John Davis – přesně zakreslil pobřeží Grónska

John Davis – přesně zakreslil pobřeží Grónska

Další z hledačů Severozápadního průjezdu byl pirát John Davis. Třikrát se vydal oním směrem, ale jeho cesty nebyly zvlášť úspěšné. Později se proto opět vrátil k přepadávání lodí.

DAVIS John (* 1547, Sandbridge u Dartmouthu, Anglie, † 25. 12. 1605, u ostrova Bintan v Malackém průlivu) – anglický mořeplavec

Ačkoliv znovuobjevitelem Grónska (po Vikinzích) byl M. Frobisher, zásluhy o přesné zakreslení pobřeží Grónska a přilehlých končin na mapu můžeme připsat spíše synovi farmáře ze západní Anglie Johnu Davisovi. Ten byl úspěšným „podnikatelem v oboru pirátství“, ale díky svým kontaktům byl pověřen v roce 1585 vedením výpravy, která měla po sedmiletém přerušení plaveb znovu hledat Severozápadní průjezd.

Dne 7. června 1585 vypluly z přístavu Dartmouth dvě lodi, Sunshine (50 tun) a Moonshine (35 tun) směrem ke Grónsku. K jeho břehům se dostal Davis již po dvou týdnech plavby. Jednak proto, že se plavil tak krátce, jednak kvůli nečekaně nehostinným podmínkám je považoval za dosud neznámou zemi a nazval je Land of Desolation (Bezútěšná země), nicméně obeplul nejjižnější grónský mys a na západě ostrova našel dokonce louky, poseté kvítím. Davis zde také navázal kontakt s Eskymáky; zatím šlo sice jen o výměnný obchod – za pár cetek a hřebíků získal Davis tulení kožešiny a výrobky z nich – ale pro začátek to bylo velmi slibné.

Návrat a nové vyplutí na sever

Rok 1585 byl velmi teplý, proto se Davis podél západogrónského pobřeží dostal až na 66° 40’ severní šířky, kde využil (1. srpna) příznivý vítr a doplul k neznámému pobřeží, které dnes známe jako Baffinův ostrov. Hlubokou Cumberlandskou zátoku, v níž pluly i velryby, pokládal za hledaný průliv; protože se ale zhoršilo počasí a blížila se zima, rozhodl Davis po poradě s důstojníky o návratu do Anglie, kam dorazil 30. září 1585.

Nadějné výsledky výpravy přesvědčily kupce z Exeteru a Londýna, aby hned příštího roku zaplatili náklady na další expedici. Vedl ji opět Davis jako kapitán lodi Mermaid, kterou doprovázely dvě menší lodi (osvědčené Sunshine Moonshine) a dva čluny. Ačkoliv vyplul už počátkem května, dlouhá plavba přes Atlantik tento náskok smazala a až koncem června 1586 dosáhly Davisovy lodi grónského pobřeží.

Přijetí Eskymáky bylo zpočátku velmi dobré (včetně často připomínaných společných závodů ve skoku), postupně se ale vztahy zhoršily, hlavně kvůli drobným krádežím ze strany Eskymáků. Proto se v půlce července rozhodl Davis k další plavbě na západ, ale prosby námořníků jej přinutily ke změně plánu – vlajkovou loď poslal zpět do Anglie, Sunshine dále zkoumala grónské břehy (ale spíše než geografii se věnovala nákupu kožešin). Jen Davis na Moonshine plul na západ k pobřeží Baffinova ostrova, ve špatném počasí ale minul jak Cumberlandskou zátoku, tak Hudsonův průliv. Podél Labradoru, u nějž objevil další „průliv“ (nynější záliv Hamilton), se dostal na volné moře a 11. září zavelel ke změně kursu na východní, do Anglie.

Třetí cesta a návrat k pirátství

Charismatický Davis ještě jednou přesvědčil anglické obchodníky, aby financovali jeho plavbu k Severozápadnímu průjezdu. Z přístavu Dartmouth vypluly tři lodi 19. května 1587. V červnu obepluly Grónsko, ale tentokrát už musela posádka s Eskymáky bojovat; dvě lodi pak Davis nechal v jihogrónských vodách na lovu velryb a sám postupoval daleko na sever.

Poblíž západního Grónska dosáhl dokonce 73° severní šířky, než jej ledové kry donutily k návratu. Davis při zpáteční plavbě mapoval pobřeží Baffinova ostrova, důkladně prozkoumal Cumberlandskou zátoku (aby zjistil, že tudy cesta nevede) i Frobisherův záliv, který ale neztotožnil s místem, kde před deseti lety proběhla „zlatá horečka“ Frobisherových výprav. Do Hudsonova průlivu už kvůli ledovým krám nevplul, a proto se na své malé (sotva desetitunové) lodi obrátil zpět k pobřeží Labradoru. Tam čekal celý srpen, zda se nesetká s rybařícími loděmi, ale když se neobjevily, zvedl kotvy a zamířil do Dartmouthu, kde přistál 15. září 1587. Obě hledané lodi již dávno byly v Anglii.

Davis se v dalších letech vrátil k pirátskému řemeslu, v letech 1591–93 velel jedné z lodí na Cavendishově výpravě, při níž v srpnu 1592 zřejmě objevil Falklandy. Do Orientu se dostal až na sklonku života, a to ve službách Holanďanů; nakonec v prosinci 1605 padl v Malackém průlivu v boji s japonskými piráty.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: