůdu růže, na jejíž péči a růst spotřeboval všechnu vodu určenou pro dobytek. Následkem této mladické nerozvážnosti chlapcova rodina přišla o jediný svůj zdroj bohatství a obživy a celou ves postihly vlivem horka rozsáhlé požáry. Na déšť se čekalo jak na smilování, ten však ne a ne přijít. V tom kdosi vykřikl: „Proklínám tě“!
To chlapcova vyvolená už nedokázala přihlížet utrpení místního lidu. Jako blesk z čistého nebe se z oblak začal valit déšť. Pršelo den, dva a déšť stále neustával. Všechny studny už byly naplněny po okraj, doslova přetékaly. Voda se rozlila po polích, zničila veškerou odrůdu a vyhnala místní obyvatele z jejich domovů. Chlapcova dívka se začala kát za svá slova a v tu ránu se proměnila v žábu a skočila na dno té nejhlubší studny. Mohl ji zachránit pouze ten, kdo najde dostatek síly a trpělivosti všechnu vodu z oné studny vybrat a uvážlivě s ní hospodařit. Chlapec neváhal ani chvíli, ale studna zdála se býti bezedná. A tak dnem i nocí tahal těžké kbelíky vody v naději, že uvidí dno a svou vyvolenou. Roky přešly, jaro střídalo zimu, období sucha se střídala s obdobím vláhy. Z chlapce se stal muž a z muže stařík stále čekající na svoji princeznu.

Slyšel svět něco tak podivného? A viděl to na vlastní oči? Proto až se onen stařík setká se skupinou nechápavých turistů, kteří na něj budou koukat jako na zjevení, od té chvíle kletba a jeho služba pomine a jeho duše najde klid. Celé roky zde tahal vědra vody, aniž by v pustině potkal živou duši, až byl konečně zachráněn. Vidě spásu na dohled, začal si vesele prozpěvovat a svojí milé posílá dolů bílé svatební roucho. Nevěříte? Jeďte tam znovu a vsaďte se, že už tam staříka u studny nenajdete!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: