Zdravím,
pokud se dostanete do venezuely nenechte si ujít tuto jeskyni. Jde o největší křemencovou jeskyni na světě hrající všemi barvami ve stěně nejrozlehlejší stolové hory světa. Trek je středně náročný, cestou k jeskyni uvidíte i Salto Angel, nejvyšší vodopád světa.
http://www.venezuelanadlani.cz/?p=3502
Obávám se, že to je přesně příklad lidí, kteří by měli cestovat raději s cestovkou.
Porad premyslim, co vsichni minite tou vyskovou nemoci. Ja sam nejsem zadny atlet,ani moc mlady, ale jedine cim jsem byl postizen v La Paz bylo, ze se mi prvni den hure slapalo do strmych ulic. Potom jsem jeste v Potosi zkousel vystoupit na Cerro Rico a tam to same, jenom jsem musel casteji odpocivat. U jinych turistu jsem si take nevsiml nejakych potizi.
Surinam letos zavedl zjednodušený vízový režim nejen pro občany České republiky. Nemusíme si již zařizovat vízum, stačí vstoupit na území Surinamu s turistickou kartou. Obdobně jako do Dominikánské republiky. Kartu lze koupit na konzulátu v Amsterodamu nebo na letišti Schipol (2 hodiny před odletem pravidelné linky SLM či KLM do Paramariba) za 20 € a nebo na letišti v Paramaribu po příletu za 25 $.
http://www.consulaatsuriname.nl/index.php?option=com_content&view=article&id=151&Itemid=77&lang=english
Ahoj, pokud máš na mysli trek, tak Ekvádor je reálné přejít od Cuency směrem na sever až ke kolumbijským hranicím po východním hřebenu. Slušné ale staré mapy seženeš v Quito. Problémy budeš mít určitě v NP Sangai, kde se dá snadno zabloudit a především v NP Llanganates (tam navíc pro jeho severní část neseženeš mapu). Pokud tam není čerstvě prosekaná cesta (pravděpodobně ano, teď tam občas chodí turisti), tak jedině s průvodcem...
Co se týká Kolumbie, tam se dá jít pár delších treků např. San Agustín - Silvia přes sopku Puracé, ale měl bys jít s místními, protože tam často odpočívají partizáni.
Při toulání se mimo turistická území dávej pozor na miny (místní o nich vědí). V Ekvádoru jsou na jihu u hranic s Peru a v Kolumbii na spoustě míst.
Ahoj, ten Choro trail je jen malá část přechodu And. Na druhou stranu do měst Putre či Arica je to několikanásobně dál :-) Oblast u hranic tam je moc krásná, třeba jezero Chungará se sopkou Parinacota a dalšími nebo i bolívijská strana. Přejet k hranici se ale musí autobusem.
Do Coroica je to od konce treku ještě daleko po silnici nejdřív dolů a pak dost nahoru. Pokud Tě někdo nevezme stopem, může být problém se tam dostat, protože mikrobusy přijíždějí z La Pazu plné.
To vypadá velmi pěkně. Šli jste to sami nebo s doprovodem? Jak je to drahé?
Inca Trail mi připadá dnes pasé, šli jsme to v roce 97 krásně na vlastní pěst za 17USD. Dnes mi to připadá jak cirkus a po osmi letech jsem jel s jinou partou raději rovnou vlakem ještě přímo z Cuzca. Po zrušení tamních úvratí to taky přišlo o dost poezie.. Ale MP jsem slíbil někdy manželce, tak se ptám:-)
Já si rezervoval tento trek přes agenturu https://tiqets.tp.st/7B68QPsy
Určitě jeďte tak, abyste přenocovali v Aqua Caliente. A ráno vyražte tak v půl šesté, budete kolem osmé nahoře na MP. Tam určitě je zapotřebí setrvat celý den až do zavírací hodiny, tj. do 17 hodin. Mezitím můžete vylézt na horu vpravo 3100 m a pak jít ještě kolem budky na druhou menší horu za horní plošinou MP. Tam a zpět trvá cesta asi 3 hodiny, nejpozději se tam můžete vydat ve 14.00 hodin, pak vás už nepustí.
Nejlevnější je koupit si jízdenku sami v Cuzku, tzn. jít ulicí Calle de Soll asi 1-2 km stále rovně dolů až na nádraží, vzíti si s sebou pas a tam přímo si koupit jízdenku na vlak na druhý den z Ollantaytamba do AC. Do Ollantaytambo se dostaneš autobusem z Cuzca, ulice Pavos (kolem kláštera), druhé stanoviště za 10 solů, snad si to dobře pamatuji. Pozor. V AC na náměstí v informacích si musíš koupit vstupenku na Machu Pikchu, tehdy stála asi 127 solů. Nazpět do Ollanta ti jede vlak snad kolem 22.00 hodin v noci, jako poslední. Autobus do Cuzka pak navazuje. Tam se vrátíš asi kolem druhé hodiny ranní. ivana
Reference – 7days jungel experience Yarda Gruss
Při naší cestě v Peru jsme s Mirkem chtěli navštívit Amazonii, hledali jsme možnosti lodžií na internetu, až jsme narazili na Yardu, který nabízel různé druhy pobytů u sebe v lodžii San Pedro. Na základě nabízeného programu jsme si nakonec vybrali 7denní expedici v ceně 450 USD za osobu s místním průvodcem Ernestem. Proběhla lehce zmatečná výměna několika emailu, poté převod peněz na Yarduv účet, při kterém jsme narazili na problém. Z účtu jsem odeslala 900 USD, v dobré víře, že cena je konečná. Nicméně se Yarda ozval s tím, že na účet obdržel pouze 850 USD a že máme doplatit zbylou částku. Vysvětlení bylo takové, že mu banka strhla poplatek za transakci, což neodpovídalo, protože z mého účtu bylo strhnuto 90 CZK. A tak jsme zbytek doplatili na místě. Yardova lodžie čítá 3 přístřešky ze dřeva a listí, spí se ve stanu, vaří na ohni, myje v potoce. Pobyt maximálně znepříjemňují, vzdor repelentům, všudypřítomné mraky komárů. Jakékoliv činnosti jsou značně omezené, neustále jste pod atakem. V okolí se nevyskytuje velké množství zvířat a ta která tam jsou, nejsou vidět. 30 minut chůze od tábořistě se nachází „indiánská vesnice“ – rozuměj plně civilizovaná vesnice s eletrospotřebči, generátory, žádní autentičtí původní obyvatelé. Podnikali jsme procházky po okolních vesnicích, které vypadají všechny stejně (náves, řeka, škola, obchod apod.). Co se pralesa týka, tak jsme podnikli pár vycházek do primárního porostu, který se pouhým okem od sekundárního moc neliší, bohužel až na pár informací jsme od Ernesta žádné průvodcování neobdrželi. Programu, uvedeného na wwstránkach, jsme se nedrželi. Předposlední den jsem se rozhodla absolvovat Ayahuasca rituál, který stál 150 USD. Ernesto tvrdil, že peníze nejdříve musím předat jemu a on je předá šamanovi.. ptám se proč..? Za mých 150 USD se ceremoniálu zúčastnili i Ernesto a jeho bratr. Podrobnější vysvětlení ohledně průběhu rituálu se mi nedostalo.
4.den došlo ke zmatku z Yardovy strany, který volal Ernestovi, že je to náš poslední den a že pokud chceme zůstat déle, musíme si pobyt zaplatit. To se nakonec objasnilo, nicmeně jednu noc jsme nad ramec programu přetáhli a zaplatili za ni 35 SOL/os. Poslední den volal Yarda Ernestovi a co ho jediné zajímalo, bylo to, zda jsme opravdu těchto 35 SOL zaplatili. Ernesto mu nabízel, že se mnou muže mluvit (byla jsem vedle něho), ale Yarda o to nestál (už jsme
pro něj nebyli jako zákazníci zajímaví?). Jeden den jsme strávili v Iquitosu, kde v původním plánu byla prohlídka města (Železný dům, Belem, čarodějnický market). K Železnému domu nám Ernesto žádné informace kromě jména nesdělil, na trh, kam se musí jít ráno, jsme přišli odpoledne, kde nás čekaly již pouze odpadky a smrad a čarodějnický trh jsme minuli.
Co se nam líbilo:
exceletní byla strava (snídaně, oběd,večeře), snaha Ernesta zachránit, co se dalo( i když evidentně s průvodcováním velké zkušenosti neměl), jízda na kanoi po řece, pozorování delfínů, chytání ryb.
Sumasumárum musím říci, že tento pobyt neodpovídal našim výdajům ani představám, připomínal spíše skautský tábor u Berounky v období množení komárů.
Nemáme zkušenosti s jinými pobyty nabízenými ostatními agenturami, ale co jsme hovořili s turisty, tak se jim jejich pobyt v Amazonii zamlouval. Toto hodnocení píšeme proto, že při vyhledávání informací o možnostech výletů do džungle jsme u Yardy nenašli žádné reference.
Moki a Mirek
Absolvovali jsme nezapomenutelný,super trek peruánskou Amazonií díky tomuto zkušenému, důvěryhodnému průvodci:
PERCY ICOMENA,Diego De Almagro 555 Punchana, IQUITOS, PERU mail: [email protected]
webside:www.Amazonexplorer.com
tel:094 67 06 38 Vřele doporučuji!!