HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Kouzlo poznávání – potápění v Keni

Kouzlo poznávání – potápění v Keni

Kam se pojedeme potápět příště? To je otázka, kterou si všichni často klademe a na kterou si nakonec, samozřejmě po poradě s naším buddym, musíme odpovědět sami.

Musím to ale upřesnit – jeďte do Keni, pokud nejste umanutí maximalisté jako jeden můj kamarád horolezec, který uznává jedině Himaláje, protože jsou prostě nejvyšší. Jiné hory ho zkrátka neberou a ohrnuje nad nimi nos. No, i když má jistě právo na svůj názor, já s ním nemohu souhlasit. Taky se necpu celý život jen uherákem, přesto že mi opravdu jede …
BUDDY zastává názor, že největší dobrodružství spočívá v poznávání nového! Svět je nedozírný, nesmírně mnohotvárný a rozmanitý! A stejně jako, při vší úctě k Himalájím, se nechci nechat připravit třeba o nižší, ale překrásné Dolomity, Alpy nebo třeba Krkonoše, toužím poznávat stále nové a nové vodní říše!

Jako každý potápěč jsem samozřejmě dobrodruh, coby dobrodruh prahnu po dobrodružství a jedním ze základních kamenů této kratochvíle je přece zmíněné objevování nového! Proto ani hory, ani vodní říše nedělím na lepší a horší, protože žádné lepší a horší zkrátka nejsou! Jsou prostě jen jiné a právě v poznávání této jejich nekonečné rozmanitosti spočívá ono vzrušující dobrodružství.

Potápění, KeňaPotápění, Keňa

Potápění, KeňaPotápění, Keňa

Potápění, KeňaPotápění, Keňa

Podmořský svět v Keni je prostě zase úplně jiný, než třeba v Tichomoří, v Jihočínském moři nebo v moři Rudém. Je jiná voda, dno, fauna i flóra, ale jiné je i podnebí a počasí, příroda a lidé a jejich způsob života. Inu, kouzlo poznávání!
Až pojedete do Keni, vřele doporučujeme podrobně se informovat o místních podmínkách, kdy a kam jet! Pokud vyberete správné období a místo, je dost pravděpodobné, že se budete potápět s velrybími žraloky a mantami, mimo sezónu to bude o dost horší. S tím je nutno počítat, ale ani tak se nudit nebudete.

Taky je nutno v sezóně počítat pod vodou s lehce sníženou viditelností, protože přítomnost oněch nenasytných obrů je podmíněna obdobím, kdy je zdejší moře plné planktonu, který sice spolehlivě tyto nádherné tvory přiláká před Vaše natěšená kukadla, ale k luxusní viditelnosti příliš nepřispívá … Ale nebojte se, velrybího žraloka pod vodou rozhodně nepřehlédnete, je to něco jako potkat autobus s ploutvemi!

S čím budete bezpochyby spokojeni nadmíru, bude domorodá část personálu potápěčských základen! Zejména ti z Vás, kteří po čase přivykli móresům jejich líných a nespolehlivých kolegů v Egyptu, budou přímo nadšeni. Místní ebenoví kluci s bělostným přátelským úsměvem o Vás budou pečovat, že si budete připadat jako v bavlnce. Všechno těžké Vám odnesou do lodi i zpět, se vším Vám bez řečí ochotně pomůžou a po ponoru Vám vymáchají výstroj ve sladké vodě.

Nedivte se, oni si práce na potápěčské základně nesmírně považují a dělají všechno pro to, aby si jí udrželi. Kdyby o ní totiž přišli, už by taky nemuseli nikdy žádnou jinou práci sehnat.

My jsme se potápěli konkrétně ve dvou potápěčských centrech: Peponi Divers a Diani Marine. Jde o dvě naprosto odlišné základny, ale se službami obou jsme byli velmi spokojeni.

PEPONI DIVERS – severně od Mombasy

V Peponi Divers se domluvíte anglicky a německy, francouzsky. Majitel Chris je Švýcar, který odešel od své přepravní firmy ve Švýcarsku před 8 lety do Keni. Základna je velmi pěkně situována, je jakoby zabudována přímo do pobřežního útesu cca. 10 m nad hladinou, a je z ní krásný výhled na moře. Základna je fakticky součástí velmi pěkného hotelu Bahari Beach. Chris zaměstnává okolo 6 Keňanů, kteří jsou velmi milí, pracovití, přátelští a úslužní. Každý z nich má okolo 2000 ponorů. Znají dobře lokality, za kterými se svými klienty jezdí, takže pokud sami přehlédnete odpočívající žraloky (jako my), upozorní vás na ně. Stejně tak jsou trpěliví jak s oblékáním a přípravou na ponor, tak pod hladinou, pokud chcete fotografovat. Absolutně se vám přizpůsobí tak, abyste byli spokojeni. Před prvním ponorem jdou s každým z vás do hotelového bazénu, kde proběhne otestování vašich znalostí. Teprve pak s vámi vyjedou na lokality. Během sezóny se dělají z lodi dva ponory. Na palubě je připravené ovoce v ceně ponoru pro každého účastníka, popř. i tekutiny. Na ponory s Peponi se můžete přihlásit telefonicky nebo e-mailem do základny den předem. Před hotel pro vás přijede auto Peponi a odveze vás na základnu. Nemusíte se sami handrkovat se svou bagáží k nim, což určitě usnadní život nám všem. Peponi jsou schopni vám zajistit i ubytování a přijedou pro vás gratis i na letiště do Mombasy. Na základně je možné si vypůjčit kompletní potápěčské vybavení pro 12 lidí. Potápění z lodi, personál a jeho služby vynikající, ceny průměrné (pro Keňu).
www.peponidivers.ch

Potápění, KeňaPotápění, Keňa

Národní rezervace a mořský park Mombasa

Mombasa, ostrov, který se nachází při pobřeží Keni, tvoří nádherný korálový útes.
Lokality pro potápěče se nacházejí v severní části Mombasy, u zálivu Mtwapa, a dále pokračují směrem na jih až, až k Likoni. Celá tato plocha se jmenuje Národní rezervace a mořský park Mombasa. Chráněná krajina byla vymezena a oficiálně vyhlášena keňskou vládou v roce 1986. Zatímco Mombaský mořský park najdete pouze na ploše 6,5 km2, Národní rezervace má téměř 124 km2. Obě chráněné oblasti uchovávají původní krásy především díky kontrole a snaze keňských ochranářů (Kenya Wildlife Service). Za vstup do tohoto chráněného území platíte na osobu a den 10 USD. Hloubka pro potápění je v široké škále rozpětí, od 7 až do 300 metrů pod hladinou. Útesy jsou zde nejrůznějších tvarů; např. mnohobarevné korálové závěsy a obrovité korály se pozvolna mění v měkké písčité dno.

DIANI MARINE – jižně od Mombasy

Potápění, KeňaPotápění, Keňa

Diani Marine je luxusní potápěčská vesnička, pro náročnou klientelu a vysoká úroveň nabízených služeb tomu odpovídá. Domluvíte se anglicky a německy, dokonce i česky. Přítelkyně německého majitele základny Thomase je Češka – Sylva – ze Znojma a moc ráda si s Vámi popovídá ve své mateřštině. Černý personál sice také umí česky, ale jen „ahoj“ a „děkuji“.
Tato základna je naprosto odlišná od severní základny Peponi. A v čem? Ve všem. Majitel vesničky – Thomas – tu žije již 25 let. Celá potápěčská vesnička leží na vlastním odděleném pozemku, kde Thomas nechal postavit nádherné 4 africké vily, osobitého stylu a la safari, ale s evropskou úrovní vybavení. Thomas sám postavil už tři lodě, na kterých se jezdí za ponory. Největší Maisha pojme až 35 potápěčů, menší Nakiya a Natalie 14 potápěčů. Diani Marine, jak se jmenuje „Thomasova zem“ má vlastní čerpací stanici a nechávají si dělat i štítky se svým názvem Diani Marine na balenou vodu. Ve vesnici je i řezbářská a truhlářská dílna, kde se vyrábí nábytek a doplňky do vil a místností pro návštěvníky. Kromě luxusních vil je tu možnost ubytování i v centru základny, kde je 10 standardních pokojů, nebo ve velkém „safari stanu“. Thomas zaměstnává přes 30 Keňanů po celý rok. Thomas dokonce odkoupil i starou loď, kterou nechal potopit a na dnešní vrak se můžete podívat pouze s Diani Marine. Na základně je zdarma celodenní připojení k Internetu.

Ale protože nejen potápěním živ je potápěč, je zde (vedle nádherné přírody a nekonečných bělostných pláží) celá řada dalších dobrých důvodů, proč se do exotické Keni vyplatí trmácet.

MAGICKÁ KEŇA

Chcete dosáhnout naprosté životní spokojenosti? Jeďte do Keni! Zdá se Vám, že vyděláváte málo peněz, že nemáte dostatečně velký a luxusně vybavený byt, že Vaše auto již dávno nezáří novotou, že zrovna nemáte na nový kabát? Připadáte si chudý? Pusťte to z hlavy a jeďte do Keni! Po pár hodinách v Mombase pochopíte, že jste vlastně boháč, že si žijete jak to pověstné prase v žitě! Budete, stejně jako já, jen nevěřícně zírat, jak propastný rozdíl je mezi Vámi a typickým Keňanem. Jak je také možné žít.
Typický Keňan je totiž úplně, ale fakt úplně černý! Pochopitelně nemám na mysli barvu jeho kůže, ale trvalý stav jeho finanční situace. Nemá prostě nic! Náš typický Keňan žije na břehu překrásného tropického moře, na pláži, která je mu pracovištěm, jídelnou, obývacím pokojem, ložnicí, koupelnou a s prominutím i toaletou. Má jedny kalhoty, jedno tričko, na nohou jedny starší „Adidasky“, které mu při odjezdu daroval některý turista , nebo je prostě bos. (Zhusta se nosí i cosi jako sandály, kterým jsme obdivně říkali „Mišelinky“ – prostě šikovně přiříznuté části pneumatiky z motocyklu, přivázané k noze provázky – to nekecám!). Něco jako dům nebo byt podle našich představ většinou nemá, přespává buď v chýši z klacků a trávy, nebo přímo na pláži. Inu, tropy…
Vstává za rozbřesku a upaluje na břeh, kde se snaží najít pár pěkných mušlí, které se pak bude celý den snažit prodat za pár drobných Vám, neskonale bohatému bílému turistovi z jakési mrňavé exotické zemičky kdesi v Evropě, který si může dovolit ten nepředstavitelný luxus – bydlet v hotelu a třikrát denně se dosyta nabaštit.
Pokud koupíte, bude mít hezký den, protože bude mít co jíst. To se pak vypraví do „restaurace“ pro „bíčbojs“, což je chýše na kraji buše za krajnicí nevalné asfaltky za hotelem. Tam si za Vaše peníze koupí od domorodé kuchařky misku fazolí, uvařených v očouzeném kotli v dešťové vodě na otevřeném ohništi a spolu se spoustou dalších stejných hochů z pláže se nají. Nespěchá, jí pomalu a jídlo si užívá a vychutnává, protože ví, že nic jiného už do večera velmi pravděpodobně nesežene. A ostatně spěchat taky není kam. A tak plyne život, den za dnem, rok za rokem…
Ještě víc Vás ale překvapí, že typický Keňan je veselý, družný a přátelský člověk, který se rád směje, baví s přáteli a i ve své neuvěřitelné chudobě dokáže být šťastný. Nakonec mu budete skoro závidět.

Potápění, KeňaPotápění, Keňa

Když se s ním seznámíte tak zjistíte, že vás, navzdory své chudobě, ve spoustě věcí převyšuje. Náš zhruba dvacetiletý místní průvodce například uměl mimo rodného jazyka velmi slušně anglicky, německy a francouzsky, což já o sobě rozhodně tvrdit nemohu, a byl obdivuhodně pohybově nadaný, protože na přání kdykoli vystřihnul salto nazad bez rozcvičení. Připadal jsem si před ním jako nemehlo přes hlavu i přes tělo…
Typický Keňan je poctivý, nekrade a co slíbí, to splní. Civilizace ho ještě nestačila „zcivilizovat“. Například jsem si zapomněl cca 700 km od Mombasy na safari na pultu v recepci drahou rychlonabíječku baterií k foťáku. V duchu se s ní rozloučil, jen zkusmo požádal řidiče, který tam jezdil, aby se na ní zeptal. Za dva dny se vrátil, nabíječku mi přivezl a nic za to nechtěl. Jak by to asi dopadlo v Česku?
Naprosto fantastický je typický Keňan – dítě. Děti jsou tam prostě nádherné, a to nejen tím, že mají krásně stavěná těla, velké vnímavé oči a když se smějí (a smějí se pořád) ukáží Vám hezké bílé zuby. Jsou přátelské, otevřené, všechno je zajímá a přímo prahnou po všem novém. Rády se učí, touží po poznání, po vzdělání. Mimo program cestovky jsme soukromě navštívili blízkou vesnici a podívali jsme se i do školy. To jsou neuvěřitelné zážitky, kdo neuvidí sám, vskutku neuvěří.
Škola je neomítnutá budova z betonových tvárnic, otvory pro okna a dveře nejsou vybaveny obvyklou výplní. Uvnitř je podlaha jen z udupané hlíny, na ní primitivní lavice z nehoblovaných prkýnek. Stolky nejsou, děti píší na kolenou, pokud mají čím, propisku nemá zdaleka každý. Tabuli nahrazuje kus ploché břidlice, když se něco napíše, musí to co nejdéle sloužit, křídou se musí úzkostlivě šetřit. Učitelé jsou světci, své povolání jsou nuceni považovat za cosi mezi životním posláním a koníčkem, placeni jsou prachmizerně. Učebnici má obvykle jen učitel, děti nemají na sešit, píše se na co se dá. Hrozná, nepředstavitelná bída. Těžko uvěřit, že z takové školy vycházejí děti, které nejenže umí číst a psát a mají slušné základní vzdělání, ony obvykle ještě umí velmi slušně dva světové jazyky…
Bydlí se v mrňavých chatrčích, postavených výhradně z materiálu, který matka příroda dává zadarmo (jestli hodláte v Keni podnikat a živit se prodejem stavebnin, umřete hlady). Obydlí o rozměrech většího kozího chlívku slouží bydlení celé velké rodiny. A rodiny opravdu velké jsou, ostatně čím se chcete doma večer bavit, když je tma …
Staví se jednoduše. To se prostě nalámou asi dvoumetrové pruty, zapíchají se ve dvou řadách do hlíny ve tvaru obdélníku a podélně se spojí dalšími pruty. Vše se sváže trávou a vyplní hlínou smíchanou s řezankou. Střecha je ze slámy, v lepším případě ze starého plechu, igelitu, atp. Okenní a dveřní otvory zejí. Při odchodu se zamyká tak, že přes dveře se dají křížem dva klacky.
No a Vy procházíte touto vesnicí, která před tisíci lety jistě vypadala prakticky stejně (až na ten igelit, samozřejmě), koukáte jak blondýna na rovnici a do duše se Vám vkrádají dvě radosti. První je, že jste tady (něco takového jen tak neuvidíte) a druhá je, že jste tady jen na návštěvě. Žít by tady našinec zcela určitě nechtěl.
Navzdory tomu všemu (a to jsem popsal jen nepatrný zlomek naprosto ojedinělých zážitků) jsou Keňané kupodivu opravdu (musím to pořád opakovat) krásní, veselí, přátelští lidé a možná jsou v životě spokojenější než my. Velmi, velmi poučné a zamyšleníhodné pro nás, věčné brblaly z české kotlinky!
Ze zkušenosti vím, že když pojede na stejné místo kupa různých lidí, každý si přiveze jiný zážitek, zkušenosti i nálady. Takže nemohu nikomu garantovat, že bude Afrikou a Keňou obzvlášť tak nadšený jako my a přiveze si jen samé krásné zážitky, ale i přesto mi to nedá Vám neříct:“Jeďte do Keni“!

Vyšlo také v časopise Buddy Potápěč www.buddymag.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí