Diskuse k článkům

Ahoj toho to muže si pamatuju z výpravy na Portoriko.
Je to fajn muž který má smysl pro humor,a jiných vlastností do kolektivu.
Po celou dobu výletu s ním byla pohoda povýdal jsi s námi a výprávěl nám různé příběhy.

Eva Nováková

Zdravím,
díky za upozornění; nějak se nám to při pozdější editaci ztratilo. Už to tam znovu je ... takže hodně štěstí a omlouváme se.

A nakonec, jestli se chcete zasmát, nahlédněte sem: http://www.talesofasia.com/cambodia-oddities.htm

Nečetl jsem celou knihu, ale pokud je stejná jako její úryvek, pak bych ji s velkou pravděpodobností nečetl. V tomto případě mluvím o literární úrovni.
Pokud se týká faktů, která autor uvádí, jsou mnohdy částečně mylná a někdy dokonale zcestná. Například, pokud se týká toho, kam jdou peníze ze vstupného do Angkoru. Není pravda, že nic z těchto peněz se nevrací. Z čeho by byl placen úklid a ochrana chrámů, údržba a úklid toalet, opravy silnic atd.? Autor má zjevně informace typu jedna paní povídala. Pokud by měl někdo zájem o ověřené informace, pak ať nahlédne sem: http://www.talesofasia.com/cambodia-faq-tour.htm#goodquestion - a podívá se na odpověď pod otázkou Who gets the money?
Pokud autor hovoří o nějakém náklaďáku plném historických artefaktů z Angkoru, pak je to jednak hodně dávno, a za druhé bych se zeptal, co myslí tím
"z Angkoru". Ano, spousta soch a jiných památek byla uloupena a odvezena zejména do Thajska a potom rozprodána do dalších zemí. Nicméně tyto artefakty pocházely zejména ze vzdálených chrámů, ukrytých v džungli, kde se dalo nerušeně krást. To se stalo například ve starobylém angkorském městě Banteay Chhmar, anebo v největším angkorském chrámu Prasat Bakan, kde byly při "hledání pokladů" dokonce použity bagry, buldozery a pneumatická kladiva. Díky otřesům způsobeným těžkou technikou se velká část chrámu zřítila a byla tak nenávratně poškozena.
Souhlasím s autorem v tom, že rozkrádání se dělo s vědomím některých armádních důstojníků, policejních a vládních úředníků. Nicméně, omlouvat tím neplacení vstupného do Angkorského archeologického parku mi připadá poněkud nepřiměřené. Odmítá snad autor platit vstupné v českých muzeích a památkových objektech s tím, že značná část obrazů a soch v českých chrámech a kostelích byla ukradena a prodána do Německa?
Kdyby se o to někdo chtěl pokusit dnes, upozorňuji, že přístupové silnice jsou v noci uzavřeny zátarasy a hlídány, stejně jako chrámy. Ve dne kontroluje vstupenky v každém chrámu civilní ochranka, a to velmi nekompromisně a nedá se podplatit ani náhodou. Do některých chrámů se dá pořád dostat "načerno", když víte jak, ale důrazně to nedoporučuji. Při přistižení bez lístku dostanete pokutu 200 dolarů a hrozí vám i pár nocí ve vězení a výprask.
Pokud se autor zmiňuje o drahotě, např. mototaxi, v roce 2005 to bylo tak maximálně 4 USD na den. Dnes by jej patrně ranila mrtvice, protože pod osm dolarů za motorku a čtrnáct dolarů za tuktuk se nedostane. Doporučuji necestovat, zůstat doma. :-) Pokojík za dolar? S kolika lidmi dohromady? Nejskromnější ubytování v Siem Reapu dnes není pod pět dolarů. Mimochodem, nocovat v Phnom Penhu pod širákem, to je skutečně hazard s životem. Také se mi tam nikdy nic nestalo, ale také jsem se nikdy nepokoušel přespat na ulici.
Nevím, kde autor sebral údaj o deseti milionech min položených rudými Khmery.
Za prvé, jak už přede mnou uvedl jeden z přispěvatelů, většina min byla položena vietnamskou armádou.
Za druhé, v mnoha případech se nejedná o miny, ale o nevybuchlou těžkou munici.
Za třetí, možná by autora zajímalo, že značná část této nevybuchlé munice pochází z amerických klustrových bomb. Za čtvrté, během amerických náletů bylo na Kambodžu svrženo zhruba 2.700.000 tun (!) bomb. To je vetší množství bomb, než bylo svrženo spojenci za celou II. světovou válku. Díky tomu, zahynulo v Kambodži odhadem až 700.000 lidí. A to nebyli ultralevicoví maniaci. Doporučil autorovi ověřit si fakta, než něco plácne. Počet stále nenalezených min a nevybuchlé munice se dnes odhaduje na dva až tři miliony kusů. Rovněž se odhaduje, že zneškodnění tohoto množství bude trvat 20 - 30 let. Opravdu nevím nic o tom, že by za posledních sedm let bylo zlikvidováno 7 - 8 milionů kusů. Leda, že by mimozemšťani??
Tak by se dalo pokračovat, ale nechám toho. Každopádně, kdo chce cestovat Kambodžou, neměl by minout tento web: http://www.talesofasia.com/cambodia.htm Podle mého názoru je to nejlepší web nejen o Kambodži, ale o celé JV Asii.
Pokud se týká samotných angkorských chrámů, pak nejlepší je tento: http://www.angkorguide.net/index.htm

(Pokud se týká české účasti na Phimeanakasu, nešlo o konzervaci, ale o vykopávky, při kterých se pátralo po předangkorských civilizacích. Ty byly nalezeny a měla by o tom vyjít odborná publikace ve Francii. (Možná už vyšla.) Francie byla totiž hlavním sponzorem tohoto projektu, česká účast byla, řekněme nepříliš významná. Přesto je to pro Česko čest. Ne každý se může pochlubit tím, že spolupracoval na archeologických výzkumech v královském paláci. Tolik k poznámce Mariána nade mnou.)

Výstavy v roce 2012:

Beroun (Jiná káva, U Kasáren 192) 23.1.-24.2.
Praha (čajovna V Síti, J. Masaryka 46) 10.4.-31.5.
Praha (Klub cestovatelů, Masarykovo nábřeží 22) 2.9.-30.9.
Sedlčany (Kulturní dům) 7.10.-4.11.
a další (viz www.tingatinga.cz)

Ja bych doplnila, ze v Indii krom sambara a chitala zije jeste barasinga (velky jelen), muntzak (malicky jelinek), axis vepri (angl. hogdeer) a vzacny jelen lyrorohy (ale toho jsem sama nevidela).

V Ranthambore jste urcite museli videt jeste antilopy nilgau a chinkary (gazela indická).

Jinak my v Indii byli v sesti "tygrich" parcich a tygra jsme videli jen v Kanhe ze slona, ale nepocitame ho, nebot mel na krku telemetricky obojek a pruvodce nam sice tvrdil, ze signal z obojku na ukazovani tygra nepouzivaji, ale my mu neverili.

Turistika v Ranthambhóru přináší i problémy:
Down To Earth: Got it!
http://www.downtoearth.org.in/node/10508
Tourism in Ranthambore is inimical to wildlife
http://www.downtoearth.org.in/node/8726
(ale my to za Indy nevyřešíme)

Zdravím, už jsme něco podobného podnikli, ale bylo to organizováno (nutno podotknout, že velmi dobře) jistou českou a mongolskou cestovkou. Protože kromě nás dvou se nepřihlásil nikdo další, užili jsme si opravdu mimořádně krásný trek se spoustou zážitků. Rádi bychom si tuto zkušenost zopakovali, ale s tím, že bychom už vynechali služby cestovek. Je možné se na někoho obrátit, získat kontakty na průvodce, majitele koní apod.?Díky Gabča

Ahoj, moc mě těší Váš zájem o informace, ale nejsem tak samolibý, abych se pod článek díval pravidelně. Tedy pokud se najde ještě někdo, kdo by chtěl něco vědět, klidně piště na [email protected]. Goodspeed!

zdravím všechny diskutující, posledních pár dní mi vrcholí balení na malou výpravičku (na sníh), takže jsem se sem koukl až dnes... a objevil tuhle diskuzičku...

Takže pár zajímavostí:
1. pořad v Planetariu jsem nosil v hlavě řadu let, je to komponovaná diashow (takže ne vyprávění, jak je nahoře zmíněno, já tam fyzicky nebývám), která ve mně uzrála během desítek přednášek. Věděl jsem, že ten materiál v sobě má potenciál této diashow. Jen jsem musel najít místo s potřebným technickým vybavením, a zároveň kde by souhlasili s tímto programem (před několika lety třeba v Planetariu Antarktidu nechtěli), a také se mi do toho pletly další a další projekty, takže se to podařilo až teď... Kdybych nebyl přesvědčen o trvalé hodnotě tohoto programu, tak bych to samozřejmě nedělal.
Z toho, že jsme byl kdysi v Antaktidě budu žít až do smrti, byl to fantastický zážitek!!! Veřejnost s tím odted ale budu již obtěžovat minimálně (jen když budu požádán), diashow je zatím poslední (vetší:-) slovo. Jiný nápad nemám a nemyslím že přijde (nikdy ale neříkám nikdy), každopádně: nebažím po tom. Jiných věcí, co dělat mám dost a dost.

2. Celkem jsme tehdy měli, každý účastník, sehnat nebo vložit do akce na zimování na Nelsonu hodnotu 50.000,-Kč na osobu. Já vložil 20.000,- Kč ze svého(spoření mladých, nebo jak se to tehdy jmenovalo), podobnou částku jsem získal od sponzorů, to byl tedy můj hotovostní vklad, další vklad byl v podobě výbavy, která zajišťovala či přispěla k běhu stanice - byl nějaký materiál od sponzorů, nebo jsem něco kupoval (mačky, lano apod..). Dnes jsou podmínky (finanční) pro pobyt na Nelsonu samozřejmě úplně jiné, ale nemám přesné info. Stačí kontaktovat Jardu Pavlíčka...

3. přes Jižní Ameriku jsem tehdy je pět měsíců, stálo mě to opravdu přesně 2 USD/den se vším všudy, tedy i s těmi vízi. Argentinu a Chile jsem prostopoval kompletně, dále už byla doprava levná (tehdy mohem levnější než dnes, 90.léta). Kolik kilometrů jsem tehdy nachodil pěšky třeba v Buenos Aires těžko říct, ale metrem jsem tam určitě nejezdil, když stál jeden vstup jeden dolar. Argentina byla tehdy fakt drahá, ale nudlová zavářka, bujon a cibule jsou levné všude na světě. Vařeno na lihovém vařiči na tekutý líh... A ovoce, zelenina a chleba jsou také v JA levné... (třeba nahnilé banány jsem občas dostal). Ovšem byla to 90. léta (byl jsem tam pak ještě jednou "na svatební cestě", 8 měsíců, opět 2USD/den/osobu), v současnosti mě pobyt v JA vychází dráž, ovšem, jednak si to mohu dovolit a jednak už to není"jen o tom toulání", ale přeci jen jezdím i kvůli publikačním výstupům.

4. myslím, že při cestování nejde o trhání rekordů co se týče "níže" nákladů, ale především o citlivosti a přístupu k mistním a místnímu prostředí, a o to, co si člověk z cesty odnese sám pro sebe. Někdo si dovede vyžebrat všechno a při tom nikoho neurazí a v místních lidech může navíc zůstat krásný dojem ze setkání s milým, zajímavým a dobrým člověkam (vyvolá-li ovšem žebrání nebo smlouvání dojem negativní, je to špatně!). A naopak jsem zažil lidi, kteří utráceli po stodolarovkách (a tím tedy "vydatně pomáhali" místní ekonomice) a stejně ti, co získali ty peníze prodejem svých služeb, byli tím člověkem zhnuseni na hodně dlouho... a jejich pozitivní vztah k cizincům a světu obecně na dlouho podlomen. Ne pro každého je vhodné levné cestování, pro někoho je i nepochopitelné (viz třeba závěr diskuze horydoly.cz/vypsat.php?id=11799), na druhou stranu vůbec neodsuzuji, když někdo "může pustit chlup" - a za poctivé služby poctivě zaplatí. Jakýkoliv obchod je o tom, že musí být spokojené obě strany.

120 USD (plus minus) jsou jen naklady na dopravu na trase Praha – Nove Dilli. Tedy návazné autobusy a vlaky bez použití autostopu. Ubytování a jídlo musíš připočítat navíc. Ovšem hotel tě na východ od Istanbulu vyjde tak na 120 Kc a kvalitní velký jídlo tak na 30 – 50 Kč. Pokud chceš vědět víc, ozvi se mi na [email protected]

Určitě Zábřeh!
Díky za upozornění na vtipný překlep.

V reklamním banneru na idnes máte uvedeno město konání Zahřeb , jedná se opravdu o Zagreb v chorvatsku nebo to má být Zábřeh v Olomouckém kraji ???

Dovolim si nesouhlasit, Francii bych jako "demokracii zapadniho typu" vcelku oznacil.
;-)

jako co jim má vyjít ? jestli myslíš zničit památky, muzea...to se jim jistě povede. Nebo vystřídat současný režim jiným ještě horším ? to zřejmě také. Jestli však myslíš demokracii, spravedlnost a dokonce aspoň relativní bohatství, tak to jim vyjít nemůže, páč to se nepovedlo ani nám za 20 let.