HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Na fiestě San Fermines řádil i Hemingway

Na fiestě San Fermines řádil i Hemingway

Fiesta v baskické Pamploně je slavná především díky zběsilému běhu s býky ulicemi města. Jak ji ve stopách Ernesta Hemingwaye slavil náš autor?

„Fiesta opravdu začala. Trvala pak sedm dní a sedm nocí tance, pití a rámusu. Dály se věci, jaké se můžou stát jenom při fiestě. Nakonec člověku všechno připadalo docela nereálné a zdálo se, že nic nemůže mít žádné důsledky. Myslet během fiesty na důsledky se zdálo být naprosto nemístné.“

Ernest Hemingway, Fiesta

 

Býci a slavný román

Upovídaný řidič, který nás vezl posledních sto kilometrů naší cesty do baskické Pamplony, zastavuje poblíž historického centra a s přáním dobré zábavy se s námi loučí. Pak ještě dodá, abychom na sebe hlavně dávali pozor.

Konečně jsme tu. Je jedenáctého července a my jdeme k turistickým informacím na Plaza de San Francisco. Centrum téměř dvousettisícového města v těchto dnech žije jedinou věcí – fiestou San Fermines. Proslavily ji hlavně dvě věci – tradiční ranní běh býků do arény a Hemingwayův román Fiesta. Jde o týden nevázaného veselí, alkoholu, průvodů, tance a v neposlední řadě také býčích zápasů. I když řada lidí na proslulou corridu během svátku nakonec ani nezavítá.

V odpoledních hodinách ale Pamplona působí nezvykle ospale. Většina krámů je zavřená a výlohy zajištěné proti všem možným způsobům poškození. Zbývá jen pár bister nabízejících bagety, led a hlavně sangriu a další druhy nejlevnějšího alkoholu. V ulicích se potlouká jen pár turistů, jinak je všude víceméně ticho.

Nocleh na lavičce

S návštěvou San Fermines je dobré začít právě na Plaza de San Francisco. Kromě informační kanceláře je zde totiž také centrální úschovna zavazadel. Za cenu přibližně tří euro je zde možné na dvacet čtyři hodin nechat až tři batohy. Pokud nehodláte spát v některém z předražených a přeplněných hostelů (můžete být rádi, pokud seženete lůžko ve společném pokoji za 4O EUR), tak se návštěvě této instituce vyhnete asi stěží.

Na náměstí před úschovnou na lavičkách a zdupaných trávnících polehávají lidé nejrůznějšího ražení a snaží se dospat únavu z minulých dnů oslav. Bavím se s nějakými batůžkáři z Kanady a hned jsem varován, ať si dávám pozor na věci. Prý jim včera ukradli foťák. Podobné varování dostanu dříve či později od každého, s kým se dám do řeči.

Na večer svěřujeme veškerý svůj majetek úschovně a vyrážíme si projít centrum s dvaceti eury na dnešní noc v kapse, tajným přáním nepřijít během noclehu na lavičce v parku o boty a plánem zaujmout místo u trasy běhu býků co nejdříve.

Býčí zápasy

Večer začíná na San Fermines corridu, neboli býčími zápasy. Odpoledne lze ovšem sehnat jen lístky od překupníků. Jejich přirážky sice nedosahují stovek procent, ale stejně je lepší si počkat na oficiální předprodej. Ten probíhá vždy po skončení corridy (takže přibližně od půl deváté) a ráno okolo desáté. Je vždy možné zakoupit pouze lístky na nejbližší zápasy. Lístky na SOL (slunečná strana plazy) byla v roce 2OO7 21 EUR a na SOMBRE (do stínu) za 26 EUR.

Po skončení zápasů vychází průvod všech zúčastněných z
plazy de torros (arény pro býčí zápasy). Všichni jsou posílení a polití sangriou, zpívají a tancují. Pak už začíná nekonečný flám, při kterém se zapomíná na svět. Ulice jsou plné lidí v bílém oblečení s červenými šátky a šerpami, což jsou vlastně barvy celého San Fermines. Probíhají různé koncerty akce pod širým nebem a každou půlnoc je možné sledovat úchvatný ohňostroj.

Konec podívané

V noci se žije

To důležité ovšem probíhá uvnitř starého města. Jestliže San Fermines Pamplonu přes den paralyzuje, v noci město zábavě doslova patří. Ulicemi teče levné víno s kolou a nebavit se znamená téměř hřích. Při fiestě je dovoleno dělat téměř vše. Pokud se vám tedy zdá například jako dobrý nápad začít ve dvě v noci na náměstí hrát fotbal, proč ne. Když při tom rozbijete pár oken radnice, tak se nikdo ani moc zlobit nebude. Naštěstí Španělé většinou nebývají pod vlivem alkoholu příliš agresivní.

Vzhledem k omezené ubytovací kapacitě a přemrštěným cenám spí většina lidí jen tak v parku. Zde ovšem ztrpčují nocleh různí zlodějíčkové, kteří jsou kvůli kořisti schopni rozříznout spací pytel a vybrat vše cenné, teda kromě spáče. Téměř všechny zahraniční turisty, které jsme během fiesty potkali, dříve či později někdo okradl…

Jako správní Češi jsme na vyzráli tak, že spacáky zůstaly pěkně v úschovně (abychom nemuseli platit znova) a my noc překlepali na jakémsi výměníku tepla na Plaza de San Francisco. Ne, že by bylo zrovna teplo, ale vydržet se to dalo.

Ranní běh s býky

Kolem páté hodiny ranní už je dobré se začít přesouvat směrem k ulicím Santo Domingo, Mercaderes a Estafeta, kudy před rozběsněnými býky utíkají stovky odvážlivců. Celé představení startuje sice až v osm, ale místa s dobrým výhledem bývají brzy obsazená. Pokud se jen díváte, všechno trvá doslova zlomek okamžiku, takže se možná ani nenamáhejte s fotografováním (autor přiznává, že jeho aparát zůstal v úschovně, ale zároveň trvá na tom, že foto by stejně nevyšlo). Šestice býků pak hroznou rychlostí doslova proběhne červenobílým davem, který před nimi nadšeně uskakuje.

Pokud se rozhodnete běžet, tak si nezapomeňte obstarat dobré boty a pečlivě si vyberte, který úsek poběžíte. Předběhnout býka se vám totiž podaří jen těžko, takže po chvilce běhu plného adrenalinu budete muset tak jako tak uskočit stranou. Nejhladčeji vše probíhá na začátku, směrem k plaza de torros začíná provoz houstnout a s tím i úměrně přibývají úrazy. Těch je každý den několik, takže dávejte dobrý pozor.

Kolem desáté hodiny dopolední začíná prodej lístků, což je dobrá příležitost se nějakých zmocnit, ale bývá o ně rvačka, takže to chce trpělivost a postavit se do fronty hned po běhu.

Týden zvláštního režimu

Přes den pochodují centrem Pamplony různé červenobílé průvody tancujících lidí, ale jinak zde není moc co dělat. Za vidění stojí katedrála, jinak je většina pamětihodností uzavřena. Levné (relativně) potraviny lze koupit v obchodním domě El Cortés Inclés, jinak všude panují preciosos San Fermines. V internetové kavárně si připravte přibližně euro na čtvrt hodiny a i vše ostatní se zdražuje dvakrát až čtyřikrát.

Ještě před býčími zápasy jsem se zastavil ve slavné kavárně Iruňa, kterou Hemingway popsal těmito slovy: „Mramorové stolky a bílá proutěná křesla zmizely. Nahradily je litinové stolky a přísné skládací židle. Kavárna připomínala bitevní loď očesanou do boje ode všech zbytečností.“ Snad jen nábytek byl plastový, jinak popis sedl celkem dokonale. Mimo San Fermines ale bude zřejmě hezčí.

 Hemingwayovo Café Iruna

Šílenství zvané corrida

Býčí zápasy jsou zvláštní kapitolou celého svátku. Někteří je sice považují za týrání zvířat, ale většina Španělů corridu miluje. Jde doslova o společenskou událost, které se účastní celé rodiny s dětmi a všichni společně propadají davovému nadšení, jen co se přiblíží aréně.

Hlediště bývá nacpané k prasknutí a všichni při popíjení všudypřítomné sangrie sledují drama uprostřed arény. Jde o vrchol španělského folklóru, anebo také o barbarská jatka. Ať si každý vybere.

Docela mě ale překvapilo, že Španělům o dokonalé zabíjení býků vlastně až zas tak nejde. Chtějí se hlavně bavit, takže občas přestanou dění v aréně sledovat a místo toho se věnují polévání sousedů snagrií (čím jiným, že?), či házení ovoce do ostatních částí hlediště.  Je to třeba brát jako součást zábavy, oblečení smrdící od vína pak vyprat a hlavně nenechat si zkazit zážitek.

Většina lidí vychází ze stadionu v průvodu hlavní bránou a pak pokračuje ve flámování celou noc. Takhle to jde celý týden od rána do večera, od večera do rána. My už ovšem raději pokračujeme stopem ve stopách Hemingwayových hrdinů do přímořského San Sebastianu.

Zkušenosti čtenářů

Michal

Jo Milane clanek dobrej:)blo to tam vostry este ted cejtim tu atmosferu.

ExekutorLama

Misaku naprosto s tebou souhlasim takhle parit s lidna vsech narodnosti do nemoty to se kazdej den nepostastni

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: