Jižní Amerika

Asi se v lokátorech moc nevyznáš :D mám na mysli MescueMe PLB, využívá vojenské družice a během pár minut tě lokalizují kdekoliv na světě a vyšlou k tobě pomoc

"Vzhledem k místním bezpečnostním poměrům, jak mnozí varují- na jihu Chile nestopovat"
Cože? To je nejbezpečnější část z celé Jižní Ameriky (Chile jako stát snad kromě Valparaisa a chilská Patagonie obzvlášť) a jedna z nejbezpečnějších lokalit na světě. Stopovat bych tam ale nedoporučoval, protože jezdí jen minimum aut (zatímco zájemců o stop by bylo více) a na Carretera Austral ani místní nechtějí turisty brát (hlavně ne Izraelce). Mezi Punta Arenas a Puerto Natales by neměl být problém, ale tam se na rozdíl od Carretery Austral snadno sežene lístek na autobus.
V Limě je opravdu lepší do některých částí nechodit, případně jen s minimem peněz a bez viditelného foťáku. Mobilní signál na horách samozřejmě není, ale to je stejné téměř všude mimo Evropu.
V lokátorech se opravdu nevyznám, ale mám obavy, že jsi velmi naivní, co se týče rychlé pomoci, i kdyby o tobě věděl díky lokátoru celý svět. Popíšu ti můj zážitek. Přestože je Chile nejvyspělejší země Jižní Ameriky a Torres del Paine nejnavštěvovanější národní park jihu kontinentu (nemluvě o jiných zemích a jiných odlehlejších oblastech) trval tam odvoz vrtulníkem asi 4 dny od oznámení vážného úrazu obličeje asi 60-leté Holanďanky koncem prosince 2011. Spadla mezi balvany nedaleko od kempu Los Perros severně od sedla na okruhu v pouhých 500 m n.m. na obličej tak blbě, že ji ještě přitlačil batoh. V kempu je výběrčí peněz s vysílačkou, takže o pomoc bylo požádáno rychle, ale vrtulník tam přiletět nemohl kvůli silnému větru, který je v Patagonii téměř celé léto. Čekala ve stanu - naštěstí aspoň s doktorem, který byl zrovna na treku. 3. den ji svezli do údolí do refugia Dickson (kde je přistání vrtulníku snadnější) na oslíku, kterému nějaký čas trvalo, než pro ni vůbec došel. 4. den mimořádně nefoukal vítr a vrtulník ji ráno odvezl. I kdyby nefoukal silný vítr, sehnat vrtulník není snadné. Přiletěl policejní z poměrně vzdáleného města Punta Arenas, vrtulníky RZP v Patagonii asi ani nejsou.

Ahoj, chystame se se dvema kamarady na vylet do Chile a Argentiny 28.10. - 20.11, cili na 3 tydny a bohuzel nam vypadnul jeden partak, tak za nej hledame nahradu. Letenky uz mame koupene z Berlina za cca 18 000/os, ale ty ceny jsou relativne stabilni, takze by nemel byt problem jednu dokoupit. Priletime do Santiaga kde budeme dva dny (+ jednodenni vylet do Valparaisa), pak preletime na sever do Calama kde stravime necely tyden a Atacame a pote preletime pres Santiago na jih do Punta Arenas. Jak na severu tak na jihu si budeme pujcovat auto a budeme jezdit po tech nejhezcich destinacich v Atacame a v Patagonii. Kdybyste nekdo mel zajem se k nam pridat, piste :-) Jinak jsme z Prahy, takze pokud nejste z daleka, neni problem si domluvit osobni schuzku ;-) Zdravim, Ivet

Zrovna tento rok jsme se vrátili z Peru. Popravdě jedno z největších dilema pro nás bylo, zda jet na ostrov Taquile nebo jet přímo do Bolívie a navštívit ostrov Isla de Sol. Bavil jsem se s lidma, kteří tam žijí a hledal plno rad na internetu a bylo mi řečeno, že Taquile bude zajímavější, takže jsme tam jeli a obětovali jedno razítko do pasu :) Náš cestopis a pár tipů do Peru přikládám zde: http://www.ara.cz/peru/clanky-a-cestopisy/2-tydny-v-peru nebo přímo na stránce Peru. Věřím, že to může pomoc pár lidem s plánováním cesty. Ostrovy Uros určitě ale nevynechat.. jeden z nejlepších zážitku!

Proč jste mi smazali příspěvek s dotazem na výskyt mořského koníka v jezeře Titicaca?

Hledám spřízněnou duši na třítýdenní toulání. Náměty mám. Pište na [email protected]

Víc asi nestihneme. Máme na to 18 dní. A můžete mi, prosím, doporučit autobusovou společnost, se kterou se dostanu od vodopádů do Buenos Aires?

Za 18 dní toho stihnete víc, ale to je vaše věc. Autobusových společností je více a asi nejsou velké rozdíly. Já jel s Rio Uruguay (tehdy u nich třída cama za cenu semicama a i ta je pohodlnější než naše autobusy) a můžu doporučit. Jízdní řády jsou tady (nádraží v Buenos Aires je Retiro):
http://www.plataforma10.com/ar/en/bus-tickets

Na Havaji jsem byl taky v březnu, ale to tam má voda asi 24°C.
http://www.seatemperature.org/north-america/united-states/honolulu.htm
V Paracasu v dubnu sotva 19°C.

Díky za varování, nic extra teplého jsem nečekala. Ostatně na Havaji jsem byla v březnu a byly tam teploty vody hodně podobné :)

Právě jsem se vrátil z Machu Picchu. V Cuscu jsem poptával kompletní tour, protože to po sečtení jednotlivých dílčích nákladů vlastně vyjde poměrně výhodně. Všechny agentury nabízí ty stejné 2 produkty:
1) 2-denní výlet mikrobusem, tj. 1. den cesta Cusco-hidroeléctrica (z Cusca cca v 7:30), oběd, pěšky podél kolejí do Aguas Calientes (cca 12 km, pěknou přírodou), večeře, hostel, 2. den ve 4:30 ráno pěšky nahoru na MP (v 5:00 otevírá dole jediný most přes řeku, v 6:00 otevírají nahoře, za tu hodinu se to svižnějším tempem dá zvládnout, lze si zaplatit bus za 12 USD, pokud máte zdravé nohy, jsou to vyhozené peníze), dopolední prohlídka MP (nejdřív 2 hodiny s průvodcem, pak volno, ve kterém se dá zvládnout Sun Gate i Inca Bridge, pokud však chcete vylézt na horu mezi MP a řekou, potřebujete extra vstupenku za 50 Solů), pěšky dolů a pak zpět k hidroeléctrica (celkem 2,5 hod), návrat do Cusca - vše, kde nepíšu cenu, je v ceně
2) 1-denní výlet vlakem, tj. ve 4 ráno z Cuzca mikrobusem do Ollantaytamba, snídaně, vlakem do Aguas Calientes, busem nahoru na MP, prohlídka stejná jako výše popsaná, oběd a vlakem zpátky.
Cena 1. varianty je v tuto roční dobu (mimo sezónu, vrcholící období dešťů) 90 až 130 USD, cena 2. var. 230 USD a více. Je to dost, ale v ceně je vstupenka za 152 Solů (skoro 50 USD). Platí, že čím blíže k Plaza de Armas se agentura nachází, tím vyšší cena. Vyplatí se zajít do méně frekventovaných uliček.
Počasí v únoru bývá následující: Ráno mlha, dopoledne se postupně rozpustí, kolem poledne polojasno, odpoledne přibývání mraků a přeháňky.
1. variantu nedoporučuji slabším povahám, obvzlášť v období dešťů. Úsek Santa Maria - Santa Teresa je blátivá cesta po hraně kaňonu s šířkou většinou na jedno auto, svodidla pochopitelně chybí a 300 metrů pod vámi rozvodněná řeka. Řidiči mikrobusů se s tím taky zrovna nemažou. V tomto období jsou tu navíc běžné sesuvy půdy, já na něj narazil cestou tam i zpět.
Jinak ale období dešťů doporučuji - méně turistů (i když pořád docela dost) a pohled na zbytky rozpouštějící se mlhy potulující se mezi strmými srázy je velice zajímavý. I když zase si musíte nechat zajít chuť na výhledy na 5-tisícovky cestou, je to něco za něco...

V červenci se chystáme s manželkou na Macchu Picchu. Mám naplánovanou cestu z Ollantaytambo autobusem přes Abra Málaga, Santa María do Santa Teresa a poté taxi k Hidroelectrica a následně do Aguas Calientes. Nejsem si jistý zda manželka zvládne 12 km přesun pěšky do Aguas Calientes. Je možné jet vlakem z Hidroelectrica do Aguas Calientes? Případně jak často a kdy nejpozději jede vlak z Hidroelectrica?
Děkuji za odpověď.

Ahoj, něco jsme vyměnili na letišti, kde byly docela slušný kurzy přímo v příletové hale. Pak jsme ještě měnili v hostelu http://www.hotelespanaperu.com/ingles/home.html
Tam byly kurzy podobný těm na letišti. Dále jsme pak měnili průběžně cestou, většinou v hostelech.

Nejlepší kurzy jsou přímo v historickém centru, na Plaza San Martin. Tam je potřeba překontrolovat bankovky a především se pak s penězi netoulat po okolních uličkách...
Jste-li ubytováni ve čtvrti Miraflores, doporučoval bych výměnu tam. Kurz je jen o trošku horší, bezpečnost výrazně lepší. Dobré směnárny jsou např. v ulici Pardo, kousíček od Óvalo de Miraflores.Případně doporučuju výběry z bankomatů, klidně hned na letišti.

Hlavní příklad takového pohoří, kde na přání místních byl zakázán vstup (alespoň to tvrdí vedení parku, před zavřením v lednu 2013 jsem tam zaslechl, že to chtějí zavřít z ekologických důvodů), je okruh v PNN del Cocuy - jeden z nejkrásnějších vysokohorských treků na světě, alespoň z těch, které zvládl každý, kdo se dostatečně aklimatizoval. Severovýchodně od okruhu žijí indiáni U'wa, ale možná ani sami nevědi, že je to kvůli nim zakázané:
http://www.thehikinglife.com/2015/08/cocuy-circuit-colombia-2015/
Před rokem dokonce dočasně zavřeli PNN Tayrona:
https://www.lonelyplanet.com/thorntree/forums/americas-south-america/colombia/taryona-park-closed-for-november-2015
Další příklad je téměř celá Sierra Nevada de Santa Marta kromě poměrně drahého treku na Ciudad Perdida. Před lety jsem viděl dokument od filmařů, kteří se tam mimořádně dostali. Drogy tam na severu hrají roli, ale přišlo mi, že ani místní indiáni tam turisty nechtějí.
Nakonec je jedno, jestli jde o drogy, mafii atd. Podstatné je, že se do většiny horských míst v Kolumbii nedá dostat (třeba i ne kvůli zákazům). A když už ano, nejsou tam vhodné stezky jako třeba ten okruh v PNN Cocuy. Pokud nějaká vhodná místa znáš (kromě Valle de Cocora a nad ním), proč je nezveřejníš? Jsou snad tajná? Pokud ano, není pro trekaře důvod jezdit do Kolumbie vícekrát.

Ta pohoří v Kolumbii, kde si místní nikoho nepřejí, neznám. Jsou tam pohoří, kde jsou drogové kartely, kde se drogy pěstují, kde jsou ozbrojenci, kde jsou nášlapné miny Tam si samozřejmě místní (mafie apod.) nikoho nepřejí.Všude jinde jsou právě ti místní horalé snad ti nejpříjemnější a nejhodnější lidi z celé země. A takových míst je v Kolumbii obrovské množství. O většině z nich se nepíše a asi to tak má zůstat!