Jméno a příjmení
Martin Pluhař
Na kolik se cítím
Fyzicky se cítím na svůj věk (r. 1975), duševně si připadám mladší (…zatím).
Oblíbené země
Všechny kde jsem byl, do všech bych se rád vracel, ale raději poznávám nové.
Na kterých místech se mi hodně líbilo
poušť Atacama (Chile), vesničky a hory v okolí Huarazu (Peru), město Salvador a pobřežní vesničky směrem na Caravelas (Brazílie), ostrov Don Khon na řece Mekong (Laos), vysočina Cameron a ostrovy Perhentian (Malajsie), NP Etosha, pohoří Naukluft, oblast Damaraland (Namibie), NP Chobe a delta Okavanga (Botswana), NP Cuc Phuong (Vietnam), vesnička Kong Lo (Laos)
Cesta, které si nejvíce vážím
Itálie (vč. Sicílie a Sardinie) a Rakousko, 1996, moje první nezávislá cesta, objevování a absolutní užívání svobody cestování, od té doby na zájezdy s cestovkami nejezdím.
Nejdelší cesta
Napříč Jižní Amerikou, 6 měsíců sám na cestě mezi brazilským Salvadorem, severním Peru a argentinským Buenos Aires.
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
Cestuji ze zvědavosti jak to vypadá jinde, rád poznávám přírodu, krajinu, města, domorodce, ostatní cestovatele a sám sebe.
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
Každý individuální cestovatel, obecně každý kdo sám něco dokázal.
Cestovatelské Curriculum Vitae
1996 a 1997, Itálie a Rakousko, první sólo cesty
intermezzo: několikrát východní Slovensko; Istrie a Dolomity z části na kole
2002, realizace 5 let starého nápadu – Thajsko, hlavně sever, přičichnutí k exotice a odhalení poměrů mimo Evropu mě přiměly k rozhodnutí dát výpověď a vydat se na delší cestu
2003, volba padla na Jižní Ameriku, koupil jsem letenku do Rio de Janeira na 18. červenec, návrat tipnul na duben 2004 z Buenos Aires, a vyrazil jsem. Světadíl jsem přejel z východu na západ a ze západu na východ, chtěl jsem i na jih, ale díky nešťastné náhodě jsem až do Ohňové země dorazit nemohl a už po 6 měsících (v lednu 2004) jsem se vrátil.
2004, měsíc v Thajsku, Laosu a Kambodži, JV Asii si nelze nezamilovat
2005, během pěti týdnů jsem projel jižní Thajsko a poloostrovní Malajsii
2006, přišla řada na jižní Afriku, prioritou byly národní parky, příroda a zvěř v Namibii a Botswaně
2008, skoro dva měsíce na cestě po Vietnamu, Laosu a Thajsku
Navštívené země
Evropa: Slovensko, Itálie, Rakousko, Chorvatsko, Monako
Asie: Thajsko, Laos, Kambodža, Malajsie, Vietnam
Jižní Amerika: Brazílie (RdJ, státy Bahia, Minas Gerais, Paraná), Paraguay (Ciudad del Este), Argentina (sever, BsAs), Chile (sever), Peru
Afrika: Namibie, Botswana, JAR (CT a západ), Zimbabwe (Victoria Falls)
Cestovatelské sny a plány
Sny nemám, jen reálné plány. Kdy a kam pojedu záleží jen na odvaze, zdraví, zkušenostech, financích a dalších proměnlivých okolnostech.
Zvláštní záliby během cestování
Cestování samo je záliba. Rád pozoruji ubíhající okolí, ať už jedu lokálkou v Českém ráji nebo na korbě stopnutého pickupu malajsijskou džunglí.
Na cestách hlavně fotím, co se týká lidí – pokud možno tak, aby nevěděli že jsou fotografováni, nemám rád pózování a falešné výrazy před objektivem.
Oblíbená historka z cest
V Kambodži nedaleko chrámu Angor Vat se mě asi osmiletá holčička prodávající pohledy anglicky ptala odkud jsem, ani jsem jí nechtěl odpovídat, stejně netuší ani že existuje Evropa, myslel jsem si, ale na její naléhání jsem odpověděl. Ona hned vyhrkla s perfektní výslovností „Ahój!“ a hned dodala, že to u nás znamená „Hello“ i „Goodbye“.
Autor
– pořádám vlastní výstavy fotografií, jedna proběhla i v thajském Bangkoku
– multimediální show Cikcak Jižní Amerikou
– článek a recenze pro fu SUUNTO
– články a rozhovory v novinách, časopisech a webech, rozhovory pro Český rozhlas
Osobní www stránky
www.MartinPluhar.cz
