Pekne, ale ze filipinsti taxikari nekradou? Na letisti v Manile jsou jedni z nejvetsich zlodeju na svete. Na opakovany dotaz tvrdi, ze cena bude podle taxametru a nechteji rict predbeznou castku a pak po vyjeti na dalnici daji zalaminovany papir, kde je cena do asi 7 km vzdaleneho Makati v prepoctu asi 20 USD. A to jsem sel dle navodu na wikitravel na odlety. Pak uz jsem vyuzival v Manile a Cebu jen Uber (nebo Grab), ktery ma velmi nizke ceny.
Ty uvadene ceny pro Barmu jsou pravdive, ale mimo sezonu (napr. v srpnu) se da nekdy sehnat pokoj se slevou na booking.com i pod 10 USD a dormitory kolem 7 USD.
Ahoj Gilraen, potřebovala bych se tě zeptat na něco ohledně Kambodži. Ozvi se mi na email. Díky. S.
Nevíte prosím někdo, jak je to s registrací ubytování při odletu z Uzbekistánu? Jedeme na kolech a jsme zvyklí spát pod širákem. Děkuji.
Můžete se, prosím, ozvat na můj email, rád bych se zeptal na nějaké další podrobnosti... Děkuji.
[email protected]
Tomáši máš recht.
Adam, Jakub: chlapci můžete si přeci udělat podobný web (lepší a vydělat více - už se na to těším až k vám kouknu) přidat fotky z dovolené a radit jinak než tady Jirka. Není potřeba hanit a plivat okolo.
Jirko... nesnaž se tvořit iluzi, realita je jen jedna :-)
Neda mi to nereagovat..moc pekny clanek. Pokud jde o kvalitu čaje a celkove jakoze neaky obřad...ten caj je shit. Oni sparchantili pripravu caje a po Xxxx letech se tomu rika tradice. Je to proste vyvareny zeleny caj s vyvarenou slabou matou a kybl cukru:D..kdo ma chut na zeleny caj,at to nepije. Kdo chce ochutnat mistni napoj at si to da, ale termin čaj se k tomu nehodí.
Tak furt je to trochu blíž čaji než whisky ;) A bylo by trochu smutný, kdyby se čaj dělal jen na jeden způsob v každý zemi stejně. Já miluju čaje všeobecně. A ráda si dám oolong, maté no a občas si to zpestřím třeba tím marockým nebo masala tea z Indie (který když se na to koukáš takhle, do klasické kategorie "čaj" taky moc nezapadá) :)
Tupou ovcí bych Janu nenazýval.
Bohužel je to současný trend, tahle vymírajíci etnika - Indigenous peoples - preferovat. Podporují to oficiality, EU a tak. V Laponsku Sámové (pejorativně Laponci), u nás Romové (správně - ale mezi bílou většinou - pejorativně Cikáni), ve Spojených státech First Nations (u nás známí spíš jako Indiáni).
V Laponsku se s tím začalo už dávno, možná úplně nejdřív - Sámové, zejména v Norsku (kde jich je nejvíc) je odjakživa brali u huby a až teprve věhlas z konce sedmdesátých a počátku osmdesátých let minulého století, kdy jim na řece Altě začali stavět přehradu, která měla zaplavit sobí pastviny, způsobilo velké celosvětové pozdvižení. Do operace zapojila i norské válečné námořnictvo, Sámové začali bivakovat v Oslu před parlamentem. Výsledkem je, že je Norové začali brát vážně, dovolili jim výuku sámštiny ve školách a mluvit tak třeba i na poště. Opozice v Altaské rozepři přinesla pozornost nejen otázkám životního prostředí, ale také otázce sámských práv, píší ve Wikipedii.
Potud bingo, muzea dobrý, ale...
Já proti tomu jejich "národnímu obrození" a preferenci při právech, které smějí mít jen Sámové, a nikoliv Finové, Švédové a Norové (rybolov, honitba, možnost stavět chaty v národních parcích) v podstatě nic neměl, kdyby toho nezačali zneužívat.
To je asi normální, podívejte na naše Romy, americké Indiány s jejich kasiny v rezervacích,...
Sámové mají svůj (resp. tři) parlament, tam se na něčem usnesou, ale pak se hašteří, vymýšlejí proti "bílé" většině všelijaké fígle, prosazují je v hlavním městě ve velkém parlamentu, zneužívají svá nadstandardní práva, která jim měla umožnit provozovat původní styl života (pastevectví, kočovný způsob života). To se ale už nikde nedozvíte, hlavně v muzeu ne, musíte tam mít své známé, kamarády a "zvědy" mezi domorodci, ale ani ti o tom moc rádi nemluví.
Od zdi ke zdi to možná je, ale že by mne to tolik štvalo? Já o Sámech a jejich způsobu dost vím, pár bezvadnejch jich osobně znám. Na druhé straně, když jsem byl ve Státech, tak mne zase štvala víceméně absence muzeí a všeho možnýho o těch jejich "First Nations".
Ostatně třeba ve Finsku vím o jediném muzeu (Siida v Inari) a jeho pobočce v Sevettijärvi, které se tím zabývá. Jo a ještě Arktika v Rovaniemi. Pak se o tom píše v nějakých přírodních infocentrech a možná i něco zřizují semtam místní "obecní úřady". V Nellimu třeba u novýho dřevěnýho ortodoxního kostela (1988). Semtam také narazíte na nějakou tu infoceduli.
Jenomže ono je dobré vědět, kdo tam bydlel a proč dneska třeba bydlí jinde. Když cestuju po světě, nezajímají mě jen skály a vodopády, ale i kdo a proč tu krajinu obývá, ať už jde o lidi, zviřátka nebo sysle a motýle.
Áále co, na Moravě se také v krojích už nechodí, přesto etnografické slavnosti nikoho neštvou.
Takže asi tak. Každému co jeho jest.
Ty jsi to cemu rikam tupa ovce, holka. Styd se
Kdesi tady na HS je cestopis kluka co to prošel pěšky. Sice bez kola, ale zas reálně po zemi ne jen okolo.
je to fakt první český průjezd?
před 10 lety jsem četl knihu jednoho čecha, který to přejel podobnou cestou, opačným směrem ... bohužel si už nepamatuju jméno