Zdravím,
ve 2016,
kde jste si prodím zabookovali auto?
Díky, Michal
V Ománu jsme byli poprvé v r. 2010, v Musandamu, na výletě z Emirátů (kde jsme chvíli žili) s ročním dítětem. Na podzim 2016 jsme tam strávili krásných 14 dní a mohu jedině doporučit, je to naprosto úžasná země, zatím velmi málo objevená západními cestovateli. V Muscatu potkáte turisty, ale mimo hlavní město jich je pomálu a stávalo se nám, že když jsme viděli jiného turistu, mávli jsme na sebe s oblikátním "Hi, how are you" :-) (tak jako kdysi před lety v JV Asii :-). Ubytování jsme si zajistili přes booking.com (s dvěma malými dětmi to byla jistota) a dopředu jsme měli i rezervované auto 4x4, do wadi se bez něj nedostanete. Není to úplně levná země, ale naprosto bezpečná a zažijete to, co nikde jinde. Rozhodně doporučuji!
Bohužel, musím ve značné míře souhlasit s panem Hlouškem. Takové "nějaké pitomé detaily" nevzbuzují důvěru, svědomití autoři si věci před publikováním ověřují.
Jak by se vám líbil článek od nějakého Američana o jeho návštěvě ČR s chybami podobného ražení v českých názvech?
"O lidské tuposti a čecháčkovské přezíravosti" je spíš přehnaná reakce na nějaké pitomé detaily o přepisech místních názvů, místo normálního poděkování za článek autorce, která si dala práci podělit se svými zkušenostmi o cestě. S tímhle přístupem akorát všechny otrávíte a budete mít po problému, protože sem nikdo nic psát nebude.
Nevíte, jeslti je v Indii někde národní park, kde je možné se pohybovat pěšky sám?
Zatím jsem vždy narazil jen na národní parky, ve kterých se bylo možné pohybovat víceméně jen v najmutých džípech.
Super, děkuji..;-)
Okolo hor to úplně není, spíš také tvar W, i když v názvu má "Around". Možnost na 2, 3 či 4 dny. Střední část je turistická (pod Fitz Royem), jižní u Cerro Torre celkem také, sever (Refugio Los Troncos), kde je i kemp, méně.
Život v Austrálii není tak jednoduchý jak si ho každy představuje. Já tady žiji od roku 1998, vystudovala jsem tady dvě vysoké skok, založila si rodinu. Pracuji a co vydělam tak dam na hypotéku, pojistky apod. Tady se platí za vše, vše musí byt skoro pojištěné. Každy rok si musíte platit za řidičák, ze ho vůbec mate, musíte platit každy rok za autó, za Privesny vozík, za to ze jste zdravotní sestra apod. Pokud neonemocnite tak to je fajn, ale pokud ano tak můžete přijít o vše. Například jedna návštěva ke specialistovi stojí 600 dolaru, a Vase pojišťovna vám vrátí jen polovinu. K tomu si ještě platíte jednu soukromou kdyby náhodou, ale z té vám neuhradí nic. Aby jste dostal své dítě k nějakému lékaři i když je to akutní čekáte několik měsíců. Pokud onemocníté tak to mate špatně, protože nemocenská je jen 10 dnu v roce. Pak vám nikdo nic nezaplatí. Když jeden partner jde do důchodu a ten druhy stále pracuje, tak mu ten důchod vezmou, nebo zkrátí. Vázne není to tak jednoduché jak to vypadá. Děti nemají tolik respektu jako děti v Cesku, teď jsme tam strávili několik měsíců a byli jsme mile překvapeni Českou mládeži. Co se tyče školy, žádný stres jako v Cesku. Tady se nepropadá.. I když nic neumíte a nejde vám to, stále vás pustí do dalšího ročníku. Jídlo pro rodinu stojí asi $ 300 a více na týden. V restauraci jedno pivo a sklenka vina okolo $18. Není to tak růžové jak to vypadá. Vánoce jsou komerční a skoro nevíte ze nějaké jsou. Samozřejmě, ze jsou tu i fajn věci, krása moře, a prioda. Člověk muže tady dokázat hodně je to jednoduzsi vystudovat a koupit si první dum. Ale musí si uvědomí, ze kultura je tady minimální. Social life is different than in Europe.
ono to mas tak, ze vidia turistu a mnohy chcu na nom zarobit. Ja som bol na taale s dalsimi deviatimi tak pre nas to az take drahe nebolo. Isli sme tam z Manily minivanom na jednodnovy vylet a cele nas to stalo 60 eur na osobu. No a na Tagaytay je teraz developersky boom, co trochu zvlastne vzladom k tomu, ze sopka je coraz aktivnejsia poslednu dobu a sami Filipinsky seizmiologovia krutia nad tym hlavou :D
Jinak nic co by se nedalo vidět jinde v Asii a to bez toho, že se vás každý domorodec snažil odřít až na kůži. Filipínky jsou dajné, ale ten zbytek stojí za houby a to včetně té Mt. Taal. Lidi by tam měli přestat jezdit úplně, ať se Filipínci nejdřív naučí, že za peníze mají nabídnout adekvátní služby.
Když někdo není narocny na jídlo tak ten článek vážně sedí. Jidlo je ale strašná bída, strašně monotónní
Naprostej souhlas. Jídlo v Kolumbii je fakt hnus. Nejhorší země z tohoto pohledu, co jsem navštívil.