HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Létající rakve

Létající rakve

… a taky nosaté opice, akvarijní rybky a „velkorysý“ sultán v Bruneji.

Létající rakve, tak říkají – podle zběsilé rychlosti a hezkého dřevěného obložení – motorovým člunům, které jako svižné taxíky brázdí vodní plochy Bandar Seri Begawanu, hlavního města sultanátu Brunej. Sultanátu s moc hodným sultánem, jak mi tvrdil jeden z taxíkářů. Sultán, kterému celá země prostě patří, totiž nechává své poddané parkovat zdarma. Má možná nějakou úchylku na parkoviště, protože doma má přes 200 nejluxusnějších vozů a to už musí být pořádný parking. Nejdelší dálnice v Bruneji má asi 20 km, do téhle malinké země by se spíše hodily národní parky, než autoparky.

Brunej

Na stromě nad řekou a mangrovníkovou spletí kořenů seděla nosatá opice, prý jsou vzácné. Seděla až úplně nahoře v koruně, kde listoví bylo řídké, pohodlně opřená zády o zužující se kmen a s nohami opřenými o dvě větve. „Takhle ony spí,“ řekl můj průvodce. Ale já věděl, že určitě nespala. Dívala se do dálky na západ slunce. Byl krásný večer a z korun stromů bylo jistě ještě lépe vidět oranžovo-růžové červánky. „Hú, húú,“ halekal průvodce ve snaze vzbudit opici, která nespala, a přimět ji, aby začala skákat ze stromu na strom, ale západ slunce byl krásný, tak proč si ho nechat kazit nějakým člověkem dole na řece?

Mnohé rybky, které obdivujeme v našich akvárijích, žijí právě v řekách Bruneje. Třeba oblíbený čichavec perleťový. Krásně barevné tělo mu v kalné vodě ale není moc platné, když ho nikdo nemůže obdivovat. Jeden lodník tvrdí, že čichavci jsou velmi hloupí, že jim často trvá měsíce, než si postaví své hnízdo z bublinek, do kterého pak nakladou jikry. Prý ho totiž někdy staví v tekoucí vodě a bublinka, kterou vypustí, hned odpluje. Jiný mě ale přesvědčoval, že se naopak velmi chytře naučili „opalovat si břicho“ a bránit se tak sběračům akvarijních rybek. Ty, co plavou břichem nahoru totiž nikdo nesbírá ani nejí. No, nevím, co z toho je pravda, nicméně v Bandar Seri Begawanu není moc jiných rozptýlení než takovéto úvahy.

Brunej

Brunej je zapomenutá země. Někteří tvrdí, že právem. Turisty tu moc neznají.

„Prosím Vás, kde je tady nějaký hotel?“ ptám se.
„Dáte si biriyani?“

„Máte, prosím, mapu?“ dotazuji se v Turistickém informačním centru.
„Mapu?? No to né.“

Na autobusáku.
„Kde se tady dá sehnat taxi?“
„Všichni taxíkáři mají schůzku na Dopravním úřadu“
Nevěřím. To bude asi nějaká finta, jak obrat cizince o peníze. Ale potom:
„Ale taxi by vás stálo 20 dolarů, tenhle autobus vás tam zaveze za jeden.“
Na turisty tady naštěstí opravdu ještě nejsou připraveni.

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Zkušenosti čtenářů

Václav Rybař

Tento příspěvek byl redakcí smazán jako spam.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí