HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Indie, těžko uvěřitelná země plná kontrastů, která vás vždycky znova překvapí

Indie, těžko uvěřitelná země plná kontrastů, která vás vždycky znova překvapí

Obrovská, přelidněná a velmi kontrastní. Taková je země, o které s leskem v oku sní dívky, zatím co se oddávají pravidelnému cvičení jógy, a kam se kovaní dobrodruzi vydávají na zkušenou.

Můžete na ní být připraveni jakkoliv chcete – přečíst desítky článků, shlédnout filmy, povídat si s lidmi, kteří tam byli – ale realita vás stejně ohromí tak, že chvíli budete jen stát a přemýšlet, jestli vaše letadlo náhodou nemělo skrytý meziplanetární motor.

Jedna scéna se mi hluboce vryla do paměti. Turistický autobus z nějakého důvodu zastavil opodál železniční zastávky Agra Fort uprostřed naprosto průměrné indické ulice. Pod tímto pojmem si představte obrovský dav nakupujících, prodávajících i jen tak se proplétajících lidí smíchaný s množstvím trhoveckých stánků, motorkami, rikši a výjimečně auty. Tihle všichni na sebe pokřikují a bez přestání troubí, aby zvukově dokreslili vizuální chaotický a zanedbaný dojem širého okolí. Před autobusem s kapesníkem přitisknutým na ústa stála postarší dáma a nevěřícně třeštila oči na mišmaš okolo sebe. Jestli do té doby viděla jen hlavní památky a jejich okolí, pak zděšený výraz v jejím obličeji pravděpodobně jen z části reprezentoval její současné duševní rozpoložení. My jsme tou dobou byli v Indii už dva týdny, takže jsme se jen pousmáli a dál mezi pouličními kuchaři pátrali po něčem dobrém k snědku.

Nenechte se zaskočit ani odradit

Přestože se z mého vyprávění může zdát, že Indie je tím posledním místem, kam by se soudný člověk vydal, opak je pravdou. Tahle země se svými krásami i šílenostmi stojí za návštěvu. Nikde jinde na světě nenajdete takové kontrasty tak blízko sebe. Zatímco davy vyvoněných turistů obdivují běloskvoucí krásu Taj Mahalu nebo nedalekou monumentálnost agerské pevnosti, jen pár kroků od obou památek se bezprizorně potulují pohublé krávy a stejně nezdravě vypadající lidé přežívají ve svých slumech.

Nůžky jsou široce rozevřené i v případě chování místních k náhodnému Evropanovi. Někteří by se rozkrájeli, aby vám pomohli, protože jste „v jejich zemi hostem“, jiným se v očích chtivě lesknou dolary a nedají vám pokoj, dokud je opravdu ostře nepošlete někam do háje. Jestli se k vám nadšeně ženoucí děti chtějí jen vyfotit a sáhnout si na turistu a nebo s nataženou rukou drze prohlásí „Hello, ten rupies“, je taktéž čirá loterie. Neustále očekávání, co z koho vypadne, je zdravě napínavé a udržuje vás ve střehu.

Žijeme v ráji

Nesnáším, když u nás někdo nadává na poměry. Zejména v jaké chudé a zaprděné zemi žijeme, jak u nás všechno funguje ve srovnání se západem na houby a životní úroveň je celkově na levačku. Týden v Indii by od těchto kverulantských řečí vyléčil i nejzapšklejšího štamgastu.

Mnohahodinová zpoždění libovolného dopravního prostředku jsou běžným standardem. Že si nechtěně prodloužené přesuny můžete užívat v nepředstavitelně přeplněném vagónu nebo autobusu, který o tlumičích snil naposledy v době, kdy u nás kola doby roztáčely ruské tanky, je pouze příjemným bonusem.

I nejzadrbanější evropský rošťák by nejspíše ohrnul nos nad úrovní místní hygieny. Jsem zvyklý to s vyžadováním sterilního prostředí na cestách nepřehánět, ale několik pokojů, v kterých jsme nakonec museli přenocovat, se mi lehce příčilo a veřejných záchodů jsem se vysloveně bál.

Co se osobní hygieny týče, jsou Indové sice zjevně materiálně zanedbaní, ale většinou čistí. Co však vůbec neřeší, je jejich okolí. Uklízení jakýchkoliv veřejných prostor je až na výjimky utopie, odpadky se pohazují na zem a s večerem maximálně odmetou z dosahu vlastního prahu. V lepším případě skončí v kanálu souběžném se silnicí. Život v chudobě a každodenní boj o své místo pod rozpáleným indickým sluncem před vás zkrátka staví jiné priority.

Smlouvání základ života

Bez smlouvání se v Indii nikam nedostanete. Doslova. Nebo vám dojdou peníze zatraceně rychle. Ve většině případů se jedná pro průměrného (západo- a středo-)Evropana o směšně levnou zemi. Vegetariánský oběd leckde pořídíte za 20 korun, ubytování za 150 za dvoulůžkový pokoj na noc. Jen si cenu často musíte vyhádat nebo vyargumentovat.

V případě ubytování i dopravy rikšami platí, že turista jede za maximum peněz, které je ochoten zaplatit. Smlouvání je v některých segmentech všudypřítomné a poměrně drsné. Po troše zácviku se běžně dostanete na 2/3 až polovinu původně nabízené ceny. Na druhou stranu i v Indii existují levnější a dražší oblasti a někdy se na nižší cenu nedostanete, ani kdybyste se rozkrájeli. Mnohdy prostě jen proto, že jste běloch. I místní musí z něčeho žít a přesto, že není dobré je rozmazlovat a kazit tak půdu dalším nízkonákladovým cestovatelům po vás, hádat se o pár korun často v kontextu okolní bídy ztrácí smysl.

Útěk do hor

Když vám troubení klaksonů a nahánění rikšů začne lézt na nervy, existuje snadná záchrana. Sever indického subkontinentu zdobí pás Himalájí stejně jako náhrdelník zkrášluje dekolt exotické ženy. Východní i západní část nabízí spoustu trekových možností s výhledy na omračující scenérie a horské velikány, kteří jsou místními národy považování za součást božského panteonu.

Okolí městečka McLeod Ganj můžete kromě nepřeberných toulek zasvětit dumání nad pohnutým osudem Tibeťanů, kteří zde uprchli po čínském vpádu. V sídle tibetské exilové vlády je této problematice věnováno, a jestli toužíte po nějakém Dalajlámově životním moudru, stačí vkročit do jedné z četných tibetských restaurací, kde jich na stěnách visí spousta. Ani jídelní nabídka vás samozřejmě nezklame.

Oblast Darjeelingu kromě výletu po hranicích s Nepálem nabízí meditace v čajových zahradách a náhled do světa voňavých lístků. Není nic stylovějšího, než si dopřát skleničku zdejšího zlata oslazenou výhledem na třetí nejvyšší horu světa – Kangchenjungu.

Jako u vytržení

Pro kulturněji zaměřené dobrodruhy se v prachu a zmatku schovávají skutečné perly historické i duchovní hodnoty. Jednak stojí za to vidět monumentální památky na vlastní oči na místě, kam je dávní architekti zasadili, a jednak tyhle starobylé architektonické orgie dobře slouží k uklidnění chaotickými ulicemi pocuchaných nervů. Alespoň dokud vám je zas nerozčísnou davy turistů se selfie tyčemi. Jejich snaha o dokumentaci a lov lajků na sociálních sítích je stejně marná, protože jakékoliv fotky jsou oproti realitě směšně zjednodušující. Pevnost v Agře se navíc do žádného objektivu jen tak snadno nevměstná.

Sledování reality náboženského vytržení v četných hinduistických chrámech bývá velmi působivým zážitkem, který jen dobarvuje prazvláštní dojem z této obrovské země. V Mata Temple v městečku Amritsar si pamatuji poctivce, kteří se na klikaté stezce poctivě klaněli všem bohům a bůžkům, co si jich lidská fantazie dokázala vymyslet. Za co všechno pak vděčila svému patronu paní, jež v slzách objímala sošku býčka ve Varanasi, se mohu jen domýšlet.

Duchovně posilněni a trochu zmateni barevným procesím hinduistických svatých, můžete projevit tichou úctu před hořícími hranicemi spalovacích ghátů na břehu božské řeky Gangy. Ke konci dne se jedná o dobré místo, které vás motivuje na chvíli zastavit a přemýšlet nad koloběhem vlastního života.

Obrňte se a vyrazte

Chcete vidět monumenty, při nichž lidský rozum redefinuje své představy o velikosti a estetice? Poznat pouliční bídu tak hlubokou, že evropské pojmy pro hygienu a důstojnost ztrácí smysl? Toužíte po zážitcích jako z jiného světa? Láká vás procházka po zasněžených kopcích, odhalujících koruny vysokohorských králů? Obrňte se trpělivostí, nabalte léky proti průjmu a s očima i srdcem otevřeným vyrazte do Indie.

Zkušenosti čtenářů

Jaroslav
king

Tento příspěvek byl redakcí smazán jako nevhodný

Petr Čížek

Jakube, s tvým článkem musím jen souhlasit. Zažil jsem Indii úplně stejně. Nutno ale říct, že i když by si kde kdo měl zakusit, jak chutná život jinde, aby si uvědomil, jak si tady žijeme, tak do Indie bych snad neposlal ani největšího nepřítele. Byť jsem projel oprvadu téměř celý svět a byl i v jiných zemích poblíž (Sri Lanka, Kambodža), tak něco tak otřesného jako byla Indie jsem nikde nezažil. Nekolikadenní deti válející se na ulici mezi odpadky a výkaly a prašivými psy pro mě byly asi nejkrutějším zážitkem. Takže cestování ano, ale Indie už nikdy víc!! Za oddechnutí v Darjeelingu to nestálo.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí